Lis 152013
 

Zde se podíváme na vypořádání nemovitosti, jež nebylo dohodnuto již v rámci rozvodu resp. zúžení či zrušení společného jmění manželů.

Obsah SJM stanoví § 709 OZ.

Výchozí pro vypořádání SJM je § 741 nOZ

Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že

a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,

b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,

c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

1) Vypořádání do 3 let od právní moci rozvodu

 

a) Podání návrhu na vklad do 3 let od právní moci rozvodu

Vypořádání v praxi znamená jednoduchou psanou dohodu s úředně ověřenými podpisy, kde strany prohlásí, že se dohodly tak a tak za tolik a tolik. Pozor je třeba si dát pouze na úplné vymezení nemovitosti včetně pozemků resp. u bytové jednotky podílů na společných prostorách domu a pozemcích společenství vlastníků.

K návrhu na vklad do katastru se přiloží 1 vyhotovení smlouvy s úředně ověřenými podpisy a doporučuji i úředně ověřenou kopie rozvodového usnesení opatřeného doložkou právní moci, aby katastr mohl ověřit 3 letou lhůtu, zda nedošlo ke vzniku podílového spoluvlastnictví.

Oficiální formulář pro podání návrhu na vklad na katastrální úřad (intuitivní vyplnění)

poplatek za návrh 1.000,- Kč podle položka č. 120 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

b) Podání návrhu na vklad po uplynutí 3 let od právní moci rozvodu

§ 738/1 stanoví

„Dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.“

Vadná judikatura a praxe

usnesení Ústavního soudu II.ÚS33/95

K vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je v uvedeném případě třeba dodržení stejného režimu jako v případě nabývání, změn nebo pozbývání věcných práv, ti. vkladu do katastru nemovitostí. S ohledem na účinky vkladu ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb. je třeba, aby návrh na vklad byl doručen ve stanovené lhůtě příslušnému katastrálnímu úřadu. Právní účinky vkladu se vždy váží ke dni doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu a nikdy k žádnému jinému datu. K vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů proto dochází dnem, ke kterému nastupují účinky vkladu. Z tohoto důvodu musí být nejpozději poslední den této lhůty určené k vypořádání podán návrh na vklad. Není-1i návrh na vklad podán, uplynutím lhůty nastupuje domněnka o vypořádání zakotvená v ustanovení § 149 odst. 4 o.z., i když dohoda o vypořádání byla uzavřena. Zákon totiž nevyžaduje pouze uzavření dohody, jak uvádí stěžovatelé, ale spojuje nastoupení zákonné domněnky se skutečností, že nedojde k vypořádání dohodou. Je nutno rozlišit závazkově právní účinnost smlouvy, která nastává zpravidla uzavřením platné smlouvy (není-li např. použita odkládací podmínka) a účinky smlouvu ve sféře věcně právní, které nastávají až vkladem (§ 2 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb.), a to ke dni podání návrhu na vklad. Obdobně Nejvyšší soud Cpjn 38/98.

Jste-li v této situaci, bude tedy třeba původní dohodu v tomto bodě smluvně anulovat a uzavřít kupní či darovací smlouvu. V dané situaci bych se informoval na finančním úřadě, zda je za dané situace ochoten odpustit daň z úplatného převodu nemovitosti resp. darovací daň. V případě zletilého potomka bych v tomto případě byl i pro dvojitý převod jeho prostřednictví, ač jde o obcházení zákona (to pouze proto, že výklad ÚS a NS považuji za nesprávný viz dále). Ideální je, pokud nemovitost zamýšlíte prodat – pak se dohodněte na společném prodeji, kdy kupní cena bude uhrazena dotčenému z manželů (daň z převodu by se platila tak jako tak).

Případně, pokud prodat nechcete a nemáte obavy z exekuce manžela, lze nemovitost patrně vydržet, neboť při finančním vypořádání nemovitosti může být držitel v dobré víře, že mu nemovitost patří.

„§ 1091 (2) K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.“ Po té podat návrh nikoli na vklad, ale zápis vlastnického práva na základě právní skutečnosti.

Nebo se lze vydat na křižáckou výpravu s malou nadějí na úspěch viz dále.

Akademická rovina – odlišný názor, jak by to mělo být

Logika věci (bez rozboru § 738, původní text článku)

Neúčinnost dohody však neznamená její neexistenci. Je-li písemná dohoda uzavřena do 3 let od právní moci rozvodu a není vložena do katastru, je stále platná a závazná pro smluvní strany. Plnění dohody, tj. úhrada ceny podílu a předání nemovitosti může proběhnout. Neúčinnost je tedy právně významná pouze ve vztahu k třetím stranám a nezakládá další nevyvratitelnou domněnku ve smyslu „byla-li dohoda o vypořádání nemovitosti neúčinná, nemohlo dojít k vypořádání“.

Při pozdním podání by však navrhovatelé vkladu vlastnického práva v závislosti na dosud neexistující praxi (jelikož se takový postup chybně nepřipouští)  katastrálního úřadu museli prokázat v návrhu tvrzené skutečnosti, tedy že dohoda byla uzavřena do 3 let. Zejm. pokud by podpisy byly úředně ověřeny do tří let od rozvodu, doložení existence dohody ve lhůtě odpovídající platbou či splátky mezi exmanželi (výpisem z účtu). Výpověď sousedů, že byt od okamžiku spadajícího do lhůty užívá pouze jeden z manželů, by nemusela stačit. Mohlo se též dohodnout, že tam bude do doby, než se byt prodá, což se nakonec nestalo … Ale těmto hraničním případům doporučuji čekat, až se někdo na tu křížovou výpravu vydá a prorazí chybu NS a ÚS  (a v důsledku toho i vadnou praxi katastrálních úřadů v tomto ohledu) s jasnějšími důkazy (ideálně u dohody v rámci rozvodového usnesení či dohody s ověřenými podpisy na dohodě a potvrzení o platbě např. výpis z účtu).

Podpůrný výklad § 738 (v odstavci aktualizovaný text článku)

Vzhledem k tomu, že minimálně 1 katastr v ČR za den vypořádání považuje patrně až den podání návrhu na vklad dle dohody o vypořádání (viz komentář Petry níže), připojuji podpůrný výklad.

Z prvního souvětí § 738 je jasné, že zákonodárce rozlišuje čas vypořádání u jiných věcí než zapsaných do veřejného seznamu (tj. běžných movitých věcí) a účinky této dohody. Analogicky pak musí o posledním souvětí 738/1, tj. čas vypořádání nemovitosti nastává časem platně uzavřené dohody, ač její účinky nastávají až zápisem do veřejného seznamu (tj. vkladem do katastru).

V neposlední řadě lze argumentovat též tím, že opačný výklad – nepřipuštění takového vypořádání by fakticky zneplatnil předchozí řádně uzavřenou dohodu o vypořádání – „už to není vypořádání, ale kupní či darovací smlouva s daní a to já nechci“ atd., což by si zákonodárce nepřál a pokud ano, výslovně by uvedl, že návrh na zápis do veřejného seznamu musí být podán do 3 let od právní moci rozhodnutí o rozvodu.

Více argumentů k závadnosti rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu článek Nutnost registrovat vypořádání nemovitosti ze SJM do 3 let od rozvodu.

26.2.2015 odstraněny 3 odstavce (duplicitní text oddílu b), jež měly být odstraněny již při revizi textu v červnu 2014 s ohledem na vadnou judikaturu

 

2) Vypořádání po 3 letech od právní moci rozvodu

a) Odkoupení jedním z manželů

Byla-li dohoda o vypořádání uzavřena po 3 letech od právní moci rozvodu, nejde již o dohodu o vypořádání. Pokud splňuje náležitosti kupní smlouvy, bude na ní nahlíženo jako na kupní smlouvu. Úkon pak podléhá dani z převodu nemovitosti (tj. 4% z hodnoty podílu – § 14 z. č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí), tedy i odhadu ceny příslušnou osobou. Daňové povinnosti se nelze vyhnout již ani darováním, neboť smluvní strany od rozvodu nespadají do příbuzenských skupin, na něž se vztahuje osvobození od darovací daně. Zde si nejsem jist, zda nutno nejprve provést zápis ve smyslu oddílu 2b, či lze v rámci jednoho řízení/návrhu zvládnout i vklad.

Případně lze podíl jednoho z exmanželů nezdaněně převést na děti. Rovněž se věc následně v budoucnu nebude muset projednávat v dědickém řízení. Zde se však kupující vystavuje riziku exekucí či dispozicí s nemovitostí ze strany obdarovaných dětí, navíc dárce za určitých okolností může požadovat vrácení daru či odpovídající hodnoty.

Pokud by však nemovitost měla být následně darována dětmi kupující exmanželce/exmanželovi, šlo by obcházení zákona, tedy mj. krácení daně, přičemž při zkrácení nad 50 000 se již jedná o trestný čin. To samé v případě antedatování, a to i dohoda o vypořádání byla včas, ale ústní tedy neplatná. Z lidského hlediska, ale přiznávám, že v případě existence ústní dohody, kdy prokazatelně proběhla platba v rámci vypořádání ve lhůtě 3 let od rozvodu, antedatování písemné dohody datem formálně neplatné ústní dohody není nemorální a pokud by hrozila nějaké sankce, tak pouze v rámci správního nikoli trestního práva.

Oficiální formulář pro podání návrhu na vklad na katastrální úřad (intuitivní vyplnění)

poplatek za návrh 1.000,- Kč podle položka č. 120 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

b) zohlednění vzniku spoluvlastnictví ze zákona v katastru nemovitostí

V případě, že k dohodě nedojde, platí, že se strany staly spoluvlastníky se stejnými podíly (§ 154/4 resp. 741 nOZ).

Zohlednění této skutečnosti se učiní prostřednictvím návrhu na zápis(nikoli vklad) vlastnického práva. K návrhu na zápis podávaný oběma exmanželi do katastru se přiloží i úředně ověřená kopie rozvodového usnesení opatřeného doložkou právní moci. Návrh na zápis nepodléhá na rozdíl návrhu na vklad správnímu poplatku.

K návrhu podávanému pouze jedním z bývalých manželů je třeba krom usnesení soudu o rozvodu s doložkou právní moci přiložit rovněž „potvrzení tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů“ (viz. §42 26/2007 Sb. kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem).

c) Vydržení

 Vydržte 10 let od rozvodu (3 roky a něco již stejně máte za sebou) a jděte na soud s určovací žalobou, aby potvrdil vydržení. Pak s rozhodnutím soudu na katastr.

Nebyl-li dotaz zodpovězen do týdne nebo byl smazán, odpověď lze nalézt v článku či komentáři.

Související články

Zúžení společného jmění manželů

Smlouva o převodu vlastnictví bytu, domu

Darování nemovitosti, osvobození od darovací daně

Prodej nemovitost bez souhlasu spoluvlastníka

Nutnost registrovat vypořádání nemovitosti ze SJM do 3 let od rozvodu

Náhrada zvýšení majetku manžela penězi druhého manžela/ vrácení peněz manželovi


[1] § 150

(1) Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

(2) Práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena.

(3) Neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.

(4) Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

[2] § 741

Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že

a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,

b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,

c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

  81 komentářů to “Vypořádání nemovitosti ze společného jmění manželů (aktu 30.6.2014)”

  1. z manželem jsem se vypořádali řádnou smlouvou u právníka,že byt přejde do mého vlasnictví,vše jsem předala na katastr nemovitostí,za měsíc jsem dostala dopis,kde stálo,že je podíl špatný,smlouvu se správným podílem opravili,s ex manželem jsem jeli na katastr správné podíly ,kde exmanžel prohlásil,že nic nepodepíše .musela jsem to dát k soudu nic neprošlo vše bylo zamítnuto,jelikož exmanžel byt zase chtěl,byt je po mém otci. i Nejvyšší soud zamítnul,jelikož jsme nevypořádali do tří let,prostě fantasmagorie,je tragédie,že jsem měla tři právníky,ale ani jeden mi nesdělil.že chybu udělal právník,který si má správné údaje z katastru ověřit ,když smlouvu sepisoval.a že jsem se soudila jedenáct let zbytečně,,k tomu musím udat,že můj ex byl šest let nezvěstný a pan soudce na Praze 7 mu určil opatrovníka,ted se ex vynořil a podal podání,že chce vyplatit. tak jsem mimo.o soudu raději pomlčím,tady nejsou zákony .ale doopravdy už se nic nedá dělat.OLGA

    • Napadlo mě prověřit, zda otec nedaroval byt pouze Vám, a zápis podílu manžela by tak mohl být chybný (tj. že by žádný podíl nevlastnil). Z toho co píšete, však otec daroval část bytu (podíl) přímo manželovi či Vám oběma (tj. spadlo to do společného jmění). Ale i kdyby ne vydržecí doba nemovitosti dle starého obč. z. § 134 je 10 let, takže to stejně nemá smysl řešit.

  2. Dobrý den, chtěla bych vědět jestli je nějaká možnost přepsat dům na děti 6a 12 let pokud je výlučným vlastníkem a zapsány v katastru bývalý manžel ale hypotéku a stavební spoření je napsáno na mě i jeho. Po rozvodu jsme 6 měsíců, stále tam mám trvalé bydliště a měl si veškeré dluhy z domu přepsat na sebe do půl roku po rozvodu. Jenže se tak neděje. Docela se bojím že s jeho novou přítelkyní která už si teď dělá nároky na všechno co mu patří bude chtít i naše společně vybudované věci přepsat na sebe. Věřím že by to dokázala a proto bych chtěla vědět jak postupovat aby naše děti nakonec nepřišli o to jediné co nám z manželství zbylo. Děkuji za odpověď. Lucka

    V prvé řadě si vyjasněte, zda jste dům, pořídili za doby trvání manželství. Pokud ano polovina je Vaše, postup výše. Pokud jste dům pořídili před trváním manželství manžel by měl ze svého majetku vrátit, to co vy jste do něj vložila. Pozor na 3 letou promlčecí lhůtu, v níž je třeba nárok případně uplatnit u soudu. V druhé řadě pak řešit převod na děti. Pokud jsou jeho, bude darování osvobozeno od daně (viz související čl. Darování nemovitosti).

  3. Rozvádíme se po 40ti letech, nic se ale nemění, co se týká majetku a bydlení, musí smouva o vypořádání SJM obsahovat čísla parcel nemovitosti? Děkuji.

  4. Dobrý den, prosím o radu a pomoc. V manželství jsme koupili dům. V roce 2003 rozvedli. V domě jsem zůstala já a děti. (dnes již dospělé)Hypotéku jsem platila já, loni byla splacena.Mám doklady. Majetkovému vyrovnání do 3 let nedošlo, ale v roce 2008, jsme sepsali souhlasné prohlášení o zápisu vlastnického práva, že nemovitost bude v mém výlučném vlastnictví. Vše ověřené. Při dání na katastr mi bylo řečeno, že nelze změnu udělat, vzhledem k tomu, že naběhla má exekuce a nedodala jsem podklady. Do dnešního dne , nevím jaké podklady. Našla jsem na nemovitost kupce přes RK. V ten okamžik, bývalý manžel udělal na KN změnu, dle zákona, že nebylo udělané majet. vyrovnání. Od rozvodu zde nebydlí a ani se po rozvodu nepodílel na splácení hypotéky, opravách a atd. Jak bych měla postupovat. Na nemovitosti z mé strany je několik exekucí, proto nemovitost prodávám přes RK. Děkuji za radu. Iva

    • Zde se mixuje několik věcí najednou, aniž by jste je jednoznačně popsala a já byl schopen si udělat představu. 5 let po rozvodu již souhlasné majetkové prohlášení na katastr vzhledem k 3leté lhůtě pro vypořádání SJM bez ohledu na případné exekuce nemohlo mít efekt a katastr jej nemohl přijmout. Nemovitost tedy zůstala v podílovém spoluvlastnictví 50/50.

      Přemýšlím, zda by ono souhlasné prohlášení mohlo konvalidovat na kupní smlouvu. Patrně v něm nebyla uvedena částka, jíž jste manželovi vyplatila jako vyrovnání, že? Pokud ano, bylo by možné podat určovací žalobou proti manželovi, zda tu právo je či není. Pokud v souhlasném prohlášení vámi vyplacená částka za dům uvedena nebyla a ani o tom nebyla uzavřena separátní dohoda v, zdůrazňuji, písemné formě, peníze jste manželovi zaslal bez právního důvodu. § 638/1 OZ „Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.“

      Nicméně, nemovitost stejně prodáváte, tak nemá cenu, aby jste ji kupovala od manžela a platila daň z převodu. Nemovitost prodejte spolu s manželem. On vrátí Vámi uhrazené peníze, úrok z běžného účtu a rozdíl z hypotéky, jako by jste spláceli stejně. Běžné opravy a údržba jsou za Vámi. Za opravy zhodnocující nemovitost manžel doplatí 50% zhodnocení (tj. o kolik se cena zvýšila nikoli cenu nákladů rekonstrukce). Pokud se nedohodnete do 10 let od data zaslání peněz manželovi, musíte jej před uplynutím této lhůty zažalovat na vydání bezdůvodného obohacení.

  5. Dobrý den, četla jsem si na těchto stránkách Váš výklad zákona: Podání návrhu na vklad po uplynutí 3 let od právní moci rozvodu .Dostala jsem se přesně do této situace a když jsem se pokusila po této lhůtě učinit vklad do katastru nemovitostí, byla mi žádost zamítnuta, s tím že tento výklad neznají a bylo mi řečeno, že 3 letá lhůta je brána od právní moci rozvodu. S bývalým manželem jsme uzavřeli dohodu o majetkovém vyrovnání půl roku po rozvodu, kdy jsem mu dohodnutou částku vyplatila. Smlouvu o SJM mám oboustranně podepsanou s ověřenými podpisy a té ještě neuplynula lhůta 3 let. Žádám Vás tímto o radu, jak dále postupovat.P

    • Není pohyb o okamžiku „od“ (právní moci rozvodu), ale o okamžiku vypořádání. Doplněn podpůrný výklad do článku.

  6. Dobry den, mam podobny problem jako je popsan v komentari vyse a prosim o Vasi radu. S byvalym manzelem jsme koupili pozemek a meli jsme ho ve SJM. Pred 4 roky jsme se rozvedli, a ve vyporadani jsme uvedli, ze pozemek je cely manzeluv – vyporadani bylo podepsano pri rozvodu. Bohuzel jsme nestihli do 3 let podat navrh na katastr a tak mi ted byla zadost zamitnuta. Na katastru mi poradili abych vzala zpet navrh a sepsala darovaci smlouvu pro sveho exmanzela… Bojim se ale ze bude muset platit dan z darovane veci, je to tak? Je jeste jina moznost jak toto vyresit? Ex-manzel by chtel nyni pozemek prodat, ale kupujici se brani, ze nejde sepsat smlouva, ve ktere jsem uvedena jako spoluvlastnik a kde mame SJM v manzelstvi, ktere jiz neexistuje. Moc dekuji za radu

    • Ano darovací daň by se musela platit, možná že by FÚ vzhledem k okolnostem odpustil. Pokud se dobře pamatuji, je to 15%. Další možnost je snažit se judikáty nejvyššího soudu a ústavního soudu zvrátit a já jsem ochoten Vám v tom pomoci. 1000 Kč poplatek katastru, pak cca 2000 správní žaloba a u NS a ÚS je třeba zastoupení advokátem, ale možná že by se na to našel někdo pro bono (zdarma)?
      Nejrychlejší by bylo revokovat vypořádání a uzavřít kupní smlouvu, kde je daň 4% a požádat FU o její odpuštění.

  7. Dobrý den,jsem rozvedený 2roky.V rozsudku o rozvodu manželství je napsáno,že se bývalá manželka do dvou měsíců odstěhuje z domu a dosud tak neučinila,má zde stále trvalé bydliště a nijak se finančně nepodílí na provozu domu(platba elektřiny,plynu,poplatků,údržba domu).Vzhledem k tomu,že se starala o mé dva syny a tím,že v domě bydleli,jsem měl jedinou možnost je vidět(stále mi vyhrožovala,že je jinak neuvidím),jsem v té věci nejednal.Nyní se však situace změnila.Našel jsem si přítelkyni a současný stav je pro mě nepřípustný.Starší syn již není nezletilou nezaopatřenou osobou a dohodli jsme se,že zůstane bydlet se mnou.Ex-manželka začala podnikat,stále má adresu trvalé bydliště v mém domě a pro mě je tohle nepřijatelné.Jako vlastník KN jsem uveden pouze já,jelikož jsem dům dostal darem od své babičky.Za dobu trvání manželství,jsme dům zrekonstruovali,na což jsme si vzali půjčku od finanční společnosti.Tu však manželka ke konci manžeství nezplácela a peníze určené na splátky použila na vlastní podnikání.Hrozilo nám,že dům příjdu,tak jsem si peníze půjčil v rodině a dluh jsem částečně ještě během rozvodu a ostatní po rozvodu uhradil sám.Chci to v co nejkratší době vyřešit a docílit vystěhování a odhlášení exmanželky z mého domu.Na koho se obrátit a jakou žalobu případně podat,aby vše proběhlo zákonnou cestou?Co lhůta 3roky od rozvodu,vztahuje se to i na můj případ,kdy jsem vlastník domu pouze já?Jsem v té věci opravdu bezradný a exmanželka se nechce dohodnout.Děkuji za odpověď Milan Kovář

    • Můžete podat žalobu na vyklizení. Mám podobnou osobní zkušenost, kdy jsme ještě 2 roky žili, přesněji bydleli, spolu s bývalkou. Trochu ze soucitu, trochu pro úsporu nákladů. S novou přítelkyní jsem silně začal tlačit na její odchod :), plně chápu neudržitelnost Vaší situace. Domnívám se, že pokud jí řeknete do 15.1.2015 odejdi, bude pryč. Jinak dle
      § 742 OZ „c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,“
      Pokud nebylo zohledněno v rámci rozvodu, měl by jste ji vyplatit v částce nákladů úprav a oprav, jež nemovitost zhodnotily nad rámec stavu před manželstvím (náklady běžnou údržbu za dobu co tam bydlela počítat netřeba).
      Pokud na to aktuálně nemáte, žalobu bych odložil, nastěhoval si přítelkyni domů, aby nebyla mrzká a žádal po ní „milost“ na dobu než exmanželce dluh splatíte… 🙂 Na tuto částku lze odečíst obvyklé tržní nájemné jejího prostoru v domě a poměrně společných prostor, jež užívá, od doby kdy se měla vystěhovat.

  8. S ženou jsme v manželství nabyli dvou nemovitostí (dva byty). Po rozvodu v jednom zůstala ona, ve druhém já. Teď to chceme pořešit i na katastru – k rozvodu jsme přiložili smlouvu upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení. Jak správně vyplnit vklad na katastru? V aplikaci „Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí“ jsem se zasekl v části Vlastnické právo. není mi jasné, jak tam zadat, že sebe chci z vlastnictví jejího bytu „odstranit“ a ji zase z mého.

    • S tímto typem převodů nemám zkušenost. Zkuste přepnout do tzv. „úplného scénáře“ elektronického vyplňování.

  9. zdravím, prosím o radu, před 9 lety jsem se s manželem rozvedli, proběhlo vypořádání SJM, byl vyplacen z bytu. Ale z mé strany neproběhl zápis na katastru, tudíž tam jsme vedeni oba. Myslela jsem si, že pokud mám rozsudek a vypořádání v ruce ,je to platné a zápis vklad mohu udělat kdykoli. Ted mi bylo řečeno, že bohužel-jen do 3 let. Prosím o radu co s tím?Opravdu to nelze vyřešit jinak. Proč se tedy sepisuje SJM a je k tomu rozsudek o rozvodu s nabytím právní moci, když to nemá platnost…Děkuji .

    • Dobrý den děkuji za dotaz. Zcela s Vámi souhlasím. V červenci 2014 jsem k tomu napsal ještě jeden samostatný vysvětlující článek a jak tak koukám zapomněl na něj odkázat… Upraveno. Já být Vámi, spojím se s advokátem a donutím postupně nižší soudy a pak Nejvyšší a Ústavní soud uznat chybu a revidovat své rozhodnutí ohledně zákazu zápisu po 3 letech. Počítejte tak 5 let (bude je to pálit, zvlášť, když by to šlo i do medií, protože US a NS takto zásadně v podstatě nechybuje, takže je to celkem právnická pecka a mohlo to být relativně rychle. Jenže vy asi nejste mnou tak se možná raději dohodnete s manželem, aby Vám to ještě jednou na oko prodal a zaplatíte 4% daň z jeho části, možná by Vám při uvedení okolností teoreticky mohli i daň odpustit…

  10. Dobrý den, prosím o radu s manželem jsme rozvedení asi rok a půl a sepsali jsme dohodu o vyrovnání SJM. Peníze jsem mu již dávno poslala na účet vše je vyrovnáno.RD je již přepsaný na mě a pozemek na kterém stojí mi patřil již za svobodna tudíž se na něj vyrovnání nevztahovalo. Ve smlouvě se manžel měl odstěhovat do 28.2.2015 a vyklidit své věciz domu a velký nepořádek z mého pozemku a ,,bordel,, co na něm má též. Bohužel tak doposud neučinil a nehodlá tak učinit. Neustále mě jen slovně uráží, napadá a sprostě nadává i před dětmi. Byla jsem se zeptat právníka ten mi řekl,že je sice moc hezké že jsme tu dohodu sepsali, ale není přiložena na soudu k našemu spisu tudíž prý nemá právní váhu a exmanžel tu muže být. Mám podat u soudu žádost na vystěhován a vyklizení z bytu. Nevěřila jsem co slyším…já ho řádně vyplatila ,pozemek a dům je můj on mi jen nadává a ponižuje……neustále se tu jen roztahuje a stále chce poroučet.Byla jsem podat tu smlouvu na podatelnu prý je 15 dní na odvolání,…..nerozumím tomu když se odvolá ta smlouva jako neplatí?…co prosím mohu dělat . Velice děkuji za odpověd. Monika

    • Za prvé, potvrzuji, že pokud povinnost vyklidit byt není ve vykonatelném rozhodnutí, je třeba standardně podat žalobu na vyklizení a následně případně nařízení výkonu takového rozhodnutí (Vámi naznačovaná možnost v doplňujícím dotazu připojení návrhu do rozvodového spisu s 15 dny na odvolání manžela mi není známa a nevím, co si pod tím představit). Alespoň bod „0“, kdo zůstane v domě a kdo půjde, již máte na rozdíl od mnoha podobných případů spolehlivě vyřešen.

      Za druhé zkonzultujete s odborníky, zda lze na Váš případ aplikovat § 751 OZ

      http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p751

      tj. zda intenzita útoků manžela splňuje definici „duševní domácí násilí“ (opakované ponižování a nadávání zjevně ano) a zároveň zda tento stav lze považovat za „pro Vás nesnesitelný“

      Problematice se věnují např. bílý kruh bezpečí http://www.domacinasili.cz/domaci-nasili/

      Pokud podmínky splňujete, soud by měl rozhodnout mnohem rychleji než dle bodu 1, doporučuji ale návrh pojmout též nad rámec návrhu dle § 751 zároveň jako žalobu na vyklizení pro případ, že by se soud nepřiklonil k závěru, že jste vystavena nesnesitelnému domácímu násilí. Režim § 751 neřeší vyklizení věcí, ale to už by se „vsáklo“ či by to soud dorazil v rámci sekundárního žalobního nároku na vyklizení později.

      Za třetí, pokud nemá nárok v bytě být (Váš případ) a neplatí řádně komerční nájem, zvážil bych vypuštění bodu 1,2 a násilné svépomocné vystěhování na ubytovnu a věcí do skladu s výměnou zámků. Více článek

      http://magazinspotrebitele.cz/vystehovani-najemce-zadrzovaci-pravo/

      U Vás mj. ani nemusí být splněna podmínka neplacení komerčního nájmu, neboť zásah do Vašeho práva trvá nadáváním a ponižováním. Pokud už u Vás kvůli tomu byla policie a dělá to před dětmi (svědky), nebudete mít problém trvání zásahů do svého práva prokázat.

  11. Dobrý den,chci se zeptat, zda budu muset platit daň z příjmů z prodeje rekreační nemovitosti. Tuto nemovitost jsme s manželem koupili v roce 2007, po rozvodu v roce 2011 připadla tato nemovitost mně. Počítá se do pětileté lhůty vlastnictví pro osvobození od daně z příjmů i doba, kdy jsem měla tuto nemovitost v SJM s teď již bývalým manželem?Děkuji za odpověď. Ivana

    • nejsem daňař, takže se raději informujte dále
      osvobození by se vztahovalo na případ, pokud by jste získané prostředky užila na bytové potřeby § 4/1a z. o daních z příjmů
      http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#p4 (2 roky plníte)
      jinak je třeba 5 let § 4/1b (5 let plníte jen za vaši polovinu)

  12. Dotaz: Dobrý den, prosím Vás o odpověď. S manželem máme koupený dům ještě před manželstvím (nespadá do SJM) a jsme vlastníky každý jedné poloviny domu. Nyní se rozvádíme. Ráda bych se zeptala, zda jsem osvobozena od daně v případě, že již bývalý manžel mi po rozvodu daruje polovinu domu. Pro upřesnění – v domě jsme společně žili i s našimi 2 dětmi od roku 2004 a nyní zde žiji více než rok pouze s dětmi. Děkuji Milada
    Odpověď: Realizujte ještě za trvání manželství, jinak bez osvobození. Pokud jde o faktické vypořádání majetkových vztahů manželů, tj. já ti daruji svou polovinu domu (jež není v SJM) a ty mě necháš věci movité v SJM (tj. fakticky nikoli dar, ale výměna majetku) – vyčíslete v písemné dohodě o vypořádání SJM hodnotu věcí, jež byla přenechána v rámci vypořádání. Pokud by se dárce později domáhal např. vrácení daru, bude možné zohlednit i Váš „protidar v rámci vypořádání SJM“.

  13. Dobrý den, prosím o radu, jsme s manželem již 9 let rozvedeni a ve SJM máme stále pozemek, na kterém manžel začal s mým souhlasem stavět rodinný dům. Vzal si hypotéku od banky a já bance musela podepsat, že souhlasím s tím,že pozemek bude jako zástava bance.Dům je postavený a já bych chtěla pozemek, na kterém dům stojí přenechat manželovi. Jak to mám prosím vyřešit? Děkuji za odpověď.

    • Pod pojmem „přenechat“ lze patrně rozumět darovat (tuším 15% daň) viz související článek darování nemovitosti či prodat 4% daň.

  14. Dobrý den,
    rodiče měli rekreační objekt ve SJM, rozvedli se a majetkově se vypořádali. Rekreační objekt na základě majetkového vyrovnání patřil otci. Nepodali však návrh na vklad na katastr nemovitostí a otec během dvou let zemřel a já se sestrou jsme po něm dědili. V dědictví byl i ten rekreační objekt, který měl na základě dohody patřít nám oběma. Později jsem však zjistila, že v katastru je stále uvedena i matka a objekt je v jejich SJM. Katastr odmítl přijmout náš návrh na vklad, abych tam byla zapsána já a moje sestra, s tím, že se promeškala lhůta vyrovnání našich rodičů. Jak teď postupovat, aby v katastru stále nebyl uveden zemřelý otec a upravilo se vlastnictví objektu? Dědictví prý nelze znovu otevřít, aby do něho vstoupila i naše matka a mohlo se to upravit.
    Děkuji za vaši radu.

    • Nechcete-li přesvědčovat Ústavní soud, aby uznal svou chybu, nejjednodušší je prodej (4% daň z převodu) podílu matky Vám se sestrou, ledaže zamýšlíte prodej někomu cizímu – pak samozřejmě nechť matka svůj podíl prodá rovnou jemu.

  15. Dobry den, prosim o radu. Rozvodem nedoslo k vyporadani sjm. Po rozvodu byla prodana nemovitost, kterou jsme vlastnili. Exmanzel si z nemovitosti odvezl pred prodejem movite veci. Penize z prodeje nemovitosti jsem obdrzela ja a uhradila jsem tim veskere vydaje tykajici se prevodu nemovitosti. Zadnou dohodu o tom, ze jsme majetkove vyrovnani nemame. Muze se exmanzel casem ozvat, ze chce nejake vyrovnani? Jsme rok po rozvodu. Dekuji.

    • Výdaje z převodu nemovitosti tvoří max. 10% její ceny (neuvažujeme-li hypotéku). Zbytek peněz z prodeje domu tedy zůstal Vám a exmanžel si vzal věci movité. Vaše obavy jsou na místě. Dle § http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p741 zjednodušeně platí, že po 3 letech od zániku manželství jsou movité věci vypořádání, tak jak si je kdo vzal, (ledaže je o ně soudní spor či dohoda stanoví jinak a z nemovitosti má každá polovinu. Po 3 letech tedy manžel může říct, že vypořádání movitých věcí je uzavřeno a že má nárok na polovinu peněz z domu a vy budete muset prokazovat, že jste se ústně dohodli jinak (manžel věci, vy dům). Doporučuji s manželem dohodu o daném způsobu vypořádání stvrdit písemně (netřeba ověření podpisů), případně zajistit svědky ve smyslu „hele pamatuj, že tohle bylo tak a tak, pokud dojde na problém“ či podat návrh na vypořádání věcí movitých, jenž si manžel vzal, pokud by nechtěl vypořádání písemně stvrdit. Chválím vzorově napsaný dotaz, nutná fakta, žádné zbytečnosti.

  16. Dobrý den, při rozvodu jsme se s manželem před deseti lety písemně dohodli o převodu bytu na mě s finančním vyrovnáním manželovi, které prokazatelně proběhlo. V zákonné lhůtě do 3 let jsem podala návrh na vklad vlastnického práva pouze na mě na základě této dohody, vklad však nebyl proveden z důvodu blokace převodu exekučním titulem na mého manžela. V dohodě o vyrovnání SJM jsou tyto jeho dluhy zmíněny a dle dohody je povinen je splatit on. Nyní byl dluh doplacen a blokace exekutorem vymazána, ale KN změnu vlastníka nechce provést s odvoláním na uplynutí lhůty 3 let od sepsání dohody. Současný zápis v KN je stále na SJM. Pokud budu chtít situaci dle zde uvedeného řešit dobrovolným darováním nebo prodejem, bude exmanžel chtít zaplatit další peníze, ačkoli vyrovnání dle dohody už dostal. Je nějaká jiná možnost? Děkuji.

    • Vy z toho na rozdíl od většiny ostatních rozvedených čtenářů, jež se dohodnou, jen tak neutečete. Za prvé nechat vyhnít 10 let od okamžiku, kdy proběhlo fin. vyrovnání nemovitosti a pak podat určovací žalobu na soud, že jste to vydržela
      Za druhé podat návrh na KN, nechat si jej zamítnout, žaloba u nižších soudů – nechat si zamítnout. Dostat to znovu na Ústavní soud a přesvědčit kolegium ÚS o chybě. Jestli chcete půjdu do toho zdarma s Vámi. Ne každý den člověk může kolegiu ÚS říct, vy jste to tak trochu pohnojili. Ale i tak se připravte na pár let soudů a nějaké ty poplatky ve výši řekněme 5000,- (já ani zástupce protistrany nebude účtovat nic, max. náklady na cestu z KN na soud), na ÚS pak musíte být zastoupena advokátem (cca 20 000), ale je to velká reklama, takže bychom sehnali někoho zdarma. Kontaktovat mě lze na stránce o nás.

  17. Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda se v případě vypořádání SJM bere v úvahu, kdo má děti v péči? red. krác.

  18. Dotaz(red.krác).: Dobrý den, po sňatku si nechal polovinu ve výlučném vlastnictví a druhá polovina je SJM. Před půl rokem jsme se rozvedli. Bývalá manželka nechce dům prodat a rozdělit si peníze dle podílu. Přitom se domnívá, že má nárok na polovinu, protože veškeré investice šly ze společných peněz a dům se zhodnotil. Téměř všechny práce jsem dělal svépomocí a na materiál si vydělával brigádami při zaměstnání. Může mě připravit o polovinu mého výlučného vlastnictví? Mohu se svou výlučnou polovinou nějak disponovat bez jejího souhlasu? Mohu od ní požadovat nájem, když v domě nebydlím? Děkuji za radu.

    Odpověď: Podíl manžel je 25% z celku. U investic ze společných peněz by se dle § § 742/1 (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p742) zohlednili náklady na zhodnocení, ne náklady na údržbu (ty by byly vyváženy společným bezplatným užíváním) Vaší části. Jinými slovy 25% společně vydaných nákladů na vylepšení i pokud jste to finacoval vše vy, neboť i příjmy z brigád jsou do SJM a tuto činnost by soud zohlednil dle § 742/1 e). Bylo by též možné říct, že jste příspěvek ze SJM na Vaši polovinu vyvažoval Vaší osobní prací, Tj. ve smyslu že spoluvlastník vy dodal práci a spoluvlastníci manželé materiál. Záleží i na dalších faktorech – péče o děti o domácnost, a nakolik dar 1/4 již v podstatě zohledňoval to, že manželka se na domě bude též podílet …Pokud to odhadnu velmi hrubě, za popsané situace manželce nebude soudem přiznána žádná kompenzace nad rámec 1/4 ceny domu.
    Prodej Vaší části bez souhlasu. viz souv. článek
    Obvyklý nájem za Vaše 3/4 domu požadovat můžete.

  19. Dobrý den, prosím vás o radu. S bývalým manželem máme byt v Praze. V roce 2011 jsme se rozvedli, na KN máme byt stále v SJM (i po 5 letech, myslela jsem, že platí jakási fikce, že po třech letech od rozvodu a nevypořádání SJM se vše automaticky převádí 50/50). V rozvodové smlouvě o vypořádání majetku je dáno „ve společném jmění manželů se nachází nemovitost… s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku…Polovina bytové jednotky včetně poloviny uvedených podílů na společných částech domu a pozemku připadne do vlastnictví mě. Druhou polovinu bytu včetně podílů na společných částech domu a pozemku účastníci bezplatně převedou nejpozději do 12 měsíců od nabytí právní moci rozsudku o rozvodu na své dva nezletilé syny (každý 1/4)….K uzavření darovací smlouvy bude potřeba souhlas soudu.“ Bohužel jsme polovinu bytové jednotky do dnešního dne na syny nepřevedli. Před třemi lety jsme to chtěli udělat, ale KN nám vše vrátil, že nelze takto vklad vložit, protože nemáme byt rozdělený rovným dílem, ale v SJM, tak jsme sepsali dodatek ke smlouvě, ověřený notářem s našimi podpisy, že bychom chtěli bytovou jednotku nejprve převést ze SJM na 50/50 a opět nám to KN vrátil s tím, že to není v souladu s rozvodovou smlouvou. Tak jsme se ocitli v patové situaci, kdy se nám nedaří s KN nijak hnout a nevíme co dělat. Je možné, nyní po 5 letech sepsat a poslat k soudu novou rozvodovou dohodu o vypořádání majetku, kde by vše bylo vše zapsáno popořadě nejprve rozdělení bytu 50/50 a poté slib o převední majetku na syny? Předem děkuji za odpověď.

    • Jako vůbec první krok bych zkusil písemný popis situace a dotaz na katastr, zda je možné podat návrh, jenž by převod umožnil dokončit a jak postupovat? Není háček náhodou v tom, že vy máte 50% dle dohody a zbytek de facto zůstal v SJM, jelikož nebyl vypořádán-zapsán do 3 let (pak by se postupovalo tak, že Vám by se nechalo do OS zapsat 75% a manželovi 25%). Zeptejte se na to v dotazu na KN a i pokud neodpoví, zkuste vypořádání SJM nechat takto zapsat – navrhnout do KN. Pokud to nepomůže, je zde dost proměnných. Např. lze vůbec vypořádávat SJM mezi jinými osobami než manželi. Je dané ustanovení smlouvy platné (ano, zásada smluvní volnosti)? Nakolik je závazná podmínka následného převodu dalším osobám a co se děje pokud nebyla ve lhůtě splněna (jejího splnění se může domáhat každý z manželů, avšak další může namítnout promlčení závazku – 3 roky)? Nakolik je závazná rozvodová dohoda schválená soudem, nebyla-li do 3 let dána na katastr. Tady je mj. problém, s nímž se chybně popral Nejvyšší i Ústavní soud a mnoho logických konstrukcí se tak bortí…. Katastr ji však zjevně i po 3 letech za závaznou považuje neb se na ní při zamítnutí 2. návrhu odkazuje. Příliš pak nechápu, proč nezapsal akt darování zbylých 50% dětem schválený soudem …. Plus háček může být také zcela jinde, což na dálku nepoznám. Doporučil bych manželovi určovací žalobu o nemovitost (poplatek 5000,-), zda nadále disponuje vlastnickým nárokem na nemovitost a v jakém podílu 25% či 50%? A zda si vlastnictví může ponechat – tj. má být zapsán jako vlastník odpovídajícího podílu, či zda tento nárok rozvodovou dohodou již pozbyl (nárokem disponují již manželka a děti) a převod majetku pouze zbývá formalizovat návrhem na katastr, a s výsledkem soudu se obrátil na katastr. Analogicky vlastně můžete podat žalobu vy – zda jste vlastníkem 50% či 75% procent. Vzhledem k výše naznačeným komplikacím a složitosti doporučuji obrátit se na advokáta, jež by se Vám průběžně věnoval. Mohu případně někoho doporučit, ale není v mých silách se tomu věnovat zdarma. Pokud na něj nemáte prostředky, myslím, že jde i o vhodný případ pro ombudsmana, neboť 1 ze 3 rozhodnutí (schválení dohody soudem, rozhodnutí KN 1 či 2) je s velkou pravděpodobností buď nesprávné nebo přinejmenším hodně „šimlovaté“ (kdy požadovaný stav musel být patrně katastru dle prvního návrhu zjevný a mohl poučit o odstranění nedostatků – raději si obě odůvodnění rozhodnutí katastru raději znovu pořádně prostudujte), a to je právě jobik pro něj.

  20. Dobrý den, prosím Vás o radu. S manželkou jsme si vyhlídli byt, který je zapsán v katastru jako SJM, ale vlastníci jsou už více než tři roky rozvedeni a tuto skutečnost na katastru nenarovnali na podílové vlastnictví. Lze tento byt koupit a v jednom kroce vše převést a nebo majitelé nejdříve musí byt převést do podílového vlastnictví a až pak nám ho prodat? Jsme v situaci, kdy jeden právník tvrdí, že je byt potřeba převést ve dvou krocích (kvůli velmi pravděpodobnému zamítnutí katastrem) a druhý právník tvrdí, že převod v jednom kroce lze bez potíží. Majitelé bytu samozřejmě nechtějí platit daň za převod nemovitosti dvakrát (vlastní dva nepřevedené byty a chtějí, aby každý vlastnil pouze jeden). Moc děkuji za radu.

    P.S.: My na část bytu chceme čerpat hypotéku a nemůžeme si tudíž dovolit průtahy na katastru (máme lhůtu na doložení LV, kde již budeme vlastníky).

    • Ono už takto je to složité (viz článek), určitě nechť si to nejprve vypořádají. Doporučuji dát od takto „zatížené“ nemovitosti ruce pryč.

  21. Dobrý den,prosím o radu. Jsme s manželem již víc jak 4 roky rozvedeni od r. 2012.Podala jsem proti rozvodu včas odvolání,ale soud moje odvolání neprojednal,rozvod potvrdil a bylo hotovo. Podala jsem na MS pro“špatný průběh jednání“ návrh na odškodnění,jelikož jsem OZP v 3.st.PID a po 30 letech manželství mně to přišlo,jako „moje likvidace“. Dohodu do 3 let manžel nepodepsal(byla zaslána doporučeně jeho právníkovi,který měl k vypořádání majetku plnou moc danou v žalobě o rozvod).Bohužel,pan právník,byť bylo řádně doručeno,vůbec nereagoval,neodpověděl a došlo k proběhnutí lhůty 3 roky od rozvodu. Vlastníme každý polovinu nemovitostí,ale nevím,jak postupovat dál,bydlím ve svojí polovině,manžel se odstěhoval před rozvodem,má ale klíče od domu,vyžaduje je,může do něj kdykoliv vejít. Žádnou dohodu podepsat nechce,ani nečiní žádné návrhy. Neplatil a ani neplatí žádné náklady s domem,údržbou,opravy. Je to velká usedlost,musím si zjednávat,a i v PID s bolestmi pracovat,vytěžuji již 5 rok veškeré půjčky z SJM a pohledávky. Zdravotně mě to ničí,ale i přesto,že jsem se pro tuto nastalou situaci bránila před 4 lety u odvolacího soudu,nebylo soudem nic řešeno. Manžel už v době rozvodu se jevil jako méně finančně gramotný,nyní se to projevuje ještě víc,nechápe stále různé fin.operace,nedá souhlas napr.k zhodnocení parcely na stavební v rámci realizace výstavby v obci,zhodnocení ze 6 kč na 600 kč za m2. Mám obavy o jeho duševní stav,v době rozvodu jsem po 30 letech zjistila právní podklady rodové duševní nemoci,to soud nevnímal,ale z podané žaloby o rozvodu,kterou sepsal jeho právník i to bylo zřejmé. Jak mám postupovat? Nechci,aby vznikla nějaká tragedie. Máme 3 dospělé děti. Děkuji za odpověď.

    • Tohle nejde právně řešit dálkově. Jde o vypořádání SJM po 3 letech od rozvodu, s nímž si neví rady ani Ústavní soud. Za druhé tam již soudy proběhly, a není v kapacitě redakce se takto podrobně případu věnovat. Za třetí manžel není ochotný k dohodě. Má rada bude tedy neprávní. Každý má předcházet vzniku škod (např. způsobeným chátráním). On o svou půlku nejeví zájem. Vyměňte klíče a pronajměte ji. Z nájmu uhraďte opravy a polovinu přebytku mu zasílejte. Až bude chtít věc definitivně vyřešit, jednejte s ním o klíčích… Nechme stranou, že spoluvlastník je oprávněn přispívat na náklady, neb exmanžel si v současném stavu (Vašem trýznění), tak trochu libuje (nesoudím cokoli, co bylo předtím a kdo za to může), což je ale i výhodou pro Vás, nebo ten k soudu sám od sebe nepůjde … tzn. že se nemusíte bát to trochu vzít do svých rukou a snad pak dostane rozum.

  22. Dobrý den, s exmanželem máme sepsanou dohodu o vyrovnání kde je uvedeno, že je 50% spoluvlastníkem nemovitosti a vyplácením 280 000 se stávám 100% majitelem já. V dohodě není zahrnuta zahrada a kůlnu, která k bytu patří. Mohl by s tím při převodu na katastru nějaký problém? Jak jej případně řešit, pokud už částka byla uhrazena prostřednictvím ČMSS? Byt je kupovaný před uzavřením manželstvím a užívám jej já.

    • Pokud jste na katastru zapsána vy jako výlučný vlastník nikoli oba v SJM, tak se k tomu katastr sám od sebe nedostane a nebude to řešit. Pokud to v katastru máte v SJM a dům stojí na samostatné stavební parcele (tj. jiné než je zahrada), tak vám převede dům a stavební parcelu a zahradu a kůlnu opět řešit nebude. Pokud je ale v dohodě dům bez pozemku, na němž stojí, udělejte smlouvu znovu. Vaše hypobanka (patrně je spolupodepsána) by se k tomu měla postavit velmi vlídně (taková chyba by bankovnímu právníkovi uklouznout neměla).

  23. Dobrý den,
    Manžel se v roce 1998 rozvedl a SJM nevypořádali. Měli společný družstevní byt a garáž. Bývalá manželka v minulém roce zemřela a jejich dcery se nyní dožadují majetkového vyrovnání. Jaké má manžel možnosti a jak by měl postupovat.
    Děkuji za odpověď

  24. Dobrý den,chtěla bych se zeptat. S manželem jsme koupili být a rozvadime se dohodou. Máme sepsanou dohodu,že muž si být nechá i s hypotékou. Tuto dohodu chceme změnit,že si být nechám já i s hypotékou. Dohody máme podané na soudě a čekáme na rozsudek. Zajímá mě,jakým způsobem musím změnit dohodu o majetku? Musí to být písemně před rozvodem nebo stačí u rozvodového stání? Děkuji Š.

    • Rozhodně soudu předložte co nejdříve, ať se může připravit, aby ji mohl bez studování při řízení schválit. Také pokud by bylo něco v nepořádku, má prostor k tomu Vás vyzvat k nápravě. Změna přímo na soudě možná je, ale riskujete tím odročení jednání … třeba i o několik měsíců.

  25. Dobrý den,mám,prosím,dotaz.Po rozvodu mi manžel vyplatil polovinu ceny nemovitosti.Na katastru jsem to byla podepsat o měsíc a oznámila jsem
    to bývalému manželovi.Více jsem se o to nestarala.Ted ex přišel po 10,5 roku,že vklad do katastru nepodal. Můžete mi poradit? Kto a kolik Kč zaplatí? Děkuji.

    • Informujte jej, že mu stejně jako v minulosti vždy poskytnete veškerou součinnost pro dokončení vypořádání. Zprocesování vkladu do katastru a jeho náklady jsou však na něm a nemá nárok po Vás náhrady poplatků požadovat..

  26. Dobrý den, v lednu 2012 bylo vzhledem k tomu, že vlastním živ. oprávnění SJM zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Předmětem zúžení byla i nemovitost, která slouží k pronájmu a která byla do zúžení sjm v SJM. K vypořádání zúženého SJM došlo po třech letech fikcí ze zákona. Od kdy jsem se tedy stala podílovým spoluvlastníkem nemovitosti? Od zúžení SJM nebo až po uplynutí tří let od zúžení, kdy nastoupila fikce? Žádná změna v katastru doposud nebyla zaznamenána, protože manžel odmíta jakoukoliv součinnost.S manželem jsme v době trvání manželství koupili nemovitost za účelem jejího dalšícho pronajímání (na koupi byla pořízena hypotéka). Nežili jsme spolu již od r. 2011, od tohoto data si veškerý zisk z pronájmu (po odečtení nákladů na provoz nemovitosti) ponechával manžel, byť mi ústně slíbil po zúžení sjm, že mi bude vyplácet 1/3 ze zisku z pronájmu.Tuto dohodu manžel neplnil vůbec, nebo jen částečně. O existenci dohody není pochyb, neboť byla několikrát zmiňována samotným manželem v říení o výživném na nezletilé děti. Když jsem se dověděla, že jsem asi něco prošvihla a nastoupila zákonná fikce, na základě které jsme se stali spoluvlastníky, dohodu jsem mu ústně vypověděla a žádala jsem po něm 1/2 ze zisku z pronájmu. Na jeho chování se ale nic nezměnilo a nadále mi vyplácí pouze minimální část ze zisku, která dosahuje cca. 1/5 podílu . V r. 6/2015 jsme se konečně rozvedli a nyní nás čeká majetkové vypořádání. Já jsem si naivně myslela, že vše uplatním u majetkového vyrovnání, manžel ale všechny peníze spotřeboval (byť fiktivně ) a tak vlastně není co vypořádávat. Můžu s tím něco dělat? Můžu uplatnit nějakou majetkovou újmu? Nemovitost je nadále v podílovém spoluvlastníctví, byť tato skutečnost není zanesena v katastru nemovitostí, protože manžel tak nechce učinit a já potřebuju jeho souhlas.

    • Náročný dotaz (SJM vůbec nemám rád). K zániku SJM dochází právní mocí rozvodu (resp. účinností veřejné listiny o zúžení jmění). SJM po tomto datu do konce lhůty fikce k vypořádání může zvětšovat (přírůstek do stáda, zisk z nájmu nemovitosti v SJM). Při opačném názoru by přírůstky nevypořádaného majetku neměly právní režim, jelikož se ještě neví, kdo co bude nakonec vlastnit. Nároky na vypořádání jsou ukončeny tříletou fikcí. Koncem tříleté fikce vypořádání též proběhne vypořádání ex nunc tj. k okamžiku uplynutí 3 leté lhůty.
      Nejvyšší soud 28 Cdo 2593/2008 „Nárok na část nájemného z uvedeného bytu může žalobkyně uplatnit pouze v rámci vypořádání společného jmění účastníků.“
      To v základní rovině znamená uzavření nároku po uplynutí fikce, tedy na žalobu na vydání části posledního nájemného není ani měsíc. Na druhou stranu „poškozená“ měla 3 roky na to dát věci do kupy.
      Opačný výklad přírůstky či výnosy z majetku, jež se fikcí následně stane podílovým spoluvlastnictvím, jsou již od zániku SJM ex tunc do okamžiku vypořádání v podílovém spoluvlastnictví by znamenal, že SJM fakticky nebude vypořádáno ani po dobu 3 let od jeho zániku. Proto se s názorem NS ztotožňuji.
      Váš nárok a argumentace se tedy bude muset opírat o doprovodnou rovinu § 741 písm. b). Tj budete muset prokázat existenci dohody o tom, že polovina nájmu má jít Vám a tedy že peníze na účtu ze zisku z nájmů neměl právo užívat pro svou osobní potřebu jako výlučný vlastník. V mé původní odpovědi Vám, předpokládaje, že v dohodě o zúžení došlo k vymezení podílů na nemovitosti, jsem uváděl, že toto prokázání bude snadné. Po zaslání dohody, kde bylo SJM jen obecně zúženo na věci obvyklé v domácnosti, to bude na Vašich svědeckých výpovědích, mailové komunikaci a částkách (výpisy z účtů), jež Vám zasílal. Vaše tvrzení by mělo být silnější, pokud manžel nepřijde s věrohodným důvodem, proč byste se měli dohodnout jinak než na polovině zisků z nájmů. Pokud soud přesvědčíte o tom, že peníze ze zisku z nájmu jsou skutečně v režimu 741/b, promlčecí doba běží 3 roky ode dne uplynutí lhůty zákonné fikce.
      Posledním faktorem je, že pokud prokážete existenci ústní dohody o vypořádání zisků z nájmu, § 741 se patrně nejspíš vůbec pro zisky z nájmů aplikovat nebude. Soud by ji měl akceptovat jako separátní vypořádání mezi Vámi a nárokovat byste měla polovinu zisků z nájmu za poslední 3 roky. Proto se soudem neváhejte. Tato argumentace jen posiluje váš nárok na zisky před datem zákonné fikce vypořádání a Váš úspěch ve sporu i pro období před datem fikce vypořádání odhaduji na 90%.

  27. Kamarád v době manželství koupil byt. Pak začali neshody, tak daroval byt matce a ta ho za měsíc převedla zpět na svého syna. Od těchto převodu uplynuly 4 roky. Jak je to u rozvodu? Děkuji.

    • Pokud neprokáže, že nemovitost nespadla do SJM např. z důvodu, že kupoval za peníze výlučně nabyté před vstupem do manželství, bude muset manželku vypořádat dle zásad o vypořádání SJM.

  28. Dobrý den, prosím o radu. S manželem máme v SJM byt, i po rozvodu, který proběhl před 5 lety. Manžel nejprve mi nemovitost, nechtěl převést a tak jsem ho v zákonné lhůtě 3 let dala k rozvodovému soudu, k dohodě nakonec došlo mimosoudní dohodou, mám právníky sepsanou a ověřenou dohodu o vypořádání zaniklého SJM, v které je uvedeno, že byt manžel přenechává výlučně mě. A tak bylo soudní řízení zastaveno. A ihned jsem dala na katastr návrh na vklad do katastru nemovitostí. Paní na katastru mi to vrátila s tím, že už ale stačila proběhnout zákonem daná 3 letá lhůta, a dala mi k podpisu, usnesní o zastavení řízení.Teď uplynulo již 5 let od rozvodu a já stále nemám byt přepsaný na sebe, pořád je na katastru vedený v SJM. Jakým způsobem se do moci k tomu, aby bylo uvedený jako spolupodílové vlastnictví? Manžel pak tu svou půlku převede na dceru, která bydlí se mnou.

    • Zajímavý případ a poučení pro ostatní, že soud uzavřít soudem schváleným smírem. Případ je složitý, tak jen velmi zkratkovitě. Nyní bych se na katastru domáhal převodu s argumentací, že dohoda s manželem konvalidovala ve smlouvu kupní (bude třeba zaplatit 4% daň z převáděného podílu). Ten to nejspíš odmítne, takže bude třeba se práva dovolat určovací žalobou (zda to právo je či není) na soudu. S výše uvedeným by měl pomoci právník, jenž by se tomu naplno věnoval. Dohoda o vypořádání by měla jasně nebo alespoň z kontextu jednoznačně identifikovat nemovitost i pozemek. Podpis na ní by měl být úředně ověřen. Pokud tomu tak není, vyzvěte manžela k podpisu regulární kupní smlouvy či požadujete vypořádání poskytnuté v souvislosti s mimosoudní dohodou zpět a nemovitost nově vypořádejte od podlahy, s tím že se Vám započte vše, co jste již opravila jako spoluvlastník, pokud se hodnota nemovitosti od té doby zvedla.

  29. Dobrý den, moji rodiče mi darovali pozemek, kde jsme postavili dům. Bohužel můj manžel se tam také připsal a mě to v tu dobu nevadilo. Za pár let se odstěhoval za jinou ženou. Dům navštěvoval skoro každý den kvůli zvířatům, které tam má. Asi před půl rokem jsme se rozvedli. Ex manžel chtěl dům odkoupit i s pozemky za 1 700 000. Souhlasila jsem, protože jsem už neměla peníze na úpravy domu, ani na vyplacení manžela. Ale on 2x částku snížil-nakonec na 1 500 000. S touto částkou sice souhlasím, ale pouze mu chci prodat dům a bez pozemků. Ex manžel chce dům i s pozemky. Skoro každý den chodí do domu, kde mi vyhrožuje-já zavolám policii, ale on vždy vše popře. Mám nějakou šanci u soudu? Nebude se to soudem jen protahovat? Potřebuji se domu ,,zbavit,, co nejrychleji.

    A ještě jedna otázka. Moji rodiče našetřili mého synovi 100 000. Ale protože byly nějaké problémy, tak si peníze vzal na svůj účet exmanžel. Exmanžel kupoval synovi dárky (staré auto, notebook, telefon) a neřekl, že je to z našetřených peněz od mých rodičů. Syn počítal s penězi v dospělosti, ale otec mu řekl, že mu z toho nakoupil dárky a že mu to ,,říkal,,. Můžeme to brát jako zpronevěru? Má syn šanci na vrácení peněz?
    Předem mnohokrát děkuji za odpověď

    • Dům bez pozemků nelze od 2014 převádět. Pokud prokážete, že pozemky byly darovány pouze Vám a nikoli oběma manželům, bude možné to při vypořádání zohlednit. Stav v katastru by zde měl ustoupit smlouvě od rodičů. Peníze pro syna musí vrátit, v opačném případě by to skutečně byla zpronevěra.

  30. Dobry den, letos jsme uzavreli s manzelkou dohodu o vyporadani sjm ve ktere je uvedeno, ze do 31.10 se stava vylucnym vlastnikem nemovitosti a do 31.12 ma zaplatit castku. Je listopad a v katastru je jiz jako vlastnik uvedena jen ona. V dohode je i uvedeno, ze pokud nezaplati stava se majetek opet SJM. Co kdyz nezaplati, co lze delat a stane se majetek opravdu opet SJM? Dekuji

    • Laicky řečeno ano. Jde o zrušovací podmínku, jejíž splnění by dotčený majetek vrátilo do režimu nevypořádaného majetku. Na katastru by následně bylo třeba se domáhat novým návrhem na zápis změny s důkazem, že dohoda nebyla naplněna (např. výpis z účtu, kam měla být úhrada provedena).

  31. Dobrý den,před manželstvím jsem koupil byt na hypotéku,která byla mnou splácena v době manželství.Manželka se přistěhovala ,nepracovala a jinak se na splácení hypotéky nepodílela.Byt prodán v manž.se značným ziskem v r.2004.
    Peníze převedeny na můj ůčet kde byla manželka disponent bez podpisovacího práva.Za peníze z prodeje bytu zakoupen jiný byt a garáž.prosím o radu jak by vypadalo příp.vypořádání SJM ?
    Děkuji

    • Dobrý dotaz. Z prodaného bytu manželce náležela polovina částky, jež byla umořena na hypotéku za dobu trvání manželství. Za společné peníze byla tedy koupena nová nemovitost a manželka má nárok na polovinu toho, co zbude po odečtení úmoru na hypotéku před trváním manželství a zisku (rozdíl cena nákup) z prodeje původního bytu (neb to je pouze Vaše). Dále jsou tam korekce typu, že jeden vydělával a druhý se staral o rodinu, ale ty jsou spíše mírnější povahy a s výjimkou extrémů (narkoman, gambler apod.) od nich nezle mít zásadní očekávání.

  32. Dobrý den, před 3 lety jsme se rozvedli. V dohodě je uvedeno, že manželka může v domě, který jsme nabyli v průběhu manželství bydlet jak dlouho chce aniž by došlo k finančnímu vypořádání. Já jsem se hned odstěhoval a v domě od té doby nebyl. Každému z nás patří polovina. Nyní po mě začíná chtít podíl na nákladech provozu domu, například oprava topení, nátěr fasády atp. Jsem povinen tyto výdaje z poloviny hradit? Mohu nějak účinně tlačit na to, aby nemovitost byla prodána a peníze rozděleny?

    • Jste stále vlastníkem, takže v zásadě ano. S drobnou korekcí. Bylo by proti dobrým mravům, aby jeden nesl užitek a druhý jen náklady. Analogicky by bylo možné dovodit, že náklady na běžnou údržbu (v rozsahu v jakém ji hradí nájemník více článek „nájemní smlouva“) by měl hradit uživatel sám. To zjedndušeně řečeno znamená, že malé opravy topení půjde za ženou, velká oprava a nátěr fasády za Vámi oběma.

  33. Dobrý den, chci se zeptat, jestli je možné rozdělit si byt v SJM za trvání manželství, aby každý z manželů měl svoji vlastní polovinu bytu? Časem bych svou půlku chtěla převést na děti. Neustálé slovní napadání manželem, že ho chci dostat z bytu mě dost stresuje. Tak aby měl svoje jisté. Děkuji za odpověď.

  34. Dobrý den, v listopadu 2015 jsme se s manželem rozvedli, máme společnou nemovitost, nemáme sepsané vyrovnání majetku, já bydlím v nemovisti a exmanžel se odstěhoval ke své nové přítelkyni. Mohu po exmanželovi požadovat, aby mi přispíval na chod nemovitosti (elektrika, voda plyn), když mi narovinu řekl, že si ten barák nechává jako zadní vrátka, až ho jeho nová přítelkyně vyhodí….nebudu přeci 3 roky platit veškeré náklady na chod a údržbu nemovitosti já a on si pak nakráčí zpět a navíc dle katastru je 3/4 jeho a moje pouze 1/4 majetku. Děkuji za odpověď

    • Vlastnictví zavazuje (viz nedávný komentář ve stejné věci p. Karlovi – má hradit poměrné náklady nad rámec běžné údržby). Služby spotřebováváte pouze vy – tomu odpovídá i § 691/1 – každý nese náklady své domácnosti s výjimkou opuštění domácnosti s dítětem (§ 691/2). Dokonce máte 75% a můžete si dělat, co chcete, třeba část domu pronajmout bez jeho souhlasu. Navíc žijete v jeho části domu zdarma a nároky by spíš byly na jeho straně. Jiná situace by byla při polovičním vlastnictví a zákazu věc pronajmout. Manžel se nestaral a nehradil ani větší opravy. Ani tam by ale nárok na úhradu služeb nejspíš nebyl úspěšný. Případ již jsem zodpovídal dříve a doporučil natvrdo pronájem. Samozřejmě ideální je řešit kompletně viz článek Prodej nemovitosti bez souhlasu vlastníka. Další otázka je, zda má partner či manžel, jenž opustil domácnost na neurčito, právo na okamžitý návrat. Domnívám se, že ne. Podobně jako majitel nemá právo na klíčky do bytu nájemce. A vlastně i, jak lze s takovým dočasně opuštěným majetkem nakládat. Brzy k tomu vydám samostatný článek.

  35. Dobrý den, vlastním společně s bývalou manželkou stavební parcelu, kterou jsem koupil výhradně ze svých peňez nabytých prokazatelně před manželstvím. Vzhledem k tomu,že parcela byla kupována již v manželství figuruje na kupnísmlouvě i exmanželka.nyní jsme rozvedeni čtyři roky a ona žádá vyplatit polovinu dnešní ceny samozřejmě že cena od pořízení stoupla. Má na toto nárok,co mohu dělat abych si nemusel znovu kupovat to co jsem již jednou zaplatil.dekuji za odpověď václav

    • Musel byste prokázat výjimku dle § 709 „d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,“. To dle mého názoru není pravděpodobné. Parcelu jste kupovali spolu, že si na ní postavíte dům. Manželka na ní tedy taky přispěla byť třeba 1 promile (neberu-li v úvahu absurdní variantu, že jste si udělali něco jako neformální zúžení SJM a ona Vám písemně potvrdila, že parcela je koupená jen za Vaše peníze nabyté před SJM). Manželka má nárok na polovinu parcely a vy pak na to co jste ze svých peněz vynaložil na společný majetek (§ 742c).

  36. Dobrý den , jsem dva roky rozvedená a bývalý manžel během našeho manželství stihl nadělat spoustu dluhů. Je na něj vedena spousta exekucí, kde já figuruji jako manželka povinného. Chci se zeptat zda tyto dluhy spadají stále i na mě. Vypořádání SJM v našem případě neproběhlo , protože žádný majetek nevlastníme. Je i v tomto případě nutné , aby došlo k vypořádání SJM ? Děkuji za odpověď

    • Pokud žádný majetek v SJM nemáte a ani jste v SJM ke konci manžekství neměli (jinými slovy vy ani manžel jste ke konci SJM neměli žádný majetek, peníze na účte, prostě nic), manželovi exekutoři na Vás nemohou. Exekutoři by museli prokazovat, že jste si ze SJM něco odnesla. Pokud jste měla např. peníze na svém účetě vydělané v době manželství, tak byly součástí SJM. Mohlo proběhnout „neformální vypořádání“ ty si necháš to to to …. a já peníze na účtu. Pokud dluh vznikl za trvání manželství exekutor by na tyto Vaše peníze (Vaši půlku SJM) mohl i pokud by exekuce nastala až po rozvodu. Zda uděláte či neuděláte vypořádání, nemá dopad, věřitelé mohou takové vypořádání napadnout.
      Pokud jste manželovy závazky nad rámec běžné správy majetku jako manželka neodsouhlasila, bylo by třeba namítnout neplatnost takového závazku ve vtahu k Vám dle § 714 (blíže § 574 a násl.). To lze nejdéle v obecné promlčecí lhůtě 3 let od úkonu či na soudě, kde by byl žalován dlůh vuči Vám oběma. Pokud by exekuce po rozvodu směřovala pouze na majetek exmanžela (tzn, i soud ji předcházející předcházející pouze na mejetek exmanažela) a SJM není či již bylo vypořádáno, nic Vám nehrozí.

      • Děkuji moc za odpověď. A ještě mám jeden dotaz. Zemřela mi maminka a já budu po ní dědit byt. Chci se zeptat, jestli na něj mají nárok exekutoři. Ještě jednou připomínám , že exekuce jsou na exmanžela a já jsem tam uvedena jako manželka povinného. Děkuji za odpověd

  37. Dobry den,V roce 2013 jsme se rozvedli, odstehovala jsem se z novostavby RD, ktery jsme postavili v dobe trvani manzelstvi. Dum jsem manzelovi fakticky nechala, vyplatil mi 400000 za movite veci, prevzal hypoteku na sebe, ja jsem byla vyvazana. Do 3let ale nepodal navrh na vklad na KN. To ucinil az nyni a mame nyni podilove spoluvlastnictvi. Co to pro mne znamena? Je teoreticka moznost ze by me musel vyplatit?

    • Jen trable. Víc se ptejte u poslanců a na Ústavním soudu, jejichž chyby tento hnojník nesmyslně umožňují.

  38. Dobrý den, s manželkou jsme se rozvodli před sedmi lety, ona je právnička. Majetek jsme vypořádali dohodou, ona podala řádně návrh na vklad do katastru na svou část, já nevěděl o tříleté lhůtě a podal jsem jej až po jejím uplynutí a KU vklad zamítl. Bývalá manželka odmítá jakoukoliv součinnost, z dohody jí připadl jeden byt, který jíž prodala a pořídila si jiný a byt, který připadl mně je neustále vedený v KN v SJM. Poradíte mi co s tím? Děkuji

  39. Dobrý den, po rozvodu došlo k dohodě o vyrovnání SJM, s tím, že mám zaplatit bývalému manželovi 350 000,- Kč do deseti let.
    Z různých finančních důvodů jsem toto nemohla plnit, splácela jsem po menších částkách, a při jedné takové splátce mi bývalý manžel ústně slíbil, že když mu určitou sumu pošlu, že už další částky splácet nemusím. Bohužel jsem mu uvěřila a nenechala si potrvdit nic písemně. Loni 2.10. uplynula lhůta deseti let a bývalý manžel mne nijak nekontaktoval. Brala jsem tedy věc za vypořádanou. Nyní se ozval s tím, že by peníze vyplatit chtěl. Není promlčeno? Prosím o radu, Děkuji

    • Ano, je skutečně promlčen nárok rozhodnutím orgánu veřejné moci – 10 let (§641) a veškeré splátky splatné dnešní den- 3 roky (§ 629). Pokud by někdo měl splátkový kalendář schválen soudem, aplikovalo by se 10 let na každou splátku (§ 641).

  40. Dobrý den, Po rozvodu v roce 2016 byly písemnou dohodou přepsány členská práva na mě. Jednalo se o družstevní byt. ( Dohoda rozvedených manželů o zániku společného členství a o zániku společného nájmu druž. bytu 26.9.2016 ) dohoda byla ověřena objemy stranami na poště. Po té jsem si převedla družstevní byt do osobního vlastnictví 16.12.2016. Zápis do katastru proběhl 19.1.2017. Má bývalí manžel nárok na tento byt ?
    Na tento byt jsme si brali úvěr který je zaručen bytem manželových rodičů. Úvěr je rozdělen na dvě části já splácím i manžel. Jak z toho ven ?
    Prosím o radu. Děkuji.

    • Na byt nárok nemá, ale má nárok na to co na něj od podpisu dohody vynaložil či splatil, ledaže mu to kompenzujete odpovídajícím finančním protiplněním (či takové plnění již bylo i do budoucna – po dobu splátek po dohodě zahrnuto v dohodě, což asi není ten případ)

  41. Dobry den. Pri podepsani zuzeni SJM nebyla stanovena vyse vyporadani ani nebylo vyslovne odmitnuto. par mesicu po zuzeni prichazi rozvod. Mam tedy dotaz jestli soucasti majetkoveho vyporadani budou i veci obsazene ve zuzeni SJM provedenym notarskym zapisem. Dekuji za odpoved Tyll

    • Zúžení SJM a jeho vypořádání je separátní dohodou a nebude řešeno v rámci rozvodu. Pohledávky z této dohody (např. že zúžení bude vypořádáno dle obvyklé ceny majetku a opotřebení, tzn. patrně vznikne situace, kdy jeden bude mít něco povinnost doplatit) však můžete zahrnout, započítat do rozdělení a vypořádání zbylého majetku v rámci rozvodu.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá