Vracení zboží do 14 dnů, odstoupení od smluv na dálku

Článek by měl podat informaci zejména o nároku na odstoupení od distančních smluv či smluv uzavřených mimo prodejnu. Jak, jakou formou, v jaké lhůtě. A další související informace např. o neplatné podmínce neporušenosti obalu či účtování poplatků spojených s odstoupením.

Původní článek Spotřebitelské minimum byl přetaven na část I. Nároky z vad. Zde se podíváme čistě na spotřebitelské smlouvy v novém občanském zákoníku 89/2012 Sb. účinném od 1.1.2014 (nOZ), tj. zejména tj. § 1810-1840 smlouvy uzavírané na dálku nebo mimo prostory podnikatele. Stranou ponecháme již poměrně speciální téma finanční spotřebitelské smlouvy (§ 1841-1851)a Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby (§ 1852 – 1867).

Spotřebitel

Spotřebitele definuje § 419 „Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“ Úprava se tedy nevztahuje např.  na nákup na IČO.

Spotřebitelské smlouvy dle nového občanského zákoníku

 

Díl 4     Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem

            Oddíl 1            Obecná ustanovení

            § 1810 Ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

            § 1811 (1) Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

            (2) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku

a) svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj,

b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností,

c) cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní a poplatků,

Komentář: typicky letištní taxy, či daň ze „vzduchu“ při ubytování

d) způsob platby a způsob dodání nebo plnění,

e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány,

f) údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv,

g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou,

h) údaje o funkčnosti digitálního obsahu, včetně technických ochranných opatření, a

i) údaje o součinnosti digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou podnikateli známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy.

            (3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije na smlouvu

a) uzavíranou za účelem vyřizování záležitostí každodenního života, pokud má dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření, a

b) o dodání digitálního obsahu, pokud byl dodán na hmotném nosiči.

Komentář: každodenní život bez ohledu, jakým způsobem spotřebitel a podnikatel smlouvu uzavírají – (moc nevím, co si pod tím představit potraviny, drogerii a tisk samostatně zmiňuje § 1837 e,g,i)

            § 1812 (1) Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

            (2) K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

            § 1813 Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Komentář: Nelze tedy např. ujednat, že servis vozu škoda octavia nelze provádět jinde než v servisu konkrétního prodejce. Lze ale ujednat, že škoda octavia v základní výbavě bude stát 5 mil. korun.

            § 1814 Zvláště se zakazují ujednání, která

a) vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy,

b) spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli,

c) umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře či od ní odstoupí,

d) zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli,

e) zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby,

f) zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy,

g) dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran,

h) odkládají určení ceny až na dobu plnění,

i) umožňují podnikateli cenu zvýšit, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit,

j) zbavují spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek či mu v uplatnění takového práva brání, nebo ukládají spotřebiteli povinnost uplatnit právo výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce, který není vázán právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele,

k) přenášejí na spotřebitele povinnost prokázat splnění povinnosti podnikatele, kterou mu ukládají ustanovení o smlouvě o finanční službě, nebo

l) zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen.

            § 1815 K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

 Komentář: V některých spíše absurdních případech může být takové ujednání i ku prospěchu spotřebitele. Více pak související článek iTesco má smluvní podmínky v rozporu se zákonem.

Financování koupě úvěrem

            § 1816 (1) Hradí-li se cena alespoň zčásti pomocí úvěru nebo zápůjčky poskytnutých podnikatelem a využije-li spotřebitel práva odstoupit od smlouvy, vztahují se účinky odstoupení i na smlouvu o úvěru nebo zápůjčce; to platí i v případě, že úvěr nebo zápůjčku poskytla třetí osoba podle smlouvy uzavřené s podnikatelem. V takovém případě se poskytovateli úvěru nebo zápůjčky, popřípadě i jiné osobě zakazuje uplatnit vůči spotřebiteli jakékoli sankce.

            (2) Ustanovení odstavce 1 se použije v případě, že spotřebitelská smlouva byla uzavřena distančním způsobem nebo že se jedná o spotřebitelskou smlouvu o dočasném užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních službách. V ostatních případech se ustanovení odstavce 1 použije, pokud se od něho strany ve smlouvě o úvěru nebo zápůjčce neodchýlí nebo pokud je nevyloučí.

Komentář: Kryje častou dřívější praktiku šmejdů. U smlouvy uzavřené distančním způsobem nelze tuto ochranu smluvně vyloučit.

            § 1817 Podnikatel nesmí po spotřebiteli požadovat další platbu, než kterou je spotřebitel povinen uhradit na základě hlavního smluvního závazku, pokud spotřebitel nedal k této další platbě výslovný souhlas.

Odstoupení nelze sankcionovat

§ 1818 Má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje.

Komentář: Zde si všimněme faktického prodloužení lhůty z okamžiku doručení (starý OZ) na okamžik odeslání.

 

Odstoupit lze i Emailem

            § 1819 Textová podoba je zachována, jsou-li údaje poskytnuty takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat.

Oddíl 2 Uzavírání smluv distančním způsobem a závazky ze smluv uzavíraných mimo obchodní prostory

            Pododdíl 1 Obecná ustanovení

            § 1820 Sdělení před uzavřením smlouvy

            (1) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen „prostředek komunikace na dálku“) nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také

a) náklady na prostředky komunikace na dálku, pokud se liší od základní sazby,

Komentář: Kryje předražení tel. linky, např. podvodných  poskytovatelů  úvěru.

 

b) údaj o případné povinnosti zaplatit zálohu nebo obdobnou platbu, je-li vyžadována,

c) v případě, že se jedná o smlouvu, jejímž předmětem je opakované plnění, nejkratší dobu, po kterou bude smlouva strany zavazovat,

d) v případě smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nebo jejímž předmětem je opakované plnění, údaj o ceně nebo způsobu jejího určení za jedno zúčtovací období, kterým je vždy jeden měsíc, pokud je tato cena neměnná,

e) v případě smluv uzavíraných na dobu neurčitou nebo jejímž předmětem je opakované plnění, údaje o veškerých daních, poplatcích a nákladech na dodání zboží nebo služby určených způsobem podle písmena b),

f) pokud lze využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (363/2013 Sb.),

g) údaj, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, náklady za navrácení zboží, jestliže toto zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou,

Komentář: zde jasně uvedeno, že náklady na vracení nese spotřebitel

 

h) údaj o povinnosti uhradit poměrnou část ceny v případě odstoupení od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a jejichž plnění již začalo,

Komentář: Zde se indikuje možnost odstoupení od služeb, jejíž plnění již začalo, což dříve tuším nebylo (bez důvodu vad apod.) možné, blíže § 1834 níže

i) jde-li o smlouvu podle § 1837 písm. l), údaj, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy, popřípadě za jakých podmínek mu právo na odstoupení od smlouvy zanikne, a

j) údaj o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního vyřizování stížností spotřebitelů včetně údaje, zda se lze obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru.

            (2) Údaje podle odstavce 1 písm. f), g) a h) může podnikatel spotřebiteli sdělit také prostřednictvím vzorového poučení o možnosti odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

            (3) Pokud podnikatel poskytl spotřebiteli vyplněné vzorové poučení o možnosti odstoupení od smlouvy, má se za to, že sdělil spotřebiteli údaje uvedené v odstavci 1 písm. f), g) a h).

            § 1821 Pokud podnikatel spotřebiteli nesdělil údaje o dalších daních a poplatcích, které spotřebitel ponese podle § 1811 odst. 2 písm. c) nebo o nákladech podle § 1811 odst. 2 písm. e) nebo podle § 1820 odst. 1 písm. g), není spotřebitel povinen tyto daně, poplatky nebo náklady podnikateli hradit.

 

            § 1822 Obsah smlouvy

            (1) Smlouva musí obsahovat i údaje sdělené spotřebiteli před jejím uzavřením. Tyto údaje lze změnit, pokud si to strany výslovně ujednají. Uzavřená smlouva musí být v souladu s údaji, které byly spotřebiteli sděleny před uzavřením smlouvy. Tyto údaje lze změnit, pokud si to strany výslovně ujednají, jinak platí jako obsah smlouvy údaj pro spotřebitele příznivější.

Komentář: Toto je velmi silný nástroj pro spotřebitele. Na první pohled spotřebitelem snadno zneužitelný. Důkazní břemeno bude na straně spotřebitele, jež se takových ústních ujednání bude dovolávat .Takže ke zneužití ustanovení spotřebitelem nedojde. Naopak spotřebitel prokáže absenci ústního ujednání ve smlouvě pomocí dalších oškubaných, neboť šmejdi to dělají přes kopírák.

 

            (2) Podnikatel vydá spotřebiteli bezprostředně po uzavření smlouvy alespoň jedno její vyhotovení.

            § 1823 Závazky ze smluv o poskytování služeb

            Je-li předmětem smlouvy poskytování služeb, začne podnikatel s plněním své povinnosti ve lhůtě pro odstoupení od smlouvy pouze na základě výslovné žádosti spotřebitele učiněné v textové podobě.

            Zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem

            § 1824 (1) Sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1.

            (2) Pokud prostředek komunikace na dálku neumožňuje poskytnout spotřebiteli všechny údaje, obdrží spotřebitel alespoň údaje podle § 1811 odst. 2 písm. a), b), c) a g) a údaje podle § 1820 odst. 1 písm. b), c) a h). Ostatní údaje sdělí podnikatel spotřebiteli v textové podobě nejpozději do doby plnění.

            § 1825 Sjednává-li se smlouva prostřednictvím telefonu, sdělí podnikatel spotřebiteli na začátku hovoru základní údaje o sobě a účel hovoru.

            § 1826 (1) Při použití elektronických prostředků uvede podnikatel i údaje

a) zda uzavřená smlouva bude u něho uložena a zda k ní umožní spotřebiteli přístup,

b) o jazycích, ve kterých lze smlouvu uzavřít,

c) o jednotlivých technických krocích vedoucích k uzavření smlouvy,

d) o možnostech zjištění a opravování chyb vzniklých při zadávání dat před podáním objednávky a

e) o kodexech chování, které jsou pro podnikatele závazné nebo které dobrovolně dodržuje a o jejich přístupnosti s využitím elektronických prostředků.

            (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud se smlouva uzavírá jen s využitím elektronické pošty nebo obdobným způsobem umožňujícím samostatné spojení a uložení dat.

            (3) Před podáním objednávky musí být při použití elektronických prostředků spotřebiteli umožněno zkontrolovat a měnit vstupní údaje, které do objednávky vložil.

            § 1827 (1) Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je podnikatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení; to neplatí při uzavírání smlouvy výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.

            (2) Uzavírá-li se smlouva za použití elektronických prostředků, poskytne podnikatel spotřebiteli v textové podobě kromě znění smlouvy i znění všeobecných obchodních podmínek.

Podomní prodej, šmejdi a jiní

            § 1828             Zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných mimo obchodní prostory

            (1) Sjednává-li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli písemně údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil.

            (2) Za smlouvu uzavřenou mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání se považuje také smlouva uzavřená

a) v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto prostory, a

b) během zájezdu organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb.

            Odstoupení od smlouvy

Komentář: Veškerá ustanovení § 1810-1839 (není-li výslovně uvedeno jinak) se vztahují na distanční smlouvy i smlouvy mimo obchodní prostory  (systematika zákona). Na prodej zboží v kamenném obchodě spotřebiteli se vztahují pouze ustanovení § 1810-1819 (tj. při smlouvě v kamenném obchodě ani spotřebitel nemůže odstoupit dle následujících ustanovení.

Lhůty pro odstoupení

            § 1829 (1) Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o

a) kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží,

b) smlouvu, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, ode dne převzetí poslední dodávky zboží, nebo

c) smlouvu, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží, ode dne převzetí první dodávky zboží.

            (2) Nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v souladu s § 1820 odst. 1 písm. f), může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení podle odstavce 1. Jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v této lhůtě, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel.

Jak odstoupit

            § 1830 Pokud podnikatel umožňuje spotřebiteli odstoupit prostřednictvím vyplnění a odeslání vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy na internetových stránkách, potvrdí spotřebiteli bez zbytečného odkladu v textové podobě jeho přijetí.

Komentář: pokud formulář nemá stačí jednoduše emailem (§1819) „odstupuji od smlouvy do 14 dnů, peníze pošlete na č. účtu …“

            § 1831 (1) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel. Byla-li spotřebiteli již poskytnuta služba, není z toho podnikateli ničeho povinen s výjimkou ustanovení § 1834.

Komentář: ustanovení na ochranu podnikatele. Lhůta pro vrácení zboží předtím nebyla určena.

Nelze chtít náhradu za poškozený obal , prohlídku zboží aj. poplatky

            (2) Podnikatel může po spotřebiteli požadovat pouze úhradu nákladů stanovených tímto zákonem.

Komentář: prodávající tedy nemůže požadovat např. náhradu za roztržený, vyhozený obal či za kontrolu věci, zda byla vrácena v pořádku či kompletně (viz § 1831 (2) argument a minory ad maius). To neplatí u hygienického obalu (viz. § 1837g).

Eshopy s tímto často protiprávně bojují a kladou si do obchodních podmínek ze zákona neplatné podmínky, na které neberte ohled.

           § 1832 (1) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.

Komentář: Lhůta pro vrácení se snížila z 30 na 14 dní, náklady na dodání se zde rozumí nikoli poštovné, ale bankovní poplatek či poplatek za složenku.

Poštovné při vracení

Oproti tomu náklady na vrácení zboží již nese spotřebitel (viz § 1820/1g). A to i v případě odstoupení pro vady (s výjimkou, že je věc vyměněna za novou) více související článek Reklamace koupené věci – nároky z vad.

            (2) Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.

            (3) Podnikatel uhradí spotřebiteli náklady spojené s vrácením zboží, jestliže neupozornil spotřebitele o povinnosti nést tyto náklady v souladu s ustanovením § 1820 odst. 1 písm. g).

            (4) Odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, podnikatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal.

Nelze požadovat sankci za užívání věci

          § 1833 Spotřebitel odpovídá podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. To neplatí, pokud podnikatel nesdělil spotřebiteli informace podle ustanovení § 1820 odst. 1 písm. f).

Komentář: Pozor! tento § je v rozporu s čl. 47 recitálu (preambule) směrnice EU 2011/89 a bude patrně v budoucnu novelizován (blíže výklad k § 1837 g) níže)

 

            § 1834 Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a podnikatel s plněním na základě výslovné žádosti spotřebitele začal před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, uhradí podnikateli poměrnou část sjednané ceny za plnění poskytnuté do okamžiku odstoupení od smlouvy. Je-li sjednaná cena nepřiměřeně vysoká, uhradí spotřebitel podnikateli poměrnou část ceny odpovídající tržní hodnotě poskytovaného plnění.

Komentář: Zde opět posílení. Dříve tuším nebylo možno odstoupit od služby se zahájeným plněním. Pokud se tedy např. přikoupíte kredity do hry, ale použijete ve lhůtě pro odstoupení pouze část na nákup vybavení postavy, úměrná část peněz za nevyužité kredity by Vám měla být vrácena. Lze předpokládat, že obdobná ustanovení budou i v právních řádech vyspělých zemí.

          § 1835 Podnikatel převezme zboží od spotřebitele v jeho domácnosti na své náklady, jestliže spotřebitel odstoupí od smlouvy uzavřené mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, zboží bylo dodáno do domácnosti spotřebitele v okamžiku uzavření smlouvy a povaha zboží jej neumožňuje odeslat obvyklou poštovní cestou.

Komentář: Ustanovení umožňuje 2 výklady: 1. Jedna varianta hypotézy – uzavření smlouvy v domácnosti či poblíž, současně s předáním zboží. 2. Varianta 1 + veškeré případy uzavření smlouvy mimo obchodní prostory bez ohledu na čas doručení zboží. Smyslem zákona je varianta 1, a Text „spotřebitel odstoupí od smlouvy uzavřené mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání“ je nadbytečný, neboť domácnost spotřebitele zajisté není obvyklým místem podnikání podnikatele. V opačném případě by prodávající nesl náklady i u smlouvy uzavřené distančním způsobem a to zákonodárce zjevně říct nechtěl (srovnávací výklad § 1820/1 g).

            § 1836 Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, nenese žádné náklady, jestliže jde o smlouvu

a) jejímž předmětem je poskytování služeb a podnikatel neposkytl spotřebiteli údaje podle § 1820 odst. 1 písm. d) a f), nebo pokud podnikatel začal s plněním před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, ačkoliv spotřebitel o to výslovně nežádal, nebo

b) o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a podnikatel jej dodal před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, ačkoliv spotřebitel o to výslovně nežádal, nebo nevzal výslovně na vědomí, že mu právo na odstoupení od smlouvy zanikne, nebo podnikatel nepředal spotřebiteli vyhotovení smlouvy.

            § 1837 Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy

a) o poskytování služeb, jestliže byly splněny s jeho předchozím výslovným souhlasem před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy,

b) o dodávce zboží nebo služby, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli podnikatele a k němuž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy,

c) o dodání alkoholických nápojů, jež mohou být dodány až po uplynutí třiceti dnů a jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávislých na vůli podnikatele,

d) o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu,

komentář: Zde právní praxe dosud trochu tápe zejména při nabídce více možností volby např. dle konfigurátoru či vzorkovníku. Výběr varianty sám osobě režim úpravy dle přání spotřebitele nazakládá. Např. zvolím-li již vyrobený černý či bílý telefon samsung. Od od koupě již vyrobeného zboží je možno odstoupit. Pokud však zboží individualizované volbou má být teprve vyrobeno, typicky Vámi nakonfigurované auto, nábytek se specifickým potahem, je třeba užít argument a minory ad maius. Tzn. je-li zboží vyrobeno na přání spotřebitele, rovněž splňuje nižší kritérium – úpravy na přání spotřebitele.

e) o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím,

f) o opravě nebo údržbě provedené v místě určeném spotřebitelem na jeho žádost; to však neplatí v případě následného provedení jiných než vyžádaných oprav či dodání jiných než vyžádaných náhradních dílů,

g) o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit,

komentář: Prvním klíčem pro výklad tohoto bodu transponovaného z čl. 16 písm. e směrnice EU/2011/83, (jenž navíc vedle hygienických uvádí též zdravotní důvody) je čl. 47 recitálu (preambule) směrnice EU 2011/89.

„Někteří spotřebitelé uplatňují své právo odstoupit od smlouvy poté, co zboží používali v míře vyšší, než je míra nutná k tomu, aby se obeznámili s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. V tomto případě by spotřebitel neměl pozbýt právo odstoupit od smlouvy, měl by však odpovídat za případné snížení hodnoty zboží. Aby se spotřebitel obeznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží, měl by s ním nakládat a zkontrolovat je jen takovým způsobem, jaký by mu byl umožněn v prodejně. Například oděv by si měl spotřebitel jen vyzkoušet a nesměl by jej nosit. Během lhůty pro odstoupení od smlouvy by proto spotřebitel měl se zbožím náležitě zacházet a zkontrolovat jej náležitým způsobem. Povinnosti spotřebitele v případě odstoupení od smlouvy by ho neměly odradit od využití jeho práva odstoupit od smlouvy.“

Tento článek říká 2 věci. Spotřebitel může věc odzkoušet a pak nenese náklady na snížení věci. Spotřebitel může věc používat nad rámec odzkoušení (seznámení se s vlastnostmi) a pak můře odstoupit s odpovídající srážkou na ceně. S posledně uvedeným koliduje § 1833 výše. § 1833 v podstatě říká, že zboží (od nějž odstupujeme od koupě) lze užívát v souladu s obvyklým účelem i nad rámec odzkoušení, aniž by spotřebitel nesl náklady na snížení hodnoty věci v případě že věc se neopotřebí, ale ztratí v na hodnotě v důsledku užití jiným (nošení oblečení, přespání na matraci), a to i užitím na rámec vyzkoušení. Směrnice je v tomto ohledu špatně tranformována na úkor prodávajících, kterí by mohli žalovat stát o náhradu (např. vemte si borte co, by Vám každých 14 dní nosil vybité baterky :))), s tím že ej užíval v souladu s účelem ). Z tohoto důvodu (nastavení v čl. 47 preambule) nemá směrnice zapotřebí rozlišovat zboží běžné spotřeby a trvalého charakteru.

Z hlediska výkladu je velmi zmatečnou podmínkou podmínkou „uzavřený obal, jež nelze z hygineckých (zdravotních) důvodů porušit“.  Je zjevné, že takový oval má chránit jen určité zboží, neb při argumentaci ad absurdum by bylo možná dát takový obal jakémukoli zboží včetně počítače a tvrdit, že brání přenosu špíny či bakterií. Takto absurdně široce to pojmout nelze a u většiny zboží elektronika, nádobí, věci do domácnosti, dílny, zahrady, stavebniny apod. bude možné odstoupit bez ohledu na existenci hygienického obalu. Další velkou skupinou jsou potraviny, drogerijní a kosmetické přípravky. Jasně, že nakouslý chleba nikdo chtít nebude (to je navíc i zboží podléhají rychlé zkáze dle písm. výše), ale vylouplá rýže, rtěnka či načatá čokoláda mohou vydržet i několik let (nelze tedy argumentovat hygienickými důvody u potravin jako celku). Nikdo to vzhledem k ceně neřeší a tak nějak se bere, řekněme že ná základě jiných než právních argumentů (praxe, racio – seský rozum) že u nich po načnutí odstoupit nelze. Jasné z dané právní definice to je jen u sterilních prostředků a na základě speciální legislativy u léků.

Poslední – citlivou –  skupinou je oblečení, koberce, látkové sedačky a zejména matrace. Zde je sporné, zda prodávající může zboží do dané skupiny zahrnout vzhledem zákazu ujednání na újmu spotřebitele.  Oblečení/ boty, jež je nutné vyzkoušet a nemá smysl je poslílat v  „hygienickém obalu“ a je elegantně řešeno cedulemi (visačky) fakticky bránícími v normálním nošení. Takže u oblečení, bot výkladový spor též většinou nenastává. U matrací, koberců, sedaček (a oblečení, neřešeném formou visaček) je to sporné. První výklad může být, že prodávající pro dané zboží výluku z odstoupení uplatnit nesmí a že zboží nelze považovat za „hygienicky náchylné“ podobně jako třeba elektroniku. Druhý výklad by mohl být, že zboží lze považovat obecně za hygienicky citlivé (možný přenos mikroorganismů  – kožních nemocí), a je-li v zapečetěném obalu a je-li daná kategorie prodávajícím v obchodníkem podmínkách výslovně deklarována jako zboží s nemožností odstoupení po porušení obalu, lze odstoupení možná vyloučit. 

Právní argumenty došly a zbývá selský rozum – racio, k němuž se uchyluji nerad a výjimečně, neb je to supertenký led.

neutrální: Pokud sedačku rozbalí někdo doma, může na ní dřepět se zapařeným pozadím čtrnáct dní a nebo na ní sedět 10 minut a může mu trvat 14 dní než ji zabalí – proč by svou lhůtu nevyužil, byť ji nepoužívá.

pro vyloučení práva na odstoupení: Sedačku a matraci si de facto nelze vyzkoušet v obchodě, neb člověk musí zkoušet několik hodit. Výjmečně jsou k dispozic na půjčení domů. Nicméně, matraci lze vyzkoušet s prostěradlem i zabalenou v obvyklé folii. Zafoliovanou sedačku s potahem v podstatě také. Koberec by si měl člověk vyzkoušet byť i třeba ve 100 km vzdáleném obchodě, pokud si není jist, než vystěhovat pokoj a potom zas při vraceni ….  Sedačky či matraci nelze na rozdíl od oblečení (zkoučených na prodejně) snadno vyprat či vyčistit snadno vyprat/vyčistit. Rozbalená sedačka, matrace či koberec tedy na rozdíl od bot a oblečení zkoušeních na prodejně ztratí na „hygieně“ a hodnotě a prot je též slušným prodávajícím prodávána jako rozbalené zboží za nižší cenu.

Proti vyloučení práva na odstoupení: V tramvaji či u lékaře též běžně sedíte na cizí sedačce a na zájezdě spíte v cizí posteli, na návštěvě chodíte po cizím koberci (znám snad jednoho člověka co říká, že si v tramvaji nikdy nesedá na látkovou sedačka a ten občas trochu kecá, navíc takový obezřetnostík si asi vyčistí i nově koupenou sedačku ….). Ač matrace na zájezdu prostě není Vaše matrace a proto určitý nekomfortat a možná zdravotní rizika na chvíli strpíte, takže zde to srovnávat nelze. Na sedačky se (na rozdíl od matrace) dotýkáme holým tělem (kůží) spíše výjimečně.

Pokud tedy prodávající dodá matraci či koberec v zapečetěném obalu a ve svých obchodních podmínkách tyto kategorie zboží výslovně definuje jako nevratné při porušení obalu značící použití, přikládněl bych se k možnosti vyloučení práva na odstoupení. U sedačky se vzhledem k výše uvedenému spíše kloním proti jakémukoli vylučování práva na odstoupení bez ohledu na obaly a deklarace prodávajícího, ale je to na vážkách.

h) o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal,

 

i) o dodávce novin, periodik nebo časopisů,

j) o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného čas) K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje./strongstrongu, pokud podnikatel tato plnění

poskytuje v určeném termínu,

Komentář: pro pobyt nad více než 1 časový úsek či 1 rok a účast ve výměnném systému viz zvláštní úprava § 1852 a násl.. (Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby)

k) uzavírané na základě veřejné dražby podle zákona upravujícího veřejné dražby, nebo

komentář: běžné internetové aukce typu ebay, aukro … do této výluky nespadají. Elektronická aukce spadající do výluky musí plnit podmínky z . č. 26/2000 o veřejných dražbách, mj. zaručený el. Podpis při úkonech účastníků dražby (§ 16a).

 

l) o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy.

            § 1838 Neobjednané plnění

            Dodal-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět.

Komentář: 

Poctivý držitel nakládá s věcí jako se svou vlastní. Takže ji může i vyhodit okamžitě.  Zpravidla půjde o věci zanedbatelné hodnoty jako např. lososí tuk OmegaMarineForte za odhadovaných 30 Kč podnikatelem však ceněný na 500,-….Soud by pak případnou žalobu podnikatele měl vždy zamítnout, ledaže se prokáže, že spotřebitel věc nevyhodil. Z důvodů procesní opatrnosti však doporučuji i takové věci alespoň rok ponechat, dokumentaci pak po dobu 3 let, než se promlčí právo na soudní vymáhání domnělé pohledávky podnikatele. A pokud se podnikatel do půl roku nepřihlásí, spotřebitel by v následné žalobě mohl kontrovat tím, že se domníval, že podnikatel věc odepsal a nemá zájem ji vyzvednout (srov. povinnost každého počínat si tak aby nedocházelo ke škodám).

Projeví-li podnikatel zájem o vrácení věci rozumné době – zajistí či předem zaplatí náklady na balení a dopravu. V praxi tedy pošle kurýra pro vyzvednutí. Spotřebitel by neměl neodůvodněně předání odkládat vzhledem ke zneužití práva a případné náhradě škody. Nebezpečí nahodilé a dokonce i spotřebitelem neúmyslně způsobené škody na věci je stále na podnikateli.  Pokud by spotřebitele držba hodnotnější věci zatěžovala a podnikatel odmítl převzít zpět, bylo by možná po výzvě podnikateli věc prodat, výtěžek z prodeje započíst na náklady a případně náhradu škody spojené s držbou věci.

 Jinou věcí bude, pokud podnikatel zjevně jedná v omylu a na Vaši adresu a zašle cennou věc s fakturou, kterou již zaplatil někdo jiný. Tam je otázkou, zda by se případně dal aplikovat § 1838, neboť spotřebitel bude vědět, že zde zjevně nejde nabídku tzv. zásilkových šmejdů, ale omyl nejspíše seriózního podnikatele a věc umožní podnikateli převzít zpět. Přiznám se ale, že si úplně nejsem jist výkladem, pokud by spotřebitel věc vrátit nechtěl. Podnikatel by pak šel do sporu na vydání bezdůvodného obohacení s nějakou obecnou zásadou racio legis – účelovým výkladem či s odkazem na§2/3 (dobré mravy), neboť § 1838 jako lex specialis zjevně přebíjí formálně ustanovení týkající se bezdůvodného obohacení, povinnost předcházet škodám a omylu.

Možnosti dalšího postupu po nevrácení zboží

První je lekce za toto šmejdské chování. Tato varianta je též vhodná, pokud jste nestihli zboží vrátit v zákonné lhůtě či by mělo jít o nákladné zaslání do ciziny.

Z důvodu procesní opatrnosti doporučuji podnikatele kontaktovat dopisem, a pokud se s tím tak jako já nechcete trápit, stačí i telefonicky (jelikož maily šmejdi ze zjevných důvodů nikdy nemají) a hovor nahrát např. softwarem androrec volně dostupným na Google play (zařídí Vám každé vnouče starší 12 let). Uvedete svou identifikaci a značku či číslo, pod kterým je vedena objednávka a sdělíte: „Zboží jsem neobjednal a nebudu jej hradit ani na své náklady vracet. Lze jej vyzvednout v předem domluveném termínu na adrese …

Pak přijdou 1, 2 až 2 výzvy a následně to podnikatel předá inkasní agentuře. Té je vhodné odpovědět opět z důvodu procesní opatrnosti, jelikož od podnikatele zpravidla nemá informaci, o tom, jak se věci mají za Vás, ale v zásadě takovou povinnost nemáte (neboť podnikatel by měl inkasní agenturu informovat o všech okolnostech údajného dluhu a pokud tak neučiní jde případná škoda z vymáhání neexistujícího dluhu buď za podnikatelem či inkasní agenturou.. Ta po odpovědi pochopí, že jí pšenka nepokvete a prodá další inkasní agentuře. Na žádné další výzvy již neodpovídejte. Přijde-li něco od soudu, odpovězte stejně jako podnikateli či se obraťte se na advokáta, ať je stáhnete o nějaký ten peníz. V tomto případě možná naleznete i někoho, kdo bude pracovat zdarma, přesněji za advokátní tarif, jež v případě úspěchu výhry uhradí protistrana, s tím, že když prohraje (téměř nemožné) nebudete mu nic hradit – jsou to pro něj totiž v podstatě tutové peníze za jednoduchou práci.

Zde jen připomínám, že zde nefunguje něco jako tvrzení proti tvrzení. Spotřebitel má svým způsobem vyšší důkazní sílu. Za prvé je v pozici žalovaného a důkazní břemeno nese žalobce. Pokud tedy tvrdí, že nešlo o smlouvu a podnikatel jiným důkazem než svým tvrzením nedoloží opak, podnikatel neunese důkazní břemeno. Za druhé soudy se v těchto případech přiklání na stranu spotřebitele, neboť je zjevné, že je o většinou neupotřebitelné zboží prodávané za x násobek reálné ceny a lidi to objednali jen proto, že se nechali ukecat.

Druhou variantou je setřít pomyslný „plivanec“ šmejda z obličeje, ještě více se přihrbit a zaslat zboží zpět v zákonné lhůtě na adresu dle instrukcí podnikatele. Pachuť plivance zůstane, ale budete mít klid… Hádejte, jakou variantu volím já 🙂

Příklady kdy se jedná o neobjednané zboží najdete v souvisejících článcích na konci.

            Společná ustanovení

            § 1839             V případě pochybností musí podnikatel prokázat, že sdělil spotřebiteli údaje, které je povinen sdělit podle tohoto pododdílu.

            § 1840 Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí na smlouvu

a) jejímž předmětem je poskytování sociálních služeb, sociálního bydlení, péče o děti a podpora osob, které se trvale nebo dočasně nacházejí v nouzové situaci,

b) jejímž předmětem je poskytování zdravotní péče,

c) jejímž předmětem je sázka, hra nebo los,

d) jejímž předmětem je vznik, převod či zánik práva k nemovité věci a nájem bytu,

e) jejímž předmětem je výstavba nové budovy a podstatná přestavba budovy,

f) o zájezdu,

g) o dodávce potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného do spotřebitelovy domácnosti nebo do jiného místa, které spotřebitel určil,

h) o přepravě osoby,

i) uzavřenou při použití prodejních automatů nebo automatizovaných obchodních prostor, nebo

j) uzavřenou s poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím telefonního automatu za účelem jeho používání nebo uzavřenou za účelem jediného spojení spotřebitele telefonem, faxem nebo internetem.

V textu zákona následuje Pododdíl 2   Finanční služby § 1841 …

 

Související články: Reklamace koupené věci – nároky z vad

 Neobjednané zásilky…  nevracejte

Naturamed Pharmaceuticals s.r.o. – lososí tuk Omega Marine Forte+ (neobjednaná zásilka)

Výpověď telefonního paušálu

Záznam smlouvy uzavřené telefonicky

iTesco má smluvní podmínky v rozporu se zákonem

Závaznost objednávky v eshopup style=“text-align: justify;“