Pro 302014
 
hojně užívaná retuš ve Vietnmu na této fotce plakátu jižnaštěstí není vidět

hojně užívaná retuš ve Vietnamu na této fotce plakátu již naštěstí není vidět

30.12.2014

Táta

Známá zaplatila 60 000 za českého tátu. Dítě získá občanství a někdy, pokud by nemělo nárok na trvalý pobyt, i zdravotní péči hrazenou státem (což vyjde +- na 2000,- úspory měsíčně), takže „investice“ se brzy vrátí, ledaže dítě se tatínkovi příliš nepodobá, což u např. čistokrevného asiátka nebývá příliš časté hehe.

Pak totiž úřady mohou požadovat test DNA a 60 000,- kamarádky tak přišlo vniveč. Jj to je riziko ilegálních operací …

Stejně je ta částka dost malá vzhledem k alimentům, ale u Vietnamců jeden ví, že na papírovaní vůbec nesou, zvlášť když ví, že to není úplně košer a že ho nepodrazí.

Manžel

Za českého manžela je částka vyšší. 150 000 za to, že v občance již nikdy nebudete mít „svobodný“ (tedy v papírech, protože do občanky se to už stejně nepíše) není příliš. Na druhou stranu pro již rozvedeného týpka co nic nemá, to není špatné. Navíc máte-li štěstí na vizáž nevěsty a nutno říct, že holky z JV Asie bývaj často kočky (štíhlé, dlouhé vlasy), můžete se těšit na to, že spolu u Vás nebo u ní občas přespíte. Má sice vlastního přítele a většinou k něčemu nedojde. Co je ale za zdmi ložnice, je jen mezi Vámi a nevěstou. Její přítel tam s Vámi noci trávit nebude, aby to zbytečně nemátlo cizineckou policii hehe. Text prosím neberte jako vybízení ke sňatkovým podvodům, ale jako pokus o satirickou glosu.

Jedna ze života

Žena mi v této souvislosti říká, že zná paní, jíž si vzal 63 letý pán a po jeho smrti jí zůstal barák za 9 milionů. Ptám se, proč by si ji bral, když určitě peníze nepotřeboval. Žena nadhodila, že jí chtěl asi pomoc. Po zhlédnutí její současné fotky – rajcovní pět a čtyřicítka, kdy každý z nás by si přál, aby tak v 45 vypadala jeho žena, jsem se smíchem řekl, „Ano, věřím, že jí pomáhal každý den. Jak jen to šlo.“ Načež se žena lehce zakabonila. Jj, je s ní legrace. Prý už mi nikdy nic neřekne.

Jak vlastně probíhá výslech – nevím

Docela by mě zajímalo jak pohovory na „zelenou kartu“ probíhají nyní. Nám v 2007 (ještě před Schengenem) pracovníci cizinecké policie říkali, že je zpravidla hned vidět, zda se ti lidi berou opravdu nebo jen papírově. Po výslechu ženy se mě asi po roce od svatby ptali, zda jsme spolu byli někde na výletě. Já mezitím zapomněl, že i na Karlštejně, tak mi ještě napovídali. Rozhodně to nebylo tak tvrdé jako ve filmu Zelená karta (že by se nás ptali na ústní vodu, intimní věci apod.), ale na nás nebo alespoň na mě to asi fakt bylo vidět, takže nevím, jak je to obvykle. Na druhou stranu, aniž bych to nějak zkoumal, určitá metodika schopná selekce tam asi byla. Nebyl jsem to schopen moc vnímat. Ale co jednomu přijde jako neškodná jednoduchá otázka, může být pro podvodníky kritické. Možná taky perné chvilky a ostré dotazy najíždějí teprve v případě pochybností úředníků, jež u nás nenastaly.

Související článek: Pozvání osoby ze země mimo EU, svatba s cizincem v zahraničí

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá