Násilné vystěhování nájemce, zadržovací právo pronajímatele

19.12.2014

Shrnutí:

1. Násilné vystěhování při rostoucím splatném dluhu nájemce je za určitých podmínek možné a morálně akceptovatelné.

2. Násilné zadržení věcí nájemce je při splatném dluhu možné. Současný rozsah § 2234 OZ považuji oproti původní úpravě za chybu zákonodárce, jíž by člověk dbající morálních zásad neměl využít.

1. Násilné vystěhování před nařízením výkonu

Pro úvod jeden z Vašich častých dotazů. „Dobrý den, pronajímám byt nájemní smlouva je na 3 měsíce a po 3 měsících se prodlužuje nyní jsem se rozhodla neprodloužit smlouvu, tudíž se nájemníci musí vystěhovat, nějak se k tomu nemají pomůže mi zavolat policii je vystěhovat nebo je mám vystěhovat sama?“

Odpověď: Pokud řádně platí, resp. dluh neroste, je nutno vyzvat nájemce dle § 2285 k opuštění bytu. Při neuposlechnutí podat žalobu na vyklizení, vyčkat právní moci soudního rozhodnutí a poté požádat o nařízení výkonu. Jinak se dopouštíte trestného činu porušování domovní svobody.

Pokud dluh na nájemném (či službách) roste, stojí proti sobě zájem na ochraně soukromí resp. domovní svobody a na ochraně Vašeho majetku. Mnou nalezená judikatura v tomto ohledu není jednoznačná, spíše se mírně přiklání k nájemníkovi. Pokud není pochyb o konci nájmu, v případě dotazu výše uplynutí doby nájmu (v případech výpovědi, řádný výpovědní důvod dle zákona a uplynutí výpovědní doby) a učiníte výzvu dle § 2285 s přiměřenou lhůtou na opuštění nemovitosti (zdraví dospělí řekněme 14 dní, s dětmi měsíc – nic nebrání tomu ji učinit ještě za doby nájmu, tak aby uplynula ke konci výpovědní doby), domnívám se, že podmínky svépomoci dle § 14/1 nOZ („Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.“) jsou splněny. Zásah do práva nejen hrozí, ale i trvá. Není to stejná situace, jako když dlužníkovi násilím vyberete peněženku. Ale spíše, kdy Vám dlužník z peněženky nadále neoprávněně vybírá a vy mu ten pokračující výběr znemožníte. Pokud by došlo na ústavní soud, věřím, že pronajímatel by za výše definovaných podmínek vyhrál (tj. nedopustil by se jednání, za něž by mohl být trestním či soukromým právem sankcionován) svépomocným vystěhováním. Tolik můj právní názor, s nímž se případný soud nemusí ztotožnit. Právně korektní a zcela bezrizikový je postup v 1. odstavci odpovědi. Každopádně, v této právně nejasné situaci Vám policie patrně nemůže pomoci a nelze vyloučit, že Vám bude i v daném jednání z hlediska procesní opatrnosti bránit.

K vyklizení přizvěte svědka. Sepsání pouze se sousedem či zástupcem družstva, SVJ vyjde levněji. Může obnášet malé riziko následných tahanic, ale většinou u neplatičů půjde o věci minimální hodnoty, a notáře bych tak volal pouze v případě předpokladu či objevu zjevně cenných věcí (cenné sbírky, vědecké, výrobní přístroje). Za notáře odhaduji 4000 bez DPH (3000 zápis dle vyhl. 196/2001, 1000 doprava), bude-li vůbec notář u toho ochoten asistovat. Věci uložte ve skladu na náklady nájemníka (k zadržení věcí viz dále oddíl 2.), eventuálně by je bylo možné oznámit obci jako náleze dle § 1051. U rodiny s dětmi bych den před dnem vyklízení informoval orgán sociálně právní ochrany dětí ve Vašem okrese (obci s rozšířenou působností).

Morální aspekt: Férovost vůči lidem, institucím a právu, solidaritu vůči slabším považuji ne za slabost, ale čestnou vlastnost, které se dobrý člověk bez ohledu na následky drží. V reálu do značné míry platí člověk svého štěstí strůjcem, ale ne všichni mají stejné možnosti a dostat se do průšvihu někdy nevyžaduje příliš umění…. Představa, že někdo někomu dluží a neplatí, je ekonomickou realitou minulosti i budoucnosti. Představa, že dluh má růst by se měl ještě další 3 roky navyšovat, a to nejen o úroky, ale o poskytování služeb zdarma ze strany pronajímatele, je extrémní nespravedlností práva. V tom případě jsou, bohu, nájemci i pronajímateli-dobrému člověku žel, extrémní řešení, pokud je právo umožňuje, na místě.

Návrh de lege ferenda A: upravit proces, doručování a lhůty, tak aby o výpovědi o platnosti výpovědi, žalobě o vyklizení a nařízení výkonu bylo pravomocně rozhodnuto do 60 dnů od prvního úkonu pronajímatele vůči soudu. Zásadní, ne však nereálný zásah do legislativy, vyžadující sjednocení rozhodnutí o žalobě a výkonu rozhodnutí + úpravu doručování. Legislativa takové extrémy zná pouze spíše v nemajetkové sféře – odebrání dětí z péče, vykázání násilníka z domácnosti ohrožované osoby. Předběžné opatření na vyklizení nemovitosti si příliš nedovedu představit …

2. Zadržovací právo

Další otázka je svévolné zadržení nájemcových věcí do zástavy. § 2234 „Pronajímatel má právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní.“ Se smyslem ustanovení jsem se hodně pral.

Obecné podmínky svépomoci dle § 14 zde splněny nejsou, jelikož zadržením věcí neodvracíme jako v případě násilného vystěhování zásah do práva nájemce.

Smysl ustanovení § 2234 v případě zákazu násilného zadržení

§ 2234 („Pronajímatel má právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní“) by měl mít nějaký samostatný smysl nad rámec obecného zadržovacího práva § 1395/1 „Kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.“

Není-li zadržení svépomocí možné, a lze tedy jít pouze přes nařízení výkonu soudního rozhodnutí, nemá smysl zadržovat věci, jež k pohledávce pronajímatele zajistí exekutor a ustanovení nedává smysl ani při nařízení vyklizení nemovitosti, neboť jejím okamžikem pronajímatel oprávněně vstoupí do svého prostoru a věci zadrží dle § 1395 (má věc u sebe).

Jediným smyslem ustanovení (tj. situací, kdy nebude mít věc u sebe v smyslu § 1395, ale i tak bude moci uplatnit zadržovací právo) je tak exekuce či insolvenční řízení ve prospěch jiného věřitele než pronajímatele, vůči němuž pronajímatel může uplatnit právo na přednostní uspokojení. Takový výklad ustanovení § 2234 by byl užší než jazykový. Fakticky by se nejednalo o zadržovací právo, nýbrž o právo na nevydání a přednostní uspokojení v případě exekuce či úpadku z podnětu jiného věřitele.

Násilné zadržení – výklad

Zohledněním judikatury a komparativním (historie, zahraničí viz dále), jazykovým, logickým a v poslední řadě i účelovým výkladem lze uzavřít, že do 2013 mohl pronajímatel při stěhování či odstraňování věcí nájemcem z pronajatého prostoru a za existence splatného nezajištěného dluhu na nájmu nájemcovi věci násilně zadržet.

 § 672 z.č. 40/1964 občanský zákoníku platného do 2013.

„(1) Na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí.

(2) Zástavní právo zanikne, jsou-li věci odstraněny dříve, než byly sepsány soudním vykonavatelem, ledaže by byly odstraněny na úřední příkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do osmi dnů po výkonu. Stěhuje-li se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, přestože nájemné není zaplaceno nebo zajištěno, může pronajímatel zadržet věci na vlastní nebezpečí, do osmi dnů však musí žádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí věci vydat.“

Často se k problematice interpretuje judikát 21 Cdo 493/2009 s argumentací, že svémocné (násilné) zadržení je zadržením neoprávněným a zakázaným. Při pozorném čtení ale zjistíme, že judikát se věnuje obecnému zadržení dle § 175 a násl. již neplatného 40/1946 Sb., kde svémocné zadržení ve smyslu násilného zabavení možné není (má věc u sebe). Nižší soudy fakticky násilné (vykázání z areálu a zadržení věcí proti vůli majitelky a vzhledem k jejich následnému nedovolenému používání je zjevné, že nezůstaly nedotčené pouze uzamčeny, ale pronajímatelka se jich fyzicky zmocnila) zadržovací právo potvrdily. Nejvyšší soud jej v konkrétní věci vyloučil z nepříliš přesvědčivým argumentem trvání nájemního vztahu (více dále), avšak v obecné rovině jeho konstatování v kontextu jeho postoje k rozhodnutí nižších soudů a skutkového stavu nelze vykládat jinak, než jak zní zákon, tj. že za splnění podmínek § 672 z. 40/1964 bylo skutkově popsané tj. násilné zadržení, možné.

„Pronajímatel smí tyto věci zadržet pouze v případě uvedeném v ustanovení § 672 obč. zák., tedy má-li vůči nájemci pohledávku na nájemném a stěhuje-li se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, přestože nájemné není zaplaceno nebo zajištěno; v tomto případě má pronajímatel ze zákona zástavní právo k movitým věcem (s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí nebo exekuce), které jsou v (na) pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, přičemž musí do 8 dnů od zadržení požádat o soupis soudním vykonavatelem nebo musí věci vydat.“

Tím se Nejvyšší soud držel jazykového výkladu zákona. Tj. že zadržovací právo není pouhým pasivním nástrojem (nevydat již držené), ale aktivně proti odporu povinného věc zadržet, jinak by přímo a nikoli oklikou, zpochybnil samotný postup pronajímatelky (neumožnění vstupu do pronajatého prostoru a ponechání si věcí) i dle režimu § 672, to mu však znění paragrafu výklad příliš neumožnilo a proto se zoufale snažil nalepit jinou kličku. Cituji: „Z uvedených důvodů dospěl dovolací soud k závěru, že zadržovací právo nevznikne, zadrží-li pronajímatel za účelem zajištění své pohledávky po skončení nájmu věci“. Nejvyšší soud se v tomto ohledu vyjádřil chybně a chtěl říct, že zadržovací právo lze uplatnit pouze v okamžiku odnosu věcí, tak jak zní hypotéza § 672, resp. chtěl patrně za každou cenu uniknout z toho, aby „násilné“ zadržovací právo prakticky připustil (viz část dále Praktický dopad). Tím by ostatně zadržovací právo bylo de facto paralyzováno, protože dle staré legislativy platilo pouze na okamžik „odstěhovávání“ věcí a ten u neplatiče v drtivé většině případů nastává až po uplynutí výpovědní doby, tj. skončení nájmu, dokonce někdy až rozhodnutí o vyklizení a nařízení jeho výkonu … (ledaže že jej násilně vyhodíme v rozporu s právem).

3. Realizace násilného zadržovacího práva

Není jasné, jak by mělo být zadržovací právo realizováno při předpokládané neochotě nájemce. Tj. zda v takovém případě volat policii či koho a kdo by rozhodoval o potvrzení existence nezajištěného splatného dluhu? Zmínka o soudním vykonavateli mohla naznačovat, že ustanovení bylo možné aplikovat pouze v případě období, kdy je nařízen výkon soudního rozhodnutí (exekuce), což by zadržovací právo do značné míry opět paralyzovalo. Spíše tak půjde o označení osoby, jež úkon provede kdykoli bez ohledu na nařízení výkonu (v opačném případě mělo být uvedeno, že je zadržovací právo vázáno na nařízení výkonu byť třeba jiného věřitele než pronajímatele). Tento výklad podporuje i komparace s rakouskou normou (viz oddíl Praktický dopad dále).

Současná legislativa

Zadržovací právo pronajímatele v legislativě účinné od 2014 tj. § 2234 OZ je konstruováno šířeji, neboť není omezeno na okamžik odnosu věcí ani vázáno na pohledávku na nájemném (nýbrž na jakoukoli pohledávku vůči nájemci). Ostatní absentující podmínky viz oddíl Rozsah zadržovacího práva lze dovodit.

Rozsah zadržovacího práva

Zadržet lze pouze věci, jejichž dražební hodnota je z pohledu průměrného člověka dostatečné k úhradě dluhu.

Vyloučeny jsou věci, jež nelze postihnout výkonem rozhodnutí – § 321 občanského soudního řádu.

Právo vstupu pronajímatele za účelem zadržení věcí

Je otázkou, zda zadržovací právo a minory ad maius zahrnuje i povinnost nájemce v přiměřeně dohodnuté době za účelem zadržení umožnit právo vstupu pronajímateli. Kdyby ano, je korektní – přiměřené, aby nájemce byl tímto podpůrným právem natolik zatěžován? Je třeba si též uvědomit, že právo pomáhá, ale není všemocné. Něco nezbývá než ponechat na obezřetnosti samotných lidí. Máme tu spoustu proměnných, jež by měl na pravou míru uvést zákonodárce. V současné situaci nutno (naštěstí) uzavřít, že zadržovací právo dle § 2234 v sobě nezahrnuje též právo domáhat se vstupu do pronajatého prostoru.

Po skončení nájmu se k tomu do značné míry vyjadřuje oddíl 1. „Násilné vystěhování“. Za dobu nájmu by tedy bylo třeba využít legálního vstupu např. v souvislosti s pravidelnou prohlídkou stavu nemovitosti (více komentář v článku nájemní smlouva). Pokud nájemce neumožní prohlídku ani v náhradním termínu, zůstaňte u dveří a zavolejte zámečníka a policii. Co se týče samotného násilného zadržení věcí, když už budete mít zajištěn vstup, k tomu viz část „Praktický dopad“ dále.

Oprávnění resp. povinnost policie zasáhnout u zadržení věcí

K obecnému oprávnění resp. povinnosti policie zasáhnout určitě bude existovat spousta předpisů, literatury a judikatury, jejíž nastudování by si vyžádalo neúměrné množství času. Takže jen intuitivně. Pokud nebude sporu o skutkovém stavu věci, tj. nájemce nebude rozporovat, že je nájemce a že má splatný dluh vůči pronajímateli nebo, že byl dojednán termín prohlídky pronajatého prostoru pronajímatelem, policie může asistovat při ochraně subjektivních práv, podobně jako by neoprávněnou osobu pomáhala násilně vytlačit pozemku. Nelze se vymlouvat, že policie není zástupným soudcem či exekutorem. Ona jím totiž je. Při vniknutí cizí osoby, jež neoprávněně zabere Váš dům, a kdy o neoprávněnosti obývání není sporu či pochybností, také musí vyhodnotit, kdo je a kdo není neoprávněný obyvatel a následně ochránit= vykonat právo oprávněného. Případy, kdy by policie mohla být na vážkách a nemohla zakročit, v praxi často nenastanou. Např. zloděj by tvrdil, že byt právě koupil, smlouvu u sebe nemá a je tedy oprávněným obyvatelem a pravé nájemníky, že do bytu nepustí. Nájemce tedy zpravidla nebude popírat, že má splatný dluh, a skutkovém stavu věcí, nebude sporu.

Zatímco u samotného vynucení si oprávněného vstupu do pronajatého prostoru na základě jiného než zadržovacího práva za asistence policie nevidím problém (viz oddíl výše) ve výkonu zadržovacího práva v současné podobě a tedy i asistence policie u takového výkonu již ano. Úvahy výše jsou poměrně složité a představa, že je budete vysvětlovat polici, když i soudci Nejvyššího soudu v tom nemají jasno …. Navíc dopředu nevíte, zda nájemce bude v rámci oprávněného vstupu do prostoru (1 za rok prohlídka a pak jen výjimečné situace) klást při zadržování násilný odpor. Tj. zda policie bude skutečně třeba. Na policii lze tedy z praktického hlediska v podstatě zapomenout. Co by Vás a policii však mělo primárně od násilného zadržení odrazovat, je důvod nikoli formální (právní), ale morální (viz násl. oddíl) a praktický (viz násl. oddíl.).

Praktický dopad možnosti násilného zadržení věcí

Zadržovací právo je ve své současné podobě (v podstatě blízko „loupeži“ intra legem) extrémně silným a zneužitelným nástrojem a chybou nového občanského zákoníku, jež by neměla být využívána. Zákonodárce by měl zvážit jeho osekání na úroveň starého § 672 resp. § 1101 AGBG (viz dále), než se zde otevřou stavidla něčeho (až si lidé uvědomí, co to znamená v praxi), co by nejspíše v právním řádu evropského státu být nemělo. Ústavní soud by normu mohl zrušit, ale nejdříve ex nunc, jelikož retroaktivita v takovém rozsahu by neměla být připuštěna. Jinými slovy věci již zadržené dle § 2234 by byly zadrženy oprávněně. Ustanovení německého BGB § 273 a 556b formuluje zadržovací právo mnohem mírněji. Jednoznačně v tom duchu, že věc musí být u zadržovatele, tj. jako pasivní nenásilné zadržovací právo. Obdobně § 471 a zejm. § 1101 Rakouského ABGB, jež je trochu vylepšenou obdobou § 672 starého OZ (o zápis zástavního práva lze žádat i po odnesení věcí do 3 dnů), přičemž tato podoba již je zcela kompatibilní s moderními zásadami právního státu. Nelze též pominout, že lidé v nájmu, umocněno na druhou neplatiči v nájmu, zpravidla nebudou mít hodnotné věci. Dopad by tedy i tak byl spíše preventivní a psychologický (možná až zbytečně terorizující) a pouhé zástavní a zadržovací právo pronajímatele v duchu § 672 starého OZ nebo lépe § 1101 ABGB dostatečné, ač relativně bezzubé, dokud nebude zakotveno též právo bezodkladného vstupu pronajímatele (tj. bez předchozího upozornění v denních hodinách) za účelem realizace zástavního práva (označení a soupis věcí).

Návrh de lege ferenda B: Vrátit úpravu zadržovacího práva pronajímatele § 2234 na původní ve smyslu § 672 starého OZ nebo lépe § 1101 ABGB včetně zástavního práva. Zakotvit právo vstupu pronajímatele za účelem realizace zástavního práva, přičemž smyslem je zabránit nepozorovanému vynesení věcí. Byl-li nájemce v denní době (prokazatelně) přítomen a neumožnil-li okamžitý vstup pronajímateli za účelem označení a soupisu věcí, pronajímatel je v daný den za přítomnosti nestranného svědka oprávněn násilně vstoupit na náklady nájemce.

Související články: Nájemní smlouva

Zasláno Ministerstvu spravedlnosti dnem publikace.

JUDr. Ing. Vladimír Koranda, Ph.D., redaktor

40 komentářů: „Násilné vystěhování nájemce, zadržovací právo pronajímatele“

Chmelíčková Monika 30.4.2015 (20.23)

Dobrý den. Potřebovala bych poradit. Koupila jsem byt v insolvenci a bývalý majitelé tam stále bydlí a nechtějí se vystěhovat. V týdnu se musím dostavit na katastr nemovitostí a nahlásit se tam. V ten den jim mám poslat formulář nebo dopis s datumem kdy se mají vystěhovat. Mohly by jste i prosím poradit kde mám takový formulář sehnat na internetu ho nikde nemohu najít. Děkuji za odpověď Chmelíčková

admin 4.5.2015 (9.41) Takový (státní) formulář nejspíš není. Napište vlastní dopis s popisem stavu věcí a lhůtou, přiložte kopii dokladu o nabytí. Pošlete s dodejkou/doručenkou a volbou při nevyzvednutí vhodit do schránky.

JP 15.7.2015 (18.07) Otázka: V ČR súdom uznaný dlh – nezaplatený nájom. Uplatnené zadržiavacie právo na veci podľa zákonov ČR. Musí byť veriteľov dlh zaplatený iba z predaja zadržaných vecí? Môže byť zaplatený aj z iných zárobkov dlžníka? Inakšie: Je zadržiavacie právo inkasným nástrojom, alebo zabezpečujúcim nastrojom? Ďakujem za kompetentnú odpoveď.Reagovat

admin 20.7.2015 (13.56) 1. Občanský soudní řád nabízí poměrně širokou škálu možností, jak dluh vymoci. Lze je kombinovat. 2. Z hlediska účelu,charakteru i procesní opatrnosti bych zadržovací právo určitě nepovažoval za inkasní nástroj, tj. zpeněžení zabrané věci bych si vždy předem nechal posvětit soudem (mj. i z toho důvodu, kdyby se věřitel ohledně splnění skutkových podmínek zadržení pletl).

Dagmar 28.7.2015 (21.15) Najemnice se nechce vystehovat, neplati najem jiz 3 mesice, neodpovida ne me e-maily. Poslala jsem ji dopor. dopis k vystehovani, neprijmula ho. Chci ji vystehovat osobne. Je toto mozne dle paragrafu 14/1 nOZ ? Dekuji za odpoved a radu.

admin 30.7.2015 (11.55) Ano. Zde fakticky velmi stručně shrnujete podmínky, za kterých to můj výklad práva obsažený v článku v připouští (dluh se zvyšuje + účinná výpověď + výzva k vystěhování). Je to pole právně neorané, takže chápu, že se ujišťujete, zda jste četla správně. Mj. Děkuji za shrnutí.

EL 11.1.2016 (10.14) Dobrý den,chtěla bych se zeptat. Bydlím v podnájmu, kdy smlouva je na mě a dvě další osoby. Jedna z nich ale opakovaně neplatí(střídavě je to už rok, občas zaplatí, jindy zase ne, v průměru jsou to peníze za tři nájmy, teď například nezaplatila za prosinec a 15. má platit za leden a k tomu ty nájmy z dřívějška). Je mi jasné, že s vymáháním dluhu je to velice nešikovná situace,(vzhledem k tomu, že dotyčná není nikde ve smlouvě uvedena) ale ráda bych věděla, zda je nějaký postup, jakým bych mohla peníze vymoci.S tím souvisí i výzva k vystěhování. Je možné ji vystěhovat případně zadržet majetek a znemožnit ji přístup do bytu, když tam vlastně oficiálně ani nemá co dělat? Stačí poslat výzvu k vystěhování ode mě jako nájemníka nebo do toho musím zaplést i majitelku, která zatím nic netuší? Předem děkuji za odpovědi.

admin Nejprve si pořešte důkazně prokázání toho, že tam bydlel(a). Asi pouze svědecky (třeba s kamarády či sousedy), ideální by bylo nechat podepsat uznání dluhu. Následně bych se za dané situace nerozpakoval vystěhovat a uložit věci na uzamčené místo či do veřejné skladu. Je to na hraně – správná je žaloba na vyklizení (dotčený je tam i bez smlouvy jako podnájemník), ale člověk nemůže stále nastavovat druhou tvář.

Alena 26.2.2016 (17.08) Dobrý den, s bývalým manželem jsme za manželství koupili dům na hypotéku, bohužel jsme se rozvedli a v domě v současné době bydlí naše dcera s přítelem Bohužel nemají žádnou nájemní smlouvu. Protože máme velké problémy se splácením hypotečního úvěru rozhodli jsme se s manželem, že dům prodáme, ale dcera s přítelem se odmítají z domu vystěhovat. Jakým způsobem máme docílit jejich vystěhování? Děkuji

admin 3.3.2016 (12.36) Předpokládejme, že neplatí nájem, ale pouze služby a není tam tedy nájemní vztah. Překážkou vystěhování přítele jsou pak pouze dobré mravy, takže stačí dát rozumnou lhůtu, např. měsíc na vystěhování a následně věci třeba vyklidit někam do skladu na jejich náklady. Není-li dcera finančně soběstačná, mohlo by případně dojít na řešení výživného. To už je jiná otázka, ale rozhodně by to bylo méně než nájem za RD …

Anonym 23.6.2016 (13.25) Dobrý den. Mám dotaz. Už rok bydlím v bytě a teď se mi ozval bývalý nájemce že v bytě nechal některé věci které by chtěl zpátky, pokud je namám prý je chce zaplatit. Má na to nárok?

admin 27.6.2016 (14.57) Patrně šlo o věci objektivně-na první pohled zanedbatelné hodnoty (stará nábytek, nádobí oblečení apod.) tj. věci zjevně opuštěné, jež lze vyhodit či si je přivlastnit. Pokud byl pán sklerotik a nechal tam zlatou cihlu či Monu Lisu, tj. věci, jež normální člověk nevyhodí, měl byste vyzvat k vyzvednutí či je vrátit. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1045

o 7.10.2016 (2.07) Dobrý den,je doručen doporučený dopis do vlast. rukou s dodejkou, který se vrátí odesilateli – kterým by mělo byt bytové družstvo.Je doručen? Platí jeho doručení- a jestli ano, tak od kdy ? Když by si ne vlastní vinou adresát o něm nedozvěděl, měl by obsah popřípadě právní dusledky?

admin 12.10.2016 (14.20) Dobrý dotaz. Fikce poštovního či úředního doručení platí jen pro správní a občansko-právní soudní proces nikoli běžné soukromoprávní vztahy. Nemáte-li smluvní doručovací doložku (přidáno na konec vzoru nájemní smlouvy), takový den při nevyzvednutí nenastane. Domluvil bych se se sousedem, aby předal resp. v případě potřeby dosvědčil odmítnutí převzetí i třeba za nějakou úplatu …

Dana 3.11.2016 (10.33)Dobry den jsme zamestnanci firmy autodily kde majitel nasekal dluhy a utekl do ameriky majitel budovy uplatnil zadrzovaci pravo majetku ktery se nachazi v budove protoze se domniva ze patri firme ktera ma vuci nemu dluh ale my tam mame sve osobni vecy docela drahe vybaveni kancelare atd. ke kterym mame radne zaplacene doklady na vlastni jmena vubec se to netyka majetku firmy po mnoha jednanich s majitelem budovy a predlozeni vsech potrebnych dokladu nam nase osobni veci nehodla vydat co mame delat a jak ty veci zajistit aby nezmizely protoze majitel budovy uz ma jineho najemce a on ma pristup do celeho prostoru budovy mame strach ze nam je odnese poradte nam prosim

admin 7.11.2016 (15.53) Písemně jej vyzvěte k vydání Vašich věcí s tím, že pokud k tomu nedojde, podáte vydávací žalobu. Vydávací žalobu bych ale podal pouze v případě, pokud bych měl přístup k účetnictví a prokázal, že tyto věci nebyly v účetnictví podnikatele zaneseny. Přece jen jde o kancelářské vybavení a málokterý zaměstnanec si vybavuje kancl drahým zařízením ze svého … a účtenku si také může nafotit kde kdo …

Franta 16.11.2016 (11.28) Dobry den,mam pronajaty pokoj v rodinnem dome od dubna,vzydy platim na mesic dopredu 4000 a majitelka chce abych se odstehoval ze dne na den a v obcanskym zakoniku je ze staci ustni dohoda a musi mi dat trimesicni vypoded ona nedava smlouvy a uz dlouhe roky pronajima 3 pokoje nacerno a neplati dane,je mozne aby me po jejim zavolani policie donutila se hned vytehovat,kdyz obcansky zakonik hovori jasne?Dekuji moc za odpoved.Franta

admin 21.11.2016 (16.30) Ano OZ říká, že nájemce je chráněn i při nedostatku formy nájemní smlouvy (vit též související článek). Policie Vám nepomůže, jde o občanskoprávní spor, kdy byste při prokázání tvrzení o faktickém nájmu mohl případně žádat náhradu škody (tzn rozdíl nájemného aktuálního a narychlo sehnaného podnájmu po dobu 3 měsíců – to se žalovat nevyplatí). Pokud by Vás vyhodila (vyhodila Vaše věci či znemožnila vstup), šlo by o trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu či nebytovému prostoru a tam by bylo na místě polici volat. Hrozba finančním úřadem je Vaše velká páka. Též nevím, co jste prováděl či povídal. Tyto věci se obvykle řeší dohodou ve smyslu, půjdu jakmile něco najdu (je jedno kdo za to může), dej mi pár dnů.

Petr H. 15.12.2016 (22.15) Dobrý den, před dvěma lety jsem koupil rekreační chatu, v které po provedené nucené dražbě v exekuci v roce 2012 trvale bydleli původní majitelé. Majitel, který mi chatu prodával jí koupil od vydražitele v nuceném prodeji. S bývalými vlastníky neměl žádnou písemnou smlouvu. Já jsem se s bývalými vlastníky dohodl, že chatu zatím užívat nebudu (neměl jsme peníze na rekonstrukci) a že ji mohou zatím užívat oni za měsíční poplatek. Písemnou smlouvu jsme neuzavřeli. V současné době bych, ale rád začal chatu užívat pro vlastní potřebu. Oni se, ale nechtějí vystěhovat a tvrdí, že nemají kam. Já nemohu vstoupit ani na můj vlastní pozemek u chaty, protože mají dva velké psy, kteří běhají po zahradě. Můžete mi prosím poradit jak postupovat? Děkuji mnohokrát. PH

admin 16.12.2016 (15.26) Dle § 2237, případně ve spojení s § 2236/2 máte závazek jako pronajímatel bytu. Prostor potřebuje pro sebe a je dán tento výpovědní důvod s 3 měsíční výpovědní dobou (více viz čl. samostatný nájemní smlouva). Následně bych šel cestou žaloby na vyklizení a jejího výkonu neb nájemníci řádně platí. Též zvažte zvýšení nájemného o 20% ročně, je-li to adekvátní „tržnímu nájemnému v chatě“ neb se to potáhne.

Bohuslav Struna24.1.2017 (12.06)Dobrý den, vydražil jsem byt v Praze Jinonicích. V dražební vyhlášce je uvedeno, že nejsou známy žádné nájemní smlouvy. V býtě bydlí rodina úpadce. Byt budu přebírat koncem měsíce ledna. Jak postupovat, abych nestrácel čas v případě, že se nebudou chtít vystěhovat ? ( od výboru SVJ vím, že již 5 měsíců neplatí za služby a ůdržbu a že jednání s nimi není jednoduché) Děkuji Bohuslav StrunaReagovat

admin 26.1.2017 (14.02) Pominu případnou linii nad rámec článku – vrátit nemovitost pro neuvedení vad ve vyhlášce či související dokumentaci, náhrady škody na exekutorovi za neuvedení vad. Současný obyvatel právo na užívání nemá a k datu převzetí byl patrně vyzván k vyklizení nemovitosti. Pokud tak neučiní, podáte žalobu na vyklizení a můžete též žalovat obvyklé nájemné za uplynulé měsíce.

pronajimatelka 6.3.2017 (3.44) dobry den, pro neplaceni najmu jsem dala nájemci výpověd,sice odešel, ale nenechal mi klíiče od mého bytu, a zanechal věci ve svém prostoru k obýváni jak dlouho musím počkat na vyklizeni ? potřebuji dál prostor pronajmout děkuji

admin 6.3.2017 (14.21)

Máte-li dostatečné důkazy o jeho odchodu a o tom, že své věci opustil, nečekejte vůbec. Ale jak říkám, doporučované svépomocné vyklizení má právní rizika zmíněná v článku. Reagovat

steffanix 14.4.2017 (13.30) Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli po době ukončení/výpovědi nájmu, lze jako donucovací prostředek k uvolnění nemovitosti použít odpojení od dodávky energií a vody? Nevím jak donutit co nejrychleji, aby neplatiči opustili mou nemovitost. Nájemné nehradí několik měsíců a bydlení užívají i přesto, že výpověď nájmu osobně převzali i podepsali. Byli již také vyzváni k vystěhování a předání předmětu nájmu, ale nemám dostatek času čekat na rozhodnutí soudu, ohledně žaloby na vystěhování a tím, že dodávky vody a energií nadále využívají mi narůstají výdaje, jelikož tyto dodávky byly součástí (nehrazeného) nájmu a jsou celou dobu vedeny na mé jméno, jako majitele nemovitosti.

admin 18.4.2017 (10.59) Za dané situace je odpojení korektní. Pokud by platili jen za služby a ne za nájem, tak ne.

Vlado a Ela 24.4.2017 (22.40) Dobrý den.Máme s přítelem problem. Dostali jsme se s přítelem do situace kdy nám byla od majitele bytu podána výpověď z důvodu neplaceni ale majitel ted vyměnil zámky a nenechal nás vzít ani ponožky nic …. Ma na to právo ? Děkuji

admin 2.5.2017 (14.55) Článek stručně řečeno říká, že je to brutální, že by to zákon umožňovat neměl, ale že to nejspíše umožňuje…

Tesar 15.2.2018 (15.36) Dobry den mam dotaz.Koupil jsem dum kde zije neter prodejce, nema zadnou najemni smlouvu dokonce v dome nema ani trvaly pobyt nic a nikde nefiguruje dokonce ani pri placeni odpadu.Dum ma byt vyklizeny do 14 dnu od zaplaceni kupni ceny coz se stalo a pani mi oznamila ze nema kam jit a ze ceka na koupi bytu.Mam nasmlouvane remeslniky a take potrebuji ulozit spousty materialu a na domu zacit co nejdrive pracovat mohu v jeji nepřítomnosti vymenit zamky a vystehovat ji veci ci mam zavolat policii ? Dekuji Tesar

admin 27.2.2018 (10.47) Mnohem méně rizikové je to řeřit s prodejce jako vady prodané věci a nárokovat nahradu škody ve výši v jaké vám vznikla, že enmovitost nevyklidil, případně od smlouvy odstoupit

Jitka 11.7.2018 (15.48) Dobry den, jsem vlastnikem nemovitosti, ve ktere se od rozvodu neopravnene zdrzuje byvaly manzel. Po rozvodu jsem se docasne odstehovala, poslala mu 2x vyzvu na vyklizeni a pote podala zalobu na vystehovani. Jenze ex s pravnikem porad soudni jednani odkladaji. Zadny najem mi exmanzel nedava, plati si jen energie. Ja platim na onu nemovitost hypoteku. Chtela bych zacit s vetsi rekonstrukci, ale vzhledem k tomu, ze by to asi znemoznovalo v tu dobu nemovitost obyvat, nevim, jestli staci dopredu byvalemu manzelovi pisemne oznamit, aby uvolnil dum nebo jeho cast. Pokud by tak do urciteho data neucinil, mohu dat jeho veci nekam do uschovy a delat v dome stavebni upravy, nebo muzu delat opravy jen takoveho rozsahu, aby ho to neomezovalo v bydleni, nebo s rekonstrukci nemohu zacit vubec?
Dekuji za odpoved
Dvorakova

admin 11.7.2018 (15.57) no článek jste evidentně četla … tak asi tak no … 🙂

Jitka 20.7.2018 (16.16) Dobrý den, článek jsem četla, ale z Vaší odpovědi jsem se moc nedozvěděla. Článek se týká spíše „Pronajímatelů x nájemců“
Já žádnou nájemní smlouvu s exmanželem nemám. Takže nevím, jestli se to dá považovat za stejné, jako kdyby mu nájemní smlouva skončila, či byl neplatič.
Stačila by mi odpověď „Ano, můžete“, „Ne, nemůžete“

admin 31.7.2018 (10.35)

Jasnou odpověď dát nelze jak je v článku psáno. Pokud chcete mít plně krytá záda, zní: Ne nemůžete… To, že je exmanžel nic neznamená, ani kdyby byl manžel. V tomto případě je to prostě jen nájemník (nebere nyní v potac vyživovací povinnosti určené soudem apod.).

Lucie 15.12.2019 (13.55) Dobrý den,mám dotaz. Dostala jsem se do situace a nezaplatila 3 nájmy. Smlouva mi nebila prodloužena a dostala jsem papír že se mám vystěhovat. Jelikož jsem se se starostou pomlouvala a vysvětlila vše a že dluh chci splácet a nemám kam jít,tak řekl že musím hledat já i přesto zaplatila polovinu dluhů i nájem. Muze mě i přesto vyhodit? Můžu čekat jak rozhodne soud? A nadale budu platit. Dekuji

admin 16.12.2019 (18.14) Nemůžou. Pokud to udělají, za situace, kdy pravidelně platíte a dluh se již nezvyšuje, bylo by vyhození na trestně právní odpovědnost. Pokud se však dluh zase zvýší (jedno kolik jste již splatila), je to na svépomoc vyhazovem ještě před soudem. Takže si hlídejte hlavně rádný nájem a umořujte dluh v rámci možností.
Pokud Vám již nájem skončil či výpověď prověřuje soud, je ve Vašem zájmu byt vyklidit, co nejdříve, neboť všechny soudy i náklady vystěhování půjdou za Vámi. Kolikrát je majitel i ochoten něco odpustit jen aby se takového nájemníka zbavil.

Emil 3.2.2020 (12.05) Ahoj lidi muj otec platil radne najem … akorad udelal chybu majtelka chtela najem na ruku kazdej mnesic … tal otec to tak daval jenze majtelce se hodil byt asi prro nekoho jineho a otce vyhodila s tim ze otec ma smlouvu do 31.12.2020 a prisla tam a ne sama byli tam asi 5 chlapu a vyhodily otce a este k tomu mu zabavila veskere veci co tam mnel moji televizy za kterou jsem dal 20 tisic odcizila otci i moji stvrzenku nevime co mame delat muzete poradit ??? Dekuji pekny den vsem

admin 11.2.2020 (17.08) Nájemce je chráněn i pokud je smlouva pouze ústní. Vyhození řádně platícího nájemce z bytu je trestným činem a je to na policii.

eva 16.11.2020 (1.22) Dobrý den, nájemnice pokoje v bytě 2+1neplatila nájem ani zálohy na energie, vysvětlila jsem jí osobně, že nechci za ni platit plyn, elektřinu ,vodu, ale dluh narůstal, jen slibovala ,že pošle…ale neposlala nic, vyzvala jsem ji, aby z bytu odešla.a dala jí termín.odchodu z bytu…den před tímto termínem přišel do bytu instalatér kvůli odstranění poškozeného sprcháče a spolubydlící chtěl mu podat
vrtačku a kufřík s nářadím z komory, ale zjistil, že jeho věci jsou pryč a také zmizely všechny kufry spolubydlící ženy , oznámil to mi hned jako pronajímatelce, zavolala jsem policii, ovšem žena jak slyšela že přijde policie, odešla z bytu, zamkla si svůj pokoj /klíč od pokoje má jen ona !!!/ Policie krádež nevyřešila, prý je tvrzení proti tvrzení kdyby vyslechli i nepřítomnou…..
Spolubydlící věděl ode mě, že dotyčná nezaplatila dva nájmy, energie bere zdarma poznal,že pere i několik praček denně, kdoví pro koho?..věděl, že jsem s ní napsala i „Podmínku pro pobyt v bytě“… že musí dluh zaplatit….vyměnil zámek u dveří vchodových do bytu a už ji neotevřel, oznámil mi to .Bylo jasné, že je sbalená na odchod bez zaplacení .
Podmínku podepsala, ale nezaplatila nic.
Mám právo nedovolit jí vstup do bytu a tím i do pokoje, který je stále zamčený , až pošle mi dluhy ?Zánik nájemní smlouvy už podepsala dříve / k 30.11. 2020/ Musím jí pak vydat její věci i když nic nezaplatí ?Zjistila jsem, že měla mnoho exekucí, poslední exekuce v červnu 2020 na 80 tisíc…za odpověď děkuji předem.

admin Vy sice máte zadržovací právo, ale nevím, jak přesně jej realizovat. Jestli např.notářským zápisem. Nicméně tito lidé nemají žádné cenné věci, z nichž byste mohla dluh hradit a nakonec budete ráda, že si je všechny odveze a vy nebudete muset objednávat kontejner … 1.12. bych do bytu vnikl a vyklidil jej, věci vyházel. Pokud se něco bude jevit jako cenné, tak to bych zadržel a uschoval.