Doručování soudu a rozhodců na starou neaktuální adresu pobytu 7.9.2012
Soudní doručování upravují § 45 až 50malé„L“ zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád pp.
Omlouvám se za náročnější text, jenž byl v tomto případě nezbytný pro zachování důvěryhodnosti uváděných tvrzení v souladu se standardy Magazínu. Orientujte se případně na závěry a vytučněné části.
1) Písemnosti neumožňující náhradní doručení
Následující úprava je účinná nejméně od 1.1.2007.
Písemnosti, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, nelze dle § 49/5 doručit fikcí – tj. uplynutím lhůty 10 dnů, od dne, kdy byly připraveny k vyzvednutí – slovy zákona tzv. náhradním doručením –§ 49/4 (s účinností před 1.7.2009 to byl § 50d). Stejná úprava platí pro datovou schránku 17/4 300/2008Sb.. Dalšími kategorii osř. pro doručování, tedy těmi, jež umožňují náhradní doručení jsou běžné doručení a doručení do vlastních rukou (např. rozsudek dle § 158/2 osř.). Mj. při doručení před 1.7.2009 je možné se dovolat neúčinnosti rozhodnutí doručení do vlastních rukou dle tehdejšího § 46/6 osř – tj. nutno prokázat, že se adresát na daném místě nezdržoval od nezastižení do 10 dnů od uložení. To již dnes přísnější osř neumožňuje.
Náhradní doručení je vyloučeno pro platební rozkaz dle § 173 osř. Není-li doručen, soud jej usnesením zruší a nařídí jednání (§ 173[1]), § 114a-114c se neaplikuje, neboť lze rozhodnout bez nařízení jednání.
Je-li podán návrh, kde není možno rozhodnout platebním rozkazem či na platební rozkaz, kde uplatněné právo nevyplývá ze skutečností uvedených žalobcem[2], soud nařídí jednání. Zde není úplně jasné (stejná síla logického i doslovného výkladu), zda jde ve smyslu § 114a o případ, jež není možné rozhodnout bez nařízení jednání. Jde (platební rozkaz), ale zároveň fakticky nejde (jako nedoručený byl zrušen). Pokud by to šlo, znamenalo by to, že by soud mohl nařídit jednání (nezaměňovat s přípravným řízením) a následně rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalobci platebních rozkazů by tak získali procesní výhodu oproti žalobám, o nichž nelze rozhodnout platebním rozkazem, a to v tom, že žalovaný by se o soudu nemusel nikdy dozvědět. Z tohoto důvodu si myslím, že soud musí zrušený platební rozkaz považovat za věc, jež není možné rozhodnout bez nařízení jednání.
Pozn. v odstavci dále neuvádím úplné citace, jde o poměrně složitý systém odkazů, jenž by zbytečně mátl.
Při nařízení jednání standardně vyzve účastníky dle § 114a, vyzve, aby se ve věci písemně vyjádřili a aby soudu předložili listinné důkazy, jichž se dovolávají, ledaže se takový postup jeví s ohledem na povahu věci neúčelným (např. je-li soudu známo, že žalovaný nekomunikuje či na adrese nepobývá). Nevyzval-li soud dle § 114a či výzva zůstala bez odezvy, rozhodne dle § 114b usnesením o povinnosti žalovaného vyjádřit se věcně na svou obranu a označit důkazy do 30 dnů od doručení usnesení pod sankcí uznání nároku v přídě neomluvené neúčasti (rozsudek pro uznání prakticky bez možnosti opravných prostředků) nebo dle § 114c nařídí předběžné jednání, na němž zejména vyzve účastníky, aby do protokolu doplnili svá potřebná tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc a návrhy na provedení důkazů k jejich prokázání, opět pod hrozbou rozsudku pro zmeškání v případe neomluvené neúčasti či nemožnosti uplatnit důkazy později než do konce přípravného jednání (resp. 30 denní lhůty od konce jednání na žádost účastníka).
Usnesení dle § 114b či nařízení přípravného jednání (114c) však v souladu s odkazovanými ustanoveními nelze sdělit náhradním doručením. I vyvěšení na úřední desce soudu dle § 50L je pro výše uvedené případy nepoužitelné (1. jde o náhradní způsob doručení a zejména 2. dle § 49/2 se takto nedoručuje písemnost sama, ale pouze výzva k jejímu vyzvednutí).
Znamená to snad možnost vyhnout se soudu? Ne – Ustanovení opatrovníka
Podmínky pro ustanovení opatrovníka upravuje § 29 osř, mj. jej soud ustaví účastníkovi, jehož pobyt není znám. Pokud se nedaří doručit poštovním doručovatelem na adresu trvalého pobytu (ani třeba do zaměstnání či jiným přímým způsobem) a jde o písemnost vylučující náhradní doručení. Je třeba, že pobyt účastníka skutečně není znám. Tj. 1. kontrola doručovací adresy v evidenci obyvatel, případně vězeňské služby. Vrátí-li se jako nedoručená z důvodu neexistence schránky, je neznámost pobytu zjevná. 2. Existuje-li schránka a písemnost (vylučující náhradní doručení) není vyzvednuta ve lhůtě pro uložení, by měl soud učinit s určitým časovým odstupem alespoň ještě jeden doručovací pokus, opakovaně poštou či soudním doručovatelem, aby mohl spolehlivě konstatovat, že pobyt není znám. Pokud se tímto terénním šeřením soudní doručovatel dostane k informaci o nové adrese, měl by ji soud před ustanovením opatrovníka využít (neboť nebude platit, že pobyt není znám, bez ohledu na to, že soud není detektivní kancelář).
S výjimkou odmítnutí převzetí písemnosti viz § 50c a ustanovení opatrovníka dle § 29/3 osř viz výše) tedy nemůže nastat případ, že se žalovaný o soudu předem nedozví. Pokud se tak stane (např. zrušen platební rozkaz a jednání bude nařízeno bez doručení písemností dle 114a-c), lze se bránit žalobou na zmatečnost – viz oddíl 4) dále.
Analogicky nutno postupovat v rozhodčím řízení, tj. při jeho zahájení. To znamená, že nepodaří-li se fyzicky doručit protistraně, prokázat odmítnutí převzetí písemnosti, či ustanovit opatrovníka soudem, bude celé rozhodčí řízení zmatečné (viz § 18 a 30 zákona č. 216/1994 o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů[3] a dále odkazovaný judikát) s důsledky popsanými na konci tohoto článku. Odlišné ujednání v rozhodčí doložce či smlouvě by bylo rovněž neplatné (srov. analogicky judikát NS).[4]
2) Písemnosti umožňující náhradní doručení
Vše vyjma výše uvedeného. Např. rozsudek již náhradním způsobem doručen být může.
3) Nevyužití aktivované datové schránky pro doručení soudem
§ 45 osř
„Způsoby doručování
(1) Písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu.
(2) Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky[5]. Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu.“
Zde je důležitá priorita doručením do datové schránky. Lehce matoucí je § 46/2[6], který však hovoří o jiné elektronické adrese než datové schránce (datová schránka pro komunikaci se soudem na rozdíl od mailu nevyžaduje další zabezpečení v podobě kvalifikovaného certifikátu akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb.
Pokud tedy soud nedoručil do aktivní datové schránky bez ohledu, zda jste mu oznámili, že máte aktivní schránku či nikoli a vám naběhlo náhradní doručení listinnou formou, byť z důvodu nenahlášení pobytu (tam, kde je náhradní doručení vyloučeno, by muselo být doručeno listinou, opět bez možnosti náhradního doručení), jde o vážný procesní nedostatek, s nímž právo spojuje významná oprávnění (násl. odstavec). To je odůvodněno tím, že na základě aktivace datové schránky a priority doručování do ní máte právo očekávat tento způsob doručení a soud neomlouvá ani vaše chyba nenahlášení změny pobytu. Jde o jediný případ, kdy pro vás nedbalostní či úmyslné nenahlášení změny pobytu nemá procesně negativní dopad, v ostatních případech to soud zajímat nebude.
4) Žaloba na zmatečnost v důsledku chybného doručení a chybného nabytí právní moci
§ 229/3 „Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.“
Žaloba musí být podána do 3 měsíců od doručení napadeného rozhodnutí a v tomto případě – odnětí možnosti jednat před soudem (§229/3) není omezena 3 letou objektivní lhůtou s výjimkou ustanovení opatrovníka v případě aktivní datové schránky. Můžete tak např. napadnout pravomocný rozsudek či dokonce i exekuční příkaz a vše vrátit na začátek … Samozřejmě nelze, pokud bylo doručeno písemně. Žalobu na zmatečnost se pokusím přidat do vzorů.
[1] § 173 (1) Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.
(2) Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu.
[2] § 172 (1) Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem.
(2) Platební rozkaz nelze vydat,
a) není-li znám pobyt žalovaného;
b) má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.
(3) Nevydá-li soud platební rozkaz, nařídí jednání.
[3] z.č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, pp
§ 18 Strany mají v rozhodčím řízení rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv.
§ 30Užití občanského soudního řádu
Nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
[4] Nutno si v souvislostech uvědomit, že před 1.7.2009 bylo možné se dovolat neúčinnosti rozhodnutí doručení do vlastních rukou dle tehdejšího § 46/6 osř. To již dnes přísnější osř neumožňuje. Judikát NS 20 Cdo 2726/2006 potvrdil argumentaci odvolacího soudu : „Odvolací soud uzavřel, že rozhodčí nález, přestože je opatřen doložkou právní moci a vykonatelnosti, podkladem pro nařízení exekuce být nemůže, neboť není vykonatelný; povinnému totiž nebyl doručen. Protože zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „zákon č. 216/1994 Sb.“), nestanoví jinak, užijí se na doručování písemností v rozhodčím řízení přiměřeně příslušná ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“. Z „fikce doručení, jak bylo ujednáno v rozhodčí smlouvě“, nelze podle odvolacího soudu vycházet, neboť dohoda účastníků o způsobu doručení rozhodčího nálezu, zakládající fikci doručení bez ohledu na to, zda se adresát v místě doručení zdržoval, je pro rozpor s ustanoveními občanského soudního řádu upravujícími náhradní doručení v tomto rozsahu neplatná. Taková dohoda, argumentuje dále, se rovněž příčí zásadám rovného postavení a poskytnutí stejných příležitostí k uplatnění práv v rozhodčím řízení (§18 a § 19 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.).“
[5] Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů, pp.
[6] § 46 Adresa pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1) Adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu58a).
(2) Prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas a jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát.
Datová schránka stejné FO , jedna je aktivní jako „DS FO“, druhá nikdy zaktivněna chybou poskytovatele jako „FO podnikatel“ nebyla.
FO pro své podníkaní použivala pouze aktivní schránku, vůbec nevěděl, že je nějaká v evidenci neaktivní. Ani seznam schránek, tuto schránku neukazuje.
Může se soud odvolávat na neplatnou neaktivní schránku „FO podnikatele“, kam doručovala bezúspěšně poštu? Když stejné FO fungovala schranka FO (stejné všechny inicialy, r.č. atd?) děkuji za info. Zd.K.
Dobrý den, tomu nerozumím datovka PO podnikatele se zřizuje na žádost nikoli automaticky jako datovka PO. viz http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300#p4
Patrně tedy FO podnikatel podal žádost (možná zároveň 2 žádosti i jako FO nepodnikatel) a už si nehlídal, že jedna zaktivněna nebyla a patrně se domníval, že ta druhá má sloužit pro obě
prosím zjistěte podrobnosti, bude upraveno/doplněno
dále co znamená nebyla aktivována vinou provozovatele?
předběžně s výhradou podrobnějšího posouzení si dokáži představit, že by vyvinění bylo v tomto případě možné
bude upraveno/doplněno
Dobrý den, nikde ní uvedeno DS pro PO?
DS FO podnikají byla na „žádost“ zřízena na check point, nedorazilo však žádné hesla, proto zřídili nově, tím vznikly 2 DS pro FO, o čemž žadatel nevěděl, ani nemohl, když na check point automaticky zřídili novou.
Nicméně ta původní byla a je stále neaktivní (od r.2009). „Druhá“ nová, která byla zřízena (cca.o 14 dnů později), vše včetně dodání hesla proběhlo, byla také zprovozněna a od toho data „aktivní“. Jediná, která je i ve veřejném seznamu od 2009 však soudem použita nebyla, pouze ta neaktivní. Zda lze přesto považovat v této situaci fikci doručení. (resp. nemožnost doručení, protože DS nebyla aktivována) Takto byl směřován dotaz. ZK
dobry den prosila bych vas o radu do zahranici jsem jela v roce 2005 nez jsem odjela zalozila jsem bezne kapitalove pojisteni u čpp podepsala jsem jej v rijnu 2004 mesicni splatka byla splatna nejpozdeji v prvni den pojisteni ktery byl 1.11.2004 pokud se tak neucinilo smlouva se rusila. ja jsem tedy nezaplatila a odjela. v roce 2007 me čpp zalovala pro castku 1574 korun v te dobe jsem byla mimo čr vratila jsem se v roce 2010. mezi tou dobou mi byl urcen opatrovnik soudem o nicem jsem vlastne vubec nevedela az do minuleho tydne kdy jsem dostala papir o exekuci ja jsem vas chtela poprosit jak se mam tedy branit vzdyt jsem nikomu zadnou skodu neudelala a mam zaplatit skoro 40000 korun jestli to dobre chapu jsou tam ukony pravniku za dve stani. navic rozsudek jsem jeste vubec neobdrzela moc vam dekuji za radu.
1) k dluhu Vašimi slovy způsobené škodě. § 2801-2808 OZ účinného od 2014 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p2801. Původní OZ měl nejspíš úpravu podobnou, neboť ustanovení o zániku pojištění pro případ neplacení je v pojistných smlouvách běžné. Pak je třeba vypořádat pojistné za dobu pojištění do doby konce pojištění, což by ve Vašem případě teoreticky mohlo být i 0 dní (§ 1801) a pojistitel (pojišťovna) může dle § 1808 započíst i náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Pro ověření výše dluhu by bylo třeba mít plnou dokumentaci k případu.
2) Váš případ je již ve velmi pokročilé fázi vyžadující dobrou znalost občansko-právního procesu. Tu já nemám. Vzhledem částce, jež máte platit se dohodněte na hodinové konzultaci s advokátem (u těch nejlevnějších by se to mělo pohybovat od 700 na vesnici až po 1200,- bez DPH v Praze). Udělejte to ještě dnes, i kdyby výsledkem konzultace mělo být pouze to, že to již nelze zvrátit …. Lhůty, kdy lze ještě žádat prominutí zmeškání úkonů s ohledem na řádné důvody (nemoc, pobyt v zahraničí) jsou v řádu dní od okamžiku, kdy se člověk o soudním rozhodnutí dozvěděl. Budu rád za Vaši zpětnou vazbu zde.