Bře 152012
 

Osoba blízká

§116 OZ„Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.“ § 22 nového občanského zákoníku 89/2012 Sb. od 1.1.2014 nově přidává i „osoby sešvagřené“.

89/8 TrestZ „Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.“

Obdobě § 100 trest řádu

Dle judikatury a nyní i § 22 nOZ je na roveň osoby blízké stavěna i právnická osoba ve vztahu k členovi jejího statutárního orgánu nebo tomu, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti.  Logické – pokud máte ve společnosti svůj majetek, budete rozhodně její újmu pociťovat jako svou vlastní.

Újma jako svá vlastní u osob v rodinném poměru

U jiných osob se nečeká, že intenzita Vaší ujmy bude stejná jako při postižení Vašeho vzdáleného příbuzného. Tj. pokud má sestřenice zaplatit 100 000 pokutu, nemusí Vás to zasáhnout stejně jako by jste ji platili vy. Mělo by stačit, že Vás to bude mrzet, že to bude mrzet Vašeho rodiče, kdy dítě jeho bratra musí platit pokutu. Za takových okolností od Vás nikdo nemůže čekat svědectví proti sestřenici, přestože ji vídáte jednou za 3 roky. Je to rodina. Odpovídající újma pokud by jste ji měli zaplatit vy sami by třeba byla pouze 5000,- (tj. přijít o 5000, aby sestřenice nemusela platit 100 000,-)

Nejsem si jist, ale odhaduji, že to je společensky konformní a patrně i soudy akceptovaný výklad. Samozřejmě, vyjde-li najevo, že jste dotyčného 10 let neviděli, či je Vám jeho osud lhostejný …, těžko můžete tvrdit, že jeho újmu pociťujete jako vlastní, byť půjde třeba o strýce.

Pro osoby v jiném než rodinném poměru, vyjma nesezdaných párů, bude patrně přístup velmi soudů velmi restriktivní. Vřelost a četnost vztahů by musela by musela dosahovat extrémní intenzity, jinak by osobou blízkou byl v podstatě každý známý.

Propojená osoba 26.4.2012

OBZ § 66/9 „Není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen „propojené osoby“), je-li ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známa ovládající osoba, popřípadě touto ovládající osobou ovládané osoby. Ve zprávě se uvede, jaké smlouvy byly uzavřeny v posledním účetním období mezi propojenými osobami, jiné právní úkony, které byly učiněny v zájmu těchto osob, a všechna ostatní opatření, která byla v zájmu nebo na popud těchto osob přijata nebo uskutečněna ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou poskytnuto plnění, je ve zprávě nutno uvést, jaké bylo poskytnuto protiplnění, u opatření jejich výhody a nevýhody, a zda z těchto smluv nebo opatření vznikla ovládané osobě újma, zda byla tato újma v účetním období uhrazena, anebo zda byla uzavřena smlouva o této úhradě podle odstavce 8. Jestliže ovládaná osoba zpracovává výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu, musí být zpráva o vztazích mezi propojenými osobami připojena k výroční zprávě. Společníci nebo členové ovládané osoby musí mít možnost seznámit se se zprávou o vztazích mezi propojenými osobami ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou.“

Spřízněná osoba

Pojem se hojně vyskytuje v judikatuře soudů ČR s různým rozsahem pojetí – od užší – majetkové propojení, přes odkaz  na § 196a OBZ[1], v literatuře se jí rozumí i osoba bez majetkového či personálního propojení se společnými zájmy[2] až po velmi volné propojení (osoby mezi nimiž je určitá vazba, jež by patrně znamenala nezaujatou reakci na nastalou situaci (NS 6 tdo 69/2010 k podmínkám nutné obrany“ v okolí se nacházely osoby buď s ním určitým způsobem spřízněné či jiné osoby, které by na vzniklý konflikt a jeho případné napadení jistě reagovaly,“).



[1] 29 Cdo 3276/2008 Nej soud

Z uvedeného plyne, že akciová společnost a společnost s ručením omezeným (§ 135 odst. 2 obch. zák.) mohou uzavřít smlouvu o zajištění závazků osob uvedených v ustanovení § 196a odst. 1 aodst. 2 obch. zák. (dále jen „spřízněné osoby“) pouze s předchozím souhlasem valné hromady a za podmínek obvyklých v obchodním styku.

§ 196a

(1) Společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, anebo smlouvu, jejímž obsahem je zajištění závazků těchto osob, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku.

(2) Pokud jsou osoby uvedené v odstavci 1 oprávněny jednat i jménem jiné osoby, použije se ustanovení odstavce 1 obdobně i na plnění tam uvedené ve prospěch této jiné osoby. Souhlasu valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí půjčky nebo úvěru ovládající osobou ovládané osobě anebo zajištění závazků ovládané osoby ovládající osobou.

[2] Pelikánová I. České právo- Evropa a rozhodčí doložky, Bulletin Advokacie 10/2011 str. 17, Rozhodnutí Soudního dvora EU Pannon GSM (C-243/0834) ) říká, že zneužívající může být i klauzule, která stanoví příslušnost soudu, v jehož obvodu má profesionál své sídlo. A fortiori může být tedy rozhodčí doložka zneužívající z jiného srovnatelného důvodu, např. že rozhodcem je osoba spřízněná s profesionálem (asociace leasingových společností), ponechám-li stranou problém souladu se zákonem o rozhodčím řízení (viz níže).

Sorry, the comment form is closed at this time.