Led 292014
 

V článku se zamyslím na Babišem, Kellnerem a Romanem.

Pokud chce člověk někoho soudit, měl by nejprve zamést před vlastním prahem. V době divokého východu, konkrétně 1998-1999 jsem jako student 15 měsíců prodával zboží jedné nadnárodní americké společnosti. Začalo to jako regulérní byznys, načež jsem se dozvěděl, že jde o kradené zboží. I přes to jsem v činnosti pokračoval. Takto jako překupník jsem si vydělal celkem 120 000. S činností jsem přestal o své vůli. Předpokládám, že poškozená společnost s obratem přes 100 mld. USD ročně by o vrácení částky neměla zájem. Proto jsem ji částečně daroval neziskovým organizacím a částečně mnohonásobně odpracoval dobrovolnickou prací.

Lidi vždy posuzuju dle obličeje. To jak žijeme a smýšlíme, se nám zapíše do tváře. První dojem se u mě potvrzuje v 100% případů. Myslete si, co chcete, tak to u mě je. Ani jeden ze tří níže popisovaných se mi nejeví jako slizoun, a že by se jich z vysoké politiky nejvíce jmenovat (Žantovský, Julínek, Langer, Hušák, Drobil, Vondra, Hulínský, Hašek, John, Bárta …).

Petr Kellner

Dost bohatý na to, aby zaplatil dotčené šéfredaktory v ČR, aby jej nefotili. Až jej někdy potkám, lidé budou mít konečně aktuální foto (leda bych taky něco obdržel hehe). To jen k tomu, že se lidé diví, že není aktuální fotka. Kolik to vlastně může být např. 100 000? Za rok? Kolik redaktoři typu Radka Johna např. berou za to, že o něčem nepíšou??

 Lidé se také diví, kde Keller z nuly vyděl pár miliard dolarů. Je třeba si vzpomenout, že na 1000 kuponových bodů za 1000 Kčs či Kč bylo 20 000,- privatizovaného majetku. Privatizační fondy při dobré strategii okamžitě získaly 10, ale i 20násobek  investice. První polovina 90. let s nezaplněným trhem byla navíc éra příležitostí. Při dobrém  výkonu a synergii privatizačním fondem společností to mohl být během pár let i 50násobek původní investice.

To je však jen polovina úspěchu. Ta druhá je tento rozmnožený majetek odebrat akcionářům. Jednou se za mnou stavil kvůli mé knize advokát minoritního akcionáře. Ukázal mi cenu nabídky převzetí podniku ovládaného Kellnerem na cca 600 Kč s tím, že 4 nebo 5 měsíců na to byl podnik v rámci Kellnerových společností prodán za 1100 akcie. Akcionář se soudně domáhal revize přiměřeného protiplnění z 600 na 1100.

Je morální nabídnout akcionářům 600,- za akcii v hodnotě 1100,-? Argument, že podnikatel jde do rizika, a že 1100 to bude mít hodnotu až na základě synergických efektů po ovládnutí je o.k., pokud máte méně, než 50% procent a stále hrozí nepřátelské převzetí resp. méně než 66% a stále hrozí obstrukce při hlasování. Pokud máte více než 66%, tak Vám další posílení již výrazný ekonomický efekt nepřinese (i efekt squeeze out – zcela čisté vlastnické struktury je dle mého názoru v praxi co do ekonomického přínosu zanedbatelný).

Takže jste v roli Kellnera. Máte akcii obchodovanou na trhu za 600 a víte, že její hodnota určená výnosovou i účetní hodnotou je 1100. Předpokládejme, že již máte 66% hlasovacích práv, ať je naše morální posouzení co nejpřísnější. Chcete dále posílit v podniku, o němž víte, že má vyšší cenu. Akcionáři tyto informace v zásadě mají, ale neví, co s tím vlastník udělá, zda bude dobře hospodařit či vytuneluje. Proto podnik na trhu oceňují jen na 600. Za kolik učiníte nabídku převzetí.

Učiním ji v zákonné výši, tj. tedy 600. Je to morální? Domnívám se, že ano. Asi super korektní freudovský 3. imperativ by možná přikázal nabídnout 1100. Ale není to squeeze out – nikoho nenutíte – nevyvlastňujete. A také nikomu neškodíte. Pokud by jste nic nedělali, akcionář by stále dostal na trhu pouze 600. Řekněme, že Ježíš by se třeba zachoval lépe, ale já bych udělal to samé.

Pokud by však (již se netýká Kellnerova případu) hypoteticky nemělo jít o nabídku převzetí, ale squeeze out, mělo by se platit 1100.

Andrej Babiš – chytrému napověz…

 

Rozjel v první polovině 90.let podnikání v chemickém průmyslu s bankovním úvěrem v rozsahu 150-200 mil. Kč.

 

„Každopádně opakuji, že jsem nikdy nic nepodepsal a ani s StB nespolupracoval a že navíc 15 tisíc svazků těch největších estébáků bylo skartováno hned po listopadu 1989.“ Novinky.cz , Jako první z vlády pojede na Slovensko Babiš. A hned k soudu. 27.1.2014

Diskuze k článku na novinky.cz, Babiš: Ukecávám lidi s půlmiliónovým platem, aby dělali náměstky, nikoho od ČSSD nechci, novinky.cz , 24.ledna 2014

„Tobě se to Babiš podaří, vám, StB-ákům to „přesvědčování“ vždycky šlo.
—————————————————-
Petr Skládal, Zlín (reaguje na straší diskuzní příspěvek výše – pozn. red.)

Moc koukáš na postkomunistické filmy.
Ale když mi někdo nesedí do lumpáren, tak by bylo zajímavé zjistit jestli nespolupracoval třeba s gestapem nebo s tajnejma Františka Josefa…,že!??“

Andrej Babiš nám mezi řádky sám říká, patřil jsem mezi 15 000 největších StBáků, ale nemůžu to říct na plno. Slovenský Ústav paměti národa je ohledně jeho členství v StB celkem nekompromisní[1]a přiznám se, že já také. Člověk, který se na každém kroku holedbá, že umí řídit velkou firmu a který před rokem 89 pracoval v zahraničí, moc dobře musel vědět, jaké se po listopadu 89 otevřou možnosti a že lidi budou komunisty a zvláště spolupracovníky Stb, když ne lynčovat tak neuznávat. Pokud by jeho spis byl čistý, osoba jeho inteligence by si před skartací pořídila kopii. Podle mě tu kopii dokonce má někde v sejfu. Když to bude jo zlé, vytáhne to a řekne: „jo, spolupracoval, ale zas takový hajzl sem nebyl“.

Nešlo tedy pouze o technologické informace, jak se mnoho z nás domnívá. Podle obličeje bych věřil, že nehlásil věci, co by ubližovaly. Asi podobně jako ve větších amerických firmách píšete posudky na své kolegy, podobné kádrovácké reporty na kolegy musel tvořit i Babiš a věřím, že minimálně dobrá polovina zahraničních pracovníků ČSR. Pokud by někomu ublížil, už by to dávno prosáklo, a nebo také ne a na účtu dotčeného se jednoho dne objevilo 10 mega… :)

S pravděpodobností hraničící s jistou to byl oficiální práskač StB, který nejspíš mnoho nenapráskal. V jeho postavení bych se choval stejně. Buď šikovně (neubližujícím způsobem) práskat a kšeftovat pro stát za valuty v cizině nebo doma sedět u obráběcího stroje. V USA to na vnitrofiremní úrovni dělají běžně. Nejsem jeho fandou jako mnozí jiní a nevolil bych jej, zejména pro jeho aroganci a hulvátsví (ne každý dostal do začátku úvěr 200 mega od banky a všemožné kontakty, aby mohl řídit velkou firmu), ale nezatracuji ho. Pokud splní, co slíbil, bude mít můj respekt.

Ještě je tu další aspekt, vyjádřený v citaci výše. Většina lidských provinění (neberu extrémy brutálních vražd apod.) je takových, že provinilec by měl s odstupem času dostat druhou šanci. Např. podmínky TOP09 – zákaz přijetí bývalého komunisty – je naprostý nesmysl.

 

Martin Roman

Tady už to tak veselé nebude. Už dříve jsem o něm chtěl psát spolu s Klausem. Jenže pak se ukázalo, že jeho tchánem není Dyba (90.letá ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj) a otcem Livie Klausové není slovenský politik, jenž sem v 68 pozval Rusy, a základ článku se vytratil. Později se ukázalo, že otec Livie Klausové pracoval na Slovensku jako policista za 2. Světové války. Je otázka, nakolik je to nemorální. Spíš mně vadilo, že se s tímto drobným máslem na hlavě opírala manželky Karla Schwarzenberga za podporu nacismu jejími rodiči.

Říká se na každém šprochu, pravdy trochu. Třeba Dyba nebyl jeho tchán, ale kmotr… Každopádně vazby na politiky Roman měl. V poslední době už byl průsak zadávání zakázek ČEZ Romanem spřízněným firmám do médií takový, že kupodivu i premiér považovaný za slabého – Petr Nečas, jej odvolal. Nečas mi vzhledem k této skutečnosti, i s ohledem na to, jak ustál naprosto brutální a důkazně nevídanou aféru ministra životního prostředí Drobila s pražskou čističkou, jež pořádně lízla přímo jeho (na rozdíl od aféry Vondry), přijde jako velmi silný premiér.

Je morální přidělovat zakázky státního podniku spřízněným firmám ředitele? Ne. Ve stejné pozici bych se choval čestně.

100 nejbohatších lidí v ČR

 

„V jaké situaci je řekněme 100 nejbohatších lidí v ČR. Jak uvažují? Těch zas není moc. Musejí se všichni znát. Pak spolu dělají kšefty. Dělají si laskavosti. Jejich možnosti, synergii, si vůbec nedokážeme představit.“

Tolik myšlenky 5 let podnikajícího kamaráda. Pro mě je to příliš vzdálený svět, ale když už to je vyřčeno, tak to taky vidím.


[1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Babi%C5%A1

 Leave a Reply

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>