Bře 152012
 

Smlouva obsahuje

Jména smluvních stran, lépe přidat ještě další identifikační znak (bydliště či datum narození), ale není nutné, a kontaktní údaje,

Popis vzájemných závazků (předmět smlouvy). Na jedné straně často závazek něco vykonat či poskytnout práva, často objekt závazkových vztahů (tj. sekundární předmět) věc auto- jeho identifikace typ smluvního vztahu koupě, nájem, leasing …) na druhé straně většinou peněžité protiplnění (uvedení jeho výše).

 Datum, podpisy

Přijde mi, že je to spíše setrvalý stav než trend, ale co nejdelší smlouvy jsou in. Dobré pro právníky, realitky, banky, pojišťovny, velké společnosti, tedy ty jež se klientovi musí prezentovat nějakým servisem nebo si chtějí podmínky upravit co nejvýhodněji pro sebe, aniž by to bylo na první pohled znát. Druhou výhodou je, že pokud do smlouvy připíšete ustanovení, jež na smluvní vztah stejně dopadají ze zákona – obecně věty typu smlouva nabývá platnosti dnem podpisu, podpis je vyjádřením vážné a svobodné vůle, konkrétně např. u nájemních smluv pak opis jednotlivých zák. ustanovení např. § 663 a násl typicky např. povinnost dodržovat pořádek a klid v domě odpovídající § 690:

„Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát na to, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním uživatelům domu nerušený výkon jejich práv.“

 Výše uvedená obsahová „rozšíření“ smlouvy postrádají smysl, neboť vychází nejen ze zákonných ale běžně známých předpokladů, takže nemá smysl jimi smlouvu nabobtnávat.

 Zákon má smysl opisovat pouze tam, kde se nepředpokládá jeho běžná znalost či odhadnutelnost např. v nájemní smlouvě typicky ust. § 687/3

„Nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje zvláštní právní předpis.“

 Specifická ujednání

Potřebujete-li naformulovat něco nestandardního, nebojte se toho, že neznáte právní jazyk. Smlouva se bude v případě sporu vykládat dle vůle stran. Pokud tedy něco napíšete jinak. K tomu § 35    OZ

„(1) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.
 (2) Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.
 (3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.“

V obchodních závazkových vztazích (zejm. podnikatelé) snad jen pozor  na odchylnou úpravu  obch. zák. § 266 zejm. pak odst. 4

 § 266   „(1) Projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám.
 (2) V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá.
 (3) Při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí.
 (4) Projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila.“

Na co si dát pozor

1. Seznámit se s dokumenty na než smlouva odkazuje

Že si máte smlouvu před podpisem celou přečíst by byla rada pod úroveň magazínu. Dokumenty na než smlouva odkazuje zpravidla obchodní podmínky mají stejnou váhu jako smlouva samotná. Přiznám se, že obchodní podmínky také nečtu s jednou výjimkou, a to jsou pojistné smlouvy. Z pojistných podmínek a speciálních pojistných (3. samostatný dokument v závislosti na konkr. pojištění) snad vždy zjistíte, že to co Vám říká poradce je pravda jen z poloviny.

2. Simulované právní úkony a obcházení zákona

Tedy např. když chcete uzavřít smlouvu o obchodním zastoupení, ale aby Váš spolupracovník měl pocit, že je součást firmy uzavřete smlouvu o „tichém společenství, avšak bez podílu na společnosti“. Máte hotové dílo, ale místo kupní smlouvy uzavřete smlouvu o dílo. Ať se tak děje z důvodů obcházení zákona či jiných např. „politických“ či vyjednávacích důvodů, řítíte se do pasti. Vznikne kočkopes, který bude z poloviny či celý neplatný (tj. bude nahrazen příslušnými zákonnými ustanovení) a  když to dopadne hodně zle, tak budete mít na krku závazky, o kterých jste neutušili (jako např. 20% vaší společnosti připadne člověku, který do ní nic nevložil a nic pro ní neudělal). To skoro vypadá, že si příklady cucám z prstu, drtivá většina jich však je z praxe. Dlouho jsme měl své povolání ve značné neúctě. Vždycky jsem si myslel, jak je právo jasné, jací jsou právníci vyžírkové a jak jsou přeplácení, ale když vidíte, čeho jsou lidé schopni a někomu, kdo začíná s nulou respektive dokonce s dluhem, zachráníte hodinou práce možná pár milionů, tak se nedivím tisícovým a v nejlepších dobách (90. léta) i desetitisícovým sazbám za hodinu. Dnes už jsou desetitisícové sazby (přepočetně) reálné v podstatě jen při procentuálních odměnách z vyhraných sporů nebo případně ještě u (cinknutých) veřejných zakázek, neboť počet advokátů se zvedl z cca 700 v roce 1989 na cca 10000.

Na druhou stranu si stále myslím, že pro obyčejné lidi se dá pracovat i se sazbou od 600 hod… Firma je schopná zatáhnout mnohem víc, protože skoro polovina jí půjde do nákladů. Takže při 80 firemních (min. 1200 Kč/hod) a 100 obyčejných hodinách by se advokát dostal na příjem 152 000, tj. nějakých 45-50 000 čistého měsíčně při měsíci dovolené, 1 asistentce/asistentovi a velmi nízkých ostatních nákladech. Ale jak fakt, že zkušení právníci ve státní správě s odhaduji polovičním počtem reálně odpracovaných hodin nebudou možná daleko od 30 000 čistého, takže sazby výše asi budou reálně spodní hranou.

Sorry, the comment form is closed at this time.