Čvn 122020
 

Shrnutí: Náhrady právního zastoupení lze částečně požadovat i při úhradě dluhu před podáním žaloby za splnění přísných důkazních podmínek.

Náklady na uplatnění pohledávky řadí § 513 OZ spolu s úroky do příslušenství pohledávky. Na tyto pojmy občanský zákoník dále nenavazuje, avšak vždy, kdy zákon zmiňuje náklady, rozumí jimi náklady účelně vynaložené (mnoho jasných výkladových argumentů nad rámec článku). Za účelně vynaložené náklady nelze považovat náklady na mimosoudní vymáhání (písemné, telefonické, osobně komunikované výzvy), neb nemají potenciál dlužníka efektivně motivovat k úhradě, pomineme-li vydírání či vyhrožování, jež zákon neuznává a sankcionuje. K podpůrná argumentace jud. 32 Cdo 1733/2008 “odměnu inkasní agentuře … nelze považovat za újmu, která poškozené straně vznikla tím, že musela vynaložit náklady v důsledku porušení povinnosti druhé… a nelze je (tyto náklady) považovat za majetkovou újmu vzniklou v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaného”. Lze tedy hovořit o absenci formální účelnosti nákladů.

Výjimku tvoří náklady právního zastoupení dle § 11 vyhl. 177/1996 Sb. advokátní tarif před podáním žaloby, tj. převzetí případu a dále výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, avšak pouze za podmínky zahájení soudního řízení (a následného úspěchu v něm srov viz § 142 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

Předžalobní výzva právního zástupce, je-li zaplaceno před zahájením řízení – NE

Samotná předžalobní výzva, jíž § 142a osř požaduje odeslat dlužníkovi pro zachování nároku na náhradu nákladů řízení osř se liší od výzvy výše definované v advokátním tarifu. Nemusí obsahovat právní rozbor, není sama o sobě úkonem právní služby a může ji napsat i neprávník. Nemá dokonce žádné předepsané náležitosti vyjma cituji “nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění“. To zvládne každý gramotný svéprávný člověk. Dodejka dopisu je faktickou podmínkou. Slouží k doložení existence výzvy. Sepsání předžalobní výzvy advokátem tak nelze do okamžiku zahájení soudního řízení považovat za o účelně vynaložený náklad k uplatnění pohledávky. To respektuje i právní praxe. Lze tedy opět hovořit o absenci formální účelnosti nákladů. Okamžik zahájení soudního (či rozhodčího) řízení, není-li dluh v prodlení dosud uhrazen, však výše uvedené v rámci zastoupení advokátem mění ve prospěch věřitele.

Převzetí právního zastoupení a soupis žaloby, je-li zaplaceno před podáním žaloby – ANO ale jinak

Věřitel jde za advokátem, platí jej za převzetí zastoupení a soupis žaloby,  ač dlužník mezitím v blažené nevědomosti zaplatí dobrovolně před podáním žaloby.  Na jednu stranu vynaložení nákladů na právní zastoupení zjevně nevedlo k vymožení pohledávky. To ale lze říci i o znaleckém posudku, kdy si prodávají rozmyslí odmítnutí reklamace a zaplatí spotřebiteli (opraví apod.) ještě než se o nějakém znaleckém posudku dozví. Oba náklady byli vynaloženy v souladu s právem, kdy věřitel již neměl jinou možnost jak se svého práva domáhat a musel postupovat danou cestou, aby odstranil následky protiprávního jednání proti strany. Tedy náklady tedy jsou účelně vynaloženými a zároveň patrně i škodou v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním dlužníka (srov. a contrario jud. 32 Cdo 1733/2008).

To dává velký prostor ke zneužití práva. Věřitel a advokát vytvoří po úhradě pohledávky v době delší než 7 dnů od odeslání výzvy umělou antedatovanou komunikaci o převzetí zastoupení a přípravě žaloby a tyto úkony by měl dlužník dle výkladu výše kontumačně proplatit. Tyto případy nejsou časté – dlužník zpravidla zaplatí hned nebo vůbec. Pokud nastanou, věřitel je zpravidla rád, že  je to byť s nějakou korunou za právníka vyřízené. Byť advokátní kanceláře takto v praxi dle mého povědomí nepostupují, podobné praktiky by vymahačskému byznysu nemusely být cizí.

Pro přiznání těchto nákladů je třeba splnění 2 formálních 1 věcné podmínky.

1. Účelnost = efektivita vynaložených nákladů – tedy před podáním žaloby jsou splněny požadavky zákona pro přiznání nákladů, tj. výzva k úhradě dle § 142a osř výše byla odeslána 7 dnů před podáním žaloby. Jinými slovy věřitel již tedy neměl jinou efektivní zákonem uznanou možnost, jak pohledávku vymáhat.

2. Soud musí být opravdu přísný v posuzování důkazů a důvodných pochybností o skutkovém stavu. Neměl by se spokojit se svědeckou výpovědí a emailovou komunikací, ale akceptovat pouze dokumenty ověřené a datované elektronickým podpisem založený na kvalifikovaném certifikátu akreditované certifikační autority ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce či kvalifikované certifikační autority EU dle příslušného nařízení Komise (EU) 2015/806. Z této elektronicky podepsané a elektronicky datované komunikace musí být zjevné, že úkony právní služby byly zahájeny a alespoň částečně provedeny. Tato podmínka samozřejmě neplatí, je-li žaloba podána před úhradou dluhu (např. viz situace v násl. oddílu – dluh zaplacen po podání žaloby, ale před úhradou soudního poplatku).

3. Náhrada těchto nákladů však není náhradou nákladů soudního řízení! Žádné soudní řízení nebylo a nebude, případná žaloba na proplacení nákladů řízení před podáním žaloby se v tomto případě nebude opírat o osř a advokátní tarif, ale o § 513 občanského zákoníku (bude tedy pouze na příslušenství, nikoli ve věci samé). Mimoslmuvní odměna dle advokátního tarifu zde bude fungovat pouze jako maximální limit náhrad smluvní odměny v souladu s dobrými mravy. Proto soud nebude moci akceptovat paušální náklady za úkon ve smyslu advokátního tarifu, ale bude muset věcně zkoumat jejich účelnost – faktická účelnost nákladů a přiznat je pouze v účelně vynaložené výši. Tedy kolik na nepodané žalobě a na převzetí zastoupení bylo skutečně odvedeno efektivní – účelné práce. Totéž platí o náhradě hotových výdajů dle advokátního tarifu – i ty zde bude nutno prokázat.

Procesní řešení dlužníkovi úhrady před podáním žaloby a před úhradou soudního poplatku

Původní žalobu přesto podanou až poté, co dlužník zaplatí, by měl soud zamítnout. Dojde-li platba dlužníka věřiteli prokazatelně před odesláním žaloby nebo dokonce po odeslání původní žaloby, kdy věřitel dosud neuhradil soudní poplatek,  věřitel by neměl hradit soudní poplatek, měl by vzít podání zpět na základě obecné povinnosti předcházet škodám (soudní poplatek nelze vrátit) a zásadě primárně řešit věci mimosoudně. Pokud věřitel za daných podmínek takovou žalobu ponechá, soud mu měl přiznat pouze náhrady právního zastupování před podáním žaloby, ale nikoli již náhradu soudního poplatku ani následné náhrady právního zastupování.  Správně by věřitel měl vzít žalobu zpět, znovu vyzvat dlužníka i k úhradě příslušenství dle 142a a případně podat žalobu pouze na příslušenství (náklady zastoupení) nikoli žalobu na původní dluh, kdy žalované příslušenství bude mít mnohem nižší hodnotu -tzn. i nižší soudní poplatek i případně tarif dle advokátního tarifu (pokud by se věřitel i pro tuto žalobu nechal zastoupit).

Pokud by tak věřitel a následně ani soud nepostupoval, měl by dlužník proti oběma nárok na náhradu škodu (primárně prevenční povinnost věřitele dle OZ, sekundárně dle z. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci). Lze čekat, že dlužník by v těchto případech již následnou zlomkovou částku též zaplatil a soud by nebyl třeba. K těmto případům může v praxi ojediněle docházet, neb poplatek u větších žalob je vždy hrazen až pár dnů po podání žaloby na výzvu soudu s daným variabilním symbolem.

Dojde-li platba dlužníka až po úhradě soudního poplatku či ve stejný okamžik, má dlužník smůlu a soud by měl v rámci původní žaloby rozhodnout. Tzn. přizná náhradu soudního poplatku (sníženého o 20% viz dále) a náhrady právního zastoupení – výzva, podání žaloby, případně přípis snižující rozsah žaloby na pouhý přísudek. Po úhradě soudního poplatku se totiž již věcí soud zabývá a je třeba jej “zaplatit”. Zákon o soudních poplatcích č. 549/1991Sb. §10/3 proto umožňuje jeho snížení pouze o 20%.

14.6.2020 JUDr. Ing. Vladimír Koranda, Ph.D., praxe od r. 2002

momentálně hledám práci koncipienta v Praze, t. 608 704 884

Sorry, the comment form is closed at this time.