Čvc 042014
 

Smyslem tohoto článku není přisuzovat vinu jedné či druhé straně, obhajovat grázly či jim ulehčit život, ale zamyslet se nad vlastním hodnocením člověka ve zcela odlišné situaci, případně nad tím, co udělat, aby se grázlem nestal.

Než jsem se přestěhoval z Michlí o 1 km dál do Nuslí a cikány jsem nepotkával vyjma nabídek kradených věcí na náměstích, parkovištích a nádražích, bylo snadné tvrdit, že proti nim nic nemám.

V Nuslích jsme zařídili kadeřnictví a negativní zkušenosti se začaly množit – snad nejméně invazivní bylo nabízení služeb či čerstvě kradeného zboží. Zažili jsme návštěvu feťáckého cikána vysazeným oknem ve 3 v noci (odnesl mobil, 2 peněženky), ukradení mobilu v tramvaji a pár dnů na to nový pokus o vyhrábnutí kabelky.

Někde v průběhu těchto chronologicky vyčtených událostí mě šokovala asi 18 měsíční holčička, jež na semaforu miminkovským hláskem v náručí mámy nesrozumitelně kníkala „Debííí“. V duchu jsem se podivoval, co to znamená. Jakoby mi chtěla odpovědět, maminka holčičce potvrdila: „Jo, Byl to debil.“ Dorazil mě také cikán, který jedl nějakou housku s pytlíku v tramvaji a drobil. To dělají mnozí z nás, ale když začal vysypávat drobky z pytlíku na podlahu tramvaje, zeptal jsem se, proč to dělá, a proč to nenechá na ven. Obořil se do mě, co se do něj navážím a že když je sám tak, že si dovoluju… Vysvětlil jsem mu, že nemá důvod to dělat a ať se chová slušně, načež něco zamumlal a tím to tak nějak utichlo.

Nevím, kde je pravda, ale z tohoto jsem pochopil, že bílí jsou pro mnohé z nich, hledám správné slovo … nepřáteli nebo alespoň součást nepřátelského systému. Tohle mi dalo vnitřně zabrat a začal jsem možná i lehce pejorativně, ale upřímně prohlašovat, že si vážím cikána, který jede v tramvaji a nedělá bordel.

Co se předsudků nad rámec spatné morálky a sociálního cítění týče, mám obecně averzi pouze vůči lidem, kteří věří něčemu, co nevidí (mj. jeden věřící je můj nejlepší kamarád, další moje máma – oba alespoň o své víře mluví pouze na dotaz), a zvláště pak ty, jež tuto víru druhých zneužívají či v na jejím základě fanaticky a nesmyslně ovlivňují životy dalších (v dnešní době typicky muslimové, jelikož z běžného křesťanství už tohle bylo vytlačeno).

Čech to vidí jednoduše – kdo chce makat, práci si najde. Nedávno byly na idnes 2 články – 1. Něco ve smyslu Život po opuštění děcáku – napůl mezi vězením a ulicí, druhý o revokaci zamítnutých žalob Evropským soudním dvorem na diskriminaci cikánů ČR neodůvodněným posíláním do zvláštních škol.

Jako dítě z dětského domova vyrazíte do ulice zpravidla s výučním listem a pár desítkami tisíc do začátku. Co Vám chybí

1. Někdo zkušenější, kdo Vám dá radu

2. Někdo u koho v nouzi přespíte

3. Někdo kdo Vám pomůže s odvozem nábytku či půjčí nářadí, jelikož to Vaši kamarádi z dětského domova na rozdíl od běžných kamarádů, nemají

4. Někdo, kdo Vás bude 2 měsíce živit, než si najdete práci

5. jiné běžné znalosti – neměli jste PC (nepočítaje to, ke kterému Vás pustili 2x za týden) a nikdo Vám nezaplatil řidičák

6. někdo, kdo by Vám byl vzorem či motivací, neboť Vaši kamarádi jsou často v podobném srabu jako vy

Řekněme, že ve škole si najdete i kamarády s rodiči, ale i tak to po učňáku nebudou trhači mentálního asfaltu. Navíc kolik má člověk kamarádů, jež jsou schopni mu odvézt např. křeslo či pračku. Pokud tedy někteří podnikatelé, jež to dotáhli daleko, v novinách hovoří o tom, že začínali od nuly, mluví o hodnotě, jež je stále relativně vysoko nad tou skutečnou běžně se vyskytující nulou (samozřejmě ochrnutý na ruce i nohy či hluchoslepý bude zase jinde, ale ti se o práci jednak neuchází a v rámci ČR počítají na stovky resp. patrně desítky v případě totální hluchoslepoty).

Jako cikán se potýkáte s dalšími ranami. Rodiče Vám mnoho do života většinou nedají, často je to dokonce naopak (seberou).

Volná citace odkazovaného článku „Voláte na volné pracovní místo, po telefonu jste přijat. Když dorazíte, místo už je obsazené.“

 Čech řekne, když se to stane, tak něco vydržím, ne? Kolikrát to ale za výše uvedených stísněných podmínek, např. potřeba živit rodinu, vydržíme – 3x? 4x? Než si připustíme, že ta diskriminace je, ať je na vině jen jedna (ať již cikáni nebo Češi) nebo obě strany a než si připustíme, že už jako cikán nemáme dál sílu jít proti proudu …?

Těžko říct, zda i za komunistů měli rovné příležitosti a zda po 89 mohli odstartovat podobně jako úspěšnější Češi. I tehdy byli sestěhováni do průmyslových oblastí po 89 trpících vyšší nezaměstnaností… V každém případě i ten cikán, který ještě bojuje a chce makat, dojíždí na to, že mnoho ostatních již na šanci normální život zanevřelo, ať již svou vinou či vinou systému. Proto si vážím cikána, který jde proti proudu, co v MHD či na ulici nedělá bordel nebo nekouká, jak by někoho obral, a ještě víc cikána v montérkách či s lopatou, a to stejně jako každého jiného člověka. Včera jsem tři takové v tramvaji potkal …Vážil bych si stejně tak cikána architekta či lékaře, ale ty člověk moc nepotkává …

„Všichni jsme dobří“ Opravdu?

Bylo by snadné si nyní umýt ruce a říct všichni jsme dobří „be happy, be cool, respect a podobná klišé. Ale nejsem si jist, jestli by to bylo fér. Ač si někdo může rvát vlasy a říkat, co za důkaz cikánské méněcennosti by jsem ještě chtěl, tohle všechno mě nepřesvědčilo.

Poslední zkušenost byla přes svou zdánlivou nevinnost tvrdým direktem, jenž jsem nerozdýchal.

Dvě padasátileté cikánky šly pomalu kolem Botiče a jedna odhodila obal a tyčku z drahého nanuka do koše. Zjevně viděla, že netrefila a šla dál. Pochopím, že diskriminační systém budí nepřátelství a jiné negativní pocity vůči systému a bílým. Ale nerozumím nepřátelství vůči přírodě. Příroda přeci není nepřátelská a nebojuje zpět. Na tento argument mi jeden kamarád řekl, že už viděl tolik bílých odhodit papír na zem. Když vynechám kuřáky a fetáky, jež považuji za méně cenné všechny včetně mých nejbližších, viděl jsem to udělat bíle pouze jako určitý akt vzdoru či „frajerství“ např. když jeden Němec s partičkou skopl na Václaváku koš, a po mém falešně zapětém úryvku nacistické hymny Deutschland Deutschland uber alles se začali omlouvat. Ale tady bylo vidět, že ona netrefení koše vnímá jako něco přirozeného. To jsem jinde nezažil.

Tady i kamarád lapal po argumentech – „méně vyvinutá kultura“, „nechápe, že někdo musí uklidit“, „Co ty, víš, třeba tě chtěla nasrat, a teď se směje tomu, jak ten bílej čuměl“. Ač tyto argumenty byly upřímně myšleny na jejich obranu, nezdá se mi, že by v tomto ohledu dělaly dobrou službu… Takže kamarád zopakoval, že nemá předsudky vůči nikomu. Já na to, že proti muslimům, neboť nepovažují ženu za rovnou muži. On řekl, že je to jejich kultura a že pokud bude v jejich zemi, bude jejich pravidla respektovat a jeho žena se tam bude zahalovat. Až na mou poznámku, že tím vlastně popírá základní lidská práva, uznal jejich chybu s vysvětlením, že v té velké chudobě (jež se až na poslední jedno či 2 století týká i bohatých ropných zemí) byla potřeba tvrdá pravidla, aby se zvládla hygiena a základní společenské chování, proto má islám stále takový vliv jako křesťanství za středověku. To je těžká váha, líbivý argument – jsou stejní, jako jsme byli my … Ale budhismus takový není a budhisté nebičují a nepopravují znásilněné, nelejí kyselinu na ženy, jež odmítají nucený sňatek. Mimochodem, pokud jste někdy neviděli obličej popálený kyselinou, to není, jako když máte na týden bebí nebo opar. To se Vám, nepřeháním, nos, pusa a oči doživotně „slejí“ do jedné velké brambory, kde poměrně častou „třešinkou“ je ztráta zraku … Nicméně i závěr člověka „buďme dobří“ je nakonec s jistou mírou neochoty takový, že ti, jež neuznávají rovnost (muslimové) jsou horší než ti, co základní lidská práva respektují…

Závěr:

Ano, za stejných podmínek bychom byli všichni stejní. Nevěřím, že geny určují charakter, a nedomnívám se, že v lidské mase mají zásadní vliv na inteligenci. Docházel jsem rok a půl do klokánku k dětem bez rodičů a cikáni byli stejní a stejně chytří jako ostatní děti. Ale ve světě nejsou podmínky stejné. Proto statistici pro účely odškodného oceňují hodnotu života např. v USA jako vyšší než v ČR. Nebudu se ale schovávat za peníze. Naopak lidé žijící i přes bohatství střídmě lze hodnotit výše než ty, jež svým luxusem zatěžují životní potřebí s minimálním mezním užitkem. Na to by však byl jednoduchý recept, daň z luxusu …

Jde mi o ohodnocení člověka na základě toho, jak se chová ve svém okolí. Průměrný středověký křesťan je méně než budhista a méně než soudobý křesťan. Průměrný Čech je výše než průměrný cikán. Průměrný budhista či křesťan výše než průměrný muslim. Na nejvyšší rozumo-filosofické úrovni je zjevně průměrný ateista, ale z hlediska společenského chování ve svém okolí hodnotím na základě životních zkušeností (ateisty) hodnotím výše křesťany a nejvýše budhisty. Nešířím nenávist, tedy alespoň doufám. Je např. zakázáno vést statistiky národnosti odsouzených. Lidi by mohlo pobouřit, kdyby se např. dozvěděli, že 70% jsou cikáni, velká část ze zbylých občané bývalého Sovětského svazu a 10% Češi. Reálná statistická data přeci nemohou být přece šířením nenávisti? Pokud se mě však někdo zeptá, koho si v tramvaji hlídám víc – cikána nebo bílého, řeknu, že cikána, a to je prostě fakt, ať jsem rasista či ne.

Co z toho: Je třeba se přestat stydět říct, že je fakt, že některé skupiny lidí jsou z hlediska dlouhodobě udržitelného společenského chování horší a některé lepší. Nikoli pouze jiní…. Pak se snáze vypořádáme s oboustranným nepochopením a frustrací těch lepších při snaze pomoci, těm co chtějí vynaložit stejné úsilí a žít stejný život jako oni, byť jsou třeba potomky těch, jež o to zájem ať již z vlastní povahy či za přispění nepříznivých společenských podmínek nemají.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá