Proč Čína zakazuje vyvážet kapitál, těžit kryptoměny a je 2. největším dovozcem zlata

V Číně již desítky let platí zákaz vyvážet peníze do zahraničí, ať hotovost či prostřednictvím bankovních převodů. Bohatí Číňané generují velké množství kapitálu, jež by mohli investovat v zahraničí. Udělali by to rádi i za méně výhodnoých podmínek než doma, neboť v západním světě by jejich finance byly prakticky nedotknutelné. To je též mj. důvod, proč 2/3 velmi bohatých Rusů a Číňanů mají dlouhodobě děti na západě. Tam jsou v relativním bezpečí na rozdíl od Číny, kde jsou lidská práva majetek méně chráněny.

Pro každý stát je na jednu stranu dobré, pokud se výnosy z jeho území reinvestují zpět na tomto území a neodtékají do zahraničí. Proto Čína neumožňuje volný pohyb kapitálu. Tzn. např. nákup dolarů, nemovitostí či firem v zahraničí nebo zrcadlově vývoz jakýckoli i malých bankovek Yuanů. To mohou jen osoby se zvláštním povolením Čínské lidově demokratické republiky.

Neprivilegovaným bohatým Číňanům, řekněme střední vrstvě několika set milionů Číňanů, či vyšší střední vrstvě několika milionů Číňanů, tak vzniká dvojí problém. Slabší ochrany vlastnictví na domácí území. A omezení efektivity investic – nemohou realizovat výnosnější investici do společnosti v zahraničí, i pokud by o ní věděli. V důsledku toho investují třeba i do nemovitosti, kterou nikdo nechce – známá města duchů.

Jak tedy vyšší střední třída v Číně s tímto handikapem může lépe ochránit – investovat svůj majetek. Běžného člověka napadne zlato. Asi před 6 lety byla Čína druhým největším dovozcem zlata po Indii, kde je dovoz zlata dán i kulturními zvyklostmi. Při pohledu na poslední dostupnou statistiku z roku 2021 vidíme Čínu opět na druhém místě:

Největší dovozci zlata – země 2021

Švýcarsko: 92,3 miliard USD (23,4 % celkového dovozu zlata).
Čína: 43,7 miliardy USD (11,1 %) + Hongkong: 29,1 miliardy USD (7,4 %)

Indie: 55,8 miliard USD (14,1 %)
Spojené království: 53,7 miliard USD (13,6 %)
Singapur: 14,5 miliardy USD (3,7 %)
Spojené státy americké: 13,9 miliardy dolarů (3,5 %)
Německo: 11 miliard USD (2,8 %)

Zlato je poměrně bezpečnou investicí, avšak oproti investicím do akcií, tedy do podniků, má nižší likviditu i dlouhodobý výnos. Jednoduše řečeno, jde spíš o takové chytré šetření, s nímž ale lidé zvyklí podnikat nebudou příliš spokojeni. Navíc, pokud to mají doma v matraci či v domácí bance nedemokratického státu, stále se o to zlato budou dost bát.

Mnohem zajímavější investicí – máte-li technologie a finanční prostředky, bodou pro Číňany budou krypto měny. Vytěží je, prodají na západě a tím získají na západě i kapitál, o kterém navíc v Číně nikdo nemusí vědět. Ideální pro případ investice či útěku do zahraničí nebo když Vám doma zabaví majetek. Číňanům se tak dokonce vyplatí těžit krypto měnu i pod náklady. Pokud je tedy těžba bitcoinu bude stát více, než kdyby si jej koupili, stále je to pro ně zajímavé, protože Číňané nemají devizy a normálně si bitcoin a jiné krypto měny koupit nemohou. Mohou je pouze vytěžit. A za ně pořídit dolary, eura či jinou svobodnou měnu, na níž by jinak v devizovém režimu a možná ani valutovém (hotovostním) vůbec nedosáhli, a to ani při nevýhodném kursu.

Logicky tedy Čína, přesněji Číňané, byli největším těžařem kryptoměn až do června 2021, kdy Čína kryptoměny zakázala. Následoval velký propad. Ale již několik měsíců později se Číňané prostřednictvím v jejich vlasti již ilegální těžby kryptoměn dostali opět na špici těžařů kryptoměn, a to na druhé místo za USA s celosvětovou těžbou bitcoinu 22 %. Jako důvod zákazu těžby kryptoměn v Číně se uvádí energerická náročnost a nedostatek energie. Energie je v Číně relativně stále nedostatková a při energetické krizi v roce 2022 dokonce kvůli tomu zavíraly některé továrny. Při těžbě kryptoměn v Číně se spotřebuje obrovské mnžstvé energie, odpovídající i spotřebě celých států s několika miliony obyvatel. Druhým, i vzápadních médiích pomíjeným důvodem zákazu těžby kryptoměn, je ale právě faktický únik domácího kapitálu Číny do zahraničí prostřednictvím kryptoměn. Nemá smysl hodnotit, který z důvodů převažuje. Oba samy o sobě jsou silnými argumenty pro zákaz těžby kryptoměn v Číně. Dalším nezávislým a silným důvodem pro zákaz kryptoměn je fakt, že kryptoměny vlastně nemají žádný bohulibý přínos, ale to už by bylo na jiný článek.

Zákaz investic v zahraničí má i své nevýhody

Každá mince má ale svůj rub i líc. Zákazem investovat v zahraničí Čína fakticky nutí své občany investovat částečně neefektivně např. do měst duchů.

Číně zatím vyhovuje a po několik dalších desetiletí bude vyhovovat uzavřená ekonomika nejen z důvodu hospodářské kontroly a hospodářských benefitů udržení kapitálu doma, ale i z důvodu politické kontroly. Čína tedy na rozdíl od západních států před obyvateli restrikce zatím snadno obhájí. V zásadě lze řící, že při aktuálním HDP, kdy Čína dohání západ, zákaz investic v zahraničí ochuzuje bohaté Číňany, ale chudým Číňanům dává. Nezdá se, že by tyto restrikce omezovaly západní společnosti v investicích v Číně, jak by tomu bylo při podobném omezení v demokratické zemi. Investice západních spolešností v Číně spíše omezují obavy z nedemokratického režimu, takže zákaz investic v zahraničí ze strany Číny je z ekonomického hlediska v dané chvíli a za daných podmínek logickou a dobrou praxí. Pomáhá a zasádně neškodí. Pomineme-li, že ochuzuje bohaté Číňany, nikoli však ty nejbohatší, jež se k devizovým povolením dostanou.

Čím více se HDP Číny bude blížit vyspělým zemím, tím silněji se devizové restrikce a neefektivita zákazu volného pohybu kapitálu, vlastně veškeré nedemokratické restrikce, včetně režimu samotného, bude na čínském bohatství projevovat. Tím se bude zvyšovat i vnitřní – vnitrostranický tlak na postupné uvolňování zahraničních investic v Číně a patrně i posilování lidských práv a svobod. To lze v Číně z části aktuálně pozorovat posilování spotřebitelských práv a práv na čisté životního prostředí. Je tak možné, že do 30 let se Čína postupně sama bez vnějších tlaků vzdá restrikcí na investice v zahraničí.

Co se stane, až Čína uvolní devizové restrikce

Vwe středním období poklesne cena zlata v jednotkách či nižších desítkách procent. Výrazněji, možná až o polovinu, se ve středním či delším obdobé období propadne cena všech kryptoměn. To však v nejbližších desítkách let nenastane.

JUDr. Ing. Vladimír Koranda, Ph.D., redaktor, 11.4.2023

zdroje dat:

Centre for Alternative Finance (CCAF) 17.5. 2022

World Exports https://www.worldstopexports.com/international-markets-for-imported-gold-by-country/