Převod majetku nenarozené nezapočaté osobě 11.12.2014

Dotaz: Dobrý den, máma by mi chtěla darovat dům. Ráda by ale v darovací smlouvě měla podmínku. Podmínka by měla být taková, že mi dům daruje v případě že se o něj budu starat do doby než moje dítě dovrší 18 let a pak ho dostane a nebo v případě že dům prodám, tak moje dítě dostane polovinu. Problém je v tom, že já dítě ještě nemám a mám mi chce ten dům darovat v roce 2015. Lze to tedy právně nějak vyřešit když vlastně osoba neexistuje??? Díky za info. Martina

Odpověď: Související – z kontextu odhaduji, že to dosud není Váš případ, ale pro úplnost

§ 25 89/2012 Sb. „Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Má se za to, že se dítě narodilo živé. Nenarodí-li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo.“

§ 1478 „Za dědice nebo odkazovníka lze povolat i právnickou osobu, která má teprve vzniknout. Tato právnická osoba je způsobilým dědicem nebo odkazovníkem, pokud vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele.“

Pokud se chceme pohybovat za rámcem výše uvedeného, viz dále:

Fakticky se tedy nejedná o darovací smlouvu, neboť Vám nebude darováno, ale budete fakticky pouze správcem – zásadní rozpor s náležitostmi darování. Taková smlouva by tedy patrně byla neplatná pro neurčitost (teoreticky by mohla konvalidovat do smlouvy dědické s podmínkou viz předposl. odstavec). Akademicky by bylo možné uvažovat o darovací smlouvě s rozvazovací podmínkou při narození dítětě (jemuž by to spadlo v rámci dědictví – ale faktický požadavek vůči obdarovanému, aby pro zachování daru neměl nikdy dítě, by byl v rozporu s dobrými mravy.

Nelze zřídit ani odkaz ve smyslu dědického práva – odkazovník má povinnost po smrti zůstavitele předat osobě existující již v době vytvoření odkazu zůstavitelem – § 1594)

Patrně by bylo možné takto upravit ve smlouvě dědické či ještě lépe závětí, s tím že zákonný dědický podíl (více související článek viz konec textu) by zůstal Vám (jako dceři) a Vašim sourozencům. Tzn. že máte-li dům dědit celý vy, je třeba zákonný podíl ostatních sourozenců vyplatit jiným majetkem v dědictví, resp vypořádat nějakou dohodou mezi zákonnými dědici.

Majetek nad zákonný podíl by pak mohl být v režimu rozvazovací dědické podmínky: „Nebude-li mít dům dědící dcera do 20 let od smrti zůstavitele potomka a nepřevede-li mu v této lhůtě bezúplatně do vlastnictví ½ domu, dědictví nad zákonný podíl nabudou

1. a) jmenovaní dědici YX v podílech AB resp. jejich dědicové“
2. b) dědicové v zákonné dědické posloupnosti (ale to asi ne, protože to by jste byla do značné míry opět vy, tedy pokud nemáte 10 sourozenců, a neměla tak motivaci, dům vnoučeti zůstavitelky darovat a splnit tak podmínku zůstavitele).

„Plody a užitky do dne splnění podmínky zůstávají dceři. Případné zhodnocení nemovitosti úpravami dcery bude novými dědici vyrovnáno.“

Dejte pozor, ať Vám – dědici něco zbude z celkového dědictví (ať již dům nebo jiné věci) nad zákonný podíl. Pokud by jste měla předat veškeré dědictví po zůstaviteli další osobě, jednalo by se již fakticky o odkaz, a ten, jak vysvětleno výše, nelze aplikovat na neexistující osobu.

Související články:

Mohu darovat víc jednomu dítěti? Dopad na podíl v dědictví

Sepsání, pořízení závěti