Bře 272020
 

JUDr. Ing. Vladimír Koranda, Ph.D., redaktor

V souvislosti  s korona virem (covid-19 nebo také SARS CoV-2) v březnu 2020 byli mnozí podnikatelé nuceni zastavit či značně omezit činnost. Opatření daná usneseními vlády a mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví zasáhla nejcitelněji hotely, penziony (poskytovatelé ubytování) a následně restaurace, hospody (poskytovatelé stravovacích služeb), jež částečně mohli zachovat provoz výdejovým oknem či spoluprací s damejidlo.cz, Uber Eats apod..

Legislativní opatření byla přijata na základě zákona č. 240/2000Sb.  o krizovém řízení a o změně některých zákonů (“krizový zákon”), v účinném znění. Tento zákon v § 36 krizového zákona stanoví právo požadovat náhradu škody státu “způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřením”.

Podmínku nároku na náhradu – příčinnou souvislost nutno vykládat v kontextu. Tzn. nikoli o kolik hostů hotel přišel v důsledku samotného zákazu a nikoli v důsledku samotného viru (obavy lidí cestovat, shlukovat se, nižší výdělky lidí a nižší ochota utrácet v hotelu či obecně). Hotel jako žalobce ponese důkazní břemeno těchto skutečností. Bude je ale možné prokázat např. komparací se zeměmi, kde podobná zákaz neplatil.

Např. v sexshopu Extasica, s nímž Magazín spotřebitele dlouhodobě spolupracuje, při zákazu prodeje v prodejně klesl prodej o polovinu, přestože 3/5 tvoří internetový obchod. Evidentně tedy ztratili i internetové zákazníky, jež nebyli opatřeními státu limitováni. Škody alespoň tedy vznikly nikoli v důsledku opatření státu, ale v důsledku toho, že lidé za dané situace o službu prostě neměli zájem. Obchod měl výdejové okénko, ale zákazníci nesměli vykonávat jiné než nezbytné cesty, takže si pro zboží nemohli přijít. Jaká škoda vznikla v důsledku toho, že byl omezen maloobchodní prodej resp. možnost lidí jít ven (pro zboží) a jaká v důsledku menší ochoty lidí vycházet ven a utrácet peníze, je obtížně prokazatelné.

O náhradě škody tedy bude moci uvažovat spíše menší část podnikatelů, jež bude schopna příčinnou souvislost dobře prokázat.

Opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví v zásadě bez nároku na náhradu škody

Toho si je stát vědom, a tak další opatření od 24.3.2020 již vydává nikoli rámci usnesení vlády dle krizového zákona, ale jako mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví dle § 80/1g zákona 258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění. Ten podobné náhrady jako krizový zákon nestanoví. Škody by pak mohly být eventuálně požadovány při prokázaní příčinné souvislosti ve smyslu výše a navíc prokázání nesprávného úředního postupu (zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem č. 82/1998. Sb. v účinném znění ) – tedy při prokázání zjevné nepřiměřenosti opatření. To by patrně bylo ještě těžší než prokázání příčinné souvislosti, neb po bitvě je každý generál. Zákon o náhradě škody nesprávným úředním postupem stanoví ještě další podmínky, jež v této hypotetické rovině zatím nemá smysl rozebírat.

Je morální žádat o náhradu škody na stát v situaci, kdy opatření musel udělat?

Morálka a právo jsou neoddělitelně spojeny. Vysvětlením tohoto tvrzení, jejž nechápou ani mnozí právníci, Vás nebudu zatěžovat. Morální to je, neb tento institut limituje stát, aby si při daných opatřeních počínal přiměřeně a nezpůsoboval jimi zbytečné škody.

Nárok na náhradu ušlého zisku

V březnu 2020 – v podstatě první masovější zkušenost právníků s krizí v ČR se vyrojilo mnoho právních článků nebo spíše sdělení právníků do médií deklarujících možnost žádat vzniklou škodu i ušlý zisk s výzvou evidovat si ušlý zisk. Nárok na ušlý zisk za situace, kdy celá země trpí, se i selským rozumem jeví jako nesmyslný. Nárok na náhradu ušlého zisku by i v případě prokázání příčinné souvislosti byl zamítnut na základě dobrých mravů. Eventuálně i na základě dalších institutů neb by to stát dost možná položilo.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá