Dotazy

Mohu darovat víc jednomu dítěti? Dopad na podíl v dědictví

Dobrý den, prosím o radu, jak postupovat v případě, že má matka 3 dospělé děti a jeden syn s ní bydlí v domě, který má 2 bytové jednotky. Tento syn si vzal na opravu celého domu půjčku a matka mu polovinu domu darovala. Teď řeší druhou polovinu domu. Její dvě zbývající děti bydlí s jejich rodinami. Matka by ráda darovala zbývající polovinu domu svému synovi, který s ní bydlí, s tím, že by jej do smrti užívala (věcné břemeno). Je po její smrti napadnutelné to, že jeden syn dostal za jejího života darem celý dům a ostatní dva sourozenci nedostali nic? Respektive je nutné dát všem svým dětem majetek ve stejné hodnotě? Děkuji za radu. KK, okres neznámý, 8.4.2014

Dárce (za svého života) na rozdíl zůstavitele (v závěti) není v nepoměru darů/odkazovaného majetku svým dětem nijak omezen. Takový dar se projeví pouze ve snížení dědického podílu obdarovaného. Pro jasnou představu více hypotetický příklad dále aplikovaný na Vaše zadání.

OZ „§ 1643 (1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.“

OZ  „Započtení na povinný díl § 1660

(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.

(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.

§ 1661 (1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.

(2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.

Obdarovaný v domě bydlí. Lze tedy konstatovat, že první polovinu nemovitosti obdržel jako úlevu nákladů spojených se založením samostatné domácnosti.

Předpokládám, že děti v dotazu jsou již dospělé a, že dárce zemře déle než 3 roky od darování.  Rozdíl ceny vlastního bydlení a pronájmu a do oprav investovaných prostředků není patrně relevantní (obdarovaný v každém případě investoval do svého, pokud ještě nebyl obdarován, šetřil na nájmu, oproti ostatním sourozencům, pokud byl obdarován, opravoval svůj dům). Dům stojí řekněme 10 milionů – polovina 5000 000 byla darována – a nejspíš zhruba odpovídá jednomu ze 2 bytů (o bytové jednotce lze hovořit až u domu s 2 a více byty, kde jsou bytové jednotky vymezeny ve smyslu společenství vlastníků jednotek viz § 1158nOZ). Tento první dar 5 000 000 nutno dle mého názoru kvalifikovat jako náklad v souvislosti se založením samostatné domácnosti ve smyslu § 1661/1. Druhou polovinu (druhy byt v domě) již nespadá pod § 1661a nebude se započítávat.

Na povinný podíl obdarovaného se tedy započte 5 500 000. Dědictví je řekněme 20 milionů Kč v bance. Dědí 4 osoby. Obdarovaný 2 jeho sourozenci a manžel.

Dědění ze zákona

Obdarovaný získá 25 500 000/4 – 5 500 000=875 000

Ostatní 3 získají po 6 3750 000

Pokud v bance bude jen 1000 000, obdarovaný nezíská nic a rozdělí si jej zbylí tři.

Při dědění ze závěti možno opomenout manžela (§ 1643). Řekněme, že zůstavitel chce dát co nejvíc jednomu dítěti, tedy odkáže pouze neopominutelným dědicům. Zbylé 2 zletilé děti musí dostat aspoň čtvrtinu zákonného podílu, tj. čtvrtinu z 25 500 000/3=2125 000. Nezletilé dítě musí dědit aspoň ¾ zákonného podílu. V tomto případě to pouze náhodně vychází opět na 6 3750 000, ale vzorec je jiný než pro dědění ze zákona. Kdyby v bance byl jen 1 mil., obdarovaný již v dědictví nic nedostane a rozdělí si jej sourozenci 50/50.

Vždy však platí, že obdarovaný není povinen na dorovnání podílů  daru vracet resp. doplácen ostatním dědicům (§ 1658). Sahá se pouze majetek zůstavitele.

Související článek

K darování a věcnému břemeni viz samostatný článek Darování nemovitosti a jeho komentáře.

16 komentářů: „Mohu darovat víc jednomu dítěti? Dopad na podíl v dědictví 8.4.2014“

Dotaz: Dobrý den, manželova matka po ovdovění v r. 1958 začala žít s novým mužem, kde společně vychovávali syna ( mého manžela nar. 1954 ). V r. 1963 pak uzavřeli sňatek. Nevl. otec žádné potomky nemá a to ani z doby před sňatkem. Jediným dědicem je tak můj manžel. Celý život se o rodiče řádně stará a udržují kontakt v kruhu rodinném. Nyní v pokročilém stáří nevl. otec tvrdí, že na majetek nemá právo a že vše propadne státu. Nevl. otec nemá ani žádné jiné příbuzné. Má manžel právo dědické i po nevl. otci nebo jen po matce ? Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Pokud první zemře matka manžela – rozdělí se společné jmění manželů (1/2 nevlastnímu otci manžela a 1/2 pro dědické řízení). V dědickém řízení si polovinu z poloviny zaniklého SJM rozdělí Váš manžel a jeho nevlastní otec – § 1633 OZ. Majetek matky, jenž nebyl součástí SJM si nevlastní otec Vašeho manžela a Váš manžel dělí na půl § 1633 OZ. Pokud nevlastní otec zemře dřív než matka, postupuje se analogicky, takže matka pod sebe fakticky stáhne i část majetku otce.
Závěť může stanovit jinak viz článek výše.

Dotaz: Dobrý den. Chtěl bych se zeptat na tuto formulaci: „Dárce (za svého života) na rozdíl zůstavitele (v závěti) není v nepoměru darů/odkazovaného majetku svým dětem nijak omezen.“
Když teda jako jeden ze dvou synů tuším, že veškerý majetek (rodinný dům), budou rodiče darovat mému bratrovi, prostě s tím nic nezmůžu? Ani když o tom darovacím procesu vím dopředu a mohl bych udělat případně nějakou právní přípravu?
děkuju, Tomáš Dvořák

Odpověď: Přesně tak.

Dotaz: Dobrý večer,prosím o radu jak postupovat v případě kdy rodiče darovali mému bratrovi dvougenerační rodinný domek a mě byla od bratra vyplacena částka200TIS.KČ.K přepisu došlo bez mé přítomnosti.S rodiči jsem měla pěkný vztah.Mám ještě nárok na nějaké vyrovnáni-DĚKUJI

Odpověď: Ne. Nemuseli vyplatit ani těch 200 000. V daru člověk není omezen je ve vydědění. Ten dar se však zohledňuje v případném dědictví v budoucnu a to způsobem v článku popsaným.

Dotaz: Dobrý den,mám dotaz kv. dědictví po rodičích,zatím sepsané v závěti.Moji rodiče vždy preferovali bratra a ke mně se nechovali dobře.Matka s otcem vlastní rodinný dům,v hodnotě více milionů,ten odkazují mému bratrovi,nebo náhradní dědic,jeho dcera.Dále moje matka vlastní domek po rodičích s pozemky,ve kterém bydlím od 95 roku.Ten odkazuje matka mne,ale část pozemků napsala mému bratrovi,hodnota domku a pozemku,je podstatně nižší,než dům,který bude dědit bratr.Takže vlastně,když to shrnu,po otci nebudu dědit vůbec nic a v závěti zmínil,že nezminuje záměrně další ,co má.Po matce pouze poměrně malou část,ještě z toho ukrojí pro bratra.Jaké šance prosím vás jsou na to,napadnout,že po otci nedědím nic?Ani bych po nich nic nechtěla,nebylo by to požehnané,celý život mě týrají a odstrkuji,ale mám 4 děti,myslela bych pro ně.Ještě jeden dotaz prosím,může mne takto vlastně už v závěti ,otec opominout?Mají sepsané u advokáta,tak nevím..Děkuji šikolová

Odpověď: Vy jste neopominutelný zletilý dědic – viz článek.

Dotaz: Jsme 5sourozenců. Před smrtí maminky bylo ústně dohodnuto, že se jeden z nás do domu k rodičům nastěhuje , bude jim pomáhat a dostane půl domu. Z druhé půlky ostatní vyplatí. Po nastěhování sestry dům darovali rodiče jí.Poté oba zemřely, sestra nám po jejich smrti nic nedala a ani nic nedá. Závěť zmizla, nechala si i veškeré peníze. Před smrtí otce se k němu nechovala dobře, otec původně chtěl , aby dar vrátila, ale cítil, že zemře a nestihne to a .Nechal to být . Myslíte , že máme na něco právo? Dům jí darovali, aby neplatili peníze. O vyplacení sestra nechce slyšet. Děkuji za odpověď.

Odpověď: To je smutný příběh… tak asi tak i po právní stránce …

Dotaz:

Dobry den.staram se o oba rodice,pricemz u jednoho z nich jsem opatrovnikem.otec mi cas od casu poskytuje vyssi fin.castku dejme tomu jako odmenu za peci.
Mam dva sourozence,pricemz ani jeden se o rodice nestara.mam obavy ,ze nejstarsi sourozenec by tyto fin.odmeny napadl v bud.ded.rizeni jak vidim jsou opravnene.jak tomu zamezit?
Otec rozhodne dve zbyv.deti nevydedi a nebudu ho k tomu ani nutit.je mu 80 let a je nemocny.
Da se to ev vyresit dar.smlouvou ke kazde takove fin.castce nebo je mozne udelat neomezene platne, s blize nespecifikovanymi castkami,prohlaseni otce o dobrovolnosti poskytnuti techto castek s uvedenim duvodu?.bude to dostacujici jako ochrana pred bratrem?

Odpověď: Předpokládám, že opatrovníkem jste matce, jinak by peníze od otce schvaloval soud.
Dále předpokládám, že otec o penězích buď s Vašimi sourozenci nehovoří a pak o nich nikdo neví. Nebo pokud sourozenc o nich ví, tak také ví, že o rodiče na rozdíl od nich pečujete.
Darovací smlouva, jak ji navrhujete, je trochu krkolomné řešení. Mohla by být eventuálně při uvedení důvodu darování považována za důkaz vůle zůstavitele, že se nepřejete aby tyto dary byly nějak započteny do dědictví. Na druhou stranu by ale tyto smlouvy doložily existenci takových darů a jejich výši.
Nejjistější bude uvést v závěti, že za „průběžnou péči, jež jste nadstandardně vykonávala jako jedinná z jeho dětí, Vás otec občas odměnil finančními dary, a že si nepřeje, aby tyto částky darované za jeho života, jakkoli krátily Váš zákonný dědický podíl“.

Dotaz: Dobrý den, rodiče darovali sestře za života (ne déle než před rokem) byt v Praze. Nyní otec zemřel. Matka den po jeho smrti vybrala peníze z otcova účtu. Dědické řízení ještě neproběhlo. Nyní mi matka oznámila, že já nic dědit nebudu, protože mám dost. O vydědění nemůže být řeč, žiji spořádaným životem a s otcem jsem si ještě před smrtí dopisovala, protože nemohl mluvit. Zařizovala jsem konzultace u specialistů na jeho chorobu atd, po jeho smrti jsem sestře přispěla na pohřeb a věci s tím spojené.O darování bytu jsem neměla tušení, přišla jsem na to náhodou. Teď to vypadá, že jediná věc, která mi zůstane, je hrob, který jsem nechala zhotovit před deseti lety a která mi dle dokladů patří. Mohu něčeho dosáhnout? Celou záležitost beru jako projev nelásky vůči mně, vůči mým dětem, které zapalovaly dědovi každý den svíčku u jeho fotografie a nedostanou ani tisícovku na studia.Děkuji za Váš názor. Martina

Odpověď: Peníze na otcově účtu patří do dědictví, měli by do něj být vráceny a darování nemovitosti sestře zohledněno v dědictví. Vrácení peněz dohodněte s matkou, pokud odmítne, tak je na předběžné opatření soudu, aby peníze vrátila na účet a do dědictví, spojené s žalobou na vydání bezdůvodného obohacení.

Dotaz: zemřela mi matka a bude probíhat dědické řízení kde se bude vypořádávat dělba bytu v osobním vlastnictvím. Mezi mnou a mým sourozencem, který s mamou žil ve společné domácnosti. Teď jsem, ale zjistil, že máma mu cca před 10 lety darovala rodinný dům po rodičích. Chtěl bych se zeptat jestli je možné požádat o započítání tohoto domu do vypořádání i po uplynutí 3 leté lhůty jak je stanoveno novým občanským zákoníkem.

Odpověď: Bohužel, zde bych musel provést důkladnější právní rozbor, zda by bylo možné podřadit i pod § 1661 či by to spadlo pouze do § 1660. Počítejte 3 hodiny práce. V případě zájmu mě kontaktujte.

Dotaz:

Odpověď:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *