Náhrada za zvýšení majetku manžela a její promlčení
2.9.2015
Dobrý den, prosím o radu, jak mám postupovat v následující situaci. Nastěhovala jsem se do manželova bytu. Po sňatku jsem přispěla značnou částkou na pořízení nového auta (nahradilo původní manželovo), postupně jsem výnos z prodeje mojí vlastní nemovitosti a restitučních nároků investovala do zhodnocení domu, zařízení nábytkem atd.
V průběhu manželství mně manžel daroval polovinu nemovitosti. Nyní stojíme před rozvodem a já bych ráda věděla, zda mám nárok na vrácení investovaných částek, případně na část majetku. S manželem se zcela jistě na rozdělení SJM nedohodneme, bude se jednat zřejmě o tzv. sporný rozvod. Děkuji. MT, okres neznámý
právní úprava § 742 odst. 1 písm. b,c)
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
Nárok tedy máte, ale k tomu je třeba upřesnit 2 body.
1. Zohlednění opotřebení (§ 742 odst. 2)
Je třeba zohlednit opotřebení majetku v SJM. Náklady na údržbu za dobu soužití hradí ten bohatší – prostě chcete spolu žít ve velkém domě nebo řeknete, hele, tento drahý životní styl já ze svého financovat nebudu. Auto jste měli společně, ač ho třeba výlučně užíval jen manžel. Takže pokud to není cenný veterán, tak to je po 8 letém opotřebení odpisovka …, jíž si dělíte na půl. § 742 odst. 1 písm. b) je třeba vykládat restriktivně, tj. tak že se vztahuje pouze na existující a nikoli společně spotřebovaný majetek. To by pak jeden z manželů po x – letech mohl přijít za druhým a říct: „Tehdá jsem zaplatil společnou dovolenou ze svého majetku a nyní je čas srovnat účty …“ 🙂
Náklady na údržbu za dobu soužití však nejsou opravy vad z dob před soužitím a zhodnocující rekonstrukce. Ty by Vám měl kompenzovat.
2. Dar poloviny nemovitosti jako protihodnota investic manžela do majetku druhého manžela – smyslem poloviny darování nemovitosti nebyl fakticky dar, ale zejména zohlednit a započíst Vaše dosavadní investice v rozsahu hodnoty daru. To byla skutečná vůle při daném právním úkonu – daru, k níž by se při vypořádání mělo přihlédnout. Tzn. pokud jste přispěla více, než činí hodnota darované poloviny a náklady na údržbu za dobu společného užívání, měl by Vám to manžel ve vypořádání SJM ve převyšující zbylé části vynahradit. Pokud cena 1/2 domu převyšuje vaši investici sníženou o opotřebení domu, půjde o dar vůči Vám (posl. věta odstavce změněna 19.4.2016).
- Promlčení nákladů vynaložených na majetek druhého, jehož se druhý z manželů úmyslně zbavil (prodej, dar)
Dotaz (red. upraveno): Dobrý den, v r.2007 jsem prodala svůj byt a nastěhovala se do bytu přítele a jeho rodičů, kde jsme se po naší svatbě z 1/3 podíleli na rekonstrukcích. Za manželství jsme postavili převážně z peněz z prodeje mého bytu chatu, jež byla v r.2011 zúžením SJM převedena do mého výlučného vlastnictví. 2013 manžel daroval svou polovinu bytu bratrovi a mě tam zřídil také věčné břemeno užívání. 10.2.2016 jsme podepsali nesporný rozvod, vypořádali movitý majetek. Mám manželovi vyplatit peníze, které si nárokuje z chaty? Mohu nárokovat půlku investic po současných majitelích- bratrovi manžela a po jeho rodičích, které byly použity na rekonstrukci? Mám doklady o zaplacení na plast. okna, dveře, vnitřní dveře, výpisy z mého účtu co jsem platila firmě za okna, fotodokumentaci a jiné důkazy. Děkuji za odpověď.
Odpověď (ve velmi zjednodušeném a pro stručnost a srozumitelnost právně nepřesném vyjádření): Tady zjednodušeně řečeno došlo k obchodu podobném jako v bodě 2 výše – vám připadla převážně Vaše chata a manželovi (jeho bratrovi) převážně manželova část bytu. Ve „hře“ je tedy polovina investic do bytu méně cena chaty snížená o Výlučně vaše peníze v ní.
To, co se překrývá, započtěte. Tzn. peníze ani za tu malou část chaty, jíž jste hradili společně, manželovi do výše zápočtu nedávejte. Zbytek můžete zažalovat, doporučuji co nejrychleji vzhledem k 3 leté promlčecí době daru části bytu manželem jeho bratrovi. Soud i Vás z toho bude bolet hlava, neb je to slušně zamotané, ale pokud není vůle se dohodnout … Navíc potřebujete i vyřešit ty užívací práva, jež Vám budou brzdit případný prodej nemovitosti. Vaše procesní postavení je lepší a pokud to důkazně ustojíte, právníky obou stran bude hradit manžel. Jenže na tohle lidi často neslyší. Když jsou ve hře city, tak se zabejčí, i kdyby měli nakonec platit. Navíc čas hraje proti Vám, takže žalobu podejte bz dalšího. Zpět ji můžete vzít vždy (soud pár let potrvá) a bude vás to stát jen polovinu soudního poplatku. Vedle toho zkuste najít osobu, k níž máte oba důvěru jako prostředníka pro mimosoudní vypořádání.
Doplnění: Z následné komunikace upřesněno, že byla soudně schválena též dohoda o vypořádání veškerého majetku a břemen, kde byl Váš nárok z náhrady nákladů na byt vyloučen Vaší advokátkou na základě dle mého názoru chybné argumentace s tím, že jde o majetek bratra a že na něj nemá nárok. To situaci značně mění ve Váš neprospěch. Vzhledem k tomu, že od darování majetku manželem července 2013 do podepsání dohody o vypořádání (únor 2016) ještě neuplynula promlčecí doba nároku manželky ve smyslu § 742 z investic do darované části bytu, byla doporučena žaloba na advokátku manželky o náhradu škody. Doba investice není rozhodná – promlčení je totiž třeba počítat nejdříve od doby, kdy manžel majetek již nevlastní či dokonce až od doby, kdy o faktu, že manžel již není vlastníkem dotčeného majetku, dozvěděl druhý z manželů (viz. právní argumentace dále).
Obecná právní rovina
Domnívám se, že nároky § 742 odst. 1 písm. b,c) jsou lex specialis vůči obecným pravidlům promlčení a po dobu existence manželství u nich neběží promlčecí lhůta. Nevím, jaká je v tomto ohledu judikatura, ale i pokud by byla odlišná, patrně by ji šlo nabourat argumentací ve smyslu: zákon chrání rodinu a manželství, nenutí manžele si majetkové nároky vypořádávat či je žalovat u soudu, aby si zajistili pokračování jejich ochrany.
Lex specialis jsou však pouze částečně, a to po dobu existence majetku manžela resp. majetku, jenž pořídil náhradou za dotčený majetek. Pokud manžel majetek daruje, je zničen či ztracen a majetek manžel již nemá a náklad nelze ani započít (náklady vynaloženými v opačném směru), měla by začít běžet obecná 3 letá promlčecí lhůta, přinejmenším od doby, kdy se o snížení majetku druhého manžela dotčený dozvěděl. Každopádně, pokud manžel bez náhrady zbavuje svého výlučného majetku, na nějž přispěl druhý z manželů bez náležité protikompenzace, měl by druhý z manželů pořádně zbystřit a vypořádání požadovat. I selským rozumem, pokud někdo rozdává de facto Váš majetek a vy s tím nejste ztotožněni, je třeba se ozvat.
Možná tato právní konstrukce v odstavcích výše přesná a jistější by bylo zůstat u toho, že soud takovou situaci prostě zohlední ve smyslu § 742, jenž je pro tyto velmi složité vztahuje, kde se mixuje ochrana majetku a dalších nemajetkových zájmů (manželství, rodiny), dostatečně gumový, ale uvedl jsem jí, neb by měla pomoci v morální orientaci soudce.
Související články: Vypořádání nemovitosti ze společného jmění manželů
Dotaz: Dobrý den mám dotaz, před několika lety jsem zdědila činžovní dům po svém otci. Vzhledem k nátlaku manžela jsem bohužel rozšířila sjm o tuto nemovitost (cca před 5 lety). V současné době jsme s manželem rozvedeni a čeká nás majetkové vyrovnání. Je podle zákona možné, abych získala tento dům zpět do vlastnictví a nějaká možnost, když prokážu, že jsem dům zdědila. Do tohoto domu jsme po celou dobu nic neinvestovali a dům je stále ve stejném stavu jako byl v době rozšíření sjm. Děkuji předem za odpověď. Lenka
Odpověď: Věc budu muset více nastudovat. Předběžně se domnívám, že rozšíření SJM, co se vlastnického práva týče, má fakticky účinky daru poloviny podílu, nebylo-li sjednáno vypořádání s jiným než 50% podílem. Proti hovoří poměrně slabý argument, že faktickým smyslem rozšíření je, že po dobu manželství „obdarovaný“ věc v rozšířeném SJM užívá jako „svou“. To ale vzhledem k absenci přidaného hodnoty nedává příliš smysl, jelikož ani na návštěvě u milenky či milence se člověk neptá, jestli si může sednout na cizí židli či použít cizí záchod.
Do značné míry by Vás v tomto případě mohl zachránit § 741 odst. 1 písm. f) „přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.“ Nevím, jaká je soudní praxe, co se tohoto „přihlédnutí“ týče (obvykle dané ustanovení řeší situace, kdy jeden více vydělává, hraje automaty apod. a myslím, že odchylka od 50% nebývá zásadní). Ač zde jde o poměrně specifický případ rozšíření jmění bez racionálního důvodu, smlouvy nejsou pro legraci. Můj odhad je, že v takových případech (kdy druhý manžel do majetku v rozšířeném SJM neinvestoval práci ani peníze) by se mělo vypořádávat napůl cesty, tzn. že napůl by se zohlednil charakter rozšíření SJM jako daru a napůl to, že dárce se 100% zasloužil o nabytí dotčeného majetku. Soud by pak při vypořádání přiřkl 75% „dárci“ a 25% „obdarovanému“. Nátlak manžela je samostatná kapitola, teoreticky by mohl vést až ke zneplatnění smlouvy o rozšíření majetku, ale to bude velmi obtížné prokázat. V této souvislosti se na první pohled nabízí též otázka operovat s dobrými mravy Dárce – lásku nelze kupovat a darovaný majetek jen tak odebírat a Obdarovaného, jež vyžaduje za lásku nadstandardní dary nebo naopak pracuje a investuje do cizího. Dobré mravy zde ale nejspíš nemají relevanci. Jsme svobodné bytosti, navíc OZ upravuje situace, kdy jeden vynakládá svůj majetek na majetek manžela(-ky).
Daotaz:Dobrý den, Rozvod jsme měli před necelými třemi roky (sporný r.). Úpravu majetkových práv po rozvodu jsme vyřešili Dohodou o vyrovnání maj., byly hypotéky (takže vyvázání), rozdělení si domů, dluhů apod. (bez emocí a výhrůžek se to neobešlo). Byly jsme také časově tlačeni na fixaci úvěru v r. 2017 a příjmy pro bonitu. Jenže při tom všem si ještě ex vzpomněl na jednu pohledávku, kterou chtěl také, aby mu byla proplacena, jinak udělá problémy (šlo o bezúročnou půjčku organizaci, kterou jsem zastupovala). Z důvodů možných velkých problémů jsem svolila k tomu, aby tu svojí polovinu pohledávky odečetl z toho, co mi má vyplatit v rámci vypořádání. (Následně vše proběhlo, musela jsem prohlásit bance, že mi některou část peněz z vyrovnání již uhradil. Na KN se domy převedly také ještě před výplatou peněz, jinak by banka nedala nové hypotéky a nevyvázala. Převody a vypořádání vše v 2017).
Nyní je po finančním vypořádání (dle Dohody nikdo nikomu nic nedluží), ale nechala jsem si prověřit nárok na jeho 1/2 z pohledávky, kterou mi odečetl z výplaty. Zjistila jsem u právníků, že když peníze, které byli zapůjčeny (pohledávka) byli ze zisku, který byl financován výhradně z peněz z dědictví, tak na pohledávku neměl nárok, ikdyž vznikla za manželství (mělo by jít ve vypořádání podle starého obč. zákona).
a) Je možnost požádat soud o opravu Dohody majetkového vyrovnání např. pouze v tomto bodě? (Ještě neuplynula lhůta 3 let – ale brzy uplyne, a tak se radím, kde to jde).
b) Nebo se musí napadnout celá Dohoda o vyrovnání – pro neplatnost, (uzavřená v tísni..?)? Pak by mělo být opět vše na půl, i když si každý hradíme několik let své dluhy, dál jsme zhodnocovali nem., nové hypo apod. a s domy jsme se dohodli.
= následně by se muselo požádat soud o zpracování nového majetkové vyrovnání?
Na úpravu Dohody mimosoudní cestou se mi s ním nepodařilo dohodnout.
Žádnému právníkovi z dotázaných se moc do toho nechce.
Děkuji předem za brzkou odpověd (Lhůta uplyne teď v 10/2018 a řeším to od ledna).
Odpověď: „když peníze, které byli zapůjčeny (pohledávka) byli ze zisku, který byl financován výhradně z peněz z dědictví, tak na pohledávku neměl nárok, ikdyž vznikla za manželství (mělo by jít ve vypořádání podle starého obč. zákona).“
Tato informace je mylná. Každý zisk za trvání manželství včetně majetku jen jednoho z manželů (např. získaného v dědictví) spadá do SJM.
Dohodu uzavřenou v tísni lze do 3 let soudně napadnout, zda by však byly splněny podmínky pro takové zneplatnění by bylo možno posoudit až se znalostí všech faktů a s tím Vám již bude muset pomoci advokát …
Manželka se chce rozvézt. Po svatbě jsme postavili rodinný dům, máme hypotéku přes tři miliony korun, pozemek na němž se dům stavěl byl manželčin, stavělo se v roce 2014 a 2015, dům je v katastru veden jen na manželku, já jsem však do stavby vložil cca dva miliony korun (cena domu cca 6 milionů). Jak postupovat, abych o vložené peníze nepřišel?
Stačí toto zahrnout do rozvodové dohody nebo pokud dohoda nebude, tak to říct u soudu a dokázat doklady, bankovními transfery či jiným způsobem (třeba i Vaší výpovědí).