Led 312014
 

Vždy, když vidím arogantní mediální reakce vysokých činitelů, jsem tím znechucen, a to i relativně decentní aroganci typu: „Je to naopak, milý Watsone“, při reakci na fatální chybu novináře. Člověk ve vší pozici by se měl vždy chovat něco jako táta, otec Fura z Klíče od pevnosti Boyard (nevím, zda píši jména správně) a neměl by ostatním dávat najevo, jak jsou blbí či méněcenní.

Jenže si říkáte – ten člověk udělal chybu, štve mě a co já se s ním budu srát jako nějakej hodnej taťka. Osolíte ho, ani nevíte jak. Mně se to párkrát stalo jako redaktorovi. Když jsem něco řešil, dal jsem protistraně najevo, že je „natřu“, aby věděli s kým jednaní a já se s tím jednáním nemusel patlat. Ač natření vždy znamenalo zveřejnění nějaké sviňárny protistrany, nikoli že bych tu sviňárnu udělal sám a pak z ní těžil, není to správné jednání. A vždy mi pak „blikla“ v mozku kontrolka, že tohle není košer.

Kolikrát taky jednám s mobilními operátory, a vím, jací jsou to podrazáci. O podzemním prodejcích nepíšu – s těma vůbec nepřijdu do kontaktu, zcela je ignoruju, stejně jako cikány nabízející horké zboží na ulici.

Když pak jednám s takovými subjekty, s nimiž mám špatnou zkušenost, mám nějaký problém a slušnou jistotu, že je na jejich straně, tak třeba hned řeknu, že jsem redaktor, a že bych o tom rád napsal. Jednak, aby se víc snažili, za druhé, abych je nasral a trochu jim splatil, co dělají zákazníkům.

Tento postup je lákavější než by se zdálo, když určitou byť malou moc máte. I když jste v morálním právu, za prvé, tento postup prostě není korektní, dlouhodobě efektivní a ke zlepšení světa nevede.

 

Další věcí je, že může mít velmi blízko k trestnému činu vydírání. Oprávněnou výhružkou je říci neplatiči, že na něj pošlete exekutora či pracovníku autopůjčovny, že jestli nepřestane s nekorektním chováním, napíšete o tom (viz. mj. článek Vada na půjčené věcí, které jste si nevšimli – Půjčovna s.r.o ). Trestným činem vydírání by bylo, že napíšete o tom, v nebo že ho udáte na finanční úřad, že nedává paragony, pokud Vám nedá slevu. To udělat můžete, ale nelze to spojit s jiným požadavkem než na co máte nárok, tj. na vydání platebního dokladu. Linie mezi oprávněnou výhružkou a vydíráním může být někdy nepostřehnutelně tenká, takže eufemisticky řečeno „silové vyjednávání“ není vhodné ani z tohoto důvodu.

Co si z toho beru. Doufám, že určitě menší pochopení pro vlastní aroganci a možná i trochu větší pro aroganci ostatních.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá