Odpovědnost neziskové organizace, spolku vůči dobrovolníkům 19.2.2014

Působnost textu:

Následující text pokrývá odpovědnost organizace či spolku, jejímž účelem není dosahování zisku, (dále jen „spolku“) za újmu, jež nastala neplaceným členům či dobrovolníkům (dále jen „povolaní dobrovolníci“) v souvislosti s akcí organizovanou spolkem.

Negativní působnost:

Text se nevztahuje na újmu z pracovně právního vztahu či obdobného odpovědnostně-právního (např. – škola-studenti, dobrovolní hasiči, členové horské služby, dárci krve, osoby pomáhající na výzvu orgánů státní správy či samosprávy apod.).

Absence objektivní odpovědnosti

V právních předpisech ČR není (s výjimkou výše vymezené negativní působnosti) konstruována zvláštní odpovědnost spolku či organizace při jím organizované akci vůči jimi povolaným členům či dobrovolníkům ve smyslu § 2895 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pp (dále též „OZ“) „Škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem“. Spolek tedy zásadně (s výhradou dále) neodpovídá za škodu povolaným dobrovolníkům, kterou nezavinil.

Situace, kdy by teoreticky bylo možné odpovědnost spolku, zejména profesionálně řízeného spolku odpovědnost za nezaviněnou újmu dovozovat

Informace a prevence

„§ 2909 Porušení dobrých mravů

            Škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.“

Využití povolaných dobrovolníků pro cíle spolku, aniž by byli seznámeni s důvodně, v daném časovém okamžiku, seznatelnými riziky by bylo úmyslným porušením dobrých mravů.

Jde-li o plánovanou akci (většina případů), spolek by tedy při předběžném posouzení akce měl vyhodnotit též související věcná a právní rizika objektivně důvodně očekávatelná z rozumně dosažitelných podkladů v daném časovém okamžiku. A plně, tj. včetně jejich míry (pravděpodobnost rizikové události) a dopadů, nejsou-li samy o sobě zjevné, o nich informovat povolané dobrovolníky. U hromadných akcí není vzhledem k případné důkazní nespornosti nutné písemné potvrzení dobrovolníka o tom, že vzal rizika na vědomí. U individuálních akcí (5 a méně) je vhodné dobrovolníky nechat vypsaná rizika podepsat.

Příklad: Plánuji v roce 2010 nelegální výstup na ropnou plošinu Ruska či jiného polodemokratického či diktátorského režimu a neupozorním na možnost několikaletého uvěznění. Zde by odpovědnost spolku např. za ušlý výdělek povolaných dobrovolníků patrně nebyla dána, neboť i v případě polodomekratického státu nelze důvodně předpokládat, že 2 lidé potácející se na laně pod ropnou plošinou snažící se beze zbraní na ni vystoupit zajištění budou spolu se skupinkou námořníků beze zbraní a s transparenty považovány za teroristy.

„§ 2900 Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“

Vymezení pojmu důvodné újmy a tedy i hranice odpovědnosti není zjevné. Nepředpokládám, že na uvedené téma, bude k dispozici hlubší literatura či právní judikatura. Dále mé úvahy, jež nemusí odpovídat posouzení u případného soudu…

U etablovaných spolků či organizací (např. Greenpeace) se jedná o nikoli spontánní ale profesionálně plánované akce. Takový spolek, jeho statutární orgán či jiný orgán či osoba jím pověřená, by tedy při předběžném posouzení akce měl eliminovat takové způsoby provedení akce, jejichž rizika jsou zjevně v hrubém nepoměru se zamýšlenými účinky akce. Například, pokud by bylo zjevné, že provedením dojde s vysokou pravděpodobností ke spáchání trestného činu (pomíjím účastenství na trestném činu z důvodu navádění či pomoci k trestnému činu), zmrzačení a jiným závažným následkům.

Příklad: statutární orgán či členská schůze by rozhodly, že vylosovaný člen si uřízne na protest prst. Vylosovaný si jej následně zcela bez nátlaku uřízne. Toto dobrovolné jednání lze bezpochyby přičítat dotčenému dobrovolníkovi. Jelikož se tak dělo na popud spolku, lze toto jednání částečně přičítat i spolku. Jedná se o nedůvodnou újmu. Řekněme, že tento čin přitáhne pozornost světových média a Japonsko, Norsko a další státy v důsledku toho přestanou lovit velryby. Domnívám se, že i v takovém případě (desetitisíce velryb proti jednomu prstu) půjde o nedůvodnou újmu. 1) Nebyla jistota, že daný čin dosáhne požadovaného účinku. 2) Požadovaného účinku mohlo být za daných okolností dosaženo s vysokou pravděpodobností jinak. Spolek tedy bude odpovědný z 50% společně s dotčeným dobrovolníkem a z těchto 50% mu bude hradit škodu.

Pokud takovou akci učiní užší skupinka spolku nezávisle na orgánech spolku, nejde již o akci spolku.

Příklad 2 Plánuji v roce 2015 nelegální výstup na ropnou plošinu Ruska či jiného polodemokratického či diktátorského režimu, a s ohledem na zkušenost z 2013 upozorním na možnost několikaletého uvěznění. Půjde v případě opětovného dlouhodobého zadržení o zjevně nedůvodnou újmu.

Může, ale spíše se domnívám, že by se k tomu soud nepřiklonil.

Ze strany Ruska šlo o zjevný mezinárodně odsouzený exces, jehož jediným vysvětlením je snaha vztyčit prst do budoucna a zastrašit. Opakování akce by tedy bylo reakcí na zjevnou nesprávnost ruského počinu s objektivně odůvodnitelným očekáváním, že k opětovnému dlouhodobému zadržení nedojde a nezaložilo by povinnost spolku k náhradě újmy povolaných členů. Vidíme, že mnoho případů bude někde na pomezí a finální slovo dá až případný soud.

Úroveň zajištění akce

Míra přípravy a zajištění provedení akce v rámci povinnosti předcházet škodám by se měla posuzovat dle možností, jednoduše řečeno, personálních a finančních možností spolku a náročnosti akce. Do značné míry jde o spojité nádoby, kdy pouze vybavenější spolek je schopen realizovat náročnější akce. Morálně bych se nebránil odpovědnosti spolku, jež si ukousne příliš velké sousto, jež není schopen řádně (bez poškození zdraví či majetku povolaných dobrovolníků) provést či jeho dopady vyhodnotit, ale tam povinnost prevence a náhrady škody ve smyslu § 2900 občanského zákoníku již patrně nesahá. Jinými slovy pokud se spolek 5 nekňubů a rozhodneme, že skočí do chladící temelínské věže, půjde již o individuální rozhodnutí, jež nemá smysl přičítat spolku.

Závěr

Odpovědnosti spolku za újmu povolaným dobrovolníkům v souvislosti s akcí v zásadě neexistuje a lze ji s určitou mírou nejistoty dovozovat resp. vyloučit pouze na základě poměrně vágních vodítek, jimiž jsou za prvé náležitá informovanost, souhlas povolaných dobrovolníků s podstoupenými riziky (s ohledem na dobré mravy – § 2909 OZ) a za druhé absence nedůvodné újmy na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného (s ohledem na prevenční povinnost § 2900 OZ).

Akci, zejména s novým prvkem, jež by při posouzení očima běžného člověka mohl vyvolat nové věcné či právní souvislosti, mimo další důvody i z důvodu soukromoprávní odpovědnosti spolku vůči povolaným dobrovolníkům předchází hodnocení osobou s právním vzděláním a v odborných věcech hodnocení a zajištění přípravy a průběhu akce osobou s dostatečnými znalostmi a schopnostmi, např. akce ve výškách, ve zdravotně závadném prostředí s potřebou zvláštních ochranných pomůcek.

Pojištění důsledků občanské neposlušnosti či jiné konfliktní činnosti spolku

Spolky využívající občanskou neposlušnost typicky organizace na ochranu životního prostředí či spotřebitelské organizace, vystupující proti nekorektním výrobcům či poskytovatelům služeb by vzhledem ke konfliktnímu, byť nenásilnému, charakteru své činnosti měly zvážit pojištění nejen povolaných dobrovolníků, ale rovněž i samotných kroků spolku (chybné nepravdivé nařčení a škoda na pověsti osočeného aj.). Pro pojišťovnu by mohlo jít o referenční kontakt a výsledný náklad by nemusel být vysoký.

Zvláštní odpovědnost spolku coby organizátora shromáždění

Akce ekologických organizací jsou obvykle naplnění shromažďovacího práva (výkon ústavních práv, řešení veřejných záležitostí mimo vlastní prostory).

K tomu citace zákona č. 84/1990 Sb. o právu shromažďovacím

㤠6 (5) Svolavatel je povinen

a) poskytnout úřadu na jeho žádost součinnost nezbytnou k zajištění řádného průběhu shromáždění a splnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy;

b) zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let;

c) řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu shromáždění uvedeného v oznámení;

d) dávat závazné pokyny pořadatelům;

e) dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl narušován;

f) shromáždění ukončit.“

(6) Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení
pokojného průběhu shromáždění. Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.

„§ 7 Povinnosti účastníků shromáždění

            (1) Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů podle § 6 a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění.

            (2) Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno.

            (3) Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně nebo výbušniny. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím.

            (4) Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci.“

Příklad: Jako svolatel vidím, že jeden z účastníků shromáždění je maskovaný či ozbrojený střelnou zbraní. To není případ Greenpeace, ač si nás tak mnozí představují, ale spíše nácků, pominu-li blízký východ (kde nejspíš bude právo shromažďovací maskování povolovat). Mám povinnost zasáhnout? Jedná se již o narušení pokojného průběhu shromáždění? Určitě si lze představit shromáždění zahalených osob, jež žádný bordel nedělají a k násilí se nechystají. Mám tedy právo i povinnost takovou osobu jako pořadatel ze shromáždění sám vykázat? Ne.

Řekněme, že nezasáhnu a následně se kvůli ozbrojenci strhne náhle přestřelka s policií, při níž jsou zraněni neozbrojení účastníci shromáždění. Aniž by svolatel mohl cokoli ovlivnit. Lze dovodit, že svolatel měl upozorněním policie na maskovanou osobu předcházet škodě? Dost těžko – chybí příčinná souvislost. Zákon by měl upravovat též povinnost svolatele vykázat ze shromáždění osoby v § 7/3a4 a v případě neuposlechnutí informovat policii.

Narušení pokojného průběhu shromáždění

V případě, že by svolatel shromáždění nezajistil potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let či nedbal o pokojný průběh shromáždění, tj. např. nezasáhl, pokud by se dav vyzýval k násilí, bylo by možné jej činit odpovědným dle soukromého práva (povinnost předcházet škodě dle občanského zákoníku)? Domnívám se, že opět nikoli (absence přímé příčinné souvislosti neusměrnění nepokojného shromáždění a následných škod způsobených účastníky). Tj. bude odpovědný pouze veřejnoprávně z deliktu proti shromažďovacímu právu případně z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti.

„§ 273 Obecné ohrožení z nedbalosti trestního zákona

(1) Kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo

kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody …

Závěr: Svolatel shromáždění není (soukromoprávně) odpovědný za škodu účastníků shromáždění, jež vznikla v důsledku událostí odstartovaných úmyslným neplněním povinností svolatele. Takové škody by však byly zohledněny ve výši správně či trestně právní sankce. Dohled svolatele nad plněním povinností účastníků (na rozdíl od povinností svolatele) není zatím právem přímo ani nepřímo vyžadován, ale jako prevence budoucích problémů určitě doporučen.

 

Máte-li, dotaz neziskovkám rád pomohu.

strong