Čvn 182015
 

17.6. 2015

Smyslem článku je na skutečné kauze ukázat, jak těžké je předložit věci soudu, ač je máte za prokázané. Tématem jsem se v trestně právní rovině zabýval od 2000-2005 do vydání knihy. Nyní se k němu vracím v civilním právu jako člen statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek bytů (SVJ).

Statutární orgány SVJ zpravidla pobírají symbolickou odměnu a často „se financují“ ze zakázek (samostatný článek). Je to netransparentní, ale fakticky s tím souhlasí každý, kdo nenavrhne fér odměnu. Při symbolické odměně za spoustu práce v podstatě také nelze statutárnímu orgánu vyčítat neúmyslné chyby, pominu-li, že průměrně polovina členů ze 140 na schůzi nedorazí a pouze 25 se opravdu zajímá, co se děje.

Důvody minima odsuzujících rozsudků resp. žalob na náhradu škody v civilní rovině, jsou latence (neví se, že došlo ke škodě) a nedostatek důkazů nebo absence vůle dané jednání „řešit“ i případě, máme-li je za prokázané. Posledně uvedené se týká zejména správy kolektivního majetku (stát, bytová družstva) a bude rozepsáno na skutečných událostech jednoduché kauzy, ale lze analogicky aplikovat na všechny státní kauzy… Ač ve státních kauzách by se tak postupovat nemělo. Je rozdíl škoda 140 členů SVJ 75000,-, jež se mohou aspoň trochu bránit a např. miliarda děleno počtem občanů státu, jež mohou jen volit … Zpravidla nedojde ani k veřejnému pokárání – morálnímu odsouzení. Noví správci společného majetku si řeknou, už je to pryč. Co bychom se s viníky roky soudili pro urážku, když ani policie nic neprokázala … Majetková odpovědnost statutárních orgánů za škodu, jíž se ohání zejména osoby dosazené státní správou a samosprávou při zdůvodňování svých odměn, je tak fakticky pouhým mýtem (o pojištění odpovědnosti statutárů nemluvě). V ČR není obecně znám civilně právní případ (nepočítaje trestní právo), kdy by statutárnímu orgánu (jednateli či členu představenstvu) byla soudem uložena náhrada škody vůči osobě, za níž jednal. Nejen ve státním, ale ani v soukromém sektoru. Tedy nejen kolektivní vlastníci, ale i výlučný soukromý vlastník většinou raději zavře oči a dotčeného vyhodí, než, aby ztrácel čas s žalobou a na veřejném soudu riskoval reputaci u zákazníků a partnerů (tj. jaký bordel ve společnosti měl …). Jinými slovy pokud to neudělá policie a státní zástupce, tak nikdo… a já se nedivím …

Kauza úklidu společných prostor

Na jaře 2013 člen SVJ doručil písemnou nabídku ročního úklidu domu s cenou 50 000 ročně níže, než kterou jsme platili dosud.

Důvody pro odmítnutí sdělené statutárním orgánem SVJ – pověřeným vlastníkem (dále PV):

že chtěl pracovat jako zaměstnanec, absence živnostenského listu, referencí a sekačky na trávu

To vyvrací jeho doručená nabídka, jež je shodná v dokumentaci obou stran a dále i fakt, že PV namítal absenci živnostenského listu (tj. bavili se v rovině podnikající FO nikoli zaměstnance). Živnostenský list dotčený vůbec nepotřeboval. Je třeba až při výkonu činnosti tedy při výpovědi dosavadní úklidové společnosti by měl 3 měsíce na jeho obstarání. Reference jsou potřeba pouze tam, kde výpadek dodavatele způsobí závažnější problémy, např. u navazujících prací na stavbě. Sporné to může být možná např. u servisu výtahů, ale zametat asi umíme všichni dostatečně. Navíc dotčený má hotelovou školu. Zda si sekačku na trávu koupí či si jí zajistí jinak, je jeho věc.

že výběrové řízení dělali před půl rokem a nebudou jej dělat v tak krátké periodě

Složitost výběrového řízení je v tomto případě minimální v poměru k možným dosaženým úsporám. Osoba spravující cizí majetek se chová jako řádný hospodář k vlastnímu majetku. Pokud Vám tedy někdo nabídne úsporu ve výši 5% vašich ročních výdajů (50 000 z 1 mil. tendrovatelných služeb – nepočítána voda teplo apod.), tj. analogicky z ročního průměrného příjmu občana ČR 600 000,- 30 000,-, a víte, že jediné co riskujete, že když nebude zameteno, následně nezaplatíte a budete hledat nového uklízeče, jak se zachováte? Budete též tvrdit, „nezájem, výběrové řízení jsem již dělal“ …? Navíc jde o osobu spolubydlící, tj. s osobním zájmem na čistotě domu, jež chce nahradit osobu cizí a svou prací Vám splatit dluhy … Pokud máte osobní preference a chcete si za ně připlatit, budiž, při správě cizího majetku si to ale dovolit nemůžete.

Věc byla na urgenci kontrolní komise předložena shromáždění, a to drtivou většinou nabídku přijalo. Přesněji – návrh byl potvrdit současnou úklidovou společnost, ale členové to smetli protinávrhem, jenž byl přijat drtivou většinou (toto jsou jemné nuance, kdy pragmatici, říkají nezatěžuj s nimi, ale když se potrefený houser zeptá, co dělal špatně, argumenty se Vám hned nevybaví a pragmatici mlčí …).

Kontext (nuance). Nevím jestli PV od původní úklidové spol. něco bral. Jejich jednání bylo vždy velmi hrubé a ve stylu „my tady panujeme, nekecejte nám do toho“. Členové to nejčastěji komentují „jako hovado“. Do očí jim to řekne pár, pokud bychom uspořádali anonymní anketu na shromáždění, dobrali bychom se k tomu.

Důkazně zde máme oproti státním kauzám relativně velmi jednoduchou úlohu. PV neměl žádný objektivní důvod odmítnutí, dotčený měl začít uklízet o 1,5 roku dřív a SVJ prokazatelně vznikla škoda 75 000,-.

Jako člen výboru – nového statutárního orgánu SVJ jsem chtěl členy PV žalovat o náhradu škody 75 000,- s odhadem úspěšnosti 90%. Ostatní 4 členové hlasovali proti s důvody: nechce se mi do žaloby, žiju tady s nimi, máme hodně jiné práce, makej na stanovách, pak bude žalovat někdo nás, postižený již uklízí, viníci již SVJ nespravují, tak to nikoho netrápí (nuance -zůstalo jim však garážové družstvo s připravovanou investicí do střechy 2,5 mil.), náš úkol není soudit (společné předsevzetí jít po úmyslných škodách vzalo za své).

a 1 relevantním důvodem – je to soudně nevymahatelné, dotčený občasně dlužil až 13 000(=dva měsíční příspěvky na správu domu a zálohy) a PV jej mohl považovat za nedůvěryhodného.

Relevantnost neplnění fin. závazků člena jako důvod vyloučení z výběrového řízení

Věcně správně je to tak, že každý se někdy může dostat do tísnivé sociální situace, zvlášť člověk, jenž se stará o rodinu (a rodiče mu zemřeli při nezaviněné nehodě v jeho 13 letech, kdy PV o tom ví desítky let – nuance). Dotčený chtěl tuto situaci řešit tím, že začne pro věřitele uklízet, a to jako člen s osobním zájmem na čistotě domu a o 50 000 ročně levněji …

Zdánlivě irelevantní detaily a nuance – dopad na soudce

Teď konečně ke zdánlivě nevýznamným nuancím. Pokud to soudci naservíruji bez nich, je pro něj nejjednodušší říct, tyhle žabomyší spory ať si pořeší sami. Rozhodne s největší pravděpodobností jednou zdánlivě objektivní a velmi pohodlnou větou „Správce kolektivního majetku má právo vyloučit z výběrového řízení osobu neplnící své závazky vůči tomuto majetku“.

Jinými slovy, pokud nebude mít jasno-komplexní obrázek, kde je spravedlnost, nebude to chtít řešit. Abych takovou možnost „úniku“ soudce z případu co nejvíce omezil, musel bych všechny nuance prokazovat – tj. že se chovají jako hovada – vyjádření alespoň 5 členů, kdy na soud kvůli 75000/140 Kč nikdo z členů nebude chtít a řekne, že si jejich hrubé chování již nepamatuje … Bude třeba prokázat, že dotčený do dluhů nespadl nezodpovědností a není tedy nedůvěryhodný. Dále argumentovat na dalších frontách např. že reference PV nechtěl ani od původní spol. na úklid (nuance). Mýlíte se, pokud si myslíte, že soudce se při rozhodováni řídí pouze právem, tj. ani v nejmenším nezohledňuje dobro a zlo – morálku, a nebo že se vědomě od práva odchýlit nemůže (tak aby to nemusel řešit či rozhodl pro úplatek). Soudce si podobně jako znalec do určité míry může cestičky vybírat. V odborných kruzích je známé, že některé soudce lze do určité míry zaškatulkovat dle jejich rozhodovaní a dle osoby soudce předvídat rozhodnutí s různými pravděpodobnostmi úspěchu. To by přece teoreticky nemělo nastávat … Neříkám, že když se na soudě rozbrečíte či vytáhnete každou kravinu, jak Vám kdo ublížil, jaký je netvor, vyhrajete proti právu. Spíš si uškodíte. Ale, když bude soudce rozhodovat na hraně a uděláte to uspořádaně a s mírou, může jeho příklon na Vaší stranu pomoci.

Proč nežádám shromáždění o pověření věc žalovat

Poskládat žalobu výše a prezentovat ji soudci s dostatečnou razancí a podrobností tak, aby soudce neztratil trpělivost, nechal si to naservírovat a uvěřil tomu, že PV neudělal racionální rozhodnutí, ale úmyslně způsobil škodu (udělal sviňárnu), by bylo velmi náročné. Cena odpovídajícího času právníka by při zahrnutí 10% rizika soudce, který bude mít vnitřně za prokázané, jak se věci mají, ale prostě se tím nebude chtít zabývat a shodí to ze stolu, neodpovídá výši škody na člena (75 000/140) a zejména ani symbolické odměně, jíž jako člen statutárního orgánu pobírám. Smysl to má z exemplárně-preventivních důvodů, čemuž učiní zadost dále uvedené. Odrazující dotazy, co z veřejného pokárání na schůzi SVJ mám, odpadávají po informaci, že následníci si podobné věci rozmyslí.

Druhý důvod absence vůle žalovat je mimoprávní – morální. Nikoli strach, či pohodlnost jako u členů výboru, což nekritizuji, neboť soud není legrace pro právníka natož pro laiky a soudit se s někým, s kým si denně podáváte dveře …. Ale proto, že funkci vykonávali za symbolickou odměnu a po jejím skončení nám pomáhali konzultacemi, kdykoli jsme je o to požádali. Takové lidi (všichni 60-70 let – nuance) je pro mě i přes jejich výše popsané chování morálně těžké žalovat. Beru to tak, že tímto plivnutím do tváře dotčenému i všem členům SVJ vybrali 2 žolíky výkon funkce za symbolickou odměnu a následnou pomoc a další již nemají.

Čas strávený článkem 5h, čas strávený kauzou mimo článek 25h.

  2 komentáře to “Úmyslná škoda při správě cizího majetku – proč je málo rozsudků”

  1. Dobrý den. Jsem 50% spoluvlastníkem nemovitosti, která slouží k pronájmu.
    Druhý spoluvlastník se v podstatě sám chopil správy s tímto majetkem, měsíčně mi zasílá vyúčtování a vyplácí polovinu ze zisku z pronájmu po odečtení všech nákladů. Sám si za správu stanovil měsíčně částku 5000 Kč, která se zahrnuje do nákladů, tj. já z ní platím 2500 Kč.
    Jakožto správce domluvil v dané nemovitosti pronájem prostor s pracovní agenturou a uzavřel s ní smlouvu. Můj podpis na smlouvě chybí. Když jsem toto vytkla spoluvlastníkovi, řekl že ho to nezajímá. Učinil tak bez předchozího projednání se mnou a bez mého souhlasu.
    Nemovitost slouží k pronájmu jak jsem psala, jedná se o rodinný dům a příjmy se zdaňují jako příjmy v pronájmu (nejedná se tedy o podnikání), v podstatě ale funguje jako ubytovna, tj. pronajímají se jednotlivá lůžka. U této smlouvy s agenturou není nijak vymezeno, kterou část vlastně firmě pronajal, pouze jedna bytová jednotka je vymezena a dále jen m2 bez bližšího určení, přitom všechny pokoje mají svoje čísla, rovněž je tam uvedena pouze cena 3600 Kč za měsíc (není ale ve smlouvě napsáno, že se jedná o cenu za jedno lůžko, tj. cenu za osobu.). Tato cena je rozepsána tak, že 2000Kč je za nájem a 1600Kč jsou zálohy za služby, dále je ve smlouvě uvedeno, že budou vyúčtovány přeplatky a nedoplatky.
    Obvyklá cena u nás je 4000 Kč za osobu měsíčně s tím, že tato cena je konečná, žádné vyúčtování přeplatků a nedoplatku se nedělá. Takto tam máme ubytováno cca. 10 osob.
    Zbytek z celkové kapacity obsadili pracovníci agentury. Agentura zaměstnance různě střídá, takže na pokoji se za jeden měsíc vymění více osob, někteří pak jedou na týden domů a potom se vrátí. Tohoto stavu nepřehlednosti začal spoluvlastník využívat tím, že do měsíčného vyúčtování napíše, že na 3-lůžkovém pokoji byli tito pracovníci jenom 14 dní v měsíci, zbytek dnů byl pokoj neobsazený. Bohužel není v mojich silách dohledat, jak to ve skutečnosti bylo, s výpovědí ostatních ubytovaných ale jasně plyne, že spoluvlastník ve vyúčtování lže, aby ponížil příjmy. Když jsem zjistila, že např. 1 pokoj je prázný, zdělil mi, že odjeli domu a vrátí se za dva dni, a není pokoj možné nikomu pronajmout, protože jim drží místo. Nabízela jsem mu totiž, že vím o firmě, která by pokoj ihned a dlouhodobě obsadila. Rozhodně s tímto nesouhlasil, což nechápu, protože by to pro nás pro oba bylo výhodnější. Prý se mu do toho nemám starat a hotovo.
    S agenturou se mu podařilo domluvit to, že se mnou v žádném případě nekomunikují (nereagují ani na dopisy). Nemám teda žádnou možnost nějakým spůsobem dohledat, jak je to vůbec s placením a jestli teda ve skutečnosti agentura platí měsíčnou částku za lůžko anebo platí jenom za skutečně odbydlené dni (přitom ve smlouvě, byť dle mého názoru neplatné, není toto nikde uvedeno) Pokud by tomu tak bylo, tak považuji jednání spoluvlastníka za špatné, protože situace v našem městě je taková, že není problém obsadit nemovitost pracovníky, naopak obvyklé je, že agentura si pronajme lůžka na celý měsíc, většinou celý pokoj, zaplatí předem na měsíc a obsazenost si reguluje sama, pokud na pokoji vymění napr. jednoho pracovníka jiným, je to zcela její věc, nás maximálně požádají o nové ložní prádlo. Jedinou podmínkou je, že nesmí obsadit pokoj více osobami, než kolik je tam lůžek. U smluvené agentury se bohužel dělo i toto, sama jsem zjistila při námatkové kontrole, že dva lidi, byť manželé spali na jedné posteli, což považuji za nelidské a nenormální.
    U výše zmiňované agentury tak ale dle vyúčtovnáni není, byť ve smlouvě je stanovena cena 3600Kč za měsíc. Proto je tento pronájem značně nevýhodný a já jsem se pokusila i za přivolání policie ČR o to, aby tato agentura nemovitost vyklidila a odešla. Po přivolání policie byla příslušníkům předložena spoluvlastníkem smlouva a tak mi bylo řečeno od policie, že tento problém mám řešit u soudu formou občanskoprávného sporu. A tak tam pracovníci dále bydlí a já jsem bezmocná.
    Vrcholem všeho bylo, že v květnu loňského roku přišlo vyúčtovnání a jenom nedoplatek za vodu byl ve výši 80 000Kč. Tuto položku spoluvlastník rozúčtoval polovinou mezi mně a sebe. Když jsem ho upozornila na to, že ve smlouvě, kterou mi předložil je jasně napsáno, že nedoplatky a přeplatky budou vůči agentuře vyúčtovány a dále jsem ho upozornila na to, že nemovitost pronajal za značně nevýhodných podmínek s ohledem na obvyklou cenu kterou se řídíme již několik let, odbil mě s tím, že se nemám do toho starat a že už domluvil s agenturou, že budou platit od května 4000Kč, tak jako ostatní ubytovaní. Ohledně nedoplatku mi přislíbil, že ho agentuře vyúčtuje a peníze mi pak doplatí. Jenomže od května se nic neděje a spoluvlastník mi dále tvrdí, že agentura platí za noc a osobu 130Kč, tj. pokud nějaká postel není několik dní obsazena, nic se za to neúčtuje.
    Takže jako spoluvlastník, který se fakticky (bez jaké koliv dohody) chopil zprávy mně značně poškozuje a odmítá pronajmout volné místa jiné agentuře, která je ochotna platit měsíční paušál. Co můžu v daném případě dělat? Můžu se nějak bránit proti tomu že mi vznikla jeho jednáním značná finanční škoda? To že lže při vyúčtování jen těžko prokážu protože majitel této pochybné agentury mu jde tzv. na ruku, sama jsem byla svědkem předání nějaké zálohy (byla jsem zrovna přítomna v nemovitosti, kde došlo na dvoře k předání pěněz), tuto zálohu dostal do ruky, nevím kolik to bylo a rozhodně nevystavil žádný doklad.
    Takže podvod mu jen stěží prokážu. Napadá mně všechno možné, např. porušování povinnosti při zprávě cizího majetku, opomenutí povinností „dobrého hospodáře“ atd. Prosím o radu, jak se domoci svých práv, tento stav trvá již od r. 2015 a já jsem přišla za tu dobu o nemalé peníze, byť je situace u nás ve městě taková, že ubytování pro pracovníky zoufale chybí a není problém pronajmout za tímto účelem jakoukoliv nemovitost a mít jí po celý rok plně obsazenou.

    • Dobrý den,tady to už není na dopisovaní přes internet. Doporučuji Vám profesionálního zástupce, jenž by se Vám mohl trvale a dlouhodobě věnovat. Jednání druhého spoluvlastníka není korektní. Jde tu o slušné peníze a právní zástupce je zde rozhodně na místě. Přejete si, abych Vás pod dohledem advokáta 1500 Kč/ hod. bez DPH zastupoval? S pozdravem
      redaktor magazinspotrebitele.cz, kontakt stránka O magazínu

Leave a Reply to bezejmena Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá