Exekuce věcí spolubydlící osoby 15.1.2014

Kam může exekutor

Exekuci prodejem movitých věcí a nemovitých věcí se řídí § 66 a násl. Z.č. 120/2001Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (Exekuční řád).

§ 69     Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.

K tomu § 325a a 325b občanského soudního řádu

§ 325a Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.

§ 325b (1) Povinný umožní tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny.

            (2) Každý, v jehož objektu má povinný svůj byt (sídlo) nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, provedl prohlídku bytu a jiných místností povinného. Nesplní-li tuto povinnost, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného přístup.

            (3) Na žádost osoby, která je oprávněna být přítomna při soupisu, se pořídí záznam o průběhu prohlídky bytu a jiných místností. Je-li to potřebné, lze záznam o průběhu prohlídky pořídit i bez návrhu. O tom musí být přítomné osoby poučeny při zahájení prohlídky.

Dotaz čtenářky, jenž byl podnětem článku: Dům mi byl darován rodiči a to s podmínkou doživotního práva užívání. Matce nastala exekuce. Rodiče mají samostatný vstup a samostatnou byt. Jednotku, ale pod jedním číslem popisným. Jak se máme bránit nebo, co je třeba udělat, aby se exekuce nevztahovala na mé věci.

Komentář: Místnostmi povinného nutno rozumět prostory, jež vlastní či užívá na základě smlouvy či jiného práva. U nájemce, jež má v 3+1 pronajat 1 pokoj to je tedy jeho pokoj a společné prostory – kuchyň chodba, případně společný obývák apod. Rozhodně ne prostory užívané výlučně pronajímateli (např. jejich ložnice, pokud tedy s nimi nespí 🙂

To platí i, jde-li o spoluvlastnictví domu formálně (ve smyslu bytového spoluvlastnictví dříve ve smyslu spol. vlastníků jednotek) či jen fakticky neformálně rozdělen na samostatné byty. U samostatných vchodů si dokáži tento prostor představit pouze jako propojovací chodbu, možná společný sklep či půdu.

Co dělat zahrne-li exekutor i majetek jiné osoby než povinného

Např. lednice ve společné kuchyni, již vlastní jiná osoba než dlužník

Upravuje § 68 Ex. řádu

§ 68Vyškrtnutí věci ze soupisu

            (1) Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.

            (2) O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.

            (3) Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.

            (4) Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

            (5) Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle odstavce 1.

            (6) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle odstavce 1.

            (7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 1 vyškrtnuta ze soupisu nebo vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu předá navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle exekutora.

Komentář: Dle odst. 3 by do soupisu  neměly být zapsány věci, kde je bez důvodných pochybnosti jasné, že nesou majetkem povinného. Např. vybavení kuchyně rodiny, která pronajímá pokoj studentovi. Nevím, jaká je praxe, ale takový postup by byl na stížnost na exekutorskou komoru.

Pokud to jasné není, např. 3 studenti si zařídili pronajatý byt. Dva zbylí, jež nejsou povinnými v exekuci, tvrdí, že lednice patří pouze jim. Tady už by to asi bylo na uvážení exekutora. Nevím, jaká je praxe. Pokud by to ze soupisu nevyškrtl na návrh ani žalobu ve smyslu odst. 1 a 4 a jejich výpověď na soudu nebyla úplně děravá, soud by s velkou pravděpodobností jejich svědectví akceptoval a rozhodl o vyškrtnutí věci. Na druhou stranu exekutor může spoléhat na to, že třeba kvůli lednici spousta lidí na soud nepůjde … Co jsem slyšel na školení, tak exekutoři prodejem movitých věci používají poměrně neradi až jako krajní prostředek (hodně práce, malý výtěžek), takže odhaduji, že exekutor nebude zapisovat věc, u které zjevně vidí, že by to neustál a měl s tím jen práci navíc.