Paříž – charismatické město úzkých ulic a chodníků
Mezi první věci, jež si v centru Paříže uvědomíte, jsou časté jednosměrky, úzké chodníky a klidná doprava nepřesahující 40km. Hned poté velikost centra straré Paříže (pravý/severní břeh Sény až k severnímu nádraží). Ač zdobené cihláky v centru Prahy (Praha 1) jsou honosnější, je na druhou stranu skoro každý cihlák centru straré Paříže (cca 10x větší oblast než oblast zdobených cihláků v Praze) s ozdobnými prvky. Další, co Vás hned praští přes nos, je relativní nepořádek v ulicích a z toho pocházející lehký zápach. Částečně nám to s relativně četnými skůtry a obchůdky v každém přízemí připomělo Sai Gon.
Naopak Vás nepřekvapí asi 15% Čeřnochů a 25% „Indo Arabů“ od Alžírska až po Pakistan (lidově řečeno „uzenáčů“), neb přesně to od multikulturního města čekáte.
Zapálené cigarety se nosí pokud možno schované v dlani, takže máte pocit, že jde o město nekuřáků. Zeleň nepočítaje stromy na bluvárech a park u Champs Elysess v podstatě nevidíte a tím pádem ani pejskaře. Samozřejmě jste zvědaví na opačné pohlaví. Co se týče původem evropských žen, tak žádné Spohie Marceu či Brigitte Bardot se nekonají. Diplomaticky řečeno průměrná Česka by na francouské poměry byla krásná. I v porovnání se ostatní západní Evropou je to horší a Francii a Řecko bych asi umístil v tomto ohledu na evropský chvost.
Do Paříze jsme jeli i jako do města módy s cílem nakupovat. Zde přišlo největší zklamání. Vždy jsem měl z české módy pocit, že se sem vozí, co se neprodá na západě. Dle stavu oblečení v Paříži by tomu bylo spíše naopak. Co se prodává v místních buticích typu CA, HM ale i luxusnějších buticích jako Calvin Clain, Hugo Boss, si nezadá se seconhandy a české obchody by si to nabídnout netroufly, neb by to prostě neprodaly. Mnohdy to nemá daleko do tepláku, jež se v městě běžně nosí a cílem Pařížana při odívání je evidentně vytvořit dojem chudé šedé myši. Na šviháky typo Belmodo, Jean Reno či dřívě jmenované herečky zapomeňte. Obchůdky jsou v přízemí skoro každého domu v širším centru staré Paříže. V mnoha obchgůdcích jsme viděli prodávat asi tak jen 10ks triček, kalhot a bot, přičemž by se v obchodě dalo vystavit 10x tolik věcí. Nešlo o prémiové značky. Nájemné obchodů musí být na rozdíl od nájemného bytů relativně levné.
Na domech s nižší izolací jsou cítit mírnější zimy. Doprava je poklidná, netroubí se. Lze snadno přeběhnout úzkou jednosměrku. I pokud máte hlouběji do kapsy lze se stravovat v relativně levných občastvených (10 Euro gyros, kola). Alhohol je pak již v hospodách velmi drahý a je třeba jej kupovat v marketech. Vozový park osobních automobilů je horší než v Praze. Stejně tak staré špinavé metro s teplým vzduchem na rozdíl od toho pražského, jež v létě zchladí. Řeka Sena je čistčí a menší než Vltava. V muzeu Louvre mají pouze francouzské popisky. Muzeum zdaleka nedosahuje kvality a množství vatikánských muzeí a i v porovnání s Národním muzeem v Praze se zdá být nezáživné. Rozhodně nedoporučuji návštěvu v létě, kdy je to jeden velký cirkus v duchu: Ano mohu říct, že jsem tam byl a viděl Monu Lisu za sklem před dav 150 převážně asiatů s mobily nahoře. V tomto případě mi přišela zvláště vtipný komentář mé vietnamské ženy, jež přes dav neviděla a šla se podívat blíž: „Tam je jen obrázek :).“
Atmosféréra je úžasná. Spousta uliček s obchůdky a restauracemi je útulná – turisticky charismatická. V Praze by takové ulice šly spočítat na prstech, v Paříži jich jsou stovky. Ač tak trochu jako přes kopii, je příjemné je procházet. Architektura města není tak velkorysá jako třeba v Barceloně či Praze. Je vidět organický neplánovaný růst města, ale má to své kouzlo. Určitě romatické příjemné město, kde si pěkně užijí milenci, mladé party či důchodci. Obsahuje mnoho monumentálních staveb téměř na úrovni Říma, ale oproti Římu je architektonicky mimo ty monumentální stavby bohatčí a fasády běžných domů čistčí a zdobenější.
Lidé, a to bez rozdílu původu, se k sobě chovají víc hezky, příjemně. Nikoli nuceně příjemně jako třeba v Holandsku či USA, ale tak jakoby s citem jako třeba v Dánsku či na dálném východě. Opravdu impozatní bylo vidět proudící davy ze všech koutů světa na Champ Elysees, kdy si říkáte: Tohle bude možná pupek světa.
Vidět to byl pěkný zážitek. Pro život by mi chyběly hezké holky a parky. Jinak tam asi nevidím zásadní rozdíl. Super by to bylo na studium VŠ (s dobrým stipendiem) či stáž v mladém věku, kdy ještě bez dětí a se spoustou času můžete poznat spoustu různých lidí a kultur, ve stovkách útulných uliček.