admin

Čvn 292020
 

Recenze sexshopů – 10 nejlepších a nejvýraznějších sexshopů v České republice v pořadí od nejlepšího dál.

1. Extasica.com – Tip Magazínu spotřebitele

Extasica.com funguje od 2016 a značně se vymyká ostatním. Jako jediný sexshop v ČR téměř opustil plastové zaváděné pomůcky a nabízí  pouze silikonové a realskin pomůcky vyšší kvality. A to za ceny, za něž jiní prodávají plastové. Jde o jediný český sexshop s působností v celé EU. Prodejna v Praze 4 nabízí široký sortiment v oblasti BDSM a clinic. Má nejvyšší zákaznické hodnocení Heureka v oboru – 99,7%. Ověřené hodnocení zákazníků od 2019 blokuje. Odmítl posílat Heureka data o nákupu zákazníků. Data zákazníků jsou vždy po vyřízení objednávky mazány a nelze zřídit zákaznický účet. Jste-li fanoušky slevových akcí,  tam nepochodíte. Obchod je přímým distributorem a nabízí stálé až 1/2 ceny oproti identickým produktům v jiných sexshopech. Je otázkou nakolik je bude schopen udržet. Některé položky jsou nedostupné i několik měsíců. Na blogu mají několik článků, jež se tématem zabývají poměrně do hloubky. Mají pár skutečně vlastních, nikoli pouze rebrandovaných, produktů.

2. Titanmen.cz – Tip magazínu spotřebitele

Titammen se zaměřuje na gay a extrémní pomůcky. Opravdu široké portfolio kvalitních produktů podporované zahraničním zakladatelem. Jste-li z Prahy, výhodou je sklad v Praze Vršovicích s nulovým poštovným. Nejde však o prodejnu, kde by bylo možno zboží osahat. Cenově se pohybuje spíše ve vyšší střední třídě. Obchod nabízí široký sortiment masivních dild, gelů pro fisting a kvalitního fetiš oblečení. Určitou malou skvrnou na pověsti je nabídka i pár plastových dild od společnosti PipeDream USA, jež zapáchají silněji než dilda za třetinovou cenu z Aliexpress.

3. Růžový slon

Tento známý ostravský sexshop funguje již velmi dlouhou dobu. Nabízí pěknou prodejnu a velmi dobře udělaný web se spoustou zajímavých článků pro krátké chvíle. Exlusivitou sexshopu Růžový slon jsou videorecenze produktů. Zajímavým nápadem je též “tajná” 13. komnata s VIP obsahem. Růžový slon masivně investuje do reklamy nejen na Google, ale zejména na Heureka.cz a jeho výdaje na reklamu odhadujeme jako druhé nejvyšší na trhu. To je znát i na cenách a pomineme-li Erotic city, bude Růžový slon jedním z nejdražších na trhu. To kontrastuje i s jeho ochotou nabízet i zaváděné pomůcky (některá dilda a vaginální zrcadla) velmi nízké kvality. Shop je relativně drahý, ale nabízí velkou spoustu extra v podobě videorecenzí, informací,uživatelských recenzí a zábavy.

4. Aliexpress.com – Tip Magazínu spotřebitele

Byť nejde o klasický sexshop, dost možná bude tato čínská obchodní platforma co do obratu dvojkou na českém trhu sexuálních pomůcek, a nelze proto dělat, že ji nevidíme. Mnohým sexshopům vadí jako nefér konkurence. Neférovost spočívá v tom, že na rozdíl od sexshopů v ČR de facto neplatí DPH a clo z výrobku ani z dopravy. To padne v lednu 2021. Výhodou této platformy jsou velmi nízké ceny, velmi nízká masová doprava kanálem Aliexpress a obrovská nabídka zboží. Nevýhodou čekací doba 5 týdnů, určitá nejistota ohledně dodání, v podstatě neexistující záruka a zejména skutečnost, že výrobci erotických pomůcek to nejkvalitnější zboží na tuto platformu nepouštějí. Valnou většinu erotických pomůcek na světovém trhu, tedy i v českých sexshopech, však tvoří generické rebrandované produkty z Číny, takže v 80%-90% případů to pro českého zákazníka nemá žádné věcné omezení.

5. Monika Dostálová – monudostal.cz – Tip Magazínu spotřebitele

Extrémně levný sexshop od 2017 schopný konkurovat Aliexpresu. Velká nabídka elektro sex příslušenství, malá nabídka z ostatních ketegorií erotického zboží. Soustřeďuje se na pomůcky nižší kvality s vysokým poměrem cena výkon. Tento shop má téměř nulový marketing a na internetu je téměř neviditelný. Prodává i nářadí a jiné věci, ale dle všeho se stále více přiklání k erotickým pomůckám.  Máte-li hluboko do kapsy, nejdete-li po tom nejlepšímna trhu a nejste příliš vybíraví, je tento sexshop jasná volba.

6. Sexshop.cz

Sexshop s historií od 1998. Má prodejnu blízko centra Prahy, velmi přehledný web a kvalitní pravidelně doplňovaný blog s různými praktickými informacemi z erotického života. Zbožím nevyčnívá. Ceny jsou na poměrně vysoké úrovni.

7. MHsexshop.com

Snad jediný sexshop, jež se specializuje pouze na pomůcky vyšší kvality a to v zásadě navíc pouze na BDSM, fetish, latex. Funguje od 2004. Nabídka je vzhledem k malému českému trhu pochopitelně limitovaná, ale stojí za to minimálně vidět. Eshop je vizuálně velmi zajímavý s pěknými fotografiemi. Ceny tomu odpovídají.

8. Sex-shop69.cz

V Česku poměrně známý sexshop s centrálou v Polsku. Web je postarší ale přehledný. Orientuje se v podstatě pouze na pomůcky nejnižšíkvality, ale jako jeden z mála pro ně nabízí velmi nízké ceny a nabízí tak vysoký poměr cena výkon. Nebojí se ani krémů na zvětšování penisu a podobných produktů, jež seriozní sexshopy nenabízejí. Tuto sekci nazývá patrně v lehké nadsázce “erotická lékárna”.

9. 4sex.cz – Flagranti.cz

Tento sexshop je podpořen výrazným investičním kapitálem, což je znát na jeho masivní televizní i internetové reklamě (nejvyšší reklamní výdaje z českých sexshopů) a samozřejmě i na vysokých cenách. Není jasné, proč se po masivních reklamních investicích do 4sex.cz přejmenoval na flagranti.cz. Má široké portfolio produktů, ale nic čím by vyčníval. Panny běžně distribuované čínským výrobcem komukoli v Číně pod značkou Piper Doll nabízí pod svou vlastní značkou 4sex Dolls. To je ale poměrně běžná praxe i u velkých západních distributorů jako Rimba či Pipe Dream.

10+. Erotic City – Palec dolů

Do výběru bohužel nemůžeme zařadit nejznámější český sexshop Erotic City. Tento obchod má skladem i velmi staré a nekvalitní pomůcky. Tyto pomůcky prodává až 4x dráž než konkurence. Jestli je něco byznysové umění, pak pak toto. Bohužel pro zákazníka je to velmi smutné. Výhodou je 250 prodejen po ČR, kde lze zboží osahat. Sexshop žije z dob minulých. Předpokládáme, že byznys v této podobě ale nebude dlouhodobě udržitelný a Erotic City čeká významná transformace či zánik.

Dále je mnoho sexshopů atakujících přední příčky vyhledávačů, jež z našeho pohledu ničím nevyčnívají (relativně drahé pomůcky střední a nižší střední  třídy): lasturka.cz, sexicekshop.cz, erostore.cz, evibrator.cz – jeho kabaretový web ze dne 28.6.2020 je patrně nejhorší ze zmiňovaných a už má zjevně nejlepší roky za sebou, ne…  bananek.cz jej trumfnul.

Tipy jak poznat dobrý sexshop: Obchod s dobrými cenami poznáte též podle toho, že nedělá slevové akce (extasica.com, monudostal.cz). Laik většinou z webu nepozná kvalitu vibrátorů. Z fotek a popisků dild si lze určitý obrázek udělat, ale některé společnosti jako PipeDream dokážou nádherně nafotit a popsat i plastové smradlavé s prominutím šmejdy. Nejvíc lze dálkově asi poznat dle BDSM pomůcek.

Podněty čtenářů: Chybí Vám nějaký sexshop ve výběru. Dejte vědět tip v diskuzi, čím vyčnívá a po posouzení případně bude zařazen do výběru.

29.6.2020

Čvn 142020
 

Zrušení usnesení o prohlášení konkursu odvolacím soudem

Zrušení usnesení o prohlášení konkursu odvolacím soudem, aniž by bylo rozhodnuto o jiné formě úpadku, vrací věc soudu prvního stupně v zásadě do stádia zjištění úpadku.  To plyne z § 27, kdy insolvenční správce je jmenován nejpozději rozhodnutím o úpadku, jež (zpravidla) předchází prohlášení konkursu. Insolvenční správce tedy v této fázi (po prohlášení úpadku) nadále vykonává svou činnost spočívající (pomineme-li předběžná opatření) ve zjišťování a zajišťování majetku úpadce a informování soudu a věřitelů.

Zrušení konkursu dle § 308 IZ

Zrušení konkursu dle § 308 IZ je speciálním způsobem ukončení konkursu daným podmínkami § 308 a směřuje k definitivnímu konci insolvenčního řízení. Ustanovení příslušného oddílu 8 (části druhé hlavy první zákona) se vztahuji pouze k této situaci a nikoli ke zrušení konkursu odvolacím soudem výše. To lze konstatovat na základě systematického výkladu i komparativního. Srov. např. § 313 /2 – splnit daňové povinnosti – to by při opačném výkladu znamenalo prioritní uspokojení státu před zajištěnými věřiteli, což je nesmysl. Stejně tak 313/3 kdy insolvenční správce by měl být při opačném výkladu v rozporu s § 27 být po provedení ukončovacích úkonů zproštěn z funkce.

Shodný účinek obou “druhů” zrušení konkursu

Pomineme-li nyní případně odchylky dané případným ad hoc předběžným opatřením, správa majetku v obou případech přechází dle § 229/3 IZ z insolvenčního správce na úpadce (dlužníka).

 

Situace mate shodným pojmenováním i některými shodnými účinky, zvláště pokud to řešíte jako jednu z mnoha dílčích žaloby navazující na x-set stránkové insolvenční řízení. V Beckové komentáři ani na internetu k tomu nic nebylo.

 

14.6.2020 JUDr. Ing. Vladimír Koranda, Ph.D., praxe od r. 2002

momentálně hledám práci koncipienta v Praze, t. 608 704 884

Náhrady právního zastoupení před žalobou

 Pravní články  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Náhrady právního zastoupení před žalobou
Čvn 122020
 

Shrnutí: Náhrady právního zastoupení lze částečně požadovat i při úhradě dluhu před podáním žaloby za splnění přísných důkazních podmínek.

Náklady na uplatnění pohledávky řadí § 513 OZ spolu s úroky do příslušenství pohledávky. Na tyto pojmy občanský zákoník dále nenavazuje, avšak vždy, kdy zákon zmiňuje náklady, rozumí jimi náklady účelně vynaložené (mnoho jasných výkladových argumentů nad rámec článku). Za účelně vynaložené náklady nelze považovat náklady na mimosoudní vymáhání (písemné, telefonické, osobně komunikované výzvy), neb nemají potenciál dlužníka efektivně motivovat k úhradě, pomineme-li vydírání či vyhrožování, jež zákon neuznává a sankcionuje. K podpůrná argumentace jud. 32 Cdo 1733/2008 “odměnu inkasní agentuře … nelze považovat za újmu, která poškozené straně vznikla tím, že musela vynaložit náklady v důsledku porušení povinnosti druhé… a nelze je (tyto náklady) považovat za majetkovou újmu vzniklou v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaného”. Lze tedy hovořit o absenci formální účelnosti nákladů.

Výjimku tvoří náklady právního zastoupení dle § 11 vyhl. 177/1996 Sb. advokátní tarif před podáním žaloby, tj. převzetí případu a dále výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, avšak pouze za podmínky zahájení soudního řízení (a následného úspěchu v něm srov viz § 142 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

Předžalobní výzva právního zástupce, je-li zaplaceno před zahájením řízení – NE

Samotná předžalobní výzva, jíž § 142a osř požaduje odeslat dlužníkovi pro zachování nároku na náhradu nákladů řízení osř se liší od výzvy výše definované v advokátním tarifu. Nemusí obsahovat právní rozbor, není sama o sobě úkonem právní služby a může ji napsat i neprávník. Nemá dokonce žádné předepsané náležitosti vyjma cituji “nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění“. To zvládne každý gramotný svéprávný člověk. Dodejka dopisu je faktickou podmínkou. Slouží k doložení existence výzvy. Sepsání předžalobní výzvy advokátem tak nelze do okamžiku zahájení soudního řízení považovat za o účelně vynaložený náklad k uplatnění pohledávky. To respektuje i právní praxe. Lze tedy opět hovořit o absenci formální účelnosti nákladů. Okamžik zahájení soudního (či rozhodčího) řízení, není-li dluh v prodlení dosud uhrazen, však výše uvedené v rámci zastoupení advokátem mění ve prospěch věřitele.

Převzetí právního zastoupení a soupis žaloby, je-li zaplaceno před podáním žaloby – ANO ale jinak

Věřitel jde za advokátem, platí jej za převzetí zastoupení a soupis žaloby,  ač dlužník mezitím v blažené nevědomosti zaplatí dobrovolně před podáním žaloby.  Na jednu stranu vynaložení nákladů na právní zastoupení zjevně nevedlo k vymožení pohledávky. To ale lze říci i o znaleckém posudku, kdy si prodávají rozmyslí odmítnutí reklamace a zaplatí spotřebiteli (opraví apod.) ještě než se o nějakém znaleckém posudku dozví. Oba náklady byli vynaloženy v souladu s právem, kdy věřitel již neměl jinou možnost jak se svého práva domáhat a musel postupovat danou cestou, aby odstranil následky protiprávního jednání proti strany. Tedy náklady tedy jsou účelně vynaloženými a zároveň patrně i škodou v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním dlužníka (srov. a contrario jud. 32 Cdo 1733/2008).

To dává velký prostor ke zneužití práva. Věřitel a advokát vytvoří po úhradě pohledávky v době delší než 7 dnů od odeslání výzvy umělou antedatovanou komunikaci o převzetí zastoupení a přípravě žaloby a tyto úkony by měl dlužník dle výkladu výše kontumačně proplatit. Tyto případy nejsou časté – dlužník zpravidla zaplatí hned nebo vůbec. Pokud nastanou, věřitel je zpravidla rád, že  je to byť s nějakou korunou za právníka vyřízené. Byť advokátní kanceláře takto v praxi dle mého povědomí nepostupují, podobné praktiky by vymahačskému byznysu nemusely být cizí.

Pro přiznání těchto nákladů je třeba splnění 2 formálních 1 věcné podmínky.

1. Účelnost = efektivita vynaložených nákladů – tedy před podáním žaloby jsou splněny požadavky zákona pro přiznání nákladů, tj. výzva k úhradě dle § 142a osř výše byla odeslána 7 dnů před podáním žaloby. Jinými slovy věřitel již tedy neměl jinou efektivní zákonem uznanou možnost, jak pohledávku vymáhat.

2. Soud musí být opravdu přísný v posuzování důkazů a důvodných pochybností o skutkovém stavu. Neměl by se spokojit se svědeckou výpovědí a emailovou komunikací, ale akceptovat pouze dokumenty ověřené a datované elektronickým podpisem založený na kvalifikovaném certifikátu akreditované certifikační autority ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce či kvalifikované certifikační autority EU dle příslušného nařízení Komise (EU) 2015/806. Z této elektronicky podepsané a elektronicky datované komunikace musí být zjevné, že úkony právní služby byly zahájeny a alespoň částečně provedeny. Tato podmínka samozřejmě neplatí, je-li žaloba podána před úhradou dluhu (např. viz situace v násl. oddílu – dluh zaplacen po podání žaloby, ale před úhradou soudního poplatku).

3. Náhrada těchto nákladů však není náhradou nákladů soudního řízení! Žádné soudní řízení nebylo a nebude, případná žaloba na proplacení nákladů řízení před podáním žaloby se v tomto případě nebude opírat o osř a advokátní tarif, ale o § 513 občanského zákoníku (bude tedy pouze na příslušenství, nikoli ve věci samé). Mimoslmuvní odměna dle advokátního tarifu zde bude fungovat pouze jako maximální limit náhrad smluvní odměny v souladu s dobrými mravy. Proto soud nebude moci akceptovat paušální náklady za úkon ve smyslu advokátního tarifu, ale bude muset věcně zkoumat jejich účelnost – faktická účelnost nákladů a přiznat je pouze v účelně vynaložené výši. Tedy kolik na nepodané žalobě a na převzetí zastoupení bylo skutečně odvedeno efektivní – účelné práce. Totéž platí o náhradě hotových výdajů dle advokátního tarifu – i ty zde bude nutno prokázat.

Procesní řešení dlužníkovi úhrady před podáním žaloby a před úhradou soudního poplatku

Původní žalobu přesto podanou až poté, co dlužník zaplatí, by měl soud zamítnout. Dojde-li platba dlužníka věřiteli prokazatelně před odesláním žaloby nebo dokonce po odeslání původní žaloby, kdy věřitel dosud neuhradil soudní poplatek,  věřitel by neměl hradit soudní poplatek, měl by vzít podání zpět na základě obecné povinnosti předcházet škodám (soudní poplatek nelze vrátit) a zásadě primárně řešit věci mimosoudně. Pokud věřitel za daných podmínek takovou žalobu ponechá, soud mu měl přiznat pouze náhrady právního zastupování před podáním žaloby, ale nikoli již náhradu soudního poplatku ani následné náhrady právního zastupování.  Správně by věřitel měl vzít žalobu zpět, znovu vyzvat dlužníka i k úhradě příslušenství dle 142a a případně podat žalobu pouze na příslušenství (náklady zastoupení) nikoli žalobu na původní dluh, kdy žalované příslušenství bude mít mnohem nižší hodnotu -tzn. i nižší soudní poplatek i případně tarif dle advokátního tarifu (pokud by se věřitel i pro tuto žalobu nechal zastoupit).

Pokud by tak věřitel a následně ani soud nepostupoval, měl by dlužník proti oběma nárok na náhradu škodu (primárně prevenční povinnost věřitele dle OZ, sekundárně dle z. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci). Lze čekat, že dlužník by v těchto případech již následnou zlomkovou částku též zaplatil a soud by nebyl třeba. K těmto případům může v praxi ojediněle docházet, neb poplatek u větších žalob je vždy hrazen až pár dnů po podání žaloby na výzvu soudu s daným variabilním symbolem.

Dojde-li platba dlužníka až po úhradě soudního poplatku či ve stejný okamžik, má dlužník smůlu a soud by měl v rámci původní žaloby rozhodnout. Tzn. přizná náhradu soudního poplatku (sníženého o 20% viz dále) a náhrady právního zastoupení – výzva, podání žaloby, případně přípis snižující rozsah žaloby na pouhý přísudek. Po úhradě soudního poplatku se totiž již věcí soud zabývá a je třeba jej “zaplatit”. Zákon o soudních poplatcích č. 549/1991Sb. §10/3 proto umožňuje jeho snížení pouze o 20%.

14.6.2020 JUDr. Ing. Vladimír Koranda, Ph.D., praxe od r. 2002

momentálně hledám práci koncipienta v Praze, t. 608 704 884

Čvn 112020
 

Aktuální zákonný úrok z prodlení

Zákonný úrok z prodlení s plněním peněžitého dluhu stanoví § 1970 z.č. 89/2012 (nový) občanský zákoník Sb odkazem na prováděcí předpis, aktuálně § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. (dříve 142/1994 Sb.). Platnost od 1.1.2014 do současnosti (posl. aktualizace červen 2020).

“Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.”    … Historie repo sazby ČNB

 

Příklad: při začátku prodlení v druhém pololetí 2019 tedy úrok z prodlení tvoří součet 2% 2TRepo sazby pro dané období a 8% přirážky dle nařízení, celkem 10%

začátek prodlení = den po splatnosti
Úrok % Změna 2Trepo sazba
2014-2017 8,05 2.11.2012 0,05
    4.8.2017 0,25 N/A
2018-30.6.2018 8,5 3.11.2017 0,5
    2.2.2018 0,75 N/A
1.7.2018-31.12.2018 9 28.6.2018 1
    3.8.2018 1,25
    27.9.2018 1,5
2019-30.6.2019 9,75 2.11.2018 1,75
1.7.2019-30.6.2020 10 3.5.2019 2
7.2.2020 2,25 N/A
17.3.2020 1,75 N/A
27.3.2020 1 N/A
11.5.2020 0,25

Formulace zákonného úroku s prodlením v žalobním petitu

Ještě v první dekádě 21. století se zákonný úrok z prodlení v žalobním petitu bežně vyčísloval. Nyní již se tak neděje a i soudy nechávají v rozhodnutí kluasuli “zákonný úrok z prodlení od dne … …” bez vyčíslení konkrétní sazby.

Zákonný úrok z konkrétního prodlení se dále v čase nemění navzdory změnám 2TRepo sazby

Sazba zákonného úroku z prodlení se dále se nemění navzdory případně se měnící 2TRepo sazbě. To vyplývá z konstrukce normy (srov, (“pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení“), jež úrok váže na jeden konkrétní den, nikoli na 2TRepo sazbu samotnou.

Avšak v případě opakujících se plnění a prodlení s těmito plněními se sazba zákonného úroku pro každou jednotlivou platbu (dílčí dluh) odvíjí od okamžiku prodlení (splatnosti) každé jednotlivé platby např. nájemného, výživného jiné pravidelné platby. To platí i pro splátky, ty ale mají většinou vlastní režim, kdy při porušení splátkového kalendáře často (zpravidla smluvně, u výpůjčky dokonce přímo ze zákona) dochází k okamžitému zesplatnění dluhu k určitému okamžiku.

 

Historické zákonné úroky z prodlení

Historické úroky z prodlení je třeba počítat dle tehdy platných předpisů.

do 14.7.1994 prováděcí vyhl. 45/1964 Sb, jíž se provádějí některá ustanovení obč. zákoníku

15.7.1994 27.4.2005 § 1 nař. 142/1994 Sb. § 1 „Výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.“ Historie diskontní sazby ČNB

28.4.2005 – 30.6.2010 § 1 nař. 142/1994 Sb. (novela č. 163/2005 Sb.) Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.”

1.7.2010-30.6.2013 § 1 nař. 142/1994 Sb. (novela č. 33/2010 Sb.) „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.“

1.7.2013- do 1.1.2014 § 1 nař. 142/1994 Sb. (novela č. 180/2013 Sb.) Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

 

12.6.2020 JUDr. Ing. Vladimír Koranda, Ph.D., praxe od r. 2002

momentálně hledám práci koncipienta v Praze, t. 608 704 884

Dub 212020
 

Asi o 10 000 dobrých rad jste už přišly, ale 20 000 Vás ještě čeká. Tento článek na nekonečné pokračování píše doslova sám život, a to konkrétně moje máma. Věřím, že se v tom najede každý a že to bude číst i sám velký Chuck (Norris). Snad si z toho vezmou něco i všichni rodiče, jež dávají tzv. “Dobré rady”.

Vždy “Dobrá” rada mé mámy doplněná kontextovou glosou, jež osvětluje pozadí.

 

21.4.2020

2. No ona by se tak hračka nerozbila, kdyby jste se k tomu dobře chovali. Ač vůbec nemám páru jak se chováte k hračkám, udělá mi radost, když můžu poučit a být negativní v jednom. Taková má oblíbenou dvojkombinace, jež mého syna dokopala k psaní tohoto nějaký pátek slibovaného článku.

3.4. 2020 (první myšlenka na tento článek)

1. Neobjednávej si už to zboží z Číny, nebo Ti s ním pošlou i korona virus.

0. bonusová a má nejoblíbenější. Nekoukej pořád do toho počítače a vem děti ven. Já mám sice čas skoro celý den, ale radši Tě tu  budu pár minut tepat, že se snažíš něco vydělat, než abych ti pomohla a vzala je na chvíli ven sama.

Bře 272020
 

JUDr. Ing. Vladimír Koranda, Ph.D., redaktor

V souvislosti  s korona virem (covid-19 nebo také SARS CoV-2) v březnu 2020 byli mnozí podnikatelé nuceni zastavit či značně omezit činnost. Opatření daná usneseními vlády a mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví zasáhla nejcitelněji hotely, penziony (poskytovatelé ubytování) a následně restaurace, hospody (poskytovatelé stravovacích služeb), jež částečně mohli zachovat provoz výdejovým oknem či spoluprací s damejidlo.cz, Uber Eats apod..

Legislativní opatření byla přijata na základě zákona č. 240/2000Sb.  o krizovém řízení a o změně některých zákonů (“krizový zákon”), v účinném znění. Tento zákon v § 36 krizového zákona stanoví právo požadovat náhradu škody státu “způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřením”.

Podmínku nároku na náhradu – příčinnou souvislost nutno vykládat v kontextu. Tzn. nikoli o kolik hostů hotel přišel v důsledku samotného zákazu a nikoli v důsledku samotného viru (obavy lidí cestovat, shlukovat se, nižší výdělky lidí a nižší ochota utrácet v hotelu či obecně). Hotel jako žalobce ponese důkazní břemeno těchto skutečností. Bude je ale možné prokázat např. komparací se zeměmi, kde podobná zákaz neplatil.

Např. v sexshopu Extasica, s nímž Magazín spotřebitele dlouhodobě spolupracuje, při zákazu prodeje v prodejně klesl prodej o polovinu, přestože 3/5 tvoří internetový obchod. Evidentně tedy ztratili i internetové zákazníky, jež nebyli opatřeními státu limitováni. Škody alespoň tedy vznikly nikoli v důsledku opatření státu, ale v důsledku toho, že lidé za dané situace o službu prostě neměli zájem. Obchod měl výdejové okénko, ale zákazníci nesměli vykonávat jiné než nezbytné cesty, takže si pro zboží nemohli přijít. Jaká škoda vznikla v důsledku toho, že byl omezen maloobchodní prodej resp. možnost lidí jít ven (pro zboží) a jaká v důsledku menší ochoty lidí vycházet ven a utrácet peníze, je obtížně prokazatelné.

O náhradě škody tedy bude moci uvažovat spíše menší část podnikatelů, jež bude schopna příčinnou souvislost dobře prokázat.

Opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví v zásadě bez nároku na náhradu škody

Toho si je stát vědom, a tak další opatření od 24.3.2020 již vydává nikoli rámci usnesení vlády dle krizového zákona, ale jako mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví dle § 80/1g zákona 258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění. Ten podobné náhrady jako krizový zákon nestanoví. Škody by pak mohly být eventuálně požadovány při prokázaní příčinné souvislosti ve smyslu výše a navíc prokázání nesprávného úředního postupu (zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem č. 82/1998. Sb. v účinném znění ) – tedy při prokázání zjevné nepřiměřenosti opatření. To by patrně bylo ještě těžší než prokázání příčinné souvislosti, neb po bitvě je každý generál. Zákon o náhradě škody nesprávným úředním postupem stanoví ještě další podmínky, jež v této hypotetické rovině zatím nemá smysl rozebírat.

Je morální žádat o náhradu škody na stát v situaci, kdy opatření musel udělat?

Morálka a právo jsou neoddělitelně spojeny. Vysvětlením tohoto tvrzení, jejž nechápou ani mnozí právníci, Vás nebudu zatěžovat. Morální to je, neb tento institut limituje stát, aby si při daných opatřeních počínal přiměřeně a nezpůsoboval jimi zbytečné škody.

Nárok na náhradu ušlého zisku

V březnu 2020 – v podstatě první masovější zkušenost právníků s krizí v ČR se vyrojilo mnoho právních článků nebo spíše sdělení právníků do médií deklarujících možnost žádat vzniklou škodu i ušlý zisk s výzvou evidovat si ušlý zisk. Nárok na ušlý zisk za situace, kdy celá země trpí, se i selským rozumem jeví jako nesmyslný. Nárok na náhradu ušlého zisku by i v případě prokázání příčinné souvislosti byl zamítnut na základě dobrých mravů. Eventuálně i na základě dalších institutů neb by to stát dost možná položilo.

Bře 242020
 

Naše reklamace byla neúspěšná, neboť k obarvení prádla došlo v důsledku použití nesprávného pracího prášku. Článek zde má dvojí smysl. Ukázat, co taková reklamace a žádost o posudek obnáší (viz žádost o posudek, jemuž předcházela odmítnutá reklamace) a podat pár informací k obarvenému prádlu.

 

Odpověď Textilního zkušebního ústavu na žádost o posudek :

Nelze určit zda vada vznikla v důsledku vady materiálu či užití nesprávného pracího prášku, což se jeví jako pravděpodobné. Reklamaci a větší posudek proto nedoporučujeme. Patrně pustila některá ze služek černé vnitřní části či modré vnější. Je třeba prát v prášku na jemné barevné prádlo. Ten na bílé prádlo obsahuje agresivní zjasňovače – oxidanty. U těla bundy výrobce uvádí 80% nylon. Ten je vysoce náchylný na obarvení. Nepokoušejte se bundu odbarvit. Z toho nylonu to nic nesundá. Bundu byste zničili, leda lze obarvit na černo. Doporučujeme ponechat jak je, obarvila se velmi pravidelně. Dále doporučujeme i dodržovat pokyn praní s tenisovými míčky. V opačném případě by se peří mohlo scuknout, což se ve Vašem případě naštěstí nestalo.

Poznámka redakce: Už máma před 20 rozdělovala prádlo a měla prášky na bílé a barevné. Nám se ale za 20 let praní jen v bílém prášku obarvilo jen jedno bílé tričko na růžovo, proto jsme se s tím nijak netrápili.

 

bunda salomon obarvená, střed obarven více než rukávy

Žádost o posudek dopisem či předběžný posudek

 

Textilní zkušební ústav

Cejl 480/ 12, 658 41 Brno

e-mail: info@tzu.cz , tel.: +420 543 426 711

Vladimír Koranda, Svatoslavova 1, 140 00

t. 608 704 884. vl.koranda@gmail.com

 

Předmět posudku

Dámská bunda Salomon White Breeze Down JKT W, vel. XS koupena 5.2. 2018

u hlavního zástupce pro ČR již model v nabídce není https://www.salomon.com/en-cz/shop-emea/women/clothing/jackets.html

Konkrétní model pro sezonu 2017-2018 např. zde: https://www.rockpoint.cz/whitebreeze-down-jkt-w

1. Prosíme o informace, zda materiál trpí vadou, jež mohla mít dopad na obarvení.

Reklamace

Bunda byla prvně prána po 2 letech. Dříve jen čištěny rukávy a límec ručním praním. Bylo práno v pračce na 30 stupňů a samostatně bez jiného prádla. Je z bílé (lehce krémově bílá) obarvena do oranžovo-růžova. Je obarven spíše střed a zipy, ale téměř nejsou obarveny rukávy. Jako by se barva uvolňovala lokálně ze středu bundy. Výjimkou je obarvená podkladová “síťovitá” jemná vnitřní látka či “výstelka” (neznáme název), jež je obarvena nejen ve středu na límci ale i na vnitřních koncích rukávech. Na vnitřní látce je obarvení spolu se zipy (vnější část zipů) nejvíce znatelné.

Doplňující informace (možná zbytečné, v duchu lépe víc než míň)

Nad rámec reklamace prodejci k tomu pro účely posudku doplňujeme, že šlo o pračku Elektrolux: Program. Viz foto emailovou přílohou. Prášek Lovela na bílé prádlo (přikládáme vzorek). Snížené otáčky odstředění na 500 ze strachu o poškození membrány (možná bezdůvodného, nevíme, nechtěli jsme nic riskovat). Sušeno přirozeným schnutím na ramínku na věšáku v pokojové teplotě. Nesušeno v sušičce. Nežehleno. Nikdy nebyly užity žádné aviváže, vůně odstraňovače skvrn ani jiné prostředky.

Vždy teče voda čirá. V okamžiku praní bundy ani několik měsíců předtím nebyla žádná porucha či přerušení dodávek vody. Praní, odstředění proběhlo zcela standardně.

V odmítnutí reklamace pouze uvedli, “Je zjevné, že nebyly dodrženy pokyny údržby.” Při dotazu, z čeho je to zjevné, a námitce, že jsme dodrželi vše, bylo zodpovězeno: “Já nevím, já to jen předávám”. Spíše se s tím zjevně vůbec nezabývali.

K reklamaci jsem přidali též stručný letáček s obecnými pokyny k údržbě, jež nám od paragonu odtrhli a po reklamaci již nevrátili. Část máme ofocenu (víc tam toho v podstatě není) a je na ní, že se má prát na 30stupňů a nenapařovat. Dále je tam v závorce za chybějícím textem …(běžné prací prášky) patrně ve smyslu, že se mají používat speciální prací prášky. To jsme nedodrželi.

2. Prosíme tedy i o informaci, zda použití prášku Lovela na bílé prádlomělov našem případě dopad na barvu. Dle našich informací to má mít možný dopad pouze na membránu, což nám nevadí. Bundu máme na běžné nošení, ne na sport a nebyla nikdy propocena.

Žádost o posudek

Prosíme o posudek dopisem za 1000,- Kč bez DPH. Pokud v průběhu šetření doporučíte, že je vhodnější provést prvotní šetření za 2000,-Kč bez DPH, prosím proveďte jej.

Poznámka: Kamarádka sdělila informaci, že do výplně části pro tělo se dává I speciální izolační materiál, jež se nedává do rukávů. Jeho barva (v našem případě možná černá se může skládat z několika jiných barev, kdy jedna z nich mohla pustit). To by teoreticky vysvětlovalo obarvení středu a zipů a nízké obarvení rukávů.

3. Neprokáže-li se vadnost materiálu, můžete doporučit postup, jak krémovou odbarvit zpět na původní barvu? Bez záruk z Vaši strany.

S díky a pozdravem

JUDr. Ing. Vladimír Koranda, Ph.D.

redaktor magazinspotrebitele.cz

608 704 884

Přílohy:

paragon, reklamace, vyjádření k reklamaci (5 stran)

cca 1 dcl prášku Lovela na bílé prádlo

pouze emailem: 3x foto pracího prášku, foto bundy od výrobce, foto použité pračky

Bře 222020
 

Tento článek na pokračování chci psát již několik let. Dělám to proto, abych našel nějaký balanc a třeba to i někomu pomůže.

 

Jsme spolu 12let a máme spokojené manželství, jež nám nezevšednělo. Možná je to i tím, že jsme oba z hodně jiných kultur.

Žena, ač je žena v domácnosti, má věci dost na háku.

Vypadla klika z koupelny. Nasadila jí tam kolmo směrem k zemi. Říkám jí to nevidíš, že je ta klika obráceně. Tos ji radši měla nechat ležet na zemi. To je asi nejikoničtější příběh. Ale to je pomalu každý měsíc podobná pecka.

Dnes 30.3.2020, kdy mám trochu víc času, jsem splnil dlouhodobé přání, že to začnu psát. Dlouho jsem váhal, že je to neúcta k ženě, ale prostě …

Občas kvůli jejím záděrům ztratím spoustu času. Ráno chce dcera kakao. Abych ho udělal, chci si vyprázdnit dřez, kde žena standardně nechává nádobí přes noc nebo přes víkend. Uklízím nádobí. V prostoru na hrnce jsou nové věci a bordel, že skříňka nejde zavřít. Vše vytahám a přerovnávám, s tím, že vyhodím nepotřebné krabičky. Žena vstane a řekne, že to udělá. Já jdu pracovat. Místo, aby nejprv uklidila ten bordel na zemi na půlce kuchyně, rozhodne se umýt a utřít nádobí ve dřezu. Přitom několikrát obchází ten bordel na zemi na kuchyni. Říkám jí, tak nejprv úklid ten bordel na zemi, ať tu můžeš chodit, ne. Ach jo. Ona ještě bojuje, že si to udělá podle sebe a že je ve skříňkách málo místa. Říkám jí, nějak to zařiď, ty skříňky nevyrostou a místo na další skříňky není.

Zapomněl jsem dodat, že já mám školy a jsem o 9 let starší a žena je prostá dívka. Já vydělávám, zajišťuji všechny úřady a nákupy krom potravin. Když po ní chci něco nestandardního, tak si musím dát trojitou práci, abych to vysvětlil. To neříkám, abych se povyšoval, ale že jakákoli kritika je přijímána velmi bojovně, takže se jí snažím vyhýbat, jak jen to jde.

Další vychytávka měsíc zpátky. Zavázala odpadní sáček do koše, nechala jej v koši a šla pryč. Typická záděr práce. Já chci něco vyhodit – musim to položit, umýt si ruce, vyhodit či rozvázat zavázaný sáček a následně teprv vyhodit danou věc. Kdyby neudělala nic, tak to bude lepší.

To sou prostě takové zkraty, že člověk nechápe, co se jí honí hlavou.

Víte, my doba neleštíme nábytek či dveře. Neřešíme prach na skříních a někdy ani na oknech. Vanu a umyvadlo dost často myji při koupání. Nejsem právě fanda úklidu a jsem spokojenej, když se po zemi neválí hračky či zbytky jídla, je prázdný dřez a děti nejí v posteli. Proč právě toto? Když máte zapráskaný pokoj hračkami na zemi, tak se tam nedá chodit. Když je v dřezu nádobí, tak už další neumyjete – nejprv je třeba umýt to nádobí ve dřezu a pak teprv ten Váš talíř. Proto, když výjimečně vařím, myji nádobí hned. A když máte drobky v posteli, tak se tam nespí moc dobře.

Dokud jsme neměli děti a já neměl 2 práce, tak jsem i dost pomáhal v domácnosti – luxování, nákupy. Teď už na to prostě nemám čas. Takže po troše frflání si na více práce zvykla (musela, nebyl, kdo by to udělal).

To říkám proto, že nejsem pedant. Ale to co provádí, žena, mě vskutku doráží. Říkáte si, Ty vole, jak tohle mohla “vymyslet”, to neni přece možný. Je, a to opakovaně. Podobných dorážeček bylo snad 30 nebo víc. A vy prostě vidíte, že buď vůbec nepřemýšlí, nebo má věci na háku takovým způsobem, že jí jsou některé věci, např. že jiné zadře prací na víc, úplně putna.

Pomáhá mi s focením věcí pro obchod, abych aspoň trochu času ušetřil pro děti. Byl to dlouhý proces vysvětlit, že ty fotky neděláme proto, že se musí udělat fotka, ale aby to zákazník viděl hezky.

Přátele říkají, že má žena (31let, 38kg, 150cm) nejen vypadá jako dítě, ale že je dítě. Ono to tak je.

Jestli si říkáte, proč jsem v manželství spokojený. Má žena není kráva, je štíhlá i po 2 dětech. Na to si hodně potrpím. Má sexuální chemii. Je to nejkrásnější holka, jakou jsem viděl. Můj nejlepší kamarád je na tom v některých ohledech lépe a v některých stejně blbě, jen má ty ženy 2, tedy přesněji jednu doslova stokilovou :). Jak se říká, všude je něco.

 

Květen 2020. Pekáče pod troubou trvale uklizeny tak, že vyčuhovaly 15cm 14 dní. Stálé řešení. Řekl jsem návštěvě, ať jí něco řekne. Žena pak brečela a byla naštvaná. Já jí řekl, že jsem brečel 14 dní.

Bře 142020
 

Redaktorka Reflexu na Ministryni Janu Maláčovou: A co ten socialismus?

Tento článek volně navazuje na článek Význam slov „Pražská kavárna“ a „lepšolidi“, ale jeho obsah je v zásadě zcela nezávislý.

Magazín spotřebitele nebyl účastníkem rozhovoru, pouze vkládá svým jménem označené komentáře:

Reflex.cz byl s článkem seznámen týden před publikací dne 8.3.2020 s možností se vyjádřit, jíž nevyužil. I nadále tak může učinit.

Magazinspotrebitele.cz: Socialismus je dnes velmi zamlžený pojem. V podstatě je to to, co bylo za komunistů, vláda jedné strany, masivní přerozdělování a s tím související omezení soukromého vlastnictví a podnikání. Na to navázané negativní jevy – absolutní kontrola moci pár jedinci, neefektivita hospodářství, útisk obyvatel, cenzura tisku, někde i bránění cestování a úniku obyvatel, v Sovětském Svazu, Číně, Severní Korei a dalších zemích hromadné masové vraždy popravami i hladomory ze socialistických ekonomických experimentů. Ne nejhorším stupni byla genocida vlastního národa v 70. letech v Kambodži. V Kambodži v 70. letech a v Rusku ve 20.-40. letech však již nešlo o socialismus, jak jej nyní vnímáme, ale o tzv. Rudý teror. Ti bystřejší asi poznali, že k socialismu mám velmi negativní vztah. Ti méně bystří si budou myslet, že jej obhajuji.

Heslem socialistické Ústavy z 60. let bylo: Každému podle jeho zásluh, což doplňovalo citovaného heslo komunismu: Každému podle jeho potřeb.

Demokratický sociální stát jakým je ČR funguje na tržní bázi. Tzn. Dostanete zaplaceno přesně tolik na kolik Vás ocení ostatní lidé. Nemá smysl dumat nad tím jestli zpěvák, herec, boxer či fotbalista má být placen 100x lépe než vědec, a kdo je pro společnost cennější. Mimochodem někteří vědci jsou placeni velmi dobře. Nejde subjektivně poměřit kolik společenského blaha přinese vynalezený mobil a kolik vstřelený gól. Každý cenu nikoli takovou jakou si myslí, ale jak jej ocení lidstvo. Stát ať již sociální či minimalistický tento princip modifikuje tak, aby ti jež dostali do vínku méně – vzdělání, péče od rodiči, jak řešit věci, chovat se přátelům, méně peněz do začátku, třeba i nemoci, nevnímali toto tržní ocenění jako natolik nespravedlivé, aby stát nerozbořili, jako se tomu stalo v Rusku 1917.

Tato modifikace může probíhat ve větší či menší míře od minimalistického sociálního státu – rozvojové země a USA po solidární státy, jež vedle motivu nerozboření státu těmi nejméně šťastnými sledují i motiv jejich důstojného života – tedy soucit a solidaritu.

Sociální prvky státu jsou též protiváhy přirozené snahy těch nejschopnějších nastavit co nejvíce práv a získat co nejvíce majetku ve svůj prospěch, patrně i za hranou nějakého poklidného tržního ocenění. Na jednu stranu říkám, že není žádné jiné ocenění n tržní. Na druhou stranu musím sám sebe rozporovat vzhledem k faktu, že než člověk popadne vidle a jde na „moderního feudála“, tak mu musí být velmi ouzko. Jinými slovy tržní ocenění také může znamenat sud se střelným prachem, jež čeká na jiskru, což v žádném případě nelze považovat z a dlouhodobě udržitelné tržní ocenění práce těch dole. Dlouhodobé objektivní ocenění práce těch dole tedy nutno vnímat jako tržní ocenění plus modifikace minimálním sociálním státem v rozsahu, aby nedocházelo k nepokojům. V podstatě tuto makromodifikaci v podobě minimálního sociálního státu plní na mikroekonomické úrovni jednání odborů a stávky, jež v intelektuálové a podnikatelé v ČR mnohdy vnímají negativně či je vůbec nechápou. Přitom je to pouze přirozený ozdravný, tedy prospěšný proces, známý i z vyspělých tržních ekonomik.

Zde se vzpomínám na slova mého nejlepšího kamaráda praktikujícího křesťana vysoce postaveného manažera a navíc podnikatele. Tzn relativně chytrý člověk a divil se proč ti lidé stávkují – kdyby si raději vzali do ruky knihu a šli dělat lepší práci. Ono takto ale nefunguje. Právě proto, že na každý dostal tolik do vínku jako my vyvolení.

Podobně se vyjádřil můj dobrý kamarád manažer a programátor v hádce, že chudí si nemohou koupit např. drahý nanuk Magnum za tehdejších 25 korun. Tvrdil, že každý, kdo má plat 5000Kč si přece může koupit nanuk za 25 Kč. Velmi naivní taková klausovská ekonomatematika, jež vedla na přelomu tisíciletí k bilionu až bilionu a půl korun nevratných desítky let nezhojitelných hospodářských škod. Matematika bez souvislostí např. takových, že takový člověk je samoživitelka v exekuci, jež nemá ani na základní potřeby. Matematika jež mj. zajistila ODS trvalou voličskou základnu tunelářů a jejich sympatizantů odhadem 7%, jež budou podobně jako nostalgičtí voliči komunistů do roku 2021 či 2025 z nostalgie a vděčnosti deformovat českou politickou scénu další desítky let. Opakuji, že není řeč o feťácích, gamblerech, povalečích apod. Ale o lidech jež se snaží, dost snaží a stejně to nestačí. Např. velké procento kluků z dětských domovů končí na ulici. Holky mají v tomto malou výhodu, že je větší vůle je akceptovat nemajetné a větší vůle jim pomoci. Možná mají i více pokory a přizpůsobivosti a tyto pozitivní vlastnosti je posunou dál.

Podobně třeba Petr Kellner v poslední výroční zprávě PPF vyjádřil znepokojení nad nárůstem „individuální nárokovosti“, což doprovodil tím, že PPF ctí západní hodnoty a pracovitost. Ten respekt k západním hodnotám již mu v souvislosti s aktivitami PPF v komunistických zemích omlátilo o hlavu mnoho novinářů, takže se v tomto ohledu zdržím duplicitního komentáře. Jde o to, že i člověk s takovým podnikatelským úspěchem si politicky nevidí dál než na špičku svého nosu a při tom se považuje za zvěstovatele morálních hodnot. A najde se spousta lidí (moderně nazývaných ovcí či koblih), jež tuto ikonu budou slepě následovat jen proto, že je bohatá, a to i v případě, že se mýlí. Samozřejmě, že roste individuální nárokovost. Tou příčina je, jak bylo vysvětleno výše, že zaměstnavatel si ponechává přebytky v nejvyšší možné míře a zaměstnanec pracuje i za méně než za důstojný peníz -jinými slovy raději živořit než umřít hlady nebo, abychom nehráli na city, než živořit ještě víc. Mnoho těchto lidí z horní sféry toto nevidí a charitu dělají, ne proto, že by to chtěli, ale aby se neřeklo. Ne všichni jsou ale omezeni – nejznámější z těch, jejichž pohled dosáhne za hranice jejich bohatství je asi Warren Buffet a Bill Gates.

K tomu mimochodem pěkná odpověď paní ministryně Maláčové:

Podívejte, já se snažím prosazovat společnost, kdy lidé dostanou za práci zaplaceno tak, aby z toho mohli rozumně, důstojně vyžít. Jsme jedna z nejbohatších zemí světa, proto rovněž chci, aby fungovaly kvalitní veřejné služby. A jestli tomu budeme říkat socialismus, nebo ne, to už nechám na ostatních.

Redaktorka Reflexu: A průměrný pražský nájem? Ptám se proto, že jste si teď trošku naběhla s nápadem na znovuzavedení regulace.

Vyšší nemovitostní daně

Magazinspotrebitele.cz: Zde dávám redaktorce za pravdu. Vidím racio paní Maláčové, ale je to třeba řešit vyššími nemovitostními daněni pro ty, jež vlastní více bytů či nemovitostí. Kdo si může dovolit prázdný byt, tak pro něj jsou současné – velmi nízké daně z vlastnictví nemovitosti pouze drobné- číslíčka, jež vůbec neřeší. Stejně tak ti, jež byt pronajímají. Cenová regulace je téměř vždy špatná vyjma extrémních situací jako válka apod.. Z takových situacích fungují i mnohem větší nutné zásahy státu a regulace např. přídělový systém, známý ostatně i např. ve Velké Británii v období 2. světové války.

Větší daně z nemovitostí by znamenali pokles jejich cen. Nebyly by to již farmy na peníze, ale sloužili by těm, jež tam skutečně bydlí či vykonávají činnost a nikoli těm, jež sedí na penězích. Tito původní vlastníci vlastníci by pak peníze museli pumpovat jinam do ekonomiky, aby jim vydělávali stejně. Tedy shrnuto vyšší nemovitostní daně by snížily ceny nemovitostí a zvýšily objem peněz v mimo nemovitostní ekonomice, což je dvojitá win win. Efekt stažení peněz z ekonomiky boháčům se vyrovná jejich vrácením těm nejchudším, ale nízké ceny nemovitostí a více peněz na kreativní ekonomiku – tvorbu hodnot zůstane. A nikoho to ani nebude bolet.

Daň z luxusu

Když jsme u daní, divím se, že vůbec nikdo nejde do daní z luxusu. Např. Osobní auto nad milion, obytný dům nad 10 mil. – ta kritéria by se dala postupně nastavit a odladit. Např. Kdy je to firemní a kdy obytný dům. O opravu pro ty velmi bohaté bude daň z luxusu jen nepříjemné číslo, mravenec na botě, jehož sklepnou jedním pohybem a dál o něm nebudou vědět.

Poučení

Jaké je z toho poučení, že i lidé extrémně úspěšní v podnikání mohou být velmi omezení, co do politického a sociálního vnímání.

Za druhé, pokud chcete mluvit o politice, čtete alespoň více než jedny noviny. Ideálně noviny, jež jsou nakloněny Vašim názorovým odpůrcům. Dobré je mít alespoň dvě z následujících vzdělání ekonomické, právní a sociologické, ale to už by chtěl člověk moc :).

Bře 142020
 

Wikipedie tyto pojmy spojuje s Unií svobody, ODA a pravdoláskaři. V prvním případě jde o v podstatě zaniklou skupinu, v druhém opět o neurčitou skupinu odkazující na příznivce prezidenta Václava Havla a lidi, jež nejsou extrémně vyhraněni k otázkám imigrace. Tzn. v ČR odhadem tak 3-5% obyvatel. Definice wikipedie je tedy přinejmenším zastaralá.

Vždy jsem tyto pojmy urážlivě používané prezidentem Milošem Zemanem měl spojené s levostředovými městskými intelektuály tedy i se sebou samým. Včera 2.3.2020 jsem četl právě vydaný rozhovor redaktorky reflexu Ministryně Jana Maláčová: My nemáme silný stát. Náš stát je spíš impotentní. Zde jsem si uvědomil, že označení Pražská kavárna míří na pravicové městské intelektuály, střední třídu, jež dostala do vínku dobré rodiče a vzdělání a v zásadě nikdy nepoznala situaci, kdy dětem nemohou koupit hračku či zaplatit kroužek. To je ten lepší případ, někteří nemají třeba ani na školní obědy. To já nepoznal také, ale umím si to dobře představit.

O tom a o konkrétních praktických příkladech, jak člověk z Pražské kavárny Lepšo-člověk uvažuje, je následující článek.

Mimochodem, pojmu Kavárna v nadpise daného článku Reflexu a ani jeho opakování v textu článku jsem si při jeho přečtení vůbec nevšiml. Teprve až když jsem napsal základ vlastního článku o pravicové kavárně a k Reflexu se vrátil pro praktické příklady, viděl jsem že sama ministryně Jana Maláčová tam operuje s pojmem levicová kavárna, jenž dle vysvětlení na konci mého článku nemá v současné ČR personální naplnění – tedy žádné stoupence – jinými slovy – neexistuje.

Potíž je v tom, že vzdělaný člověk vydělávající 40 000 a více hrubého, prostě nevěří že z 20 000 někomu nezbude na oběd. Diví se proč lidí stávkují a říká si proč nejdou raději pracovat jinak. Jeho chápaní je limitováno jeho vyšší úrovní a nedokáže se podívat do té nižší. Podobně jako se téměř nikdo z nás nedokáže podívat do té vyšší. Všichni si říkáme, že jsme stejně chytří jako ti nahoře, že měli jen více štěstí, více píle, více kontaktů, ale již si nepřipouštíme, že jejich uvažování a řešení věcí je (někdy, ne vždy) o úroveň dál než to naše.

Paní redaktorka Reflexu to dobře deklaruje svými dotazy, jež dále cituji. Nechci ji za to kárat, přestože se evidentně se svými dotazy ztotožňuje, zároveň jimi reprezentuje určitý politický proud a dělá velkou službu veřejnosti tím, že natvrdo a na konkrétních snadno vstřebatelných příkladech odhaluje, jak tito lidé smýšlí. Až se dokáže při práci oprostit od svých postojů, a bude více sázet pouze na ověřitelné poznatky, bude z ní skvělá novinářka.

Druhý aspekt tohoto článku je poklona paní ministryně Jany Maláčové. Dostala totiž obrovský prostor na názor Pražské kavárny reagovat a neskutečně umným způsobem jej využila. Takovou vysokou úroveň veřejné komunikace politika vidím prvně a ne nadarmo bude tato ministryně nejvýraznější tváří umírající ČSSD. Spíše je člověk zvyklý na v lepším případě uniky z odpovědí, v horším aroganci. Novou úrovní je podání pana premiéra Andreje Babiše místy i na úrovni člověka s poruchou soustředění, skládání vět a problémem hovořit k dané věci (viz jeho projevy ve sněmovně k auditům).

Otázky paní redaktorky navíc slouží k pochopení významu Pražská kavárna a k pochopení jak moc jsou tito lidé odtrženi od reality a zahleděni do sebe. Dokonce vykazují i určitý nadhled, jako by si možná uvědomovala, že názor Pražské kavárny není úplně správný.

Magazín spotřebitele nebyl účastníkem rozhovoru, pouze vkládá svým jménem označené komentáře:

Reflex.cz byl s článkem seznámen týden před publikací dne 8.3.2020 s možností se vyjádřit, jíž nevyužil. I nadále tak může učinit.

Redaktorka Reflexu: Všichni se pohybujeme v nějakých sociálních bublinách. V té mé, středostavovské, všichni do jednoho říkají: „Držte si peněženky, Maláčová zase vymýšlí, komu by z našich daní něco přidala.“ Vám to přátelé neříkají?

Redaktorka Reflexu: Jak? Střední třída nese u nás největší část daňové zátěže a kvůli tomu je frustrovaná.

Ministryně Jana Maláčová: Východní Evropa je obecně poznamenaná tím, že střední třída dosud nehájí své zájmy a systém, v němž se jí bude žít dobře. Hájí zájmy lidí, kteří jsou příjmově i mocensky vysoko nad ní.

Redaktorka Reflexu: Nehájí spíš svobodu? Aby jí stát až příliš nepřeorganizovával životy?

Magazinspotrebitele.cz: Krásný příklad úvahy Pražské kavárny. Takto úzkoprse totiž mnoho lidí myslí.

Redaktorka Reflexu:: Ale srovnávání s Německem není fér, netáhne za sebou dědictví čtyřiceti let totality, nebo ne?


Ministryně Jana Maláčová: Dovolím si nesouhlasit. Už jsem unavená z toho, že se třicet let vymlouváme na režim, který trval čtyřicet let. Devastace tu byla, to ano, ale následujících třicet let jsme rozhodně nevyužili ve svůj prospěch.

Magazinspotrebitele.cz: Zde má z větší části pravdu redaktorka a ze strany paní Maláčové jde z větší části o výzvu k tomu, abychom se nevymlouvali na minulost. Mohlo to za těch 30 let být lepší, ale podívejme se, jak špatně jsou na tom na tom naše vysídlené Sudety včetně Ostravy. Teď nehodnotím odsuny obyvatel před válku či po válce. Ty regiony dostaly velkou dvojitou ránu a následně byly zaplněny často těmi nejchudšími. Své chudé dědictví si nesou ještě stále 80 let poté. Spíše má pravdu redaktorka. Protože udělat efektivní legislativu za 30 let je velmi obtížné, a pokud jste byly někdy ve shromáždění vlastníků 100 a více bytových jednotek, kde na rozdíl od parlamentu nehrají roli žádné jiné zájmy, než bydlet co nejlépe, a stejně se nedokážete dohodnout na jednoduchých věcech, jež chápe i student střední školy, tak pochopíte, jak obtížné je pro poslaneckou sněmovnu vydat zákon. Mimochodem, nebýt evropské unie, tak jsem na tom legislativně, zejména co do ochrany nižší a střední třídy, mnohem hůře.

Rozhovor pokračuje krásnými otázkami a odpovědi o tom, co je sociálně spravedlivé. Z čeho má podnikatel neefektivní výroby přidávat, když nemá na minimální mzdu.

Redaktorka k dotazu paní Maláčové k čemu má penzijní připojištění, když výnos ani nepokryje inflaci: Říkám si, že nic moc, ale aspoň ty peníze nerozfrcám.

Magazinspotrebitele.cz: Velmi vtipné – ostatní ty peníze rozfrcají. Někdo nemá ani na pořádnou stravu (obezita z chudoby), ale paní zde mluví o rozfrcávání. Krásný příklad odtržení od reality. Ona má skutečně přebytek a pokud nebude nucena spořit, tak ty peníze rozfrcá. U chudých lidí to takto nefunguje. Samozřejmě nyní pomíjím gamblery feťáky apod. Za jejich práva se zde nikdo nebije – možná za práva jejich dětí ….

Opět krásný příklad odtrženosti od reality a Pražské kavárny i Lepšočlověka. Ostatní – ti chudí – peníze rozfrcávají, já ale ne, já umím šetřit, aniž by chápala, že někdy není z čeho šetřit. Oproti tomu umí pochopit, že podnikatel někdy nemá z čeho zaplatit mzdu. … Asymetricky aplikovaná logika.

Ministryně Jana Maláčová: Chci silný stát, který bude…

Redaktorka: ...hodně zdaňovat, hodně přerozdělovat a sociálně utužovat.

Magazinspotrebitele.cz: No, odhaduji, že má kolegyně, redaktorka z Reflexu, bude velmi mladá a veselá kopa. Ale přesně pražská kavárna.

Redaktorka: Chcete přidat k sociálním benefitům i státní alimenty. Nestává se tak stát třetím rodičem dítěte? Nerozvolňuje to ještě dál už tak rozvolněné rodinné vazby?

Magazinspotrebitele.cz: Zde se u liberální patrně mladé redaktory zajímavě mísí velmi konzervativní rodinný postoj nedotčení statistikou (50% manželství se rozvádí) a životem. Ono to dá rozum. Najít někoho s kým jste na stejné vlně a vydržíte celý život, není jednoduché. Spousta si volí partnera s menší či větší mírou kompromisu, jen aby nebyly sami, nikoli z vášně. A pak poznají někoho kdo k nim sedne, takového člověka můžete potkat třeba až za 20 let a děti nepočkají. Navíc se rozchází i lidi, jež se berou z vášně. Člověk by měl být vždy s partnerem, se kterým mu je dobře, a ne být otrokem dětí. Tolik slova 12 letého spokojeného prvomanžela. Většina ale takové štěstí nemá.

Redaktorka Reflexu:: Vaše vláda hospodaří v éře konjunktury se schodkem. Státní dluh na obyvatele je dnes bezmála 170 tisíc korun, odkazujete ho tedy i těm dětem, za něž se bijete. Doma hospodaříte podobně?

Magazinspotrebitele.cz: Zde si kladu otázku, na kolik má být redaktor vůči politikovi neuctivý. Nakolik jej má urážet a provokovat. Je to pro společnost dobře či špatně. Budu na ni hledat odpověď. Myslím si, že politik dělá špinavou práci v tom dobrém slova smyslu, a že zasluhuje též respekt. Zde to neberu jako pokárání redaktorky, ale spíše sebe samého, neb k některým politikům nemám úctu jako člověk a vím, že se to v minulosti promítlo i do práce publicisty, což nejspíš nemělo. Nebo ano? Co si o tom, myslíte vy čtenáři … napište do komentářů ….

Redaktorka Reflexu:: Ta důvěra opravdu moc velká není. Zrovna nedávno se jeden náš čtenář rozhořčil, že jeho soused bere na dávkách přes třicet tisíc. Je to možné?

Ministryně Jana Maláčová: Ne, to jsou mýty. Anebo jich je osm v domácnosti, pak se na těch třicet tisíc možná dostanete.

Magazinspotrebitele.cz: Zde pochvala redaktorce za uhození hřebíčku na hlavičku. Takto neuvažuje Pražská kavárna, ale možná i 99 % obyvatel v ČR… Bohužel. O takto vzdělané voliče voliče odtržené od reality naši politici bojují a podle toho to tak vypadá.

Jinak, byť jsem právník, právo sociální zabezpečení neznám. Ale hodně hrubou úvahou, pokud by se za dávky považovali i příspěvky na děti min. 4500 měsíčně a v domácnosti byly 1 soused a jeho dítě, a další 2 cizí rodiče a jejich děti plus příspěvek na bydlení, možní i na topení či jiné příspěvky, dostali by se na 30 000 téměř jistě i v 6 lidech (možná i méně) a nikoli v 8 jak uvádí ministrině. Samozřejmě v kontextu dotazu redaktorky uvažujeme pouze o zdravých lidech. Příspěvky na děti možná nejsou považována za sociální dávky za účelem odstranění chudoby, ale v obecně vnímaném kontextu dotazu redaktorky měly být zahrnuty.

Jministryně Jana Maláčová: S rozmachem sociálních médií hledají lidé v politice zábavu a show mnohem víc než slušné vládnutí.

Magazinspotrebitele.cz: Ano to je i můj poznatek, že politika je mnohem více šou, než činnost založená na raciu a argumentech. Domnívám se, že sociální média to mohou přiživovat, ale ta podstata, že politika je více šou než cokoli jiného, je v politice samotné. Prvotní je třeba hlasy získat, zalíbit se třeba i jako populista, teprve pak lze s nimi třeba i dělat dobro. Bez nich to ale určitě nejde, ať je člověk sebelepší. Většina lidí, a to včetně vzdělaných lidí, si nevidí dál něž na špičku nosu, natož, aby rozuměla ekonomice a politice. Tak to prostě je.

Navíc i demokratická politika, ač by to tak být nemělo, je obrovským způsobem i o citech a egu. Mnohdy nefandíme tomu nejlepšímu (sportovnímu týmu) ale tomu našemu týmu, který máme rádi, aniž bychom sháněli informace, zda někde není lepší tým. Tak to prostě je nejen v lásce, politice, ale i třeba u finančních investorů.

Když už jsme u toho, kladu si otázku, zda-li je k něčemu tento článek. Stejně si jej přečte pouze to procento obyvatel, které k daným závěrům bude schopno dojít i samo a možná i část Pražské kavárny a mých přátel z ní. Tak snad to k něčemu bude.

Ministryně Jana Maláčová: Pro lidi z levicových kaváren jsem levicová málo.

Existence „Levicové kavárny“ mě překvapuje. O ní jsem slýchal před 20 léty. Pravda v 41 již nejsem nejmladší. Jsem poměrně společenský člověk, jež si popovídá s lidmi bez ohledu na stav a mé poznatky jsou takové, že něco jako levicová kavárna v ČR neexistuje. Levicové myšlenky odtržené od reality jsou v současném České republice správně považovány za kacířské, socialistické (někdy i ty neodtržené od reality) a v zásadě je ani nikdo nehájí. Domnívám se, že ani důchodci ne, tedy až na těch pár zkostnatělých komunistů pár let před smrtí. Ty ale rozhodně nepovažuji za mladé intelektuály – „kavárnu.“ Levice není dnes příliš in určitě ne v kavárnách. Hovořit o (mladé) levicové kavárně je tedy jakýsi protimluv (moderně oxymorón).

Ostatně ani mladá paní redaktorka reflexu, jež má ke kavárně věkem mnohem blíže než paní ministryně či já, neuvádí žádnou zkušenost s „levicovou kavárnou“, ale pouze s pravicovou. Stejně tak wikipedie.

.

Pár komentářů na závěr:

Z logiky věci, ze společnosti i z medií lze vnímat nepřímou úměru v tom, že čím blíže má člověk k členství politické straně a tedy i reálným problémům státu a jejich řešení, tím dále má k jakékoli kavárně. Nedává tedy vůbec smysl spojovat s pražskou kavárnou členy určité strany.

Pokud bychom s pražskou kavárnou chtěli spojovat voliče určitých stran, za mě by to byli všichni voliči, jež čtou pouze jedny či dvoje noviny, neúčastní se politického života, ale chtějí do něj mluvit. Což je značná část populace možná i přesahující počet obyvatel Prahy a většinou i voličů jedné strany.

Spíše souhlasím s obecně přijímaným závěrem, že kavárnu a lepšolidi tvoří píše vzdělanější – tedy pravicoví lidé. Oni ty zemědělci, dělníci, úředníci a policisté taky občas u piva umí povyprávět, jak by to tu krásně pořešili, ale tím to pro ně ten den hasne a dál je to nezajímá, do doby něž nemají na jídlo a jdou do stávky. Lze tedy o nich v poměrech ČR mluvit jako o hospodské levici, jež nevyvíjí žádnou činnost. Oproti tomu např. redaktorka Reflexu vyvíjí činnost ovliňující jiné – mediální činnost, do níž své politické postoje, odtržené od reality, promítá. Má tedy smyl mluvit o pravicové kavárně.

Za mě bych asi největší procento kavárny hledal v TOP09 a ODS právě za tu určitou sociální bezohlednost. Viz třeba protikuřácký zákon, jež pravice blokovala 20let s důvodu pseudo svobody, aniž by zohledňoval svobodu těch, jež ten kouř nedobrovolně inhalovali s kuřáky. Tedy v tom je to odtrženost svobodomyslníka od reality.

Prosadila jej ČSSD až ve vládě s ANO. Možná je i chyba, že úspěchy ANO svádíme na marketing. Byť mám do jejich příznivců daleko, chválím protikuřácký zákon (kdy premiér Andrej Babiš navíc následně zařízl kuřáckou novelu ve vlastních poslaneckých řadách), EET (ač sám podnikám), určitou nekompromisnost vůči korupci. Ta v pravicových vládách zcela chyběla. I tam, kde o tom již psaly noviny, se v podstatě jelo dál. NA to dnes zapomínáme. Dnes, že když lidi zakřičí, nejede se dál, Babiš nastaví plachto ve směru voličského větru, což je mu vyčítáno, že jej občas vyslyší … a eshop na dálniční známky se stopne, korupčk se vyhodí, koalice bez vítěze jihočeských krajských voleb jen za cenu křesla neuzavře apod. To není jen marketing ale i činy, jež voliči vnímají.

Zda bych za pražskou kavárnu a lepšolidi označil podporovatele spolku Milion chvilek. Vůbec ne. Oni nepřináší lichá řešení odtržená od reality. Oni nepřináší žádná řešení. To nemyslím negativně. Prostě jen deklarují nespokojenost a vytváří tlak na vládu být lepší. Takto se často chováme i partnerském nebo rodinném vztahu.

Navazující článek: A co ten socialismus?

Bře 142020
 

 První liga seřezeno dle kvality a četnosti

idnes.cz (lehká neobjektivita ve prospěch Babiše),

lidovky.cz

reflex.cz,

forum24.cz (velká pifka na premiéra Babiše, jen výjimečně nezasloužená – např. opakovaná kritika jeho podpory Hackathonu)

euro.cz,

bbc.com, (málo obsahu vysoká objektivita)

hlidacipes.org (málo obsahu vysoká objektivita)

demagog.cz (unikátní analytický obsah)

dotyk.cz z populárně naučných

Druhá liga, jež již v podstatě nečtu (prostý výčet, pořadí neurčuje kvality) .

seznamzpravy.cz,

ihned.cz (pokud zahrneme i placený obsah, tak první liga)

Eurozpravy.cz s určitou výhradou politické neobjektivity ve prospěch pirátů a STAN

Dále už je to slabší

Novinky.cz, (v podstatš pouze přetisk ČTK)

respekt.cz

Známé, ale nedoporučené

Info.cz s určitou výhradou neobjektivity k pirátům (jeden z redaktorů na ně má větší pifku, než by profesinál měl mít či dávat najevo),

aktualne.cz (v podstatě spíše týdeník, hodně opakovaných článků)

 

Žumpa politické publicistiky:

expres.cz (to souhlas). Myslím že to ani dělat nechtějí, ale ty prémie od Babiše – no neprodejte za ně svou novináškou duši, že ano …

parlamentnilisty.cz

dezinformační weby jako sputnik.cz a extremistické zpravodaje – patrně Tomio Okamura má asi nějaký zpravodaj ani nevím, ale když od něj je něco v parlamentních listech, tak to jsou asi největší publicistické perly takto vysoko postaveného politika vůbec. Tyto nemám nějak zmapované, spíše je zmiňuji, že na ně můžete narazit.

Hromadné emaily : to je samotné dno publicistické žumpy …

Čvc 192019
 

Text slouží jako má pracovní reference.

Vyhrané soudní případy

2003 pozice: zástupce žalobce Vojenský úřad pro právní zastupování x neplatící vojáku z povolání za nájem služebního bytu – promlčený dluh na nájemném, argumentace platbou jako uznáním dluhu

2005 pozice: zástupce dlužníka x AK – 57000 Kč fiktivní půjčka za nerealizované studium – žaloba po 2 letech stažena

2009 pozice: zástupce jednatele žalovaného na vrácení odměn 480 000 Kč x AK. První instance přiznala nárok. Klientovi doporučeno odvolání s tím, že rozhodnutí soudu je chybné. Klient to nechtěl s tím, že to použije jako argumentaci v paralelním soudu. Na něm uzavřel smír tak, že získal i vše, o co šlo na prvním soudu.

2008 pozice: žalovaný autor x obchodník s cennými papíry – žaloba na ochranu jména právnické osoby s žádostí o náhradu škody 10 mil. Kč

2010-13 pozice: zástupce navrhovatele v insolvenčním řízení (dluh 460 000 Kč) – zapojili jsme se jako druhý navrhovatel ve fázi zamítnutí návrhu (jiný věřitel dostal zaplaceno a návrh stáhl) – procesně složité – již jsme nebyly pouze přistoupivší, ale usilovali o pozici “navazujícího” výlučného navrhovatele insolvenčním řízení, v první instanci úspěšně prohlášen konkurs, v odvolání zamítnuto – má formální chyba – neověřený podpis navrhovatele. Napodruhé prohlášen konkurs, potvrzen vrchním soudem (k řízení se přidaly banky a ČR příslušný úřad práce). Navrhovatel dostal zálohu na náklady konkursu 25 000 Kč zpět v trestním řízení (zpronevěra majetku jednatelem dlužníka).

2014 pozice: zástupce černého pasažéra x AK – náklady protistrany na právní zastoupení sníženy z 4700 Kč na 1000 Kč – dle judikatury NS, ÚS

2017 – pozice: zástupce žalobce x cestovní kanceláří poskytnuty horší než smluvené služby. Vysouzen 7000 Kč rozdíl ceny a 7000 Kč náhrada újmy za zkaženou dovolenou. Nebýt to sestra, nežaluji to – časově se to nevyplatí (40 hodin právní práce a přípravy důkazů a podání a jeho doplnění – soudkyně se možná cítila poubouřena, že i toto někdo vůli žalovat a žádala doplnění zcela zbytečných důkazů).

Zahrnuty jsou pouze sporné případy, nikoli jasné žaloby pohledávek.

Prohrané soudní případy

2016 pozice: zástupce žalovaného x AK: dluh 8000 Kč neplacen, na výzvu nereagováno. Rozporovány náklady na uplatnění pohledávky. Má chybná domněnka, že předžalobní výzva má být 7dní před podáním žaloby doručena (ve skutečnosti má být odeslána). 1700,- za přísudek navíc uhrazeno klientovi.

Mimisoudní spory

výhry

2006-8 – pozice: žalovaný dlužník x šmejdi – zasláno jiné spodní prádlo (neobjednaná zásilka) – obchodu poskytnuta lhůta pro 2 měsíců vyzvednutí, po 8. upomínkách to vymahačská agentura odepsala, podobný scénář se opakoval o pár let později se “švýcarskými” žiletkami (2 upomínky) a vitamíny NaturaMed Farmaceutical (v telefonátu uznána neplatnost smlouvy uzavřené po telefonu)

2014 – 2019 – pozice: žalovaný dlužník x Družstvo na parkovací stání mělo ve stanovách příspěvky od členů, ale za zvýhodněné nájemné umožňovalo parkovat jen členům a nikoli např. Jejich nájemcům, členové tak platili příspěvky aniž by mohli užívat majetku družstva. Jejich místa pak byla za tržní nájem pronajímána cizím lidem. Po několi výzvách od advokáta mi družstvo dalo za pravdu a příspěvky v rozporu s dobrými mravy zrušilo.

2012 pozice:zástupce poškozené x Vietnam Airlines nadvakrát odmítly do ČR z Vietnamu přepravit osobu s trvalým pobytem v ČR, s tím, že nemá v pase razítko trvalého pobytu a pas a průkaz trvalého pobytu je nedostatečný. Stanovisko MV ČR – doklady jsou dostatečné. Odškodnění leteckou společností 1000 USD.

2015 pozice: zástupce SVJ x dodavatel oken VEKRA ČR odmítl realizovat závaznou dodávku oken pro SVJ s tím, že se spletl a uvedl cenu bez DPH (zadávací dokumentace včetně DPH). Navýšili jsme cenu o 10% jako gesto dobré vůle a pohrozili soudním vymáháním plnění.

2016 – pozice: zástupce dlužníka x autopůjčovna – dlužník nevrátil dodávku včas. Půjčovna chtěla auto vrátit do půli dalšího dne, jinak že by přišla o zakázku. Uhrazen další den 1000 Kč odmítnuta smluvní pokuta 1500 Kč. Pracovník půjčovny na to konto požadoval náhradu za již existující škodu na voze, volána policie a oznámen přestupek podvodu.

2018 – pozice: zástupce spotřebitele x šmejdi nechtěli vzít zpět luxusní křeslo za 60 000 ve lhůtě 14 dní

Nejsou zahrnuty spory, kde jsem právně radil jako redaktor (v podstatě anonymní bezplatná báze) magazinspotrebitele.cz a neznám jejich výsledek. Nikdo mi nic nevyčetl, o případných chybách či prohrách nevím.

Praxe 1-3 2020 KŠD LEGAL

Prosinec 2019

Navýšení kvalifikované účasti v bance

Důvěryhodnost vlastníka poskytovatele úvěrů – rozporování Úř. sdělení ČNB

Nabytí obchodníka s cennými papíry – rizika

Leden 2020

5 plných mocí

5 sdělení soudu o procesním nástupci

Stanovisko ke změně obchodních podmínek pro derivátové smlouvy banky (režim bankovní krize)

Dodatek k obchodním podmínkám banky – připomínkování

Stanovisko vedlejšího účastníka k vadám díla – dálnice

Stanovisko – podmínky prodeje nemovitého majetku od organizační složky státu (hasiči)

Výzva k úhradě pohledávky

Stanovisku k obsahu kvalifikované výzvy pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny veřejné zakázky

Způsob ocenění nákladů AK pro posouzení udržitelnosti mimořádně nízké nabídkové ceny

ukončení nájemní smlouvy

smlouva o zápůjčce

výpočet nákladů soudního sporu

únor 2020

Stanovisko – úkony a aspekty přeměny místní komunikace z třídy IV. na třídu III.

Stanovisko – vlastnictví rybí obsádky při odstoupení od pachtu

Pachtovní smlouvy rybníků

Smlouva o software na objednávku – připomínkování a dohoda o narovnání z této smlouvy

Výzva k úhradě pohledávky

zápis orgánů a zakladatelů obecně prospěšné společnosti

Vzdání se práva na odvolání

činnosti a kvalifikace potřebné pro chov a prodej domácích zvířat a pěstování a zpracování hmyzu jako krmivo

Stanovisko, jak zabránit protistraně, aby čerpala bezpodmínečnou bankovní záruku, přestože klient plnil řádně

Stanovisko – zůstatek na 100 let staré vkladní knížce, zda lze vklad vybrat

Předběžné projednávání s ČNB klientem – bankou zamýšlených kroků s ohledem na hranice zákona o bankách a nařízení o kapitálové přiměřenosti

Zákaz sjednání dodatečného zastavení zásob

Povolení ke zřízení dodatečného zástavního práva

smlouva o zápůjčce

Stanovisko – určení základu pro výpočet nákladů právního zastoupení z požadované nehmotné újmy

Březen 2020

informace soudu o probíhající mediaci a návrh na prodloužení lhůty k dokončení jednání v rámci mediace

Stanovisko – zákonné podmínky pro založení nadace

plná moc, účast na vyhlášení rozsudku

Výzva k úhradě pohledávky

Stanovisko Platforma pro vlastnictví majetkových práv k automobilovému závodníkovi

Stanovisko – k úspěšnosti žaloby při odstoupení od koupě vozu v záruky za jakost

Stanovisko ke zpětvzetí odstoupení od koupě vozu, pokud jej protistrana neuznává

Stanoviska a výzva k novému jednání o smlouvě při podstatné změně okolností (zrušena konference v hotelu v důsledku corona viru)

Dodatek smlouvy o palivových kartách k placení mýtného

Stanovisko, zda je uznáván zaručený elektronický podpis na základě kvalifikovaného certifikátu francouzské společnosti (nařízení eIDAS)

Rekonstrukce případu a vyšetřování odpovědnosti za nepojištěné vozidlo v účetní evidenci klienta, kdy pojištění měla starost jiné společnost (pojištění zaniklo v důsledku splátky dluhu při zajišťovacím převodu práva)

Návrh na smír doručený prostřednictvím exekutora tlumočený klientovi

Rešerše zpochybněný nezaujatosti soudního znalce obvykle spolupracujícího s proti stranou

Led 142019
 

Dotaz pana M okres neznámý

Zdravím. Žaloba podána je na vyklizení, S tím že údajný byt 2kk byl realizován při stavbě domu rok 1945 cca. Osoba má od narození trvalý pobyt na adrese toho kdo se měl vystěhovat…. Ale na uvedené adrese se dům nachází ale v údajných prostorech je podle koloudačního listu pivnice o velikosti 3+wc pergolou se samostatným vstupem dveřmi. Od zbytku domu ikdyž je v přízemí je částečně svázána chodbou do kotelny….. Ale hospoda skončila a zní si s této hospody po náročné přestavbě postavil byt 3+1. Společná kotelna už nebyla společná poněvadž majitel vystěhoval… Ještě stavebni odbor potvrdil že kolaudace je platná na hospodu. A přestavba 3+1tam není ani 2kk…. Má žaloba šanci?

Odpověď: V rámci soudního řízení někdy v takových případech dojde k upřesnění žaloby. Pokud se tak nestane a nesprávné označení dojde až do exekuce, musím nechat dotaz otevřený, neb v nejbližších měsících nemám kapacitu na nastudovaní řešení …

Intuitivně se nabízí, že exekuce by mohla být realizovatelná i přes nesprávné označení počtů pokojů či nesprávné označení některého údaje v katastru, pokud by nemovitost byla v rozhodnutí jinak jednoznačně a nezaměnitelně identifikovatelná.

Lis 282018
 

Shrnutí:

Pocitově poznáte pouze malou částí pravých barvených kůží či kvalitních nepravých kůží. Internetové a rodičovské často nepomohou.

Relativně spolehlivý je test plamenem a vůní spálené kůže (jako vlasy).

Má-li kůže smíšenou plastovou a zvířecí vůni, jde o produkt složený z umělé i pravé či kombinované kůže.

Pod mikroskopem bude mít laik jasno pouze v některých případech … zejména u nebarvené pravé kůže či pokud jsou u umělé kůže na rubové straně jemné pravidelné vlasce (mikrovlákna).

Na netu najdete několik v podstatě rodičovských rad a ne moc funkčních, jak poznat pravou kůži. Zejména pokud srovnáte pravou kůži barvenou a dobře udělanou umělou kůži (např. ekokůže) či kombinovanou kůži – folie z polyuretanu či PVC nahoře a drť z odpadní pravé kůže na rubu (PU kůže, split leather, faust leahter, bonded leather apod. český správně “vláknitá” useň či “rekonstituovaná” useň). Pro srozumitelnost budem dále pro tuto kombinovanou kůži s drtí z kůže pravé používat pojem “poloumělákůže. Pro zjednodušení používáme laický termín kůže, rozumějte pod ním správně useň, tj. zpracovaná zvířecí kůže zbavená chlupů a pokožky.

Zde je pouze malá část článku a fotek. Mnohem více obrázků a popisků v úplném článku Jak poznat pravou kůži.

Relativně spolehlivá kritéria pro rozpoznání umělé kůže a pravé kůže bez ohledu na úpravu

Plamen – umělá kůže se v plameni např. zapalovače (nastaveno na malý plamen) po 3 sekundách bublavě škvařit (některá až po 5s)a při pálení smrdí. Poloumělé kůže lze navíc takto testovat jen z lícové strany … Silnou pravou kůži např. o síle pásku  … tj 2mm …několikasekundový plamen jedno zda z líci či rubu pouze začoudí, delší plamen cca 7sekund a více ji již můře začít deformovat okem pozorovatelným způsobem a později i žhavit. To však platí pro silnou kůži s níž pracují prodejci kabelek, bot, motocykloví brašnáři apod.  Z důvodu maximálního komfortu jsou některé důtky či spodní posltrovací pás některých pout vyrobeny z jemné a navíc tenčené pravé kůže. Tenčená telecí kůže 0,5mm se zkroutí okamžitě a vzplane po cca 2 sekundách… Záleží i, zda pálíte velkou plochu či malý kousek, který plamen zapalovače obstoupí ze všech stran najednou …Na pálení milimetrového proužku ale mnoho okem ani čichneme nepoznáte… Pravá kůže se ale na rozdíl od plastu nikdy nezačne vařit … bublat. Ožehnutá pravá kůže voní stejně jako spálený vlas. Někdy je to cítit při pálení, někdy až když oženuté místo otřete mokrým prstem. Smrad pálených plastů či pneumatik asi není třeba přibližovat. Kůži je třeba testovat plamenem pouze na lícu (u malého kousku ideálně se zakrytým rubem). U kombinované kůže byste na rubu samozřejmě pálili kůži pravou …:).

Nevýhody: Poškození umělé kůže, poškození velmi tenké pravé kůže, očouzení pravé kůže nelze omýt (na tmavých nebarvených kůžích to není vidět). I pokud se test párkrát povedl, u dalšího kousku nelze tušit, jaké má umělá kůže technologie, odolnost nátěru či povrchovou úpravu a jakou paseku případně nadělá barvení pravé kůže. Za spolehlivost kritéria ruku do ohně tedy nedáme, ale pokud nemáme jistotu na základě ostatních metod, kombinace této metody a vnímání spálené vůně je v kontextu pozorování ostatními metodami rozhodujícím kritériem

Rozpouštědlo – umělá hmota by se měla v rozpouštědle rozpustit a kůže nikoli…

Celý článek zdarma včetně mnohem více fotek a aktualizací : Jak poznat pravou kůži

Lis 222018
 

Den první 27.8.2018

atmosférická rozostřená foto

S Emiraty přes Dubaj. Dvakrát Airbus A380. Z hlediska vnímání pohybu působí spíš jako moderní vlak než letadlo. O něco větší sedačky a rozsáhlejší multimediální terminál. Přestup v Dubaji je na rozdíl od Paříže či Frankfurtu mnohem jednodušší a rychlejší. Let pak o hodinu kratší neb letíte rovnou na východ….. Na letišti Dubaj v Duty free shopech mě jako první napadne, že nesmim nic ukrást nebo mi useknou ruku…:). NA letišti je dále bizarní modlitebna zvlášť pro muže a ženy pocit neklidu ve mně vyvolávají dva kmenoví stařešinové v županech a papučích s cedulkou letištního personálu, jež řeší nějaký problém s cestujícími vedle mě.

Na letišti v Hong Kongu trochu bloumám. Dlouho nevidím tabule k zavazadlům. Všichni maj ty „palubní zavazadla“ velikosti mého nákladního batohu :). Ptám se  v duchu – jsou to palubní zavazadla nebo už si někde v uličce či v nějakém skrytém otvoru pro hydrant vylovili i kufr z nákladního prostoru? Du s davem dál. Asi 80 přepážek imigrační kontroly je prakticky prázdných. Omrknu ještě ještě směnárnu s nevýhodným kurzem. V mezidobí se odnikud vyvalí asi 1000 lidí a přímý přístup k imigrační přepážkám nyní páska proměňuje na cca 300 metrový pochod. Tisíc lidí projde asi za minutu … Naskenujou si pas a bez víza dostávám standardní povolení na 3 měsíce. Za bezvízový styk má HK rozhodně body navíc. Do Šanghaje jsou třeba obvyklé formality jako žádost, foto, poplatek, pro služební cesty navíc i zvací dopis.

Po imigrační kontrole opět obcházím směnárny. Všechny se stejným kursem. Nedaří se mi dostat autobusem do stanice Tung Sung a pak metrem, což by údajně mělo oproti letištnímu vlaku za 115 HKD (1HKD je cca 3,5 kč) vyjít na méně než polovinu. Dle lístků na metru pro danou trasu to však vychází na cca 70% ceny letištního expresu, a tak beru vlak za nechutných 700 Kč pro cestu tam a zpět. Až ke konci pobytu zjišťuji, že cena autobusu by na ostrov Hong Kong z letiště je třetinová.

Přijíždím do stanice Hong Kong Central ze severu. Potřebuji na východ ostrova a dávám se doleva. Chvilku hledám východ z rozvětvené budovy. Moře na sever od historické části Hong Kong Island umožňuje snadnou orientaci. Většina orientačních popisků je v čínštině i angličtině. Palec nahoru. Procházím do vedlejší budovy a booom: z ničeho nic vycházím z nejvyšší budovy ve městě. Za takovou budovou se obvykle táhnete celým městem, abyste ji navštívili s hrdým pocitem: „Já tam byl(a)!“ Tady je to normální východ z metra či s trochou nadsázky i východ z letiště :). Ještě mi hotelovej portýr otevřel dveře, tak tušim, že jsem si ten východ z metra asi protáhl víc než bylo nutné.

Trasu do hotelu Paterson street odhaduji na 5 km a max 2 hodiny. Plán je jít plus mínus na východ ale ne úplně podél moře, ale více jižněji – centrem. Člověk se v podstatě nemůže ztratit, neb centrální Hong kong ja cca jen 800 metrů široký. Jsem rád za za předem staženou mapu, neb ceny za roaming v HK nejsou úplně halal (jak říkají v Emirates).

Po výlezu z klimatizované budovy okamžitě zjišťujete, že vzduch je velmi vlhký a horký. Zataženo, 28 stupňů, lehký vítr. Velmi dusno, což umocňuje smrad z husté dopravy a hnijících odpadů, dost možná kanálů, dále posilovaný teplými výdechy četných klimatizací. Vzduch opravdu smrdí a tipuji že zamračeno je zde poměrně často, a dle čichu není pochyb že ten mrak kromě vody tvoří i tuny škodlivin. První předpoklad se naplnil – od pondělí do pátku zj celou dobu mého pobytu v letním Hong Kongu nezasvítilo slunce.

Trochu váhám zda v tomto pokračovat pěšky podél dopravních proudů či jet autobusem. Městská hromadná doprava v cizí zemi vyžaduje poměrně dobrou přípravu, a tu nemám. Zde však na rozdíl od jiných zemí většina lidí umí dobře anglicky jako svůj druhý jazyk a dá se rozumně doptat. Mám to asi 8 zastávek a uklidněn, že až povezu těžší náklad domů, vím jaký bus mi jede na letištní vlak, jdu pěšky. Procházím skrz jednu navazující budovou za druhou a uvědomuji si, že Hong Kong má jakousi vertikální strukturu!, kdy se pohybujete napříč druhým nadzemním podlažím napříč patry různých budov aniž byste sešli dolů na „přízemí“ … ulici. S daným, rejem lidí, aut, smradem, monumentální architekturou a neustálým deštěm a mrakem, přes který občas nevidíte špičky nejvyšších mrakodrapů, to budí velmi charismatický až post-apokalyptický dojem. Led a Neony to posouvají až do cyberpunkové atmosféry novaodobho Total Recall.

Pohybuji se nejturističtější ulicí Hartrock street a souběžnými ulice Jellystreet a …. Procházet se městem a vidět ty stavby zářící světly je opravdu úchvatné. Včetně těch neosvětlených zadních špinavých „servisních“ uliček se všude číhající nevzhledné dráty, trubkami a výdechy činných klimatizací, umocňující vzlínání splašků odpadu, vyhozených potravin a kanalizace.

Do toho hustě prší. Nejde o tropickou bouři – takový ten lijavec, ale o husté středně velké kapky. V Čechách by vás to po pár minutách promáčelo. Zde skočíte po hodině deště jen lehce navlhlí jako v Čechách po mrholení. Většina vody se z Vás hned odpaří, stejně jako obavy, zda jsem si přece jen neměl vzít krom sandálů i uzavřené boty. Kožená stélka sandálů je po cca hodinovém hustém dešti v podstatě suchá … stejně tak chodníky, kde téměř nenarazíte na kaluž. To zde bude patrně běžný večer. Skoro všichni mají deštníky a Hong Kong by se klidně vedle přídomku město postapokalyptické architektury mohl nazývat městem smogu a deštníků podobně jako svého času Londýn.

Po očku koukám po cenách a holkách. Ceny jsou asi jeden a půl násobné. Holky jsou na rozdíl od Paříže podobně jako v Praze dobře oblékané. Nebojí se běžně ani sukní a kraťasů, ač dlouhé kalhoty převažují. Všechny jsou hezky štíhlé a to nejen ve srovnání s Evropu ale i dalšími zeměmi regionu. Skoro do jedné však mají povolené svaly na stehnech a pažích. Mají výrazné lícní kosti jak je u východní asie zvykem, ale malé oči, tak jak Číňany vidíme znázorňované v komiksech – ty šikmé čárky – tak to není urážka, ale nadsázka vycházející z reality. Nejsem vůbec přítelem těchto demografických závěrů bez řádného měření, ale mé pozorování zde odpovídá pozorování obecnému. Nyní se uvědomuji, že na člověka, který tvrdí, že asiaté vypadají všichni stejně koukám jako na primitiva, ale ono na tom samozřejmě něco je neb mají všichni tmavé vlasy a oči. Ne, nebyl jsem prvně v Asii :). Vietnam je můj druhý domov už 12 let. Jen možná hyperkorektnost někdy brání uznat fakta. Uzavřu doporučením – pokud chcete ty krásné velké hluboké psí oči východoasiatky, tak Čína bude zklamáním a je třeba do Kambodže, Laosu, Vietnamu, Filipín, Koreji či Japonska.

Je tu neskutečně obchodů, na rozdíl od Paříže, ale naplněných zbožím. To se snad ani nemůže prodat. Hong Kong je relativně malý, zejména obydlená část centrálního ostrova (tipl bych že zde žije méně než milion z celkových 7,5 milionu obyvatel), ale výškově a tedy lidově 🙂 hodně zahuštěný. Chodníky jsou dimenzovány rozumně, a tak si ani přes různě velké proudy lidí nepřipadáte jako sardinka.

Bytové domy mají často vrátné včetně našeho malého 26patrového domečku. Pokojík 3 x 2,8 m z rezervovaný přes cestovku za cca 300 HKD, tj 1000 Kč na noc je samozřejmě bez okna, ale lepší než jsem za tu cenu čekal. Wifi jede, na PC mi občas asi nějaký script na routeru odstřihne xvideos, adndroid ale kupodivu odstřihnout neumí, takže nerušeně projíždím obsah pro dospělé až do úplné (u)spokojenosti.

Vzduch je tak zahnojený, smradlavý a vysušený klimatizacemi, že v okolí budov ani neočekávám žádný ani ten otravný hmyz, což je ale asi jediná výhoda zdejšího vzduchu. A skutečně od 23:00 svítím – dveře pokoje otevřené, na rozsvícené chodbě ve 3. patře též otevřené okno a ve 3:00 tu není ani živáčka. Při tomhle vedru a vlhku by do určité míry asi zahnívalo každé město, ale i ten Saigonský vzduch s ulicemi plnými odpadků byl bez ohledu na roční dobu čistší.

První noc v 1 ve 3 vydatně prší – nyní už husté velké kapky. Při těchto 2 vlnách klasického letního se příjemně ochlazuje. Město je relativně tiché, svist aut, žádné drndání a troubení starých nákladáčků a skůtrů. 4:04 (22:04 času ČR). Voda je hnusná, zatím nejhorší co jsem zažil. Nevim, jestli to budu pít, asi spíš ne. Po 40 hodinách jdu spát.

28.8.

Vstávám v 11:50. Voda z kouhotku chutná jaky by v ní někdo rozpustil pár paralenů nebo nějakou jinou chemickou mňamku. Převařená, jíž nabízí i můj chudý penzion zdarma, … chutná stejně tak, krom toho mi ta hork voda zdeformovala pet láhev (doufam že to byla tepelná nikoli chemická deformace :)).

Splachuji jediného nebohého broučka co se u mě objevil ze světlíku do záchoda, neb vypadá jako kousavý druh a vyrážím pěšky do centra. Leje a tentokrát jsem durch tak, že by ani boty s uzavřenou špičkou nepomohly, naopak sandály líp uschnou. Trenky zůstávají suché. Naštěstí, neb jít na erotickou výstavu s vlhkými trenkami by působilo poněkud nepatřičně :). Před vstupem do klimatizované budovy musím pořádně vyklepat triko a i tak schnu další 2 hodiny. Zítra si beru i záložní triko. V 18:00 se vydávám na zpáteční cestu. Ty pohledy opravdu berou dech. Postapokalyptičnost umocňují i různorodě namontované klimatizace na starších špinavých budovách a dále i kombinace těchto starých budov jakoby obalených stroji hned vedle luxusních prosklených mrakodrapů, kdy těm nejvyšším přes mraky ani není vidět špička. Dobré město pro filmový průmysl.

Potkávám i pár Číňanek s hlubokýma očima, ale potvrzuje se můj dojem ze včera, že tady se prostě nesportuje, čehož dokladem jsou povolená stehna bicepsy a tricepcy. Oni zas tolik nejí, tak je to vše jen povislé a nikoli tvarohovité, či tlusté. Taková lehce kačátkovitá stehna, což ale mají až na extrémní výjimky všechny. Ta nadváha oproti evropské modelce je skutečně minimální a mnohem lepší než v ČR, ale zase tu kvůli těm povisům stehen a paží nejsou žádné superpostavičky.

Řídí se vpravo, což trochu mate při přecházení, kdy si hlídáte špatnou stranu pruhu. Chodí se většinou vpravo, ale nedodržuje se to až tolik jako třeba u nás. Pořád potkáváte proudy lidí a autobusů hromadné dopravy či turistických. Na autobusy či taky běžně vidíte fronty v řádech desítek metrů. Taxi tu jezdí jak na běžícím páse. V centru se velice dobře dobře orientuje dle tří hlavních turistických tříd jdoucích horizontálně (východ-západ) blok či dva od sebe. Jaffe street, Hartrock street a Hennesey street. Vše včetně je vždy popsáno čínsky a pak anlicky, což hodně usnadňuje orientaci i zapamatování si ulic.

Čekal jsem město, kde bude i pár bílejch byznysmenu či britských starousedlíků, ale na bělocha tu člověk podobně jako ve Vietnamu téměř nenarazí, odhad …. jeden z 5000. Na rozdíl od Vietnamu po Vás vůbec nikdo nekouká. Cétíte, že o Vás ví, ale tady si každý tak hledí svého tak vzorně, že to člověku přijde až divné. Nikdo ani prodávající Vás neotravují a nejsou vidět žádní žebráci či „street performeři“. Téměř nevidíte turistické cetky, které u nás prodávají Rusové kolem Karlova mostu a Staromáku a ani produkty nižší kvality typu vše za 39,-. Prakticky vše co se prodává, od batohů, obleční , bot či elektroniky se zdá být dobré kvality.

Dneska pořádně pršelo už od rána, vzduch byl chladnější a pročištěný deštěm, takže město tolik nesmrdělo.

29.8.

Zas celý den leje. Město oficiálně vymezuje chození po chodníku vlevo. Ale tam, kde to dané není, chodí lidé instinktivně vpravo. To potvrzuje, že většina jsou praváci a řízení vlevo jako zde, v Anglii či Japonsku a Austrálii je méně efektivní než řízení vpravo v jako je tomu v Evropě či většině zemí světa. Další věc specialitkou je real-timová cenzura internetu. Na technetu psali o deseticích či více stále aktivních cezorů. Funguje to tak, že se na některé stránky nemůžete dostat. Cca 10 minut jsou cenzorem prověřovány a pokud je obsah (politicky) nezávadný, je vám vstup povolen. Bohužel nebudu zkoušet hledat čínsky demonstrace na Tian An Men, neb se příští rok chci mrknou do Shanghaje. Možná to přece jen zkusím těsně před odjezdem 🙂

30.8. Něco málo z nočního Hong Kongu

Včera jsem se díval, jak funguje noční autobus na letiště. Jezdí v 30 minutových intervalech, ale první jel o 15 minut a druhý o 19 minut později. Nestačí stát na zastávce, ale na autobus je třeba mávat bez ohledu na denní dobu, v noci o něco víc aktivně, jak bylo vidět na místních. Na první bus nikdo nezamával a tak rychlostí 40km prolétl kolem nás. Nemít to odpozorované předem tak bych v den odletu asi pěkně potil andělíčky. Od 2 do 3 tam také nezávisle na sobě stály 2 Číňanky s pěkně zpevněnou štíhlou postavou. To sem snad jinde ani v Praze nezažil. Je fakt že kolem bylo hodně luxsusních hotelů … tak nelze vyloučit, že tam byly služebně.

Na pokoji jsem též druhý den pobytu zaznamenal zvláštní kulatou destičku přilepenou na zdi- odpuzovač švábů a hned třetí den se jeden malej objevil na mé posteli. V noci na chodníku při troše pozornosti spatříte taky tu a tam krysu či švába. Noční Hong Kong je velmi klidný zvláště vzhledem k zahuštěnosti. Do 22:00 je však poměrně rušno. Některé McDonaldy mají otevřeno non stop.

Neonových nápisů, nebýt reportáže BBC o tom, jak rychle mizí, bych si ani nijak nevšiml, neb pro město s mrakodrapy navíc asijské to přijde přirozené. Některé neony mizí jiné nahrazují led panely, dotvářející cyberpunkový post-apokalyptický dojem města. Přijde mi že je to ku prospěchu věci. V noci po chodnících občas posedávají odpočívající dělnicí. Neměl jsem čas omrknout noční sexuální život, ale odhaduji, že na ulici kontakt neprobíhá ani v nějakém malém množství a vše je v privátech a lázeňských či masážních salonech.

Paradoxně zde vládne Apple a narazit na čínské smartwatch se mi v této čínské autonomní oblasti narazit nepodařilo. Vidíte velké Apple obchody i četné garážové Apple distributory. Další je Samsung a Huawei a pak nic moc. Nevím, zda je to taková ta maloměšťácká snobárna, pro jihovýchodní Asii poměrně typická, kdy je třeba mít dražší věc než soused, či snaha alespoň o nějaké soukromí.

Za 3 dny pobytu jsem potkal statisíce lidí, ale jen tři děti ve věku 0-15. Tomu nerozumím. Rodičů jednoho kluka jsem se ptal na informaci ohledně vyhlídky ve 46 patře budovy Central Plaza zdarma. Nevěděli o tom. Poděkoval jsem a šli jsme každý svým směrem a v tom se ten jejich klučina od nich odtrhl, vrátil se ke mávající a zdravící Hellooo. Udělalo mi to velkou radost. Ne že bych potřeboval diváky či tak něco, ale v té atmosféře velkého bratra a nucené ignorace to od srdce zahřálo. Tak aspoň to děcko našlo odvahu se podívat … Lidé mi tu přijdu takoví odcizení, jak si nikdo nikoho nevšímá. V podstatě nevídáte, že by se lidi někdy zastavili a povídali si spolu, ač na deštivých lidmi plných chodnících pro to nejsou úplně ty pravé podmínky. Ale není to jen o tom. Prostě cítíte že každý si hodně hledí svého. Nemusíte očumovat, ale ani se nepodívat na lidi co míjíte, mi přijde podivné až asociální, nebo třeba také vlastnost vynucená okolnostmi… Lidé jsou tu velmi slušní a většina z nich mluví dobře anglicky. Nemohu se též ubránit pocitu, že dospívají později. Je to hodně o práci, výkonu a tak nějak vlastně neví, čí jsou …ještě ve 30 jsou to vlastně děti na úrovni našich 20 letých, což možná tak trochu platí celou jihovýchodní a východní Asii, ale tady to vnímám silněji než třeba ve Vietnamu, kde jsou životní podmínky mnohem tvrdší. Možná je to i dobře, protože tato naivita trochu kompenzuje tu společensky chladnou atmosféru.

Je to krásné, dokonce úchvatné město, které stojí za návštěvu, ale přátelé nebo někoho rozumného na pokec tu nejspíš nenajdete.

2,5 hodiny jsem článek jen kontroloval a přidával fotky. Čistý čas strávený jen psaním a focením … dobrejch 24 hodin. Ta novinařina je děs.

Srp 012018
 

Mezi první věci, jež si v centru Paříže uvědomíte, jsou časté jednosměrky, úzké chodníky a klidná doprava nepřesahující 40km. Hned poté velikost centra straré Paříže (pravý/severní břeh Sény až k severnímu nádraží). Ač zdobené cihláky v centru Prahy (Praha 1) jsou honosnější, je na druhou stranu skoro každý cihlák centru straré Paříže  (cca 10x větší oblast než oblast zdobených cihláků v Praze) s ozdobnými prvky. Další, co Vás hned praští přes nos, je relativní nepořádek v ulicích a z toho pocházející lehký zápach. Částečně nám to s relativně četnými skůtry a obchůdky v každém přízemí připomělo Sai Gon.

Naopak Vás nepřekvapí asi 15% Čeřnochů a 25% “Indo Arabů” od Alžírska až po Pakistan (lidově řečeno “uzenáčů”), neb přesně to od multikulturního města čekáte.

Zapálené cigarety se nosí pokud možno schované v dlani, takže máte pocit, že jde o město nekuřáků. Zeleň nepočítaje stromy na bluvárech a park u Champs Elysess v podstatě nevidíte a tím pádem ani pejskaře. Samozřejmě jste zvědaví na opačné pohlaví. Co se týče původem evropských žen, tak žádné Spohie Marceu či Brigitte Bardot se nekonají. Diplomaticky řečeno průměrná Česka by na francouské poměry byla krásná. I v porovnání se ostatní západní Evropou je to horší a Francii a Řecko bych asi umístil v tomto ohledu na evropský chvost.

Do Paříze jsme jeli i jako do města módy s cílem nakupovat. Zde přišlo největší zklamání. Vždy jsem měl z české módy pocit, že se sem vozí, co se neprodá na západě. Dle stavu oblečení v Paříži by tomu bylo spíše naopak.  Co se prodává v místních buticích typu CA, HM ale i luxusnějších buticích jako Calvin Clain, Hugo Boss, si nezadá se seconhandy a české obchody by si to nabídnout netroufly, neb by to prostě neprodaly. Mnohdy to nemá daleko do tepláku, jež se v městě běžně nosí a cílem Pařížana při odívání je evidentně vytvořit dojem chudé šedé myši. Na šviháky typo Belmodo, Jean Reno či dřívě jmenované herečky zapomeňte. Obchůdky jsou v přízemí skoro každého domu v širším centru staré Paříže. V mnoha obchgůdcích jsme viděli prodávat asi tak jen 10ks triček, kalhot a bot, přičemž by se v obchodě dalo vystavit 10x tolik věcí. Nešlo o prémiové značky. Nájemné obchodů musí být na rozdíl od nájemného bytů relativně levné.

Na domech s nižší izolací jsou cítit mírnější zimy. Doprava je poklidná, netroubí se. Lze snadno přeběhnout úzkou jednosměrku. I pokud máte hlouběji do kapsy lze se stravovat v relativně levných občastvených (10 Euro gyros, kola). Alhohol je pak již v hospodách velmi drahý a je třeba jej kupovat v marketech. Vozový park osobních automobilů je horší než v Praze. Stejně tak staré špinavé metro s teplým vzduchem na rozdíl od toho pražského, jež v létě zchladí. Řeka Sena je čistčí a menší než Vltava. V muzeu Louvre mají pouze francouzské popisky. Muzeum zdaleka nedosahuje kvality a množství vatikánských muzeí a i v porovnání s Národním muzeem v Praze se zdá být nezáživné. Rozhodně nedoporučuji návštěvu v létě, kdy je to jeden velký cirkus v duchu: Ano mohu říct, že jsem tam byl a viděl Monu Lisu za sklem před dav 150 převážně asiatů s mobily nahoře. V tomto případě mi přišela zvláště vtipný komentář mé vietnamské ženy, jež přes dav neviděla a šla se podívat blíž: “Tam je jen obrázek :).”

Atmosféréra je úžasná. Spousta uliček s obchůdky a restauracemi je útulná – turisticky charismatická. V Praze by takové ulice šly spočítat na prstech, v Paříži jich jsou stovky.  Ač tak trochu jako přes kopii, je příjemné je procházet. Architektura města není tak velkorysá jako třeba v Barceloně či Praze. Je vidět organický neplánovaný růst města, ale má to své kouzlo. Určitě romatické příjemné město, kde si pěkně užijí milenci, mladé party či důchodci. Obsahuje mnoho monumentálních staveb téměř na úrovni Říma, ale oproti Římu je architektonicky mimo ty monumentální stavby bohatčí a fasády běžných domů čistčí a zdobenější.

Lidé, a to bez rozdílu původu, se k sobě chovají víc hezky, příjemně. Nikoli nuceně příjemně jako třeba v Holandsku či USA, ale tak jakoby s citem jako třeba v Dánsku či na dálném východě. Opravdu impozatní bylo vidět proudící davy ze všech koutů světa na Champ Elysees, kdy si říkáte: Tohle bude možná pupek světa.

Vidět to byl pěkný zážitek.  Pro život by mi chyběly hezké holky a parky. Jinak tam asi nevidím zásadní rozdíl. Super by to bylo na studium VŠ (s dobrým stipendiem) či stáž v mladém věku, kdy ještě bez dětí a se spoustou času můžete poznat spoustu různých lidí a kultur, ve stovkách útulných uliček.

 

Čvc 172018
 

Článek je o zkušenostech uživatele. Technickou recenzi najdete na www.notebookcheck.de  (případně notebookcheck.com).

Tento hybridní tablet notebook působí jako zjevení nejen na uživatele, ale i novináře, jež se k jeho recenzovaní vracejí ještě dlouho po jeho uvedení na trh. V kontextu o sobě prozradím, že jsem velmi kritický člověk obecně navíc s averzí ke společnosti Microsoft a Apple (na linuxu nepřetržitě od 2007), spíše však softwaru Microsoft a s averzí k drahým luxusním produktům.

Notebook s oddělitelným displejem byl představen na podzim 2015. Od té doby jsem z něj nemohl zpustit oči. Na Alze tuto první řadu  jaro, léto 2017 v konfiguraci core i5 (2,4 Ghz, 6th gen., 8 GB, 256 SSD) dlouhodobě očekávali s cenovkou 58 000, ale buď se k ní nedostali či neodvážili. Na heurece byla u jedinné firmy jako šedý dovoz za podobnou cenu.

Mě nakonec z ebay repasovaný výrobcem ve stavu nového s půlroční zárukou vyšel na 35 000 a cca 3500 příslušenství (folie na klávesnici, druhý adapter, pouzdro, redukci SD-microSD). Velká výhoda byl však kamarád v USA, jenž by mi to případně vzal s sebou do záruční opravy. První kousky měli též až 20% poruchovost, takže to bylo i se štěstím bez vad.

Má očekávání byla velmi vysoká. Asi máloco už mě udiví či překvapí, ale když jsem to vybalil, nadšeně jsem zíral s otevřenou pusou. Design je prostě brutální. Jako Macbook z roku 2025 :). Rámečky jsou tenké tak akrorát aniž by to působilo, že se za chvíli odlomí a pěkně zapuštěné, včetně téměř neviditelných reproduktorů v horní polovině displeje. Touchpad je velký a učitě se sním bude dobře pracovat, také že jo. Frajersky svítí doodanapájecího kabelu, kléves Capslock a Fn.

Magneticky připojovaný napájecí konektor nadchne. Nejen, že se snadno připojí, ale oceníte jej též zejména v případě malých dětí, jež Vám drahé PC při zakonutí o šňuru neshodí ze stolu.

Samozřejmě si hned vyzkoušíte tablet mode odpojením displeje od klávesnice, a je to nádhera. Takto velkých tabletů moc není a oceníte to zjeména při kreslení či práci s dokuemty. Ještě předtím se však na Vás rozzáří displej s výbornou světelností, kontrastem a rozlišením 3000×2000, a to je okamžik, kdy Vám spadne pusa podruhé.

Repro Harman Cardon jsou ač mírně plechové relativně velmi dobré až výborné, a tyto jedinné nestačí na 6 let staré Bang and Olufsen u další notebookové ikony asusu UX32VD.

Pak je na řadě samozřejmě aktivní digitiser s 256 úrovni tlaku, reálně tak s 5-7 a vychytávkový magnet na displeji pro přichycení pera s elektronickou gumopu na druhém konci.

Podsvícená klávesnice je u lepších ntb již pár let standard, ale zmiňuji ji, neb je to něco, čeho bych se již nevzdal. Stejně tak SSD disk a rychlost a bezproblémovost. Jako bonus s nímž, jsem ani nepočítal, avšak s obravským užitkem, tiché chlazení a nízké zahřívání.

Používat ho na práci, kreslení či hraní je radost sama.

V podstatě až na chybějící USB porty a cenu není co vytknout.

Plusy

náhherný obraz s vysokým rozlišeným,

světelnost

barevnou věrnost

pomer stran displeje 2:3 je lepší na práci s okny a dokumenty

table mode

aktivni digitiser

design

chladný

tichý

pero s gumou

rychlost, spolehlivost

reproduktory

Mínusy

pekelná cena (skutečně 2 v jednom :))

Chybí USB-C a aspoň jeden USB v tabletové části

Závěrečné hodnocení:

Microsoft jej označil za ultimátní notebook a vůbec nepřeháněl… Za 40 let mého života byla má očekávání byla vysoce překonána pouze 3 x, přičemž 2x to bylo u lidí a jednou v případě Microsoft Surface Book. Pokud na to ty prachy máte, není co řešit, jakákoli v EU či US dostupná konkurence mu sahá leda tak po prsa. Troufl bych si tvrdit že ani v Japonsku nebude nic podobně dobrého, byť třeba zde neprodávané Tough booky od Panasoniku byly před nějakými 15 lety bezkonkurenční. Starší (zde recenzovaná) první řada má lepší světelnost displeje, novější řada lepší citlivost digitiseru, procesor a USB C. Rozhodoval bych se dle ceny.

A je to taky jedinná věc, jíž za 40 let mého života vysloužila vlastní jméno. Na počítačového fandu totiž od první chvíle kříčí: Call me a Beast a tak mu říkám Bestie.

Čvc 162018
 

Tyhle poučky z vás neudělají pracovní mašinu, nevyléčí z lenosti, obezity, či závislosti, ale ušetří čas a zlepší spokojenost.

Ještě na úvod 2 nepravdivé a těžko stravitelné poučky pokory (věk 40 let). Pokud je ale vezmete rozumně za své, vyjdete z každé situace jako vítěz nebo aspoň ne poražený.

Vše je moje chyba.” Jinými slovy jak to udělat abych příště nechyboval já nebo někdo jiný nebo jak a do jaké síly argumentovat, abychom se nedostali do hádky. Sice se 4x nadřete i za jiné, třeba i za blbce, ale napopáté Vám to zachrání ostudu či nepříjemnost.

Nesnažím se usnadnit život sobě, ale ostatním” (např. špatně: Nesu vrátit starý pas, tak žiju v domnění, že pro převzetí nového pasu asi nemusím mít připravenou občanku, když tak mě vyzvou …, co bych to zbytečně vytahoval / Správně: připravím si ji předem i v domnění, že to bude zbytečné, ať mám vše připraveno i pro krajní variantu a neobírám sebe i úřednici o čas). 4x ušetříte čas za zbytečnost, ale napopáté nervy a zbytečné komplikace. Prostě mít radši pojistku navíc než jet na doraz.

1) Není třeba dělat velké věci, jen se k ostatním chovat hezky (základní vojenská služba, 23 let)

O této poučce poučce jsem již psal několikrát, jen stručně. Ve filmech nás stále učí, jak to americký zamindrákovaný ňouma nakonec všem natře, pokud při tom rovnou nezachrání svět. Tak to ale v životě nechodí. Pokud jste chytřejší než ostatní nebo máte něco navíc, tak to ostatním nedávejte sežrat. Krátkodobě si to sice vychutnáte, ale co z toho, když budete sám a nebudete pak třeba ani umět pokecat s holkou. Chovat se k ostatním hezky znamená potlačit své ego. Např. když se zmíním o kvalitách nejlepšího kamaráda, není třeba to někomu tlačit neb většina lidí opravdu dobrého kamaráda vůbec nemá, byť tvrdí opak. Pokud dávám v pracovním mailu někoho na kopii, je to pro mé ego nebo kvůli tomu, že informaci skutečně nezbytně potřebuje? Když někdy radím přátelům, dávám užitečnou radu bez emocí, či se zároveň vytahuji, jak bych to pořešil?

2) Nekombinuj rizika (základní vojenská služba, 23 let)

Když jsem byl na vojně právě na místě, kde jsem být neměl, alespoň jsem byl dobře ustrojen, aby mě nechytla ústrojová hlídka a následně se neptali co jsem dělal tam a tam. Proto bych v životě nelezl horolezecky. Tam je riziko přítomno neustále a člověk ani nemusí udělat chybu a je po něm (3 lidé zasaženi bleskem v Českém ráji …). Už samo řízení auta je velké riziko, ať uděláte chybu vy či se stane něco jiného (upadne kolo, udělá ji jiné auto …). Proto ideálně neřídím a když už tak při něm neporušuji předpisy, zatímco třeba sám na kole či pěšky ano – tam přizabiju leda sebe …

3) V lásce je občas třeba i brát (cca 30 let)

Všichni jsme tak trochu sobci a máme pocit, že pro toho druhého děláme víc než on pro nás. Z poloviny je to jistě pravda, z druhé poloviny je ten pocit pak určitě falešný. Ve vztahu vždy jeden víc dává a druhý víc bere aniž by si to uvědomil (to jen ten psychicky závislý na tom druhém, bez ohledu jak kdo vydělává či myje nádobí). Ne, že je třeba to nějak škatulkovat, ale že ten silnější si může občas “své vybrat” a nemusí mít při tom výčitky, neb ten slabší mu to povolí, ale sám mu to nedá. Zde mě nechápejte špatně, jsem zcela proti zneužívání postavení či situace kdy jeden vydělává a druhý je doma s dětmi. Hovořím o situaci, kdy se jeden to do značné míry táhne a nechá tak trochu vysávat … je dobré když si to občas vezme zpět. Jako nejznámější případ bývá udáván možnost vyrazit si se pobavit přes zákaz druhého, ale mohou to být i jiné věci, třeba sexuální, co nejsou úplně po chuti, ale úplně se nepříčí.

Výše je ale řeč o dlouhodobém vztahu, pokud se snažíte získat někoho nového, a ztrácíte jej , jediná šance je ubrat plyn a zastat stranou, ale i tak to na 99% nevyjde. Zpravidla je to o tom, že druhému nedokážete nabídnout, co chce, ať je zábava, plnohodnotný vztah, peníze či svoboda. Žádná zázračná změna sebe sama Vás z toho nevytáhne.

4)To je hotová práce, na tu se nesahá (31 let)

Vedli jsme pod omítkou 2 elektrické kabely (už zakolíkované v omítce) a já říkám, hele bude mi stačit jen 1. A nejlepší kámoš, co mi pomáhal říká: “Ne, to je hotová práce.” Od té doby mi poučka pomohla snad nejčastěji ze všech.

5) Je o.k. víc dát a míň dostat (cca 35 let)

Naši mě vždycky učili, že pokud pro někoho něco udělám, a on mi to nevrátí stejně, už mu znova pomáhat nemám. V životě ale nemají všichni stejnou startovní čáru. Někdo je větší chudák, ať již tím, že neměl bohaté rodiče či mu příroda nenadělila nebo z jiného důvodu a není na škodu pokud ten více obdařený dá více než dostane. Mimochodem pro 2 lidi, pro než jsem v životě toho udělal hodně, včetně pomoci k dobré práci a dlouhodobé podpory, mi nepomohli ani s požadovanou drobností a jedna dívčina se ke mně dokonce chovala povýšeně. Holčina  z částečné rodiny s doktorandským diplomem a děckem s muslimem na 1 léto, kluk přišel o rodiče jako malý při nehodě. Nevadí mi to, nic jsem nečekal. Těm kterým pomůžeš nejvíc, se na Tebe pak vykašlou, říká se. Ač to není ta příčina a následek, pravda v tom je. Neboť, těm co člověk pomůže nejvíc, jsou zkrátka největší chudáci a buď to nemají jak vrátit nebo si ani neuvědomí, že jste jim pomohli. V tom lepším případě se z lidí, jimž kontinuálně pomáháte stanou dobří přátelé, v tomto duchu se k tomu přistupovat nedá.

6) Má mě rád(a)? Nemá … (36 let)

Má mě rád(a) nemá mě rád(a)? Pokud je Vám 15 a víc, je na to velmi jednoduchá odpověď. Nemá. Pokud by vás měl rád(a), tak to totiž cítíte tak jasně, že se nebudete ptát. Stejně to platí i pokud se ptáte, zda někoho máte rád(a) či ne. Pokud ano, tak už jste dávno spolu…

To samozřejmě nevylučuje, že se ten člověk nebo vy nechá zlomit z jiných než citových důvodů. Např. asi před 2 lety jsem potkal hezkou holku, co se právě měla ženit. Znala mě asi 20 minut a na můj dotaz na něj řekla: No je to takový moula, já ho ani nechtěla, ale 2 roky se snažil a po tom, jaké blbce jsem potkala jsem souhlasila. Tzn. když nevím, můžu se snažit, ale s nadhledem = čekám nulový výsledek, vím, že nemám šanci. Tady je pak ještě hrozba, že dobývaný vůči vám (nebo vy, jste li dobýváni), na chvíli ožije, a to z různých důvodů – je, sám, z lítosti aj. a pak se s Vámi rozloučí. Já se v životě nasnažil až až a není to dobrá cesta. Už bych to nedělal a našel si jiný cíl, kde to bude příjemné hned bez trápení a frustrující zbytečné a pro druhého někdy i otravné snahy.

7) Pokora

Začalo to bodem jedna a tímto i končí. V mladí ego dětem budujeme možná až příliš silně. A proto je ego bolístkou drtivé většiny z nás. A mnoho z nás o té bolístce dokonce sebereflexivně ví a i tak či dokonce o to více si ji hýčkají … Se stařím se někdo naučí být více pokorný (to neznamená ponížený, ale upozadnění svého ega ve prospěch věcností jednání, jinými slovy člověk se nemusí chválit či prosazovat svou myšlenku, když jiný prosazuje podobně dobrou) a věci mu jdou lépe od ruky. A někdo se to nenaučí nikdy. A nemálo lidí se naopak stane buldozerem a na své ego natáhnou davy. I to je cesta v dnešní společnosti, ale ne cesta “lepšo lidí” tzn. nadávku méně schopných s určitou dávkou sebereflexe o své slabosti (intelektuální či sociální) na lidi schopnější resp. ne cesta která by vedla k největší efektivitě pro společnost. Obávám se ale, že tomuto bodu porozumí jen málo z nás. Většina si představí mnicha a řekne, tak to tedy nejsem. A to je právě to nepochopení. “A co je pak teda ta pokora, když ne život mnicha … To sou nějaké hloupé chytrácké kecy a to není pro mě. Já jsem přeci normální a i mé ego… ” Takto uvažuje, ten kdo to nechápe nebo taky nechce chápat.  Prvním jasným signálem velkého ega je strhávání pozornosti na sebe. Druhým stavění se do opozice místo hledání shod.  Třetím poučování, dávání rad či dokonce lekcí, jež jsou tak cool ve filmech, ale ne už tak ve skutečnosti – Slovy tímto neduhem stižených “… já chtěl jen dobře poradit, … já to myslel dobře, … já jsem to vždy pohodě řešil takto a byl bych s tím raz dva hotov … ty si jednou nabiješ hudu …. dojde na má slova …”. Hranice mezi užitečnou poznámkou a prezentováním svého intelektu, jasnozřivosti a ega, je snadněji překročitelná než si uvědomujeme, a ideální rada je taková, aby ten, kterému byla určena, nepoznal, že mu radíte. “Upřímně, i já jsem v boji s egem na půli cesty. Vím že stále číhá na to, až mě bude moci před druhými ublížit … ví, že ho občas nechám vyhrát, ikdyž nechci  …

Někdy se ani u postiženého nejedná o problém a chce si jen popovídat. Toto rozpoznat chce už velkou míru empatie, zkušenosti a i disciplíny, již obvykle postrádám. Ale i zde bych měl vidět chybu v sobě. Člověk se musí poprat s tím, co mu život předhodí co nejefektivněji a neřešit problémy, které ani neexistují. Další věc k zamyšlení je, když Vám někdo nahraje na smeč, např. tvrdí, že patří mezi 5% nejchytřejších a pak plácne hovadinu (to občas plácne většina z nás). Dát mu to sežrat nebo ne? Znám pár lidí co to neudělaj a ne proto, že by se báli, nebo to neuměli, ale prostě fungují jinak. Jasná věc je na chybu upozornit. Pokud se chyby druhých tak nějak přejdou, tak je ti lidé budou opakovat. Podobně jako když se nenastaví hranice dětem. Otázka je, zda to udělat taktně či ponižujícím způsobem. Nevím, nakolik jinému člověku nastavovat zrcadlo, jestli to nějak přispěje k zachování mé důstojnosti a efektivitě, či to jen pošimrá mé ego a jestli to nějak přispěje ke zlepšení člověka, jemuž bylo zrcadlo nastaveno. Já si zasmečuju rád. Je to sranda a televizi to vidíme stále. Ale myslím, že to není dobrý přístup. Člověk by měl smečovat svými výkony, ne uzemňováním druhých. Lepším se, ale zde mě stále čeká kus cesty.

Čvn 122018
 

V 90. letech a první desítce 21. století se osvěžovač podpaždí Old Spice prezentoval reklamou “Důkaz místo slibů”, kldy oním důkazem měla být přítelkyně úspěšného muže.

V čem je špatná.

  1. Lže “Důkaz místo slibů” ale to asi každá reklama, takže bůh odpouští (já ne :).
  2. Slibuje něco, co sama kritizuje “Důkaz místo slibů” Slibuje tedy slib místo slibů :).
  3. Je trapná, suchá, bez nápadu a šťávy.
  4. Nejvíce ale vadí její agresivita v kombinaci se lživostí, protože míří na osamnělé a jejich bolavé místo, kteří si nemohou nikoho najít a Old Spice je má spasit.

Těší mě, že reklama je vysoce neúspěšná. Jak to vím? Wieden a Kennedy neznám ani jiné agentury neb nejsem žádný Media Guru :). Jen mám rád fér play a reklamy, kdy ty dobré ztělesňují zajímavou rychle sdělenou myšlenku aplikovanou na produkt, v čemž určitě lze spatřovat kousek umění. Ale dám Vám důkaz místo slibů. Je to jedinný produkt, ne nějž se reklama na rozdíl od jiných globálních produktů vysílá neustále 20 možná i 30 let … To mluví za vše…  Neúspěchu se nedivím. Old Spice je totiž jedinný produkt na světě, jenž bych si díky extra trapné reklamě nekoupil i kdyby mi vyhovoval, byl kvalitou míle před konkurencí a cenově míle pod ní…

Kladl jsem si otázky, kdo takovou s**čku vůbec může vymyslet a že je zadavatel (výrobce) již určitě vyměnil. Tvůrce reklamy agentura Wieden Kennedy se dle žebříčku Forbes měla usadit na 2. místě žebříčku nejlepších kreativních reklamních agentur, a patrně reklamu na produkt dělá dál. Nyní paroduje alfa samce a míří tak lepším, ale stále trapným “něvěda jak uchopit” směrem. Lze očekávat, že až naše nyní kojící děti půjdou do puberty, zhlédnou reklamu na Old Spice nejspíš v nějaké modifikované podobě i oni, neb jej moc lidí kupovat nebude.

Proč nešli ve stopách Axe (agentury BBH in London and New York, Lowe and Partners’ Ponce, Buenos Aries, od 2015 pak též 72andSunny), jež dělají něco podobného, ale jen s extrémní a velmi vtipnou nadsázkou a jejich reklamy považuji ze nejlepší vůbec ač nejsem nějaký metrosexuál, pokud potřebuji tak zpravidla sáhnu po jejich produktu, nejen pro to, že mi sedne, ale i za ty reklamy, co dali tolik zábavy.

Nepopírám však slova Forbes, že Wieden and Kennedy je jedna z nejúspěšnějích agentur. Z hlediska agentury je totiž občas i výhodné, když je kampaň neúspěšná a může tahat z klienta peníze dlouhá desetiletí. Procter and Gable si může dovolit zaplatit leccos i třeba reklamku, která kontinuálně zabíjí jeden z jeho produktů. Podobně jako třeba naše Erotic City, jež prodává za čtyřnásobek cen některých eshopů. Z hlediska zákazníka nepříliš dobrý obchod, z hlediska dodavatele vynikající. Tedy do doby, než klient procitne a zjistí, že nastal čas jít o dům dál …

Mj. daná agentura je odpověňá i za největší reklamní peklo 90. let … reklamy na prací prášky (vlastník spol. Procter and Gamble) …

Bře 212018
 

Dobrý den,

ve značkovém servisu Citroen (INTENSYS – CZ, s.r.o.,Dolní Počernice) jsem si objednal roční kontrolu vozidla s výměnou oleje,filtrů atd. Náhradní díly jsem měl vlastní. Technik autoservisu mi naúčtoval 300,- Kč za manipulaci s autodíly, které nejsou dodány servisem. Je tento postup servisu oprávněný? V případě, že tento postup není oprávněný, jak se mám bránit? Zdá se mi nefér trestat zákazníka za to, že si nechce kupovat předražené autodíly ve značkovém servisu.
Děkuji.
Stránský M.

Odpověď: Postup servisu není oprávněný, ledaže byste byl prokazatelně seznámen s jejich ceníkem či podmínkami – tzn. byly Vám předloženy fyzicky či elektronicky.

Pokud to proběhlo tak, že jste tam přišel, řekl udelejte mi toto, aniž byste pátral po cenách či Vás na tento poplatek upozornili předem, jde o nestandardní poplatek, jenž zákazník nemohl rozumně očekávat. Můžete jej chtít zpět. Začít lze s doporučenou výzvou o vrácení na účet.