Říj 172014
 

mamapracujeO co jde: Chcete si drobně přivydělat, ale pečujete o dítě nebo jste v důchodu, a tak to možná nebude právě terno, které by umožňovalo např. hradit obvyklé minimální odvody OSVČ na sociální a zdravotní (v současnosti dohromady lehce pod 4000,- měsíc).

Definice

§ 195 262/2006 Sb. zákoník práce – Mateřská dovolená se nastupuje 6-8 týdnů před porodem, trvá 28 týdnů, nejméně 6 týdnů po porodu.

Po 6 týdnech po porodu může peněžitou pomoc v mateřství (PPM se pobírá po dobu mateřské) pobírat otec (nesplňuje-li matka podmínky pro její přiznání), dle neověřených informací však nesmí nadále vykonávat činnosti, z níž bylo hrazeno pojištění PPM (v podstatě to znamená změnu zaměstnavatele či práce v rámci zaměstnavatele).

OSVČ může vykonávat vedlejší samostatně výdělečnou činnost v období pobírání PPM dle § 10/2,3 z. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, (nejmenovaný finančně poradenský server uvádí nesprávně opak, patrně nesprávně pochopený dále citovaný § 9/6c z. 155/1995).

§ 196 262/2006 Sb. zákoník práce – Rodičovskou dovolenou lze nárokovat do 3 let věku dítěte

§ 30-32 117/1995 Sb. o stání sociální podpoře – Rodičovský příspěvek (pro vícerčata, nikoli však pro více různě starých dětí viz dále, se liší) – se poskytuje se 4 omezenímicelodenní řádná péče o dítě, max- celková částka 220 000 (resp. 7600*9měsíců+3800*39měsíců=216 600 při absenci PPM), dále max měsíční platba 7600-11500 měsíčně (dle výměry PPM, rodič pečující o dítě může žádat příspěvek i přes výměru druhého rodiče, nesprávný je výklad více poradenských serverů, že rodič pobírající příspěvek může normálně pracovat a o dítě se stará druhý rodič – k podmínce celodenní péče viz § 31) a při narození dalšího dítěte (vyjma vícerčat) zbytek propadá

Sociální pojištění při vedlejší výdělečné činnosti

§ 9/6 z.č. 155/1995 o důchodovém pojištění „Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce

a) vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první),

b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

c) měla nárok na rodičovský příspěvek15b) nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců (pozn. red. výkladem rozuměj či OSVČ), nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost -pozn. red. – tato kategorie nedopadá na normálně zdravé děti), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou,

d) vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo

e) byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a).

§ 10/2 z.č. 155/1995 o důchodovém pojištění „Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky…“ definicí Vás dále nebudu trápit, získáte ji z každoročního přehledu na www.cssz.cz pro rok 2014 to je 62261,- Kč; za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přičemž text zákona odkazuje na původní § 5 nyní § 5b 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení, a ten pak dále na zákon o daních z příjmů, s určitými odchylkami např., že se nesnižuje o daňovou ztrátu minulých období. Zjednodušeně řečeno jsou to tržby méně náklady.

§ 10/3 „rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná…“

K pojištění se lze dobrovolně přihlásit a platit jej, pokud to potřebujete např. na důchod, ale tato problematika je již mimo rámec článku.

 

Závěr sociální pojištění při vedlejší výdělečné činnosti:

1. Při ročním příjmu očištěném o náklady pod částku stanovenou (a korigovanou) odstavci výše neplatíte při vedlejší výděleční činnosti (např. při pobírání mateřské či rodičovské) pojistné na sociální pojištění

2. Rodičovský příspěvek může skončit i před uplynutím rodičovské dovolené. Rodičovský příspěvek je podmínkou osvobození, rodičovská dovolená nikoli.

Zdravotní pojištění při vedlejší výdělečné činnosti

Definice

§ 7 z.č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění definuje Státní pojištěnce – kategorie je mnohem širší než u osob „osvobozených“ od sociálního pojištění např. navíc zahrnuje i osoby na rodičovské dovolené.

Pro úplnost

režim osoby bez započitatelných příjmů – § 5c z.48/1997 osoba s trvalým bydlištěm, jež není státním pojištěncem – sazba dle  2ic 592/1992 13,5% z minimální mzdy – §3b)

Režim celodenní péče o dítě do 7 či 2 dětí do 15 let – § 3/6c z.č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění –„ Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů“

OSVČ

§ 2i z.č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění – sazba pojistného OSVČ činí 6,5% ze základu pojistného

§ 3a odst. 1 „Základem pojistného u osoby samostatně výdělečně činné je dílčí základ daně z příjmů fyzických osob z podnikání a ze samostatné činnosti.“

§ 3a odst. 2 „minimálním základem pojistného se rozumí dvanáctinásobek průměrné mzdy“

§ 3a odst. 3

„ Minimální základ pojistného neplatí pro osobu

a) uvedenou v § 3 odst. 6 písm. a) až c), (pozn. odkazovaný § 3/6 je Režim celodenní péče o dítě do 7 či 2 dětí do 15 let viz výše, tzn. že např. podnikajícímu pečujícímu rodiči se v tomto režimu vyplatí investovat do vybavení, tak aby jeho daňový základ jako fyzické osoby byl dlouhodobě 0,- a zisky generovat až při opuštění tohoto režimu, tedy samozřejmě, pokud má peníze na živobytí např. od manželky/ manžela. Toto nastavení zákona je možná tak trochu na hraně díry v zákoně, takže pokud budete číst po 2014, ověřte, zda stále platí)

b) která vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního základu pojistného stanoveného pro zaměstnance,

c) která je státním pojištěncem,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé pojistné období.“ (Pojistné období definuje § 4 pro OSVČ jako kalendářní rok, ne měsíc!!)

 

Závěr zdravotního pojištění pře vedlejší výdělečné činnosti

1. Do konce kalendářního roku předcházejícímu roku, kdy jste přestali být státním pojištěncem, nemáte stanoven minimální základ pojistného a platíte pouze dle dosažených příjmů očištěných o náklady (vyjma daňové ztráty).

2. Rodičovská dovolená nad rámec rodičovského příspěvku může úlevu v některých případech prodloužit (viz příklad dále), naopak oproti sociálnímu pojištění, kde nemá vliv.

 

Příklad příjmy 10 000 náklady 5 000 měsíčně, dítě narozeno 1.9.2014, rodičovský příspěvek vybrán za nejkratší dobu tj. k září 2016, takže min. pojištění by se platilo od ledna 2016, vhledem k 3 leté rodičovské dovolené do září 2017 však až od ledna 2017. Při čtyřletém příspěvku do září 2019 pojištění od ledna 2018. Za každý měsíc, kdy není stanoven minimální základ, platíte 6,5% z příjmů, tj. např. při příjmech výše 325 Kč měsíčně.

Za období leden až září v drtivé většině pečující rodič spadne do režimu celodenní péče o dítě do 7 či 2 dětí do 15 let, takže minimální základ se opět nepoužije.

Článek jsem psal 8 a půl hodiny s korekturou a publikací 9 hodin, na četné dotazy čtenářů pečující o dítě. Přiznám se, že se mi do něj vůbec nechtělo, neboť je to již ne běžná, ale byznysová záležitost a také spíš oblast účetnictví a soc. zabezpečení než práva. Až se Vám podnikání rozjede, můžete mi „koupit kafe“ :), více o předplatném stránka o magazínu spotřebitele oddíl předplatné.

Související články:

Drobné podnikání bez živnostenského listu

Sleva na dani na podnikající manželku

/strong

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá