Bře 282012
 

Upozornění na začátek: rozlišujte jmenované soudní znalce, členy Komory soudních znalců http://www.znalci-komora.org/stanovy.html.

Od odhadců podnikajících na základě živnostenského oprávnění. Ti mají také své sdružení České komory odhadců majetku http://www.ckom.cz/index.php/cs/uvod-ckom, jehož členy jsou též někteří soudní znalci.

Obě sdružení jsou na rozdíl od např. advokátní či lékařské komory ryze soukromoprávního charakteru. Tj. stát na ně nedeleguje moc ani je nijak samostatně v právním řádu neupravuje.

Docela se mi líbí etický kodex komory odhadců, který v duchu „buďme na sebe tvrdí“ neukládá a odhadci víc, než aby pracoval tak nějak zhruba slušně a poctivě. „Jsem na nic, ale hlavně, že jsem…“

Odpovědnost odhadců, jež nejsou soudními znalci, se tedy bude řídit pouze odpovědností ze smlouvy o dílo dle občanského, v případě výkonu podnikatelské činnosti objednatele dle obchodního zákoníku.

Úpravu obsahuje stručný z. o znalcích a tlumočnících č. 36/1997 Sb. ve znění p.p. (dále jen „ZT“).

§ 8 „Znalci (tlumočníci) jsou povinni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni.“

§ 10a mlčenlivost, § 11 střet zájmů 17/3 „Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě.“ Považuji tedy za korektní a nikoli neslušné se s posudkem nejprve seznámit a teprve následně např. v běžné fakturační době 14 dnů uhradit odměnu znalce.

§ 18/4 smluvní odměna již zahrnuje náhradu nákladů, není-li sjednáno jinak

 Pro představu nakolik je práce znalce ceněna je dobré vědět, že mimosmluvní odměny v řízení před státním orgánem upravuje prov. vyhl. č. 37/1967 Sb. mj. § 16 „Sazby odměn za znalecké posudky

Odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč.“

Co dělat, pokud to znalec pohnojil natolik, že jej chcete umravnit něčím silnějším než krácením odměny.

§25a/1,3 ZT Upravuje mj. správní delikty ve smyslu výše (není řádný výkon činnosti, pracuje ve střetu zájmů, nezachová mlčenlivost) za tyto přestupky lze uložit znalci pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků.

„§ 25c Společná ustanovení o správních deliktech
(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.
(2) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl spáchán.“

Doplněno 31.5.2012. Níže uvedené se nevztahuje na případy, kdy jste činností znalce přímo dotčeny resp. je dotčen Váš soukromý zájem, např. bude chybně oceněna Vaše věc, tam už by Vás soud zřejmě neodmítl.  Dále uvedené se týká ochrany veřejných zájmů, tj. proaktivních občanů, myšleno pozitivně. Spolu s jedním zastupitelem jsme dali podnět na prošetření možného deliktu znalce při ocenění městského pozemku. Na městském soudě nám to hodili na hlavu, že nejsme legitimováni takový podnět podat, ani že náš názor jako nezúčastněných není brát jako relevantní pro zahájení řízení ex offo – to se ani nedivím, není totiž upraveno, kdo v takovém případě bude hradit náklady revizního posudku, řízení a právního zastupování. Pokusíme se situaci legislativně řešit, aby se toho soudy nemuseli stranit. Budu informovat.

Návrh de lege ferenda: Upravit zákon o znalcích a tlumočnících tak, aby se soudy mohl zabývat i znaleckými posudky, jež napadla osoba bez přímého právního zájmu (tj. osoba, jež nemůže být účastníkem ani vedlejším účastníkem rízení o deliktu znalce). Zejména, že povinnou náležitostí podnětu k takovému řízení je revizní znalecký posudek, jehož závěry jsou ve značném rozporu s původním posudkem.

Sorry, the comment form is closed at this time.