Náhrady právního zastoupení vymahačů a boj s nimi
3.4.2012 aktu 11.8.2014
Úprava od 1.7.2014
Teprve vyhláškou 120/2014 byly zohledněny legislativní výtky ústavního soudu a pro formulářové žaloby (1 vzor, 1 skutková věc – jízdné, nemocniční poplatek), vymáhané jednou sobou nyní platí § 14b advokátního tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb., jenž drasticky redukuje cenu právního úkonu v řízení před soudem a v exekuci, a paušální částky nákladů na úkon (poštovné, tel. apod.) a dále odměnu právní služby omezuje výší dluhu bez příslušenství, což znamená, že pokuta za jízdné 1000,- Kč se stále vyplatí vymáhat, zapomenutý poplatek u doktora 30 Kč (již zrušeny) však nikoli. Vymahači rozhodně mají proč naříkat. Někteří však možná vymáhaní opouštějí i rádi, neboť tuto činnost z advokátů zajišťovala pouze ta největší advokátní spodina (dle mých zkušeností advokáti vysoce podprůměrní) a jejich pověsti to nesvědčilo.
To je velký krok kupředu a bohužel jsme na něj museli čekat 2 a půl desetiletí.
§ 14b
„1) V občanském soudním řízení,
a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech,
b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a
c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení,
činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty
1. do 10 000 Kč ………………………….. 200 Kč,
2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč …………….. 300 Kč,
3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč …………….. 500 Kč.
(2) Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů.
(3) Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7.
(4) Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty.
(5) Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí
a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2,
b) 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3.“
Tarifní hodnota
§ 8 (1) Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.
(2) Je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění.
(3) Je-li zákonem stanoveno spojení dvou nebo více věcí ke společnému projednání, považuje se za tarifní hodnotu hodnota věci, která je nejvyšší.
(4) Při výkonu rozhodnutí nebo exekuci (dále jen „výkon rozhodnutí“) pro opětující se plnění je pro stanovení tarifní hodnoty rozhodná jen hodnota splátek, které jsou v době nařízení výkonu rozhodnutí již splatné.
(5) Ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, vychází se z ceny celé věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě návrhu na reálné rozdělení věci se vychází z ceny celé věci.
(6) Ve věcech vypořádání společného jmění manželů se vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání.
(7) V dědických věcech se za tarifní hodnotu považuje obvyklá cena zůstavitelova majetku odpovídající výši dědického podílu klienta.
Od 7.5.2013
25.4.2013 článek bude lehce revidován: Ústavní soud zrušil vyhl. 484/2000 Sb. od vyhlášení nálezu 116/2013 Sb. 7.5.2013 se náklady budou počítat úkonově dle vyhl. 177/1996, pro hromadné žaloby na minimální částky se v zásadě nic nemění
Do 7.5.2013
4 obecné linie obrany
0. Promlčené dluhy, uznání neplatného dluhu, úhrada žalované částky, prominutí zmeškání lhůty soudem
Obecná promlčecí doba je 3 roky, a počítá se ode dne, kdy mohlo být prvně žalováno (den po splatnosti splátky ohledně této splátky či celého dluhu, stal-li se v důsledku prodlení splatný celý dluh. Více článek promlčení.
Uznáte-li neplatný dluh, např. podepíšete splátkový kalendář na dlužnou částku i náhrady nákladů právního zastoupení, aby jste dosáhli stažení žaloby, domnívám se, že takové uznání je v rozsahu neúčelně vynaložených nákladů na právní zastoupení (tj. nákladů, jež by soudem nebyly přiznány viz dále) neplatné. Nelze totiž uznat neexistující dluh. Zde snad jen pozor na úkon zvaný narovnání, jímž lze uznat i neexistující dluh. Ze strany vymahačů by však v případě takového narovnání mohlo jít o jednání proti dobrým mravům a obcházením zákona (chybí podmínka spornosti závazku), takže by se též bylo možné dovolat neplatnosti takového právního úkonu.
Uhradíte-li žalovanou částku, byť je promlčena, má žalobce zásadně plný úspěch ve věci a náleží mu rovněž právo na náhradu nákladů právního zastoupení. Pokud tedy chcete dluh uhradit, vyžadujte písemné potvrzení, že úhradou částky s úroky se žalobce vzdává veškerých případných nároků spojených s danou kauzou a procesem.
Prominutí zmeškání lhůty soudem – např. Podání odporu vůči plat rozkazu z důvodu nemoci, zahraniční cesty apod. – zde je třeba požádat o prominutí a s touto žádostí spojit předmětný úkon – odpor, odvolání atd. Dejte ale pozor je to třeba učinit bezodkladně. Tj. nejdéle během 24 hodin méně je lépe, judikatura je v tomto ohledu velmi nekompromisní.
1. Účelnost vynaložených nákladů na právní zastoupení
V tomto bodě spočívá nejsilnější bod obrany proti právním nákladům vymahačů.Základ tvoří § 142 a270 občanského soudního řádu,[1] podmiňující přiznání nákladů účelností jejich vynaložení.
a. Máš-li vlastního právníka, nemáš nárok na proplacení externího zastoupení při formulářové žalobě (účelnost nákladů na zastoupení)
sp. zn. IV. ÚS 2777/11 ze dne 27. prosince 2011, kde US přiznal pouze hmotné vynaložené náklady tj. poplatek za soudní řízení a náhradu hotových výdajů v řádu stokorun s tím, že jde jednak o nechtěný produkt a nikoli o atraktivní zboží, na kterém by dopravní podnik a jeho smluvní advokáti měli vydělávat, navíc s tím, že DP má vlastního právníka, jež to mohl zvládnout bez pomoci advokáta. Jinými slovy větší společnosti vybavené právníkem si na tyto superlehké kauzy nemohou najímat externí právníky a pokud tak učiní, měli by je platit ze svého.
b. Náklady vymáhání dle skutečně odvedené právní služby, tj. u formulářové žaloby max. do výše jednonásobku jistiny
Nález US zn. I. ÚS 3923/2011ze dne 29.3.2012 bod 31 de facto omezil náhradu odměny právní zástupce při formulářové (hromadné) žalobě na jednonásobek dlužné částky. Věc v zásadě odůvodnit tím, že u hromadných žalob nejde o úkon právní služby, ale administrativní činnost. Akceptuje, že určité náklady přece jen vznikají, proto tedy jednonásobek. Nepůjde-li jednoznačně o hromadnou žalobu, soudy by měly zkoumat, nakolik jde o poskytnutí právní služby a na kolik o překopírování vzoru a přepsání nacionálií.
Tento nález lze možná i vnímat jako určitou možná ne zcela povedenou modifikaci nálezu v bodu 1a. Ústavní soud si evidentně uvědomuje nepoměr, kdy dopravní podnik by měl disponovat X administrativními pracovníky zabývajícími se vymáháním proti situaci, kdy by věc outsourcoval (outsourcovanou práci lze hradit, jde-li o právní službu), přičemž jednonásobek jistiny uvádí jako orientační hranici. Můžeme zde dokonce vycítit i určitou nekonzistenci, kdy US na jedné straně říká, že odměnu je možné poskytnout do výše jednonásobku jistiny a na druhé, že pouze za úkon právní služby (který ale u dané hromadné žaloby neexistuje). Dle mého názoru by bylo o.k. přiznat jako odměnu za zastupování pouze náhradu hotových výdajů dle advokátního tarifu za 1 úkon (1 protože zastoupení není účelné) dle advokátního tarifu, tj. 300 Kč, aby se pokryly administrativní náklady na poštu, materiál a administrativního pracovníka. Odměna zastupování tvoří jen část nákladů řízení, dále tam budou paušály na hotové výdaje úkonu (poštovné, telefon …), soudní poplatek, svědečné apod …
c. Kdo chce moc, nemá nic, aneb jak US vyškolil formalisty formalitou 🙂
Tak by se dal charakterizovat poslední sjednocující judikát ústavního soudu z 25.7.2012 I. ÚS. 988/12, kde vymahači jízdného dostali opět plnou nakladačku. Za účelný náklad byl totiž uznán pouze soudní poplatek. Ústavní soudci bilancují nad nálezy rozebranými výše a v podstatě vymahačům vzkazují – Chcete nás šikanovat formalitami s právním zastoupením, o.k. také vás uděláme na formalitách a při zastoupení nedostanete ani ten jednonásobek ani to, co by jste zaplatili za levné brigádníky tuto administrativu zpracovávající, neboť zastoupení není účelné. Trochu srdcařina, ale tak to má být! Soudce musí být trochu srdcař! V tomto ohledu jsem fanda Ústavního soudu v Brně a Pražského Vrchního soudu, který někdy možná trochu bije formalističtější Nejvyšší soud v Brně. Ale to je věčný a křehký boj – příliš formality=debilita práva, jak jsme ji donedávna zažívali u nesmyslných náhrad zastoupení, příliš srdce=anarchie.
V médiích je často nesprávně zdůrazňovaná bagatelnost. Bagatelní pohledávky nepřímo vymezuje § 201/2 osř[2] tj. plnění do 10 000 Kč (vyjma rozsudku pro zmeškání a uznání). Ale tím hlavním kritériem je šablonovitost zvláště pak hromadnost. Naopak bagatelnost je dána spíše z povahy věci, protože u vyšších částek náhrady relativně významně klesají (procentuálně odměna i relativně paušál hotových výdajů nákladů na úkon). Formulářovou žalobu definuje bod 28 nálezu okazovaném v bodě 4. tohoto článku, a to v souladu s tím, co si pod tím představí běžný smrtelník. Prostě jen vyměníte jména a adresy a jdete s tím na soud. To není právo, ale administrativa.
Ústavní soud zde zabudoval pojistku, že pro přisouzení výše náhrad je podstatná nikoli výše žalované částky, ale zejména nakolik byla právní služba skutečnou právní (odbornou) službou a nakolik sekretářskou prací. Za relevantní kromě hromadnosti (šablonovitosti) rovněž považuje, zda jde o tzv. formulářovou smlouvu mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy spotřebitel nemá možnost měnit smluvní podmínky (jízdné, telefon, energie, pojištění …), jinými slovy též nakolik jde o samotný spor a jeho složitost a nakolik pouze o náhradu nákladů. Argumentace nálezů o neúčelnosti zastoupení bude tedy soudy u hromadných formulářových žalob patrně akceptována bez ohledu, zda je v řízení jednalo o částku vyšší či nižší než 10 000 Kč. Zvláště silná by pak argumentace měla být v exekučním řízení, kde je úloha právního zástupce obvykle omezena na podání návrhu na nařízení exekuce – čistě formulářová záležitost.
2. Moderační právo soudu
Dle § 150 osř[3] v nalézacím řízení (jednoduše řečeno běžný soud) dle § 270 odst. 4 OSŘ v řízení o výkonu rozhodnutí a § a 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) v exekuci soud může nepřiznat náhradu nákladů zastoupení strany i přes úspěch ve sporu, „jsou-li zde důvody zvláštního zřetele.
Zde judikatura ohledně důvodů zvláštního zřetele směřuje v podstatě ke 2 není jasné, zda alternativním či kumulativním podmínkách (vývoj probíhá).
a) právní zájmy oprávněného nebudou dotčeny
Vztahy osob hromadně vymáhajících pohledávky jsou nastaveny fakticky tak, že v tomto případě nebude oprávněný jakkoli dotčen, nebude-li mu přiznán nárok na náhradu nákladů na zastoupení. Formálně to může být nastaveno i tak, že klient je povinen k náhradě nákladů zástupce či exekutora. Tento nárok však nikdy nebude vymáhán, neboť v takovém případě by se právní zástupce již další zakázky daného klienta nedočkal. Dvojnásob to pak platí v případě exekuce, kde již se právním nakapsoval v předcházejícím řízení. Ale pozor nelze argumentovat tím, že již získal dost před tím, ale zdůraznit, že zájmy nepřiznáním náhrad nebudou dotčeny (srov. s nálezem Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 457/07, ze dne 14. 08. 2008[4]).
b) ústavní soud v souvislosti v nálezech výše uvádí, že rozhodnutí o nákladech řízení má být spravedlivým završením procesu, zde se v podstatě zohledňuje již výše uvedené účelnost, dotčení zájmů oprávněného, ale též i poměr vymáhané částky a nákladů (a to i předchozího řízení, ač samo o sobě to relevantní není), zneužívání práva, a v poslední řadě spíše za výjimečných okolností eventuálně i postavení procesních subjektů (např. to, že původní věřitel měl vlastního právníka, jež mohl jednoduchý úkon zajistit, podobně zaměstnanci vymahače). Spíše extrémem, jemuž se soudy značně brání (vzhledem k nutnosti předvídatelnosti rozhodování a snadné napadnutelnosti rozhodnutí zohledňujících takové skutečnosti), jsou další skutečnosti majetkové postavení obou subjektů, snaha plnit v těžké životní situaci a netrpělivost věřitele, zapomenutí úhrady 60 kč nemocničního poplatku a následné nezaplacení upomínky z důvodu neohlášení změny trvalého pobytu (pozor nikoli co do povinnosti platit dluh, bavíme se stále o nepřiznání náhrad nákladů na zastoupení). Zmínit je můžete, nejspíš nebudou mít vliv, ale neměly by ublížit. Samozřejmě pokud ta story bude na dluh jsem se vybodl, protože jsem právě neměl a pak se přestěhoval, ale kašlal na přeregistraci pobytu, mohla by i uškodit.
3. Náhrada nákladů exekuce
Náklady exekuce se dělí na odměnu a výdaje soudního exekutora, odměnu a výdaje právního zástupce povinného (rozuměj advokáta, nikoli obecného zmocněnce) a soudní poplatek (viz z. o soudních poplatcích[5]) za podání návrhu na nařízení exekuce. Časem o nákladech možná napíší samostatný článek pro zpřehlednění. Obecně, zde je problém v tom, že soud o nařízení exekuce rozhoduje bez nařízení jednání, aby nebyl zmařen účel exekuce. Stručně řečeno, po platebním rozkaze či rozsudku už nebude mít možnost žádného dalšího vyjádření se u soudu a zbudou vám pouze opravné prostředky. Krom toho, že ztrácíte možnost se bránit, jste rovněž ochuzeni o informaci a kolikrát zbytečně naskakují další náklady (více případ 1 dále).
a) dobrovolné splnění povinnosti na výzvu exekutora (po nařízení exekuce)
Pokud dobrovolně splníte vymáhanou povinnost na výzvu exekutora po nařízení exekuce, odměna exekutora a v některých případech i paušální výdaje se automaticky krátí o polovinu (blíže § 11/1a a 13/3 vyhl. č. 330/2001[6]). Ve výzvě exekutor uvádí tyto snížené náklady. Není-li po výzvě exekutora dobrovolně plněno, výsledné náklady exekuce mohou být ještě vyšší než ve výzvě k dobrovolnému splnění povinnosti. Přínosná je praxe některých exekutorských úřadů, jež uvedou snížené náklady v případě dobrovolného splnění a odhadované náklady v případě provádění exekuce.
b) úhrada nezávisle na nařízení exekuce, tj. před okamžikem oznámení exekuce povinnému
V tomto ohledu existuje poměrně rozsáhlá judikatura včetně rozhodnutí Nejvyššího a nálezů Ústavního soudu, náhrady exekutorů limitující. Nejzajímavější nález ústavního soudu I.ÚS 2930/09, ze dne 21.01.2010 (zadejte do google ústavního soud 2930/09, přímé odkazy na concourt.cz blbnou), obsahující rovněž četné odkazy na předcházející exekuční judikaturu, kde povinná uhradila pohledávku 8.7., avšak exekutorka o tom nevěděla a 16.7. vydala exekuční příkaz. Ústavní soud po neúspěšném dovolání náklady exekutorky snížil jen na prokazatelné výdaje (např. poštovní poplatek). Klíčový tedy byl okamžik dobrovolné úhrady před tím, než se povinný dozvěděl o exekuci. Viz citace klíčové části nálezu[7]. Je-li to váš případ, přidejte tuto argumentaci do námitek proti exekučnímu příkazu či příkazu proti úhradě nákladů exekuce (více případ 3 a vzor námitek na konci).
c) odměna o náhrada nákladu právního zástupce v exekuci, počet úkonů!
Zde nyní pominu argumentaci výše, že by neměla být ve většině případů vůbec přiznávána a bude se věnovat případu, kdy právním svou práci skutečně odvede (např. bude exekutorovi referovat o nějaké složité firemní struktuře dlužníka). Odměna právního zástupce „za řízení“ se vypočte jako 50% z procentní odměny dle § 3 (a §12) vyhl. 484/2000 Sb.[8].
Pokud by soudy neuznaly argumentaci neúčelnosti zastoupení v exekuci pro hromadné formulářové žaloby, lze se opřít ještě o § 18/1 vyhlášky 484/2000 „Učinil-li advokát nebo notář v řízení pouze jediný úkon právní služby, soud sníží sazbu odměny o 50 %, nejméně na částku 400 Kč.“. Vzhledem k tomu, že převzetí hromadné formulářové žaloby ve smyslu výše není úkonem právní služby, ani porada s klientem či jiné úkony se nečiní, advokát si jako úkon právní služby může počítat nejvýše písemné podání u soudu. Odměna právního zástupce v exekuci formulářové žaloby tedy může činit za řízení nejvýše „25% základu“ + náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (za jeden úkon právní služby dle § 13/3 vyhl. 177/1996 Sb)[9].
Praktické zkušenosti:
Případ 1 – duben 2012
Kamarádka se na mě obrátila s usnesením soudu o nařízení exekuce a výzvou exekutora ke splnění vymáhané povinnosti 15 000 z pravomocného platebního rozkazu (3000 dluh a 12000 náhrada právního zastoupení) a 14 000 záloha náklady na náklady exekuce (náklady a odměna exekutora a náklady o odměna na právního zástupce oprávněného).
Uhradili jsme pouze vymáhanou částku a formálně chybně se odvolali do výše nákladů exekuce. Soud odvolání s argumentací dobrovolné úhrady (zde již povinná na rozdíl od případu výše věděla o exekuci) odmítl § 44(7) exekučního řádu: „Proti usnesení o nařízení exekuce je přípustné odvolání, v němž nelze namítat jiné skutečnosti než ty, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce (což se mj. píše i v poučení usnesení o nařízení exekuce …).
Správný postup by byl 1. uhradit i zálohu na náklady exekuce (náklady a odměna exekutora a náklady o odměna na právního zástupce oprávněného). 2. Po dobrovolném splnění povinnosti exekutor vydá příkaz k úhradě nákladů exekuce (tj. nákladů a odměny nejen exekutora, ale i právního zástupce), tedy jakési konečné vypočtení nákladů. Proti němu je možno podat námitky ve lhůtě 8 dnů od doručení příkazu. Námitky by měly spočívat v požadavku na nulovou odměnu právního zástupce s argumentací formulářových žalob (viz nálezy Ústavního soudu výše), neboť role právního zástupce v exekuci je až na výjimky nulová, u formulářových žalob to platí dvojnásob (2krát0=tuplovaná nula). Nebudou-li námitky exekutorem a akceptovány, předá je soudu. Budete-li u soudu neúspěšní, soud může protistraně přiznat přísudek na nákladech řízení 1000,- Kč (§14/3 vyhl. 484/2000 Sb.), ale to je vzhledem k okolnostem nepravděpodobné.
Případ 2
Černý pasažér (známý ženy) se na mě obrátil s žádostí o vyřízení vymáhané pokuty. Platební rozkaz zrušen soudem pro nedoručení. Navrhl jsem AK protistrany úhradu pokuty + jednonásobek na právní zastoupení dle nejnovější Judikatury. Stále požadovali celou částku, i po té, co jsem jim odargumentoval, že je to nesmysl … Žalovaný tedy zaslal pokutu + jednonásobek pokuty na právní zastupování s tím, že dojde-li na soud, nebudou patrně přidány náklady vůbec žádné a budou je tedy vracet. Předpokládám, že o nich již neuslyším. Po červencovém nálezu ÚS bych již ale dnes nezaplatil víc než částku a úrok.
Případ 3 +vzor – Námitky proti úhradě zastoupení společnosti vymáhající pohledávky v exekuci – srpen 2012
Ve lhůtě 8 dnů podány námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce (přesněji pouze nákladů na právní zastoupení v exekuci, odměna exekutora zpochybněna nebyla), spočívající v tom, že náklady na právní zastoupení společnosti vymáhající pohledávky v exekuci nejsou vynaloženy účelně a tudíž dle nálezu US nemají být přiznány. Více vzor námitek.
Zde se možná bude někdo ptát, zda to lze udělat i jinak, než aby se zaplatili náklady právního zastoupení a následně nárokovali zpět. Tuto variantu (nutno též přizpůsobit vzor výše) nedoporučuji (více v poznámce).[10]
Související články: Vysoký účet za advokáta – obrana
[1] Občanský soudní řád (z.č. 99/1963 Sb.)
§ 142 (1) Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
§ 270
(1) Spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloží soud i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniž stanoví lhůtu k jejich zaplacení. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady.
(2) Oprávněný má nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí.
[2] Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.
[3] § 150 „Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.“
[4] „Nepřiznal-li správní soud v samostatně vedeném řízení úspěšnému účastníkovi (§ 60 odst. 1 soudního řádu správního) náhradu nákladů advokátního zastoupení s odůvodněním, že tyto náklady již byly uhrazeny v jiném řízení, použil argument v zákoně neobsažený a z hlediska předchozího postupu neočekávatelný, čímž vykročil z mezí, v nichž lze vykonávat státní moc (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). „Nerespektováním“ čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zasáhl do stěžovatelova práva na spravedlivý proces, garantovaného v čl. 36 odst.1 a 2 Listiny základních práv a svobod.“
[5] Položka 21 přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, pp
Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí
a) je-li vymáháno peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně 500 Kč
b) je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 25 000 Kč 2 % z této částky
nejvýše 75 000 Kč
[6] Vyhl. č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, pp
Odměna za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky
§ 5 (1) Nestanoví-li se dále jinak, je základem pro určení odměny za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky výše exekutorem vymoženého plnění.
(2) Pokud při exekuci prodejem movitých věcí dochází k výplatě více pohledávek z výtěžku, je základem pro určení odměny ta část vymožené částky, která byla na tyto pohledávky vyplacena.
(3) Pokud při exekuci prodejem nemovitostí nebo při exekuci prodejem podniku byly uspokojeny zcela nebo zčásti nároky oprávněného, toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný anebo věřitele povinného, který podal přihlášku, je základem pro určení odměny ta část rozdělované podstaty, kterou byly takto uspokojeny nároky těchto osob.
(4) Je-li prováděna exekuce na základě exekučního titulu, ve kterém se oprávněnému přiznává nárok na opětující se plnění, je základem pro určení odměny součet hodnot plnění, která mají být vymožena. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je základem pro určení odměny pětinásobek hodnoty ročního plnění.
§ 6 (1) Odměna za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky činí
do 3 000 000 Kč základu …………………………. 15 %,
z přebývající částky až do 40 000 000 Kč základu …… 10 %,
z přebývající částky až do 50 000 000 Kč základu ……. 5 %,
z přebývající částky až do 250 000 000 Kč základu …… 1 %.
(2) Částka nad 250 000 000 Kč se do základu nezapočítává.
(3) Odměna podle odstavce 1 činí nejméně 3 000 Kč.
§ 11 Společná ustanovení k odměně za výkon exekuční činnosti
(1) Splní-li povinný ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok a uhradí zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného (§ 46 odst. 5 zákona), náleží exekutorovi odměna
a) ve výši 50 % odměny podle § 6, jde-li o exekuci ukládající zaplacení peněžité částky,
b) ve výši 30 % odměny podle § 7 až 10, jde-li o exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky.
§ 13 Náhrada hotových výdajů
(1) Exekutorovi náleží v souvislosti s výkonem exekuční činnosti náhrada hotových výdajů v paušální částce 3 500 Kč. Tato náhrada zahrnuje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, telekomunikační poplatky, odborná vyjádření opisy, fotokopie a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů.
(2) Překročí-li výše hotových výdajů exekutora účelně vynaložených v souvislosti s prováděním exekuční činnosti částku 3 500 Kč, náleží mu místo náhrady podle odstavce 1 náhrada hotových výdajů v plné výši. Tyto náklady je exekutor povinen prokázat.
(3) Splní-li povinný ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok, nepřevyšuje-li vymožené plnění 10 000 Kč a uhradí-li povinný zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného, náleží exekutorovi namísto náhrady podle odstavce 1 náhrada hotových výdajů v paušální částce 1 750 Kč. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.
[7] cit. nálezu Ústavního soudu I.ÚS 2930/09 „Podle názoru Ústavního soudu je nutno též náhradu hotových výdajů soudní exekutorky podle ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, posuzovat analogicky k odměně za provedení exekuce podle ust. § 5 a násl. V případě dobrovolného splnění dlužné částky, kdy exekutor již nemohl vymoci nic, a proto je základem pro určení jeho odměny částka nulová, je nezbytné vyčíslit náhradu hotových výdajů nikoliv paušální částkou, ale pouze na základě prokazatelných výdajů, které vznikly soudní exekutorce (k nim v daném případě viz bod 5) do okamžiku, než bylo stěžovatelkou dlužné plnění uhrazeno. Jinak řečeno, není-li možno soudní exekutorce přiznat paušální odměnu ve výši 3 000 Kč, resp. 1 500 Kč, tím spíše jí není možno přiznat paušální náhradu hotových výdajů ve výši 3 500 Kč.“
[8] Vyhl. 484/2000 Sb. kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení
§ 2 (1) Sazby odměn se stanoví pro řízení v jednom stupni z peněžité částky nebo z ceny jiného penězi ocenitelného plnění, které jsou předmětem řízení, anebo podle druhu projednávané věci.
(2) V sazbě podle odstavce 1 jsou zahrnuty všechny úkony právní služby provedené advokátem nebo notářem s výjimkou odměny za úkony, která patří k nákladům řízení, o jejichž náhradě soud rozhoduje podle § 147 občanského soudního řádu.
§ 3 (1) Není-li stanoveno jinak, ve věcech, v nichž je předmětem řízení zaplacení peněžité částky nebo jiné penězi ocenitelné plnění, činí sazba odměny
1. do 100 Kč 1 000 Kč,
2. přes 100 do 500 Kč 1 500 Kč,
3. přes 500 do 1 000 Kč 2 500 Kč,
4. přes 1 000 do 2 000 Kč 3 750 Kč,
5. přes 2 000 do 5 000 Kč 4 800 Kč,
6. přes 5 000 do 10 000 Kč 7 500 Kč,
7. přes 10 000 do 200 000 Kč 7 500 Kč a
17 % z částky přesahující 10 000 Kč,
8. přes 200000Kč do 10 000 000Kč 39 800 Kč a 2 % z částky přesahující 200 000 Kč,
§ 12 (1) Ve věcech výkonu rozhodnutí nebo exekuce (dále jen „výkon rozhodnutí“) činí sazba odměny,
a) jde-li o vymožení peněžité částky 50 % sazby odměny podle § 3 odst. 1,nejméně 500 Kč,
b) jde-li o splnění jiné povinnosti 5 000 Kč.
[9] vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) pp
§ 13 Náhrada hotových výdajů
(1) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.
(2) Advokát se může s klientem dohodnout na přiměřené paušální částce jako náhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytnutím právní služby. Klient pak při vyúčtování nemůže požadovat specifikaci těchto hotových výdajů a advokát nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.
(3) Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby.
[10] Lze též na výzvu k dobrovolnému splnění hradit částku sníženou o náhrady právního zastoupení v exekuci s písemnou informací exekutorovi, že náhrada právního zastoupení by neměla být přiznány, a že exekuci tím považujete, za vyřešenou. Exekutor to patrně vyhodnotí jako nesplnění a vydá exekuční příkaz, vy podáte námitky, jež exekutor neuzná a předá soudu . – v případě neúspěchu námitek ani u soudu jste nesplnili 15denní lhůtu k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti a exekutor tomu může přizpůsobit účtovanou odměny a náklady (více oddíl 3a). Je to opravdu nouzovka, pokud by vám chyběla právě částka na náklady právního zastoupení, jinak zaplaťte vše a nárokujte náklady právního zastoupení zpět v námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce.
Pingback: Neobjednané zásilky … Nevracejte 11.7.2012 » Magazín spotřebitele
Pingback: Vysoký účet za advokáta – obrana 2.4.2013 » Magazín spotřebitele