Obludné rozměry práva duševního vlastnictví 9.7.2012
Trvání majetkových práv upravuje § 27 v zásadě na 70 let od smrti autora (Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl+ navazující komunitární právo). Speciální ustanovení pak upravují majetková práva výkonných umělců, výrobců zvukově obrazového záznamu, práva vysílatele na 50 let a pořizovatele databáze na 15 let. Počítačový program je § 65 chráněn jako dílo literární, tj. ve lhůtě § 27. Ještě snad pro úplnost mimo režim AutZ – doba trvání majetkových práv průmyslového duševního vlastnictví (patenty, užitné a průmyslové vzory, polovodiče) vzory se pohybuje resp. lze obvykle prodlužovat až do max. 20 let a že software lze výjimečně též pantentovat – jako součást určitého technického řešení vynálezu. To má ten význam, že patentovaný program nelze pouze kopírovat jako literární dílo, ale ani nezávisle vytvořit bez kopírování z důvodu patentové ochrany (spíše nechvalně známé jsou v současnosti zejména patentové spory spol. Apple).
Dlouhodobá ochrana patentů a krátkodobá ochrana literárních a uměleckých děl o.k.. Ochrana designu – průmyslové vzory – hooodně na pováženou. Zákaz naprogramovat si pro komerční účely vlastní software chráněný patentem jiného, tj. nikoli zkopírovat, ale sám znova nezávisle vytvořit a zejména zákaz nekomerčně sdílet či ukázat veřejnosti literární či umělecké dílo ještě XX let po uveřejnění resp. po smrti posledního z autorů – to je prostě úlet a obludné rozměry dnešního práva duševního vlastnictví. Stejně jako dlouhodobá ochrana počítačových programů, kde má smysl chránit maximálně 10 let, neboť pak už je to zcela mimo…
Právo duševního vlastnictví by se mělo radikálně oříznout
- zcela zrušit (akcesorické) patenty software
- po 10 letech od zveřejnění literárního, uměleckého či vědeckého díla uvolnit ochranu pro nekomerční sdělování veřejnosti (veřejné sdílení)
- po 10 letech od oprávněného uveřejnění uvolnit programy i pro komerční užití
Na závěr bych ještě rád vysvětlil, proč jsem tak proti přebujelé autorské ochraně. Jako právník i autor několika publikací si tak řeži vlastní větev, neboť pro právníky je autorské právo samozřejmě velký byznys. Nejsem proti ochraně technického umu ani umění za prachy. Je super když se udělá nářezový film, který něco stojí, ale 10 let po premiéře už se z něj až tolik nevytříská a nekomerční užití by autory podle mě nijak nepoškozovalo. Hudba funguje dlouhodoběji, ale opět, v nekomerčním volném užití po 10 letech od uveřejnění nevidím problém.U knih si myslím, že by fungovaly dobře i na neprofesionální bázi. Doufám, že to za pár let dokáži se svým science fiction románem, jenž bude zcela free, stejně jako tento spotřebitelský magazín a zde dostupné odborné práce, jež jsem dříve publikoval v nakladatelstvích jen kvůli prestiži.
Pingback: Kopírování filmů a hudby pro vlastní potřebu / Natáčení a focení v kině, divadle, na koncertě (aktu) leden 2013 » Magazín spotřebitele