Zář 172012
 

 Zde specifika reklamace módní obuvi, obecně o reklamaci více v souvisejících článcích (odkaz na konci).

Co je to módní obuv

I boty je třeba je užívat pro účel, pro který byly vyrobeny. Vcelku jasná myšlenka, ač intuitivně můžeme boty chybně považovat za jednu kategorii, jež má vydržet 2 roky. Kategorie obuvi (sportovní, vycházková, zimní módní …) dle kvalitativních parametrů (výše zatížení a odolnosti) nepřímo vymezuje Rozhodnutí Evropské komise 2002/231/es ze dne 18. března 2002, kterým se stanovují revidovaná ekologická kritéria pro udělování ekoznačky (zejm. str. 10). Kategorie obuvi nejsou definovány samy o sobě, ale pouze v rámci kritérií pro udělení označení „ekologický výrobek“. Pokud bychom tedy měli modní obuv, jež neaspiruje na označení ekologický výrobek, nemusí mít již pevnost svršku v ohybu=15 (tisíc cyklů, tj. nejspíše kroků, bez viditelného poškození), ale třeba jen 1(tisíc cyklů) – boty na 1 večírek. Nic též nebrání např. prodávat módní obuv (15 000) určenou rovněž do mokra či mrazu. Pokud však prodávající v EU blíže nedefinuje, co rozumí pod pojmem módní, sportovní, vycházková …obuv, lze z důvodu obecného vnímání těchto pojmů v EU uzavřít, že odkazuje na kvalitativní (nikoli patrně ekologické) parametry definované normou EU výše (pro ekologické výrobky).

Módní obuv s prvky zimní – zmatek v záručních podmínkách prodávajícího

Známý mě referoval o koupi voděodolných nepromokavých značkových zateplených kozaček. V prodejně byl informován o možnosti nosit v zimě. Po zaplacení byl k účtu přicvaknut letáček s tím, že jde o módní obuv, jež „je určena pro krátkodobé nošení po místních komunikacích dopravních prostředcích a nebytových prostorech“. Pokud je takový leták vysvětlující, co je módní obuv, k dispozici až po koupi, je celkem jedno, zda je bota označena štítkem módní obuv či nikoli. Kupující stejně až do obdržení letáku neví, co to znamená. Doplňuji, že dle výše odkazované směrnice není módní obuv určena do mokra a mrazu.

 Kupující se snažil odstoupit od smlouvy pro rozpor s účelem kupní smlouvy (nemožnost použít úměrně její konstrukci, tedy ve sněhu) dle § 616[1]. To však není možné, neboť dle § 616/3 je nutné nejprve reklamovat, tj. žádat uvedení věci do shody s kupní smlouvou. V úvahu by teoreticky přicházelo namítat neúčinnost kupní smlouvy pro uvedení v omyl dle § 49a OZ, ale to by bylo složitější na proces i dokazování bez přidané hodnoty oprati uplatnění nároků z kupní smlouvy. Prodávající reklamaci neuznal a ve svém vyjádření deklaroval, že v případě módní obuvi s úpravou waterproof se jedná o módní obuv s možnosti použití „též krátkodobě i při nepříznivých povětrnostních podmínkách, tj. za deště či sněžení“. Zboží tak bylo uvedeno do souladu s kupní smlouvou.

 Informace prodávajícího je na první pohled rozporuplná a měl by ji lépe upravit. Kupující si teoreticky při dobré znalosti práva mohl domyslet, že když jde o zateplenou nepromokavou obuv, jde o „módní obuv určenou do zimy“, tj. že prodávající nebude tvrdit, že úprava waterproof a zateplení je tam jen na parádu (to by u soudu neobstálo a pro uplatnění záruky by výrobek byl posouzen dle čl. 2 směrnice 1999/44/ES písm. b)-d)[2], jako obuv určená rovněž do mokra a mrazu. Kupující zde však není od toho, aby složitě analyzoval povahu záruky bot…

 Omezení účelu použití daného vlastnostmi bot prodejcem je neúčinné

Známý mi sdělil, že výrobce tuto obuv nedeklaruje jako módní a činí tak prodávající, aby limitoval záruku. Dle směrnice by tak spadla do kategorie zimní obuv (obvyklý účel použití, jakost a vlastnosti, obvyklé u tohoto druhu zboží). Může to být i tak, že i dle výrobce jde o módní obuv do zimy (30 000 cyklů), nikoli zimní obuv (40-60tisíc cyklů). Posledně uvedená varianta je však nepravděpodobná. Výrobce mainstreamové globální značky Tommy Hilfinger by u svých běžně prodávaných bot na tuto taktiku z důvodu negativního PR patrně nepřistoupil. Pominu-li případné sankce výrobce prodávajícímu či mezidodavateli za kažení pověsti ani v takovém případě by prodávající patrně nebyl oprávněn omezit záruku výrobce. 1. by se toto globálně prodávané zboží by se posuzovalo dle směrnice EU v odst. výše – ve zkratce dle obvyklých rozumně očekávatelných vlastností – to znamená, že zateplená nepromokavá obuv by skutečně byla obuv zimní nikoli módní. „Viděl jsem to na webu jako obuv zimní“ a s tím jsem to také koupil – stejný výrobek, stejné doporučené použití bez ohledu na to jak to popisuje lokální prodávající. Prodávající tedy nemůže omezit způsob používání daný výrobcem. Může pouze případně zkrátit záruku v souladu s národními předpisy a ani to zde není možné (rozuměj pod 2 roky). Z hlediska nekalé soutěže by se dále jednalo o nekalosoutěžní delikt klamavé označení zboží a služeb dle § 44/2 b) obchodního zákoníku s možnou žalobou konkurence a spotřebitelů a dále o správní delikt klamavé obchodní praktiky dle § 5/1 b-d[3] zákona 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Nešlo by o obuv Tommy Hilfinger, ale o stejnou obuv Tommy Hilfinger s omezenou možností použití, byť z hlediska práva by toto lokální omezení záruky bylo v konečném důsledku (kdyby došlo na lámání chleba) vůči zákazníkovi neúčinné.

 Pro známého z toho plyne, že by prodávajícího mohl prudit s tím, aby mu záruku opětovně překvalifikoval z módní obuvi se zimními prvky na „zimní obuv“. Fakticky je mu to ale jedno, neboť v případě fyzické vady bude moci vyžadovat reklamaci v režimu „zimní obuvi“ bez ohledu na prohlášení lokálního prodejce o charakteru bot a možnostech jejich použití.

 V poslední době jsem s ženou prošel asi 15 obchodů s obuví, a v žádném jsem si nevšiml označení „módní obuv“. Z toho usuzuji, že minimálně v současné době to není běžná praxe.

Tady udělám z vděčnosti zdarma reklamu mé oblíbené botě Goratex ranch od Prabos Slavičín (vlevo 2. gerace). Ty první vydržely 5 let :). Chodil jsem téměr jen v nich krom běhu. Skoro nesmrdí a ještě slouží při natírání apod. Tolik můj vnitřní dluh Prabosu 🙂

Zimní obuv

Pro úplnost ještě třeba dodat, že odkazované rozhodnutí Evropské Komise o kategoriích obuvi nezahrnuje obuv specializovanou např. horolezeckou či polární. Z toho lze usoudit, že „zimní obuví“ se rozumí prostě boty, které v Evropě běžně nosíme v zimě.

 Co kdyby boty nebyly zateplené a waterproof

Zde by byla rozhodující komparace s účelem užití dle webu výrobce ji jiných obchodů. Tj. pokud by Tommy Hilfinger ve způsobu použití letních kozaček nedeklaroval, že boty jsou určeny pouze do sucha či že jde o m´dní obuv ve smyslu kategorizace dle příslušného rozhodnutí Evropské komise, má se za to, že jsou určeny pro užívání obvyklé jejich vlastnostem, tj. od běžných bot člověk čeká, že pár dešťů přežijí, přestože třeba hezky vypadají (bez ohledu na případná odlišná prohlášení místního dodavatele).

Co kdyby šlo o boty neznámého výrobce a nebyly waterproof či zateplené

Tady už by situace nebyla tak jednoznačná ohledně uzavřené kupní smlouvy. Nedalo už by se bez dalšího (dokazovaní) předpokládat, že zákazník koupil nezateplené kozačky bez úpravy waterproof na zimu (lehké kozačky patrně nemají vlastnosti, o kterých by zákazník slovy kritérií směrnice mohl rozumně předpokládat, že boty určují do zimy). Nebyla by možná ani komparace s jinými obchody či tvrzení výrobce. Bylo by to tvrzení personálu prodejny proti tvrzení zákazníka a v tomto případě vycházejí soudy vstříc tomu slabšímu tj. spotřebiteli, tedy v případě, že by jste s nepoužitou obuví přišli následující den, bylo by možné žádat uvedení do souladu s kupní smlouvou, při nemožnosti žádat slevu či odstoupit od smlouvy. Pokud by jste s takovým požadavkem přišli po půl roce či s kozačkami určenými pokyny výrobce do sucha s tím, že navlhly a třeba zbobtnaly či prasky v mrazech, těžko by jste obhájili, že jste boty měli půl roku nebo je použili a ani se neseznámili se způsobem použití.

Obecně – výmluvy prodávajícího na módní obuv

Četl jsem případ, kde módní obuv byla užívána v souladu s pokyny prodávajícího a přes zimu, kdy byla rádně uložena, zbobtnala či se rozlepila, už nevím. Reklamace byla odmítnuta s tím, že obuv byla užívána v rozporu s pokyny, a to konkrétně ve vlhku. Zákaznice boty poslala na znalecký posudek do znaleckého ústavu ve Zlíně za 1000,- Kč (to je velmi slušná cena, čekal bych cca 2000), jenž prokázal užití vadných materiálů. Za této situace prodávající reklamaci nebude oponovat. Jen doplním, že je možné v řádu 300-500 získat nejprve předběžné odborné vyjádření (nikoli posudek), zda je opravdu něco špatně a má smysl vypracovávat posudek. Pokud právě nebydlíte ve Zlíně, bude praktičtější znalec z vašeho okolí (vyhledávání v seznamu komory soudních znalců). I toto předběžné vyjádření na výrobce v drtivé většině případů zaúčinkuje, neboť vědí, že by zaplatili nakonec vše – vrátili kupní cenu, zaplatili náklady na odborné vyjádření, znalecký posudek, právníka a soud (více související články). Pokud se prodávající jó cuká, vrátit zboží či nabídnout vrácení se svědky a písemně vyzvat k úhradě dluhu a znalečného s hrozbou právního vymáhání (podrobněji např. zde + související články).

Ještě opakuji již na začátku řečené, že módní obuv v zásadě nemá definován žádný minimální standard (je pouze definován pro módní obuv – ekologický výrobek). Není tedy vyloučen ani prodej obuvi na 1 večer. Takový prodej by však byl velmi neobvyklý a zákazníkem neočekávatelný. Jeho pozice při reklamaci a odstupování by proto byla poměrně silná –obdobná pozici známého výše.

Závěr:

Pominu-li skutečně módní obuv typu čokoládové boty na 1 večer či 1 hodinu, může jít o spíše lehce než extrémě špinavý trik, jenž používají ojedinělé obchody s patrně slabším renomé a proti němuž se bude možné při znalosti věci poměrně snadno bránit. Zejména u bot, z jejichž vlastností lze rozumně očekávat určitý způsob použití. Není-li li zjevný účel použití z vlastností bot, bude obrana snazší u bot od výrobců, jejichž produkce cílí na větší než lokální trhy. U nich bude ze srovnání (web výrobce, jiné obchody) jasné, jak výrobce vymezil účel použití (tj. zda jde o „módní“ obuv či nikoli). Snad jsem popsal vyčerpávajícím způsobem 🙂 V opačném případě rád doplním na váš podnět.

Související články: Spotřebitelské minimum, reklamace 22.3-8.5.2012


[1] § 616

(1) Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez vad.4)

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, shodou s kupní smlouvou podle odstavce 1 se dále rozumí, že prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané, popřípadě jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé, že odpovídá požadavkům právních předpisů, je v tomu odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a odpovídá účelu, který prodávající pro použití věci uvádí nebo pro který se věc obvykle používá. U potravin musí být vyznačeno datum minimální trvanlivosti, a jde-li o potraviny podléhající rychlé zkáze, datum použitelnosti. Připouští-li to povaha věci, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby její činnost mu byla předvedena.

(3) V případě, že věc při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní smlouvou (dále jen „rozpor s kupní smlouvou“), má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci, nebo její opravou; není-li takový postup možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. To neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s kupní smlouvou věděl nebo rozpor s kupní smlouvou sám způsobil.

(4) Rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během šesti měsíců ode dne převzetí věci, se považuje za rozpor existující již při jejím převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak.

 

[2] Směrnice EPR 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží

Článek 2 Soulad se smlouvou

1. Prodávající je povinen předat spotřebiteli zboží, které je v souladu s kupní smlouvou.

2. Předpokládá se, že spotřební zboží je v souladu se smlouvou, jestliže:

a) souhlasí s popisem prodávajícího a má vlastnosti spotřebního zboží, které prodávající spotřebiteli předvedl ve formě vzorku nebo vzoru;

b) se hodí k účelu, který spotřebitel požadoval a o němž prodávajícího informoval v době uzavření smlouvy a s nímž prodávající souhlasil;

c) se hodí k účelům, ke kterým se zboží tohoto druhu obvykle používá;

d) vykazuje jakost a vlastnosti, které jsou obvyklé u zboží tohoto druhu a které může spotřebitel rozumně očekávat s ohledem na charakter spotřebního zboží,

[3] § 5/1 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele pp

b) je-li důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit,

c) opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem, nebo

d) vede-li způsob prezentace výrobku či služby, včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uvádění na trh k záměně s jinými výrobky či službami, nebo rozlišovacími znaky jiného podnikatele,

  4 komentáře to “Módní obuv, reklamace módní obuvi – není se čeho bát 17.9.2012”

  1. Krásny den,

    mám takovou otázku –reklamuji zrovna obuv necelý měsíc od koupi a boty mají propadlou patu.
    Pán v ochodě mi tvrdí,že dle jakého si paragrafu modní obuv nemusí mít patní výstuž. jak to teda je s módní obuvi—-a podle všeho je vada neopravitelná–protože mi nabízel něco jako povrchovou úpravu zvenčí–což já jsem nesouhlasila kuli změně vzhledu obuvi oproti tomu, co jsem si koupila.
    můžete mi nějak poradit?
    předem moc děkuji ,Marcela

    • I módní obuv musí vydržet určitou zátěž viz článek. Reklamační protokol s informací o způsobu vyřízení reklamace. Při odmítnutí nechat posoudit znalcem a vymáhat soudně. Pokud obchodník vyměkně až po neuznání reklamace, musí zaplatit i náklady na znalecký posudek nikoli jen vrátit cenu. Pokud vrátí jen kupní cenu, ve zbytku nákladů na uplatněnní nároků z vad (posudek, poštovné) se můžete obrátit na soud.

  2. Dobrý den,
    prosím o radu. Koupila jsem značkovou obuv Lacoste Ampthill, která je na internetu označována jako vhodná na běžné nošení i na sport, protože firma Lacoste ji má zařazenou v řadě výrobků sport. Visačka s názvem Lacoste sport je přímo i na mé zakoupené obuvi. V prodejně jsem nebyla na nic upozorněna a po zaplacení byl do tašky se zbožím vložem papír, který nese označení „Módní obuv“. To jsem pochopitelně zjistila až doma. Je prosím možné v obchodě žádat navrácení peněz z důvodu klamavého označení? Chtěla bych to vyřídit dříve, než budu boty nosit. Po pátrání na internetu jsem přišla na komentáře, kde jsou lidi obchodem Office shoes rozčarováni, že označují účelně obuv jako módní a nabízejí druhou a třetí jakost bot. Děkuji za odpověď. Soňa

    • Děkuji zajímavý dotaz.
      To je nekalá obchodní praktika dle § 5 písm. a z. 634/1992 o ochraně spotřebitele http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-634#p5
      a na podnět na Českou obchodní inspekci.

      Zkuste nejprve, zda prodávající nemá dobrovolnou politiku vracení bez důvodu do X prvních dnů po koupi.

      K nároku na odstoupení
      uložte si print screen webu, kde boty označují jako vhodné pro sport a odkaz pošlete 3 svým kamarádům jako případným svědkům

      Pokud bude prodávající chytrý, řekne Vám, že bota splňuje podmínky pro klasifikaci a užívání jako sportovní obuv a dle toho bude reklamována (bez ohledu na to, že je též módní). V této situaci se tedy nemusíte bát -máte sportovní obuv, jíž prodávající trochu prasácky nazývá módní, avšak právní důsledky to nemá. Nárok na odstoupení ani vada pak není.

      Pokud by byl prodávající hloupý a trval na tom (při reklamaci či bez ní), že bota je v režimu obuvi módní a neplatí pro ni parametry obuvi vhodné pro sport (slovy mezinárodní klasifikace sportovní obuvi, jak deklaroval na webu), můžete odstoupit na základě § 2169 z.č. 89/2012 Sb. s odkazem na § 2161/1b http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p2161 ve lhůtě 24 měsíců (§ 2165) bez ohledu na to, zda jste boty nosila, rozbily se či nikoli.

      pozn. § 1917 Je-li vada nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy nebo lze-li vadu zjistit z veřejného seznamu, jde k tíži nabyvatele. To neplatí, pokud zcizitel vadu lstivě zastřel nebo pokud nabyvatele výslovně ujistil, že věc takovou vadu nemá nebo že je vůbec bez vad.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá