Neobjednané zásilky … Nevracejte 11.7.2012

aneb jak po 7 upomínkách od zasílatele a odpálení vymahačů „vybojovat“ spartakiádní trenky zdarma 🙂

 Zasílání neobjednaného zboží zásilkovými agenturami, nejčastěji kosmetika, tiskoviny, oblečení, drobné dárkové a dekorační předměty a následné vymáhání protiplnění z důvodu bezdůvodného obohacení[1] je poměrně známá praktika než zneužívání institutu bezdůvodného obohacení v § 53 odst. 9 občanského zákoníku fakticky zatrhl absencí povinnosti věc vydat resp. vracet (resp. 1838 nOZ více související článek). Jen drobná poznámka, že jde o spotřebitelský režim (více souvis. článek.), pokud jste podnikatel, vyrábíte např. pračky a do firmy přijde od dodavatele bedna součástek navíc, nelze si ji ponechat. Ale těžko Vám někdo pošle součástky na výrobu praček.

 Přibalování a zboží jiného typu či značky je jasné – jde o neobjednané zboží. Co se týče zaslání zboží jiné barvy, zde bude situace složitější.

1. není-li uvedeno, že výsledný kus se může barevně lišit od nabízeného v letáku

2. barvu lze objektivně považovat za vlastnost, jíž kupující podmiňuje uzavření kupní smlouvy – tj. v případě barvy u věcí s velkým podílem designu, tzn. veškeré oblečení, vybavení domácnosti, vnější stavební materiál např. obklady, asi ne např. barvu nářadí (ale i to by mohlo být sporné)

(aktu leden 2014 řeší nový oz § 1838 více související článek) Nejsem si příliš jist, jak by se kolize institutů bezdůvodného obohacení a ochrany spotřebitele před zasíláním neobjednaného zboží dle speciální normy § 53/9 řešila při zjevných omylech dodavatele. Tj. nezašlou Vám šampon za 100,- ale pračku za 10 000 jíž měl dostat pan Novák ve vchodu vedle. A kde by pak byla ta hranice? Domnívám se, že by se soud rozhodoval dle toho, zda může být zasílání daného zboží jako neobjednaného běžnou praxí daného dodavatele a výše hodnoty zboží. Těžko asi někdo takto posílá pračky nebo bagry :). Orientačně si myslím, že lze odmítnout vrácení zboží, kdy obdobné zboží lze pořídit do 3000,-. Nad tuto hranici je jasné, že nejde o dárek od Santy. Jste povinni ho vydat, ale nemusíte jej zasílat zpět. Ať si pro něj přijedou.

Pro lidi bez právního vzdělání chce ponechání si neobjednaného zboží pevné nervy.2004 mi poslali trenky zdarma a k tomu přibalili triko za 150,-, fajn zaplatil jsem a objednal šedé a černé trenky dle letáku. Přišly pískové až narůžovělé „gay“ trenky a spartakiádní modré (myslím tím, co měly holky na tělák před 1989). Ty už jsem nezaplatil. Napsal jsem jim ať si je odvezou, že jsem je neobjednal, což ani není nutné viz citovaný § 53/9 OZ, ale za slušnost se člověk nikdy stydět nemusí.

Napsali ať jim to pošlu. To jsem nechal bez reakce stejně jako 7 upomínek. Ta sedmá byla legrační. Slova 7. upomínka byla vytučněna a dvojnásobné velikosti. Osmá pak přišla od vymahačů spolu se složenkou. Vymahačům jsem po pravdě napsal, že žádné dluhy nemám a podepsal se tehdy ještě jako JUDr. Je fakt, že tohle (podpis JUDra někdy i stačí), neboť s právníkem bývají obvykle spojeny náklady protistrany na právní zastoupení a to už si vymahači někdy rozmyslí. Samozřejmě, že jsem měl po celou promlčecí dobu 3 let schovaný leták objednaných trenek. Důkazy stejně jako sílu lásky 🙂 nikdy nepodceňujte.

Následně se mi to stalo s údajně švýcarskými žiletkami. Kde jsem objednávku po 6 týdnech nedodání prokazatelně – písemně zrušil a uchoval email. Přišla až za 2 týdny. Krom toho, že se tím nedalo holit. Opět jsem ze slušnosti oznámil dodavateli, že nebudu platit a na důkaz přiložil zrušující email. Tentokrát přišla jen jedna výzva a pak následovala druhá od vymahačů. Těm jsem telefonicky vysvětlil situaci, i to, že dodavatel ví, že nemá nárok a rozloučil se s poznámkou, že tam maj bordel, ať si to daj do kupy. Opět se už nikdo neozval.

Jinak nic proti tomu, aby se dluhy platily. Na vymahače jsem nakrnut proto, kam až to v ČR u drobných dlužníků zašlo. Takoví jsou pro mě prostě cizopasnický untermenschi. Více o boji proti vymahačům zde.