Čvn 152012
 

 Povinnost uhradit regulační poplatek a prokázání úhrady poplatku

Povinnost hradit regulační poplatek upravuje § 16a[1] zák. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění,ve znění p.p. Za opominutí výběru může být dokonce lékař sankcionován zdravotní pojišťovnou.

Úhradu by teoreticky měl prokazovat pacient, neboť lékař zjevně nemůže prokazovat něco, co se nestalo. Pacient je oprávněn požadovat doklad o úhradě (někde je vystavují automaticky). Pokud by ale došlo na soud a ono bohužel i v těchto drobných věcech kvůli vymahačům inkasujícím právní náhrady skutečně dochází, troufám si tvrdit, že soud nakonec rozhodne ve prospěch žalovaného, tj. pacienta, s tím že si poskytovatel zdravotních služeb může úhradu poplatků ošetřit před poskytnutím služby (jak ostatně některá zdravotnická zařízení již činí, zákon sice v § 16a/1 výslovně hovoří o úhradě až po poskytnutí služeb, ale zde je rozšiřující výklad pro možnost nárokovat úhradu i těsně před poskytnutím služby zcela o.k.). Samozřejmě, pokud půjde o pacienta – notorického neplatiče, bylo by jeho tvrzení o úhradě patrně soudem považováno za účelové a nedůvěryhodné. Tato úvaha zdánlivě nesmyslně přenáší důkazní břemeno na příjemce plnění, ale zde jde o tak malé částky, že těžko chtít po pacientech, aby si schovávali paragony a po lékařích, aby je vydávali, když se to dá prakticky ošetřit mnohem jednodušeji výše.

 

Nárok na vydání dokumentace pacienta

Práva upravuje zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (znění p.p.). Zákon mj. upravuje povinnost vedení zdravotnické dokumentace poskytovateli zdravotních služeb. Nelze si tedy lidově řečeno vyčistit zdravotní záznamy u lékařů. Což je logické. Zdravotní dokumentace obsahuje mj. údajů o zdraví též různé protokolární záznamy o plnění práv pacientů (např. sdělení stavu, poučení aj.) a je tedy pro lékaře nejen zdrojem informací o zdravotním stavu, ale též důkazem o případném správném léčebném a často i právním postupu. Na různých místech je řešeno i nakládání s dokumentací včetně trvalé či dočasné změny poskytovatele zdravotním služeb. Zde má smysl jen uvést, že povinnosti zajisti předání nezbytné dokumentace upravuje § 26/3 a 46/1 d), dále též §53 a následující.

Právo nahlížet a pořizovat si kopie upravuje § 65-67. Stručně řečeno, buď si to ofotíte např. mobilem nebo zkopírujete na místě či požádáte o výpis důležitých údajů či komplet dokumentaci do 30 dnů – ceník za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům (cena nesmí přesáhnout náklady na vytvoření kopie, samozřejmě nikoli jen toner a papír, ale i poměrná část ceny zařízení a servisu). Není-li možné nahlížení do zdravotnické dokumentace, poskytovatel zdravotních služeb zajistit úplnou a v tomto případě bezplatnou kopii dokumentace do 5 dnů.

 

Práva pojištěnců (změna lékaře, pojišťovny, bezplatné léky apod.)

Zdravotní právo mě nikdy moc netáhlo, tak zatím alespoň odkaz na web Centra mezistátních úhrad s přehledem nejdůležitějších informací

Pozn. K dotazům typu musím čekat ve frontě, když chci pouze recept či stejný lék beru několik let, může mi lékař předepsat jiný, lze pouze uvést, že jde o otázky bontonu či odborně lékařské a právo nad nimi nemá žádnou moc. Pro takové případy bych se intuitivně řídil poučkou: Doktor je největší kápo široko daleko :).


[1] § 16a Regulační poplatky

                (1) Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazených služeb hradit poskytovateli, který hrazené služby poskytl, regulační poplatek ve výši

a) 30 Kč za

1. návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření27a) (dále jen „návštěva“) u lékaře poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, gynekologie a porodnictví, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u lékaře poskytovatele v oboru zubní lékařství,

2. návštěvu u lékaře poskytovatele specializované ambulantní péče,

3. návštěvní službu poskytnutou lékařem poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost,

b) 30 Kč za návštěvu u klinického psychologa,

c) 30 Kč za návštěvu u klinického logopeda,

d) 30 Kč za recept, na jehož základě došlo k výdeji prvního z balení předepsaných hrazených léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, bez ohledu na počet hrazených léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely a počet předepsaných balení,

e) 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen „pohotovostní služba“) v pracovní dny v době od 17 do 7 hodin a v sobotu, neděli a ve svátek, není-li tato doba pravidelnou ordinační dobou poskytovatele zajišťujícího pohotovostní službu; regulační poplatek za využití pohotovostní služby se neplatí, pokud dojde k následnému přijetí pojištěnce do lůžkové péče,

f) 100 Kč za každý den, ve kterém je poskytována lůžková péče včetně lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče, přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 hrazen ze zdravotního pojištění. Povinnosti vyplývající z jiných zákonů tím nejsou dotčeny.

                (2) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až f) se neplatí

a) jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech27d), ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy27e) nebo umístěné k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením27h) nebo jde-li o pojištěnce umístěné na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc27i) nebo pojištěnce svěřené rozhodnutím soudu do pěstounské péče podle zákona o rodině,

b) při ochranném léčení nařízeném soudem nebo při umístění pojištěnce z důvodů stanovených zvláštním zákonem27j) bez jeho souhlasu do lůžkové péče, vysloví-li s přípustností převzetí a dalšího držení pojištěnce v ústavní péči souhlas soud27k) nebo při výkonu zabezpečovací detence,

c) při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve zdravotnickém zařízení nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu27f),

d) jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle zvláštního právního předpisu27g), ne starším 30 dnů,

e) při posuzování zdravotní způsobilosti pojištěnce k odběru tkání a orgánů, při odběru tkání a orgánů a při dispenzární péči o pojištěnce po odběru tkání a orgánů podle transplantačního zákona27l),

f) jde-li o pojištěnce, kterému jsou podle jiného právního předpisu27m) poskytovány pobytové sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem nebo ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, pokud u tohoto pojištěnce po úhradě za ubytování a stravu činí stanovený zůstatek ve výši alespoň 15 % jeho příjmu27n) méně než 800 Kč nebo pokud nemá žádný příjem; tuto skutečnost prokazuje pojištěnec potvrzením ne starším než 30 dnů, které je na jeho žádost povinen vydat poskytovatel sociálních služeb.

                (3) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) se neplatí, jde-li o

a) preventivní prohlídku (§ 29,30 a35),

b) dispenzární péči poskytovanou osobám uvedeným v § 31 odst. 1 písm. b) a d),

c) hemodialýzu,

d) laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření27a),

e) vyšetření lékařem poskytovatele transfúzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně,

f) děti do dovršení 18 let věku včetně tohoto dne.

                (4) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se neplatí při lůžkové péči o narozené dítě, a to ode dne porodu do dne propuštění ze zdravotnického zařízení ústavní péče, ve kterém k porodu došlo, nebo do dne propuštění z jiného zdravotnického zařízení lůžkové péče, do kterého bylo dítě ze zdravotních důvodů bezprostředně po porodu převezeno.

                (5) Regulační poplatek je příjmem zdravotnického zařízení, které regulační poplatek vybralo. Zdravotnické zařízení je povinno použít vybrané regulační poplatky na úhradu nákladů spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací.

                (6) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až e) se platí poskytovateli v souvislosti s poskytováním hrazených služeb. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se platí poskytovateli nejdéle do 8 kalendářních dnů po ukončení hospitalizace, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec hospitalizován po dobu delší než 30 dní; v takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Poskytovatel je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení regulačního poplatku, s uvedením čísla pojištěnce, výše regulačního poplatku, otiskem razítka poskytovatele a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala, a jde-li o poskytovatele lékárenské péče, též s uvedením názvu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle § 16b odst. 1.

                (7) Poskytovatel je povinen sdělovat zdravotním pojišťovnám v rámci vyúčtování poskytnutých hrazených služeb za příslušný kalendářní měsíc, nebo za příslušné kalendářní čtvrtletí, informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek váže, výše zaplaceného regulačního poplatku a dne, ke kterému se regulační poplatek váže.

                (8) Poskytovatel lékárenské péče je povinen sdělovat zdravotním pojišťovnám současně s vyúčtováním za příslušné období informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1 písm. d), s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek popřípadě doplatek váže, výše zaplaceného regulačního poplatku, dne vydání plně nebo částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle § 16b odst. 1.

                (9) Poskytovatel je povinen regulační poplatek uvedený v odstavci 1 od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, pokud nejde o výjimku z placení regulačního poplatku podle odstavce 2 až 4. Při zjištění opakovaného a soustavného porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto poskytovateli uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokutu je možno uložit i opakovaně. Při ukládání pokuty zdravotní pojišťovna přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.

Děkuji V.K. z okr. Nymburk za podnět

                (10) Poskytovatel nesmí vybírat regulační poplatky v souvislosti s poskytováním hrazených služeb, které podle tohoto zákona regulačním poplatkům nepodléhají. Při zjištění opakovaného porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto poskytovateli uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.

                (11) Opakované udělení pokuty poskytovateli podle odstavců9 a10 je důvodem pro ukončení smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb bez výpovědní lhůty podle § 17 odst. 2.

Sorry, the comment form is closed at this time.