Jaký má dnes smysl školní sběr papíru? Spíše hra s pozitivními účinky

Školní sběr papíru funguje již od nepaměti. I my husákovi děti (já prvňák 1985) jsme se s radostí podíleli. Tehdá to bez pochyb dávalo smysl. Ne každý chodil s papírem do sběrny a modré kontejnery pro odpadní papír přišly až o nějakých 15 let později.

S úsměvem vzpomínám, jak jsem do modrých kontejnerů jako jeden z prvních třídil odpad. Naši mi to zakázali. Že to nemá smysl, jsem blázen a dělám to sám a že několik tašek bordelu doma nebude. Dodali: „Až budou třídit všichni, tak budeme třídit taky.“ No a své slovo dodrželi ještě o něco dřív, než začli třídit všichni. Na stará koelna jsou z nich vzorní třídiči.

Teď si takový progresivista klade otázku, jaký má smysl školní sběr papíru případně dnes?

Ptal jsem se ředitele jedné z pražských základních škol. Odpovědi redakčně zjednodušeny.

Ředitel: Děti to mají jako hru jednou za 2 měsíce. Baví je to.

Redaktor: Smysl je tedy spíše výchovný?

Ředitel: V zásadě ano. Kontejner sběrná firma poskytne zdarma. Za těch ovyklých 3-5 tun škola dostane cca 5000 – 7000,-.

Pár postřehů redakce. Naše zkušenost slova ředitele potvrzuje. Dceru ve druhé třídě to zatím baví. Akce za strany školy obnáší domluvit přistavení a odvoz kontejneru a kontrolní dospělou osobu na místě sběru. Hodně činností pokryjí dobrovolně starší žáci. Ale i tak je to pro školu ekonomicky „kladná nula“. Kontejner je přistaven jednou za 2 měsíce. Škola nemá místnost, kam by rodiče sběr mohli nosit v mezidobí. Některé domácnosti nemají prostory pro 2 měsíční sklad papíru. Velká část papíru z domácností tak stejně končí v modrých kontejnerech. To potvrzuje, že ekonomický smysl to pro školu nemá.

Dle oslovené sběrné firmy to nedělají jako charitu. Marže je sice nízká, ale nikoli nulová. Na druhou stranu to sběrné firmě umožní nasbírat vyšší objemy, ke kterým by se jinak nedostala. Smlouvu s městem na modré kontejnery má totiž jiná společnost. Vyšší objemy následně umožňují lépe vyjednávat s papírnami o cenách nasbíraného papíru. Další výhodou je vyšší kvalita papíru ze školního sběru než z modrých kontejnerů. Na rozdíl od papíru z modrých kontejnerů obsahuje školní sběr spíše více ceněný kancelářský a tiskovinový papír než kartony.

To koresponduje s hrubým nákladovým odhadem redakce: Výkupní cena papíru 3,50 Kč za kilo kvalitnějšího papíru. Náklady na přistavení a odvoz 2. největšího kontejneru z pohledu 10km vzdálené sběrné firmy odhadujeme na 2000,- Kč. Není to jako např. stavební odpad, který je třeba zlikvidovat, ale surovina. Dopravu do vzdálenějších papíren pak na 3000,- a 2000,- na obchodníky a další personál. Z pěti tun papíru tedy škole zůstane zisk 7000,- (avšak při práci zdarma) a firmě 3500,- Kč po pokrytí všech nákladů.

Dokonce na podzim 2022 školní sběry formou přistavení kontejneru zdarma musela sběrná firma pozastavit. Výkupní ceny papíru jsou totiž nízké.

Pro sběrnou firmu to dává smysl kromě období, kdy je výkupní cena papíru velmi nízká. Z pohledu školy je ekonomický smysl v zásadě bezvýznamný. Za situace běžné výchovy k třídění odpadu doma i ve školách absentuje i výchovný smysl školního sběru. Aktivita může budovat team v rámci soutěže tříd. Ale stejně tak jej i bořit, pokud si některé starší děti uvědomí, že pracují vlastně zbytečně.

Přínos školního sběru papíru lze tedy vidět spíše v podpoře soutěživosti a pozitivním naladění pro školu zábavou, jež se až na malé množstvé práce sama zaplatí. Rodiče to mohou pojmout též výchovně. Dát dítěti, které si chce dobrovolně zabojovat, provázek či krabici, ať si sběr aspoň sváže či srovná a únosnou část odnese.