Lze „oplotit“ řeku? 8.11.2013

Ploty zahrad některých sousedů sahají až do řeky a není možné projít. František B., Praha

Zásadně ne, výjimečně ano.

§ 50 z. č. 254/2001 Sb. pp vodní zákon

„Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků

…

g) strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích v zastavěném území a na oplocených pozemcích,“

Do zastavěného území/pozemku by tedy spadala i např. zahrada přidružená ke stavební parcele chaty.[1] Obec by takovou zahradu sahající těsně k řece nemohla nově vymezit v územním plánu. Avšak mohlo třeba i dojít k utržení břehu.

„§ 51 Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků

(1) Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni

a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,

b) strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,

c) strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob; to neplatí na pozemcích v zastavěném území a na oplocených pozemcích,“

Slova „po předchozím projednání s nimi“ mi nedávají smysl. „Jimi se zjevně myslí lidé zamýšlející projít, nikoli správci vodních toků. Není však jasné, jak se bude projednávat v nepřítomnosti vlastníka. A vzhledem k definici koryta (§ 44 mj., tedy není-li i břeh v katastru veden jako vodní plocha, linie, za kterou by se řeka rozlévala do okolí) a skutečnosti, že nikdo nechodí po strmé stěně koryta ale, těsně vedle podmínka předchozího projednání neguje oprávnění projít podél toku dle § 50. Normu považuji za odporující si a domnívám se, že právo na volný průchod by platilo i bez projednání všude tam, kde není možný průchod korytem řeky (tedy kde koryto není vedeno jako vodní plocha a je natolik strmé, že neumožňuje pohodlný průchod).