Jaké je to ve vězení – nejvíc se liší tvář vězňů 12.5.2014

Co televize nezachytí – smrad, rutina, deprese

Odsouzení či vazebně zadržení se koupou 1 až 2 týdně. Více než dezinfekci proto ve vězení cítíte smrad někde na půl cesty mezi zpoceným člověkem (normální smrad) a bezdomovcem v „pokročilé fázi“.

Rutinu si dokáží představit ti, co si odkroutili základní vojenskou službu. Jak to přiblížit jiným… Dětský tábor by byl hodně slabý odvar.

Deprese. Konkrétně v tlustých zdech na Pankráci je skutečně chládek. V některých novějších věznicích jako Jiřice naopak vedro, a ty již přes všechny mříže a ostnaté dráty působí méně depresivně. Stále však jen zdi a mříže. Ne třeba talíř a jablko na jídelním stole, kus nábytku, cokoli, na co se hezky kouká, aniž si to v běžném životě uvědomujeme.

Jídlo

Není snad film, jenž by nějakou tu minutku věnovanou tématu nezahrnul. Minutky nedostáváte, ale dle informací od vězňů i dozorců to kvalitativně hrozné není. Samozřejmě, že pro lidi zvyklí nosit vínka v krabici v hodnotě 7 milionů, je to extrémě tvrdý dopad, ale jejich slova nelze v tomto ohledu považovat za objektivní. To jsou lidé na míle vzdálení i realitě běžného života. Stížnosti vězňů směřují spíše na kvantitu, ať se týče masa či všeho ostatního. Nicméně hlady neumírají a vězení není hotel ani chovná stanice.

Drogy a sex

Slušné mediální téma – od nejrůznějších způsobů pašování po ukrývání a distribuci. K pašování se vyjadřovat nebudu. Vymýšlí se vše možné od házení do objektu přes zeď od pašování v tělesných dutinách či prostřednictvím advokátů.

Jak lze vypozorovat z návštěvních podmínek (např. zde), sex není možný v rámci návštěv. Jednodušší je to ve věznicích, jež mají i ženskou část, kde žena a dozorce obdrží odměnu a vězni jsou přivedeni do společného prostoru. U výhradně mužských věznic mi přijde pro dozorce nejméně rizikové poskytnout samostatný prostor v návštěvní době osobě blízké. Není pravděpodobné, že by to probíhalo v noci – je sice méně personálu, ale záznam na kameře by dozorce těžko vysvětloval. Zajímavá je otázka ceny. Poskytnutí kumbálu osobě blízké v návštěvních hodinách by až tak extrémní riziko být nemuselo, řekněme 1000 pro dozorce. Prostitutka mimo návštěvních hodiny, vzhledem k tomu, že půjde o ženy z okraje společnosti, může být od 500 pro ni a odhadem od 3000 dozorci, pokud je to vůbec reálné? Zaslání advokátky či advokátní koncipientky nepřichází v úvahu – padělání průkazu by bylo trestným činem a pravá advokátka či koncipientka z 99,99% nebude mít motivaci, ač i takový případ je oficiálně znám.

Největší rozdíl – tvář vězňů

Největší rozdíl oproti filmovému obrazu je v osazenstvu. Když jsem měl při jedné návštěvě vazební věznice Pankrác možnost pozorovat větší skupinu, tj. asi 12 věznů, zaujaly mě jejich tváře. To nebyli ti vyposilovaní fešáci s obličeji od lehce grázlovských až po „tatínkovské“ z amerických i jiných filmů. Byly to jasně grázlovské obličeje dle Cesare Lombrosa. Stejně tak u lidí, jež jsem v životě potkal a naznačili či natvrdo řekli, že chvíli seděli. Jaký je mezi nimi rozdíl, lze vidět např. v závěrečných titulcích filmu Pot a krev – na místo lehce zesádnatělého sympaťáka Marka Wahlberka a sladoučkého černocha Anthony Mackieho ve skutečnosti vraždili portorikánské smažky se skutečně grázlovskou vizáží. V našich věznicích tvoří značnou část občané bývalých svazových republik a občané indopůvodu, ale oficiální statistiky a se z antixenofobních důvodů vést nesmí. Nebudu lhát, když řeknu, že člověka odhadnu během prvního pohledu, zda je slizkej-podrazák, divnej – rodinné trauma apod. a že jsem se ještě nespletl. Umí to každý z nás (stačí se podívat na fotky odsouzených za závažné trestné činy či mnoha výše postavených politiků …), jen někdo holt tu pravdu nechce vidět a spousta lidí si vybírat nemůže, tak bere za kámoše i grázly. Byli to lidé, se kterými se opravdu od pohledu nechcete bavit a když musíte, sama protistrana dá jasně najevo, že je třeba komunikaci přizpůsobit. Výjimkou ze skupinky vězňů byl asi 60 lety shrbený stařík, jenž jediný vypadal lidsky, rozuměj nikoli jako grázl. Coural se se svěšenými rameny a tipuji, že spadl do podvodu či zpronevěry. Poměrně specifickou skupinou jsou feťáci, jež vizáž grázla nemají, ale při několika minutovém kontaktu, zejména při hovoru, již cítíte, že psychicky něco není v pořádku.

Agrese mezi vězni

Moc toho není, ale ze schodů padají často…V kombinaci deprese, agresivity, zhovadilosti a pocitu, že není co ztratit, nejdete pro ránu daleko.

Vaše zkušenosti či připomínky v diskuzi …