Vady zájezdu při změně podmínek zájezdu 11.4.2013 / 2014
Cestovní smlouvu resp. smlouvu o zájezdu a nároky z ní upravují §852a-582k z.č. 40/1964 Sb. OZ či od 1.1.2014 § 2521-2549 89/2012 Sb. nOZ.
Služby nezahrnuté, bez nichž však na zájezd nelze (letecké, letištní taxy)
§ 852b/3 resp. 2527/2 ukládají povinnost rozepsat ve smlouvě resp. potvrzení zájezdu platby a služby, jejichž cena není zahrnuta v ceně zájezdu. Zde je vidět poměrně silná lobby cestovek, protože nelze získat zájezd za inzerovanou cenu. Norma koliduje se zákazem klamavých obchodních praktik ve smyslu § 5 z.č. 634/1992 na ochranu spotřebitele. Alespoň že v novém OZ odpadlo, „jsou-li součástí zájezdu“, což dává soudu či České obchodní inspekci od 1.1.2014 možnost dovodit povinnost CK zahrnout např. letecké a letištní taxy do ceny zájezdu.
Služby v horší než avizované kvalitě
podstatné vady zájezdu: hotel s nižší výbavou než uvedenou ve smlouvě (potvrzení zájezdu) výslovně či odkazem na popis příslušného hotelu v katalogu, méně pohodlná doprava než smluvená výslovně či odkazem, větší vzdálenost od určitého místa než smluvená, nekvalitní či jednotvárná strava apod.
§ 852k OZ řešící tuto situaci, je nekvalitně napsaný. Tento „cedník“ právního středověku by neměl mít v současné úpravě místo… Při využití značného výkladového úsilí (použití obecných ustanovení OZ a analogie odpovědnosti za vady prodané věci) se lze i nyní dostat na novou úpravu účinnou od 1.1.2014, která již dává smysl (§ 2537-8 nOZ), a lze předpokládat, že i soud o nárocích ze smlouvy z roku2013 astarší se jí bude fakticky řídit jako výkladovou pomůckou. To platí i o náhradě škody.
Nároky z vad zájezdu
1) nárok na nápravu kanceláří či svépomocí
„§ 2537(1) Nemá-li zájezd vlastnosti, o nichž pořadatel zákazníka ujistil nebo které zákazník vzhledem k nabídce a zvyklostem důvodně očekával, zajistí pořadatel nápravu, pokud si nevyžádá neúměrné náklady.
(2) Nezjedná-li pořadatel nápravu ani v přiměřené lhůtě, kterou mu zákazník určí, může si zákazník zjednat nápravu sám a pořadatel mu nahradí účelně vynaložené náklady. Určení lhůty k nápravě není třeba, pokud pořadatel odmítl nápravu zjednat nebo vyžaduje-li se okamžitá náprava vzhledem k zvláštnímu zájmu zákazníka.“
2) nárok na okamžité odstoupení a dopravu na místo odjezdu
„§ 2538 Vyskytnou-li se po odjezdu podstatné vady zájezdu a nepřijme-li pořadatel opatření, aby zájezd mohl pokračovat, nebo odmítne-li zákazník takové opatření z řádného důvodu, zajistí pořadatel na své náklady přepravu zákazníka na místo odjezdu, popřípadě na jiné ujednané místo.“
Řádný důvod znamená, že např. nelze z trucu odmítnout kvalitnější hotel.
V praxi si lze poměrně obtíže představit rozdíl mezi absencí „vlastnosti, o nichž pořadatel zákazníka ujistil nebo které zákazník vzhledem k nabídce a zvyklostem důvodně očekával“ dle § 2537 a „podstatnou vadou“ dle § 2538, umožňující okamžité odstoupení a požadavek dopravy do místa odjezdu. Ani za 10 minut mě nic nenapadlo, patrně jde o eventuální pojistku proti nesmyslným nárokům. Snad nejblíže by mohla být např. situace, že jedete do Řecka k moři, ale zároveň s tím máte neodmyslitelně spojený nasmlouvaný výlet do Atén. Ten je plánován na poslední den před odjezdem (v praxi nikdy nebývá), ale zrušen vhledem k náhlé poruše autobusu a k tomu, že se nepodaří včas sehnat náhradní dopravu. Byť by subjektivně evidentně šlo o „podstatnou vadu“, z objektivního hlediska by byl patrně podstatný pouze nerušený pobyt – kupovali jste primárně pobyt u moře, takže by jste měli pouze nárok na adekvátní slevu. Pokud by jste soud přesvědčili, že pro Vás absence výletu do Atén byla skutečnou újmou (např. že už se tam nedostanete, neboť umíráte apod., spíše tedy v nějaké vyhrocenější situaci), též nárok na náhradu škody (bod 4 níže).
3) nárok na slevu (není-li aplikováno okamžité odstoupení výše), je-li vytknuta bez zbytečného odkladu, tj. zpravidla hned na místě, není-li, jak vadu vytknout na místě (např. pronajaté bydlení bez recepce), nejdéle bez zbytečného odkladu po návratu
„§ 2539 (1) Nelze-li pokračování zájezdu zajistit jinak než prostřednictvím služeb cestovního ruchu nižší jakosti, než jakou určuje smlouva, vrátí pořadatel zákazníkovi rozdíl v ceně.
(2) Zajistí-li pořadatel pokračování zájezdu s vyššími náklady, jdou takové náklady k jeho tíži.
§ 2540 Má-li zájezd vadu a vytkl-li ji zákazník bez zbytečného odkladu, má zákazník právo na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady. Nevytkl-li zákazník vadu zájezdu bez zbytečného odkladu vlastním zaviněním, soud mu právo na slevu z ceny nepřizná, jestliže pořadatel namítne, že zákazník své právo neuplatnil ani do jednoho měsíce od skončení zájezdu ani u něho, ani u osoby, která uzavření smlouvy zprostředkovala.“
4) nárok na náhradu škody
Sem spadá nejen v citaci níže výslovně uvedené zkrácení dovolené, ale zjednodušeně řečeno vše, co jste důvodně mohli očekávat, nedostali a i po úhradě rozdílu z obvyklé ceny Vás to stále štvalo natolik, že Vám to do značné míry pokazilo dovolenou. Mělo by však jít o vyhrocenější situaci, hrubou nedbalost či amatérismus CK, jinak Vás soud bude mít kverulanty.
„§ 2542 Pořadatel odpovídá zákazníkovi za splnění povinností ze smlouvy o zájezdu bez zřetele na to, zda v rámci zájezdu poskytují jednotlivé služby cestovního ruchu jiné osoby.
§ 2543 (1) Při porušení povinnosti, za niž odpovídá, nahradí pořadatel zákazníkovi vedle škody na majetku také újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen.
(2) Odstoupí-li zákazník od smlouvy nebo uplatní-li právo z vady zájezdu, není tím dotčeno jeho právo na náhrady podle odstavce 1.“
Jiné
Pomoc v nesnázích § 582k ve znění § 2541
„Ocitne-li se po zahájení zájezdu zákazník v nesnázích, poskytne mu pořadatel neprodleně pomoc.“
Pokoj nemá výhled na moře
Takový dotazový evergreen :). V rozporu s patrně obecným přesvědčením se domnívám, že uvádí-li katalog „pokoje s výhledem na moře“,“s pokoji s výhledem na moře“ a nikoli „možnost pokoje s výhledem na moře“ či „některé pokoje s výhledem na moře“, je absence výhledu na moře vadou zájezdu, pro někoho i podstatnou.