V kůži trenéra sportovní gymnastiky

V TJ Sokol Praha Vršovice jsou tři dívčí družstva (6-8let, začíná se zpravidla od 6 až 7let, 9-10let a 11-12let) a několik družstev chlapců (od 6 let až po dospělé) sportovní gymnastiky. Tréning je 2-3x týdně 2 hodiny v závislosti na družstvech. Na závěr cvičební sezony 2021/2022 udělali trenéři oddílu sportovní gymnastiky TJ Sokol Vršovice v rámci Noci sokoloven společný tréning a představení pro rodiče. Následně děti přespaly v Sokolovně a rodiče si mohli u malého občerstvení popovídat s trenéry.

Dívčí družstva sportovní gymnastiky vršovického Sokola mají celkem 5 trenérů (z toho dva pomocné trenéry). Zpravidla trénují ve dvojici ale někdy i sami. Trenérce Hance je 69 a trenérovi Michalovi 36 a začínal zde v 6 letech.

Trenérsky velmi náročné na pozornost a prevenci zranění

Omylem jsem přišel o hodinu dříve a viděl i neveřejnou část tréningu. Zaujala mě náročnost pro trenéra. Nejen asistence u cviků, včetně jištění proti pádu na nářadí, byť je tělocvična do značné míry polstrována. Trenér musí nejen sledovat techniku a po očku i jestli mu někdo „neblbne“ na nářadí. Ale při těch rizikových cvicích jistí, přidržuje, vede a dotáčí. Pro porovnání třeba trenér běhů, bojových sportů, volejbalu či lyží má oproti trenérovi gymnastiky prakticky volno.

Přemýšlím, ve kterém sportu to může být podobně náročné. Krasobruslení? A jo, parkour. To bude asi největší masakr. Možná taková gymnastika bez polstrovaných ploch.

Zkrácený rozhovor s trenéry zejména s Michalem, Zuzkou a částečně i Tomášem

Kam jdou cvičenci po věku 12-13 let?

Nikdo tam z dívek už tak dlouho nevydržel. 12-leté máme poslední 2. U kluků odpadne do dorostenců (věk 15 let) 14 z 15.

Přijde mi, že jsou velké rozdíly v tréningu gymnastiky mezi Sokolskými oddíly?

Michal: To je pravda. Jsou tři úrovně gymnastiky. Ta nejvyšší pod gymnastickou federací, následně Všestrannost a neoficiální gymnastika, tedy že si někdo svůj oddíl, který nepodléhá pravidlům žádné gymnastické organizace, prostě nazve jako gymnastický. Velké rozdíly jsou i v kvalitě dívčí a chlapecké gymnastiky. Naše holky jsou na podobné úrovni jako naši kluci. Ale holčičích oddílů je velké množství. A zatímco naši kluci jsou republikově 6., naše holky asi 35.

Proč se oddíl sportovní gymnastiky provozuje pod Sokolem. Je to finanční nebo jiný důvod?

Michal: Je pravda, že Sokol dokáže získat nějaké dotace. Ale u tohoto oddílu je to dáno také historicky. Po roce 1989 se budova vrátila Sokolu a ti lidé, co tu trénovali gymnastiku, ji trénovali dál.

Je vyšší tlak na výkon od rodičů, než tomu bylo před léty?

Zuzka, Michal: Ani ne. Spíše je to tak, že zhruba polovinu to baví a polovinu ne. Ta druhá polovina je tu na přání rodičů a působí jako demotivační faktor ostatní cvičence i trenéry. Dokáže rozbít i morálku družstva, proto se takové děti snažíme převést do jiných oddílů na nižší úroveň cvičení, tj. Všestrannost. Nejlepší jsou děti, které to baví. Pak to baví i nás trenéry.

Zvyšují se nějak požadavky na práci trenéra?

Zuzka: Ty požadavky jsou už tak velmi náročné. Trénujeme prakticky zadarmo. Máme své vlastní zaměstnání a po něm chodíme trénovat. Takže asi tak.

Michal: Pro mě je náročná ta pravidelnost. Někdy mám volněji a někdy jsem velmi pracovně vytížen. Upřímně, pokud by se objevil někdo, kdo by holky dál dobře vedl, bez velkého váhání bych mu to přenechal.

Myslel jsem, zda se nějak zpřísňují pravidla pro činnost trenéra, např. bezpečnostní předpisy?

Zuzka, Michal: Zpřísňuje se náročnost prvků. Nejlehčí prvky jsou A, prvky D a E jsou zpravidla stropem na mistrovství republiky a prvky G, H umí třeba jeden člověk na světě a po něm se ten prvek občas i jmenuje. Ten vyšší prvek vznikne tak, že se např. k dvojitému saltu přidá obrat navíc.

Zuzka: Pak ty obraty už ani jako rozhodčí pomalu nedokážeme počítat. Já se vždycky orientuju dle strany, kde jim končí obličej.

Jak se vlastně hodnotí?

Michal: Na mužských závodech jsou tři druhy rozhodčích. První dva počítají náročnost z počtu prvků a jejich náročnosti a určují v podstatě maximální možnou známku („známka D“). Další čtyři odečítají body za chyby. Třetí skupina jsou pomocní rozhodčí, jež hodnotí přešlapy a překročení času. U žen se hodnotí umělecký dojem, u mužů nikoli.

To je docela genderově nevyvážené?

To je v aktuálních olympijských pravidlech. Chlapy mají navíc 2 nářadí, z toho jedno silové – kruhy.

Pokud si rozhodčí není jist počtem obratů, může se poradit s druhým rozhodčím?

Michal (informace za rozhodčí mužů): Pouze první dva rozhodčí počítající maximální možnou známku. Nezávisle udají známku a pokud se liší, společně jí zkonzultují, aby napravili chybu druhého a do systému zaslali jednu známku. Ostatní odesílají každý svou známku.

Je možnost prostestovat proti známce rozhodčích?

Zuzka: Pouze proti bodům za známku D (pozn. red. maximální možná viz výše). Např. trenér může oslovit rozhodčí s tím, že opomněli zahrnout určitý prvek a ti pak mohou svou známku revidovat.

Máte ale dobře zařízenou, pěkně posltrovanou tělocvičnu.

Právě, že ne. Chybí nám jámy. Ty jsou velmi důležité, aby si člověk odzkoušel, co se sním ve vzduchu děje a nebál se. Tam padá do dvou metrů molitanu a i když padne na hlavu, tak se mu nic nestane. My tady ale jámy vybudovat nemůžeme. Pod námi je další tělocvična, takže bychom se propadli k judistům. Proto se snažíme alespoň jednou za čas dojednat tréning na Hradčanech.

Jak častá jsou tu zranění?

Jaké zranění myslíte?

Např. zlomeniny nebo zranění s hojením aspoň 7 dní.

Michal: Musím to zaklepat. Tak jednou za 3 roky. V tomto roce jsme měly bohužel 2 zlomeniny v lokti. Jedno, kdy dívce do salta vběhl malý chlapec a ve snaze se mu vyhnout špatně dopadla. Druhá se houpala na bradlech a spadla bokem na svou ruku.

Jak si při pádu na žíněnku ze závěsu na bradlech ve výšce 2 metry mohla zlomit ruku v lokti?

Tomáš: Ruka se jí zaklínila pod tělo i kvůli žíněnce. Být tam tvrdá podlaha tak by to v tomto případě paradoxně nejspíš dopadlo lépe.

 

Pozn red: Volně se přešlo k vyprávění:

„Holky nestřílí ze samopalu“

Michal: Trénoval jsem kluky. Ale trénovat kluky je na mě moc. Známý říká „Víš, jaký je rozdíl mezi tréningem holek a kluků? … Holky při tréningu nestřílí ze samopalu …“

Michal: Zde netrénujeme vrcholové gymnastky. Tomu by bylo třeba obětovat mnohem víc. V top oddílech trénují 5 až 6x týdně klidně 4 hodiny. Já jsem rád, když někoho dostanu do prvku A či B. Taky ty vrcholové gymnastky hodně trpí na kolena klouby už ve věku 20-30.

Michal: Také to ale něco stojí. Kamarádka z takového oddílu to spočítala včetně hotelů na evropských závodech, choreografky a normálně placených trenérů na 72 000 korun za školní rok 2021-22. U nás to bylo kolem 7000 korun.

To není za kroužek malá položka…

Ano pro některé rodiny je náročné to platit půlročně najednou. Uvažujeme o možnosti rozložení do více plateb. Ale my nejsme kroužek. Jsme závodní oddíl. Byť se nemůžeme měřit s nejlepšími, je rozdíl prohrát o pár bodů, anebo 20. Tedy že jste na tom závodě neměli vůbec co pohledávat. Na výkony v závodech jsou též vázány naše dotace.

Charakteru závodního oddílu odpovídá vyšší náročnost treningová i finanční než u gymnastického kroužku. Pokud to chce někdo jen jako kroužek, může trénovat všestannost v budově vedle za polovinu.

Dcera za námi přišla sama, když to viděla na Youtube. Žádné ambice nemáme, ale je fajn, že bude mít vypracovanou postavu.

Michal: To je sporný, podívej (ukazuje rodičovi fotku). Vrcholové gymnastky jsou vyposilované jako chlapi. Ta by Tě na páku dala.

Bavíme se o různých holkách z oddílu, jak jsou naposilované, a přirozenou diskuzí se dostáváme k doporučení pro dceru, co případně pilovat. Posílit ruce a břicho. Na to se ptá následně i jedna z maminek pro svou dceru.

Zuzka: Když se v pubertě začne dívce měnit postava do ženské a nabírat na váze, může spadnout i o 2 roky zpátky, než se naposiluje, aby unesla novou váhu. Gymnastika je dost i o hlavě. Jedna holka (jmenuje ji jménem) jeden tréning krásně dává skoky a jiný je zablokovaná a to vím, že to nemá smysl dál zkoušet. Tak jí vždy uklidním slovy, že to dneska nejde a že je to dobrý.

Je práce trenéra je hodně o individuálním přístupu?

Zuzka: Ano. Dost. I proto preferujeme tréning závodících 6 cvičenek, 12 až 15 je zvladatelných pouze v přípravce.

Pro dokreslení charakteru oddílu se souhlasem trenéra cituji z emailu trenéra z října 2022 v reakci na náhlé odhlášení některých dívek ze závodů na poslední chvíli:

Vážení rodiče,

obracím se nyní na Vás na všechny ze závodní složky našeho oddílu ohledně účasti našich dívek na závodech. Náš oddíl je oddílem závodním, a tedy účast na závodech je nedílnou součástí našeho tréninkového systému. Nejsme oddíl vrcholový, ale jistou úroveň máme a na závodech jí „musíme“ presentovat. Obecně nerad píšu, že někdo něco musí, ale věc se má tak, že náš oddíl je platným členem české gymnastické federace, od které pobíráme nemalé dotace, jež jsou nedílnou součástí našich příjmů. Dotace tvoří zhruba 1/3 příjmů našeho oddílu a díky nim můžete Vy platit poměrně nízké členské příspěvky. Dále také pobíráme dotace od ústředí Sokola a od Pražského gymnastického svazu a je tedy pro nás závazné se na závodech pořádaných těmito subjekty presentovat naší (trenérskou)práci. Aby bylo vidět, že opravdu dotace nevyplývají na prázdno, že opravdu trénujeme a nějaký posun zde je a že si za dotace naši trenéři nejezdí na dovolenou.

Účast na většině závodů je dobrovolná a zpravidla si to řeší jednotliví trenéři, já se osobně snažím, aby dětí závodili „co nejvíce“. Vždy budu raději, když na závody pojede dětí víc, než míň, a sice z několika poměrně závažných důvodů:

– Právě účast na závodech postupně odbourává trému ze závodů
– Holky vidí konkurenci, jak cvičí a mohou odkoukat nějaké prvky či způsoby cvičení
– Motivuje je to k lepším výkonům, protože když vidí jen výkony nás ve Vršovicích, tak si mohou myslet, že cvičí docela dobře
– Pomáhá to udržovat partu, což je jedna z hlavních věcí, co děti u sportu drží. Často to není ten sport jako takový, ale právě kamarádky, které je dost často pak už provází celý život. Na závodech se z kamarádek, které se vídají několikrát týdně v tělocvičně, stává družstvo pod jednou hlavičkou, které táhne za jeden provaz a má společný cíl a mají pak i další společné téma, o kterém se nemálo baví.

Vymyslel bych spoustu dalších méně či více podstatných důvodů, ale nechci Vás zatěžovat. Pro ty holky, co chtějí závodit více budu rád jezdit s nimi na závody. Pro ty, které chtějí závodit méně, by stejně z výše uvedených důvodů na několik závodů za rok přijít měly. Pokud některá z děvčat nebude dlouhodobě závodit, tedy nebude přispívat oddílu k presentaci jeho výkonu, budou takové cvičenkyni ZVEDNUTY PŘÍSPĚVKY, případně může přejít do našeho nezávodního družstva. V něm je dost děvčat (cca 20), které čekají na svojí šanci, aby mohly náš oddíl representovat, a zatím nemají možnost, neboť všichni trenéři mají zatím plno.

Povinné závody jsou pro náš oddíl pouze 4 do roka,
– Liga – nejdůležitější soutěž roku, bývá na podzim, soutěž družstev, na kterou my musíme nominovat určitý počet závodnic, tedy není možné vzít sem „všechny, co si chtějí zazávodit“
– Přebor ČOS pořádaný právě Sokolem, též na podzim
– VS – výkonnostní stupně, jaro i podzim (já osobně na ně raději chodím na jaře, protože na podzim je závodů dost)
– Náš Vánoční závod, který pořádáme my u nás v tělocvičně, zpravidla pro děti do 10let, tedy pro ty nejmenší, aby poznali, jak to chodí na závodech a při tom nebyly stresované z cizího prostředí.

Zorganizovat takové závody není jednoduché, musí se nakoupit ceny a medaile. Musí se vytvořit startovka, včetně tabulek pro výpočty známek, tak aby jednotlivá družstva na jednotlivých nářadích byla stejně početná, aby početnější družstva závod nezdržovala, personální zabezpečení, které se odvíjí od počtu účastnic. V menších oddílech se často musí pronajmout tělocvična, kde pronájem stojí nemalé peníze a často to i doprovází dohadování, aby tělocvičnu v dané době neměl v pronájmu někdo jiný. Proto je jasně daná UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK, která bývá zpravidla týden před závody, aby měli organizátoři čas vše na daný počet účastnic připravit. Jak jsem psal, až na 4 závody, není závodění povinné (i když budu raději, když holky závodit budou), ale v okamžiku, kdy je dítě přihlášeno po uzávěrce přihlášek, je možné se odhlásit pouze z důležitých důvodů.

Na podzim nás tedy čekají tři, potažmo čtyři důležité závody

1) liga, kam náš oddíl vyšle ty nejlepší (což se bude týkat asi ¾ našich závodnic) a termín je 17.11. v Praze.
2) 7.11. v pondělí (je možné, že pro ročníky do 2013 včetně to bude úterý 8.11., ještě budu informovat) bude právě na našem pondělním tréninku rozřazovací závod, kdo půjde a kdo ne a na jaká nářadí (na lize nemusí jít závodnice všechno)
3) 22.10. Kolín, závod Sokolů, je pro nás povinná účast, ale jedná se o závod jednotlivkyň, tedy není plošně povinný, ale někdo by se měl „obětovat“, abychom tam měli svoje zástupkyně
4) Ročníky 2013 a mladší 17.12. u nás v tělocvičně Vánoční závod.

S přátelským pozdravem
M. Vopelka