Výherní a dárkové zásilky jako skrytá objednávka – obrana 25.1.2013
Pro obojí je charakteristické více nepřehledně popsaných papírů a nepřehledných sděleních znesnadňujících orientaci v hrubém nepoměru informace o dárku či výhře a skutečném většinou malým písmem někde v pozadí skrytém předmětu smlouvy.
Cílem „dárkové“ zásilky je vzbudit zdání dárků slovy typu „dárek“ „hradíte pouze poštovné“ apod. a zároveň dostat malým písmem na doklad o akceptaci dárku objednávku dalšího předraženého zboží, a to zpravidla opakovaně, neboť jednotlivá plnění drobnější plnění lze to snadněji ustát jak z hlediska hněvu zákazníka tak případného soudního procesu (nepoměr dárku a objednávky).
Fiktivní výhry navozují dojem již dané výhry, pro jejíž vyzvednutí či formální potvrzení stačí objednat nějaké předražené zboží. Sofistikovanější metodou jsou též fiktivní stírací losy.
Obrana
a) Odstoupení do smlouvy uzavřené na dálku
U výhry to zpravidla stihnete, neboť § 53/7 OZ začíná počítat 14 denní lhůtu od převzetí plnění (nikoli od platnosti smlouvy či objednávky). „Dárkové“ objednávky jsou však designovány, tak aby toto znemožnily – Za 3 týdny po uhrazení „dárku“ resp. poštovného 99,- Vám přijde i první sada CD se složenkou na 259,-.
b) Namítnout neplatnost smlouvy z důvodu omylu
Vrátit veškeré zboží a namítnout neplatnost z důvodu omylu doporučuji nejdéle po vystřízlivění, tj. u dárku při 1. nesedící úhradě (oněch 259,- Kč v odst. výše). Normálně by zákon takovou hloupost trestal tak, že by řekl „měli jste číst smlouvu či objednávku – právo přeje bdělým“, ale zde je mírnější, neboť jde o nekalé obchodní praktiky (viz dále). Pokud tedy dojde na soud, soudce argumenty výše s vysokou pravděpodobností vyslyší, v případech na obrázcích níže by tak měl dle mého názoru učinit vždy, záleží však na konkrétním případě. U výhry by prostor pro namítnutí neplatnosti byl asi delší – až prozřete, že žádná nebude, což nemusíte nikdy, neboť Vás neustále následujícími dopise či komunikací utvrzují o dalším přiblížení výhry. Samozřejmě čím déle tím hůře, a bude to o tom, zda soudce více naštve Vaše hloupost či prohnilost dodavatele.
§ 49a Obč. zák „Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně…“
Vraťte zboří ocitujte § 49a Obč z. výše a připište, že jste „objednali pouze dárek, že stylem nabídky – titěrné písmo, pořadí popisu předmětu smlouvy, značný nepoměr prostoru věnovanému popisu předmětu smlouva a dárku došlo k záměrnému vyvolání omylu.“
Návod platí stejně pro fiktivní výhry i fiktivní dárky, každopádně tím stopnete další zásilky. U fiktivní výhry jste zpravidla již zaplatili zboží na dobírku, takže bude třeba vyzvat též k vrácení peněz a pak případně podat návrh na soud, což kvůli pár stovkám udělá málokdo.
Jde o zakázanou nekalou obchodní praktiku
– dle § 4[1] zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele p.p., v případě dárků konkrétně o klamavou obchodní praktiku dle § 5, příloha 1/ písm. s) [2] v případě výher agresivní obchodní praktiku dle § 5a/2[3] příloha 2 písm) h[4]), oboje pod sankcí do 5 milionů (§ 24[5]). Hrozba udání na Českou obchodní inspekci Vám však nemusí vždy pomoc. Takoví dodavatelé mívají občas jepičí život a pokutu není komu dát. Pohledávku však odkoupila vymahačská společnost a té postih nehrozí.
Komentář k obrázkům
Třetí várku dokumentů z prosince 2012 od Direkt Market už nemá smysl scanovat – je to, jak říkají společně Schwarzenbergerovci i Zemanovci (ti ale jen doma 🙂 nähmlich to samé, možná opět extrémně trapná snaha o gradaci blízkosti výhry. Nechápu kdo tyhle pakárny plodí. Podle mě ty lidi ráno vstanou a po pohledu do zrcadla si nablejou do umyvadla. Z ČOI potvrdili, že věc řeší, ale nedivil bych se kdyby to házeli do koše a věnovali se vážnějším věcem. Přikládám scany od Readers Digest, jenž je letitým opruzem naší poštovní schránky, takže ve sbírce spotřebitelského magazínu mu náleží „čestné“ místo. Raději jsem dal do uvozovek, neboť tihle lidé jsou schopni si to dát jako referenci :(.
Sofistikovanější nabídky kombinují dárky s fiktivními výhrami či dokonce fiktivními losy. Na obrázcích v poslední řadě v nabídce spol. International Masters Publisher sro „Mezinárodní vládci nakladatelství“ 🙂 což tak trochu zní jako „Největší sračka 21. století“ 🙂 ) máte zkombinováno vše.
Související články
Neobjednané zásilky nevracejte
[1] § 4 Nekalé obchodní praktiky
(1) Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil.
(2) Je-li obchodní praktika zaměřena na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní, hodnotí se její nekalost z hlediska průměrného člena této skupiny; tím není dotčeno obvyklé reklamní přehánění.
(3) Užívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo prodeji výrobků, při nabízení nebo poskytování služeb či práv se zakazuje. Nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky.
[2] § 5 Klamavé obchodní praktiky
(1) Obchodní praktika je klamavá,
a) je-li při ní užit nepravdivý údaj,
b) je-li důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit,…
Příloha 1 písm s) zákona o ochraně spotřebitele
s) uvádí u výrobku nebo služby slova „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ nebo slova podobného významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo službu vynaložit jakékoli náklady, s výjimkou nezbytných nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím výrobku nebo služby nebo jejich doručením,
[3] § 5a Agresivní obchodní praktiky
(1) Obchodní praktika je agresivní, pokud s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží zejména k těmto okolnostem:
a) načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky,
b) způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost,
c) vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele,
d) nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele, nebo
e) hrozba protiprávním jednáním.
(2) Agresivní obchodní praktikou je vždy praktika uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
[4] Příloha 2 písm h) zákona o ochraně spotřebitele
„…vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková výhra nebo výhoda neexistuje nebo pro získání výhry nebo výhody musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo jiné výdaje.“
[5] „§ 24 nadpis vypuštěn
(1) Výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel, prodávající nebo jiný podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) poruší zákaz používání nekalých obchodních praktik…
(10) Za správní delikt se uloží pokuta do
d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavce 4, odstavce 7 písm. a), e), h) a odstavce 9…“
Pingback: Rádoby profi-zahraniční názvy a rádoby úřední názvy 15.12.2012 » Magazín spotřebitele