Lis 152015
 

16.11.2015

Ve filmech vídáme značně odlehčenou formu mučení při výsleších. Např. Různé formy psychyckého nátlaku, bytí, odmítání spánku, jídla, vody, zasažení proudem, řezání, bodání či topení. Ze středověkých praktik víme, že lze zajít mnohem dál a neděláme si iluze, že nacisté dál nezacházeli.

V dokumentárním seriálu Tajemství války (1998) díl 13 o francouzském odboji jeden z pamětníků vypověděl. „Měl jsem proraženou lebku, zlomený nos, rozdrcené obratle a varlata. Lidé mi říkali, že jsem hrdina, protože jsem nepromluvil. Ale já nejsem hrdina. 52 mých kamarádů také nepromluvilo a při výslechu zemřelo.“ O bití gumovým obuškem, topení v ledové vodě a rozdrcení obratlů ostnatou koulí na řetězu vypovídala svědkyně v procesu proti Klausu Barbiemu v roce 1987.

U těch zesnulých to bylo horší. Dále jde o výpovědi Francouzů, jež Němci považovali za relativně rovnocenné. S židy, Rusy, Poláky nebo třeba černochy to muselo být mnohem horší.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá