Základní dělení

směnka na řad (order směnka) směnka na jméno (rekta směnka)

zápis: „na řad“ (order doložka) + jméno majitele

- při abs. doložky  směnka dle zákona na řad

výhodnější pro majitele

- snadný převod - rubopis

- abstrakční účinek převodu

- neužívat jako garanční instrument - riziko dvojího placení téhož (vždy raději rektasměnky) 

zápis: „nikoli na řad“ (rekta doložka) + jméno majitele.

- ve formulářích často text  „na řad:“ Pro směnku na jméno, nejlépe slovo „nikoli“ vtěsnat před „na řad“, akceptováno by mělo být i škrtnutí „na řad“ a dopsání „nikoli na řad“.

převod jen cesí – zachování kuazálních námitek

 

 

 

 

 

Dělení dle charakteru účasti výstavce na sm. vztazích

1) Směnka cizí (trata)

- klasická směnka

- příkaz výstavce směnečníkovi zaplatit určené osobě (text směnky určuje kdo je kdo „výstavce“ „směnečník“ a remitent -„na řad panu ...“)

- směnečník zavázán až okamžikem akceptace

 

 

 

 

 

 

 

 

2) Směnka vlastní

3) Zastřená směnka vlastní

4) Směnka na vlastní řad

- slib výstavce zaplatit osobě označené

- směnečník absentuje

- formálně směnka cizí

-  výstavce přikazuje sám sobě zaplatit věřiteli (v textu tedy jeho jméno 2x jako výstavce a směnečník).

- nutno ohlídat akceptaci směnky (podpis i za směnečníka), jinak je výstavce pouze vedlejší dlužník 

výstavce = remitent (1. majitel) - dle teorie ČR lze vydat pouze na řad nikoli na jméno

- pro věřitele méně výhodné – pouze 1 dlužník (u směnky cizí 2) 

 

 next previous home