Čvn 022017
 

Podobně jako v uprchlické otázce – Přijímat je či ne jsem se v této věci váhal přiklunit k ano či ne.

U uprchlíků je shoda na odmítání ekonomických migrantů. Já budu ještě tvrdší než mezinárodní právo a azyl bych nepřiznával paušálně ohraoženým úprchlíkům z válečných území jako např. Sýrie, ale pouze těm jež jsou vyvražďováni či systematicky pronásledování Jezídi v Sýrii či židé za 2. světové válce. Azyl bych tak paušálně nepřiznal ani Čechovi z protektorátu, ledaže by šlo osobu ohroženou (např. odbojáři. židé) či bych jej potřeboval do armády. Není to u mě o xenofobii. Má žena je dokonce jiné rasy :). Ten důvod je čistě v tom, že zemi ospustí ty nejbohatší, nejchytřejší a nejsilnější. Takže Ti nejschopnější Rusové a Arabové či jejich děti žijí mimo svou vlast. Chybí tam pak lidi, jež by zem táhli kupředu k demokracii. Jejich vlastem se daří špatně a to pak polarizuje svět.

U trestu smrti je to složitější. Přiznat se můžete k čemukoli a důkazy umí diktátor vyrobit jakékoli.  Ani nemusíme chodit daleko stačí do 50. let komunistickcýh procesů … Vaše vina tedy bude jasná i v případě neviny. Namítnete, že diktátor se nebude trápit se zákazem trestu smrti. Ono to nenkdy není tak černobílé. Diktátor nené neandrtálec s nejtěžším kyjem. Zpravidla nabízí víc než prohnilá či neschopná vláda. I on podléhá zákonům. Může je ohybat ořezávat salámovou technikou, ale ne zcela ignorovat. To by znamenalo ztrátu řádu a jeho sezsazení. Proto bude nejprve bojovat o legální zavedení trestu smrti jako to činí Ergogan v Turecku.

V Epoše potrně z jara 2017 vyšel článék a masových vrazích na Holloween či tak něco. Jeden z oddílů byl nazván

Ďáblové z dodávky (USA, rok patrně 1979)

Výtah: Na potkali servírku, jež je znala jako hosty ze své restaurace, tak se nechala svézt. Líčení událostí bylo vemlmi brutální. Obvykle čtete jen bili, trýznili apod., ale až při podobném popisu si člověk uvědomí, co jsou mezi námi za extrémní hovada.

Svázali jí ruce za zády a zapli nahrávání. První muž jí hodinu análně znásinoval kleštěmi. Pak ji střídave byl znásilňoval a při tom vytrhával kleštěmi kousky masa z přirození a prsou. Pak pokrčoval druhý muž. Po 4 hodinách jí rozdrtil levý loket několika ranami kladivem. Když jí poté roztáhl nohy, řakla: „Už mi to nedělej, jen mě zabij“. Tak se také stalo. Ovinuli ji drát kolem krku a utahovali kleštěmi, až ji uškrtili. Byli dopadeni o měsíc později na základě tipu znémého jednohu z nich, jemuž se svěřili. Policie u nich našla nahrávky a stovky fotek mučených a zabitých dívek. Celkem jich takto umučili 5. Jeden dostal trest smrti a druhý doživotí.

Rodiče Vám říkají nesedej k nikomu do auta, nechoď s cizími lidmi a vy to berete tak nějak napůl ucha, protože cizí lidi potkáváte a vidíte, že 99,9 % lidí nejsou totální zrůdy. A až při tak deatlním líčení plně vstřebáte, jaké riziko hrozí, byť s velmi malou pravděpodobností. Najednou jste dospělí a máte chránit vlastní děti.

§ 140/3i trestního zákona upravující vřaždu zmnuje jako jednu z podmínek nejvyšší trestní sazby spáchání vraždy „zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem“.

Pro takovou vřaždu by i diktátor hůře vytvářel důkazy. Jedna věc je přinutit někoho napsat falešný dopis na někoho, o kom jmse mu nakecali, že je vlastizrádce. A druhá věc přinutit někoho, aby umlátil holčičku kladivem a hodil to na politického oponenta … Takovou zrůdnost totiž odmítnou i ti, co se nezdráhají ničeho jiného. A i při rekonstrukci činu a dalších důkazech by to bylo mnohem složitejší než vylhat politický proces.

Jsem tedy pro trest smrti za vraždu „zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem“, aby na podobné zrůdy byl alespoň nějaký bič.

Souvislost demokracie a náboženství s bezpečností

Zajímavé jsou k tomu další konsekvence. Před nějakými 200 lety nebyly termokamery, různé sledovací (jež by pomoohli najít ztracené osoby) a komunikační systémy, otisky prstů, DNA aspod a v podstatě ani kriminalistika.

Pachatel tak na rozdíl nyný mohl zabít třeba 10 dětí aniž by vzbudil nějaký větší rozruch. Děti roztrhal v lese medvěd … Ve velkých zemích jako USA, Rusko tomu bylo možné třebas až do nějakých 70. let 20. století. Ve válečných oblastech v podstatě neomezeně bez ohledu na dobu.

Tota bezmoc se bránit muselo vyvolávat veliký strach. Pověry. Touha po silném vládci či sporavdlnosti za každou cenu – jen ať už se někdo přizná – třeba i nevinný na základě mučení při výslechu, obojí též může nahradit bůh ….

Doby válek a absence prostředků na obranu zrůdonostech až do 50. let. 20. století tak demokraciím příliš nepřály. Je též vhodné si všimnout, že historicky se demokraciím dařilo buď

-v menších neanonymizovaných samosprávných útvarech (Řecko, Saverní Evropa) – tam kde se celkem všichni znáte, se špatně skrytě masově vraždí,

-v zemích s dobrou předledností terénu – Středozemní moře ranné říše Řimské patrně nemělo moc hustých lesů.

-a v poslední staletích též ve velmi zalidněné severozápadní Evropě – Holandsko, Belgie … kde se nedalo tolik vřadit, neb jste v nadsázce na každém kroku zakopávali o spoluobčana.

Všimněme si též přítomnost moře u všech výše uvedených. Moře je pro demokracii zvláště pak hiostoritcky velkou výhodnou. Z pevniny se útoku vedenému z moře dobře bráníte. Pokud Vás napadnou z pevniny nehodí Vám soused na opačné strani hranice kudlu do zad. Navíc po moři lze armádu posouvat efektvněji než po souši, což může podpořit ochotu pomoci u spojenců. Pokud Vás jednu chvíli válcují z jihu Rakušané, pak ze západu Nemci a jindy zas Rusové z východu, není to dobrá oblast pro demokracii…

Závěr: demokracie a racionalita – ateismus a efektivita jsou pevně spjaty s 1. bezpečností a 2. technologickým rozvojem společnosti (dávajícím, nejen důkazy o podbných bludech jakými jsou náboženství,  ale i svými prostředky bezpečnost samotnou). Specifiké je postavení naboženství v některých bohatých státech, kde občané nepracují a jen tak vegetí obsluhování cizinci placenými z ropy. Tam pak motivace k demokracii a raciu a efektivitě není velká ani při fyzické bezpečnosti.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá