Trvalé bydliště v nájmu

Souhlas pronajímatele s trvalým pobytem, povinnost poskytnout součinnost

§ 10/6 písm. c) z. č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel akceptuje pro doložení oprávnění užívat byt výpis z katastru, nájemní smlouvu či úředně ověřený souhlas oprávněné osoby. Lze tedy předpokládat, že nájemní smlouva uzavíraná zpravidla bez ověření nemusí stačit. Dle praxe 2021-2023 na obvodním úřadě pro Prahu 4 stačí pro přihlášení k trvalému pobytu nájemní smlouva i bez úředně ověřených podpisů. Tak to nejspíš bez úředního ověření bude možné i jinde. Informujte se na Vašem úřadě telefonicky předem.

Souhlas je však dán samotnou nájemní smlouvou bytu a neochota pronajímatele nechat úředně ověřit svůj podpis na smlouvě by založila případný nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku neposkytnutí součinnosti pro ohlášení trvalého pobytu. Pronajímatel se sice nezavazuje poskytnout takovou součinnost, avšak odmítnutí takového potvrzení smluvního vztahu bez existence relevantního právního důvodu by bylo v rozporu s dobrými mravy.

Dle praxe 2021-2023 na obvodním úřadě pro Prahu 4 stačí pro přihlášení k trvalému pobytu nájemní smlouva i bez úředně ověřených podpisů. Tak to nejspíš bez úředního ověření bude možné i jinde. Informujte se na Vašem úřadě telefonicky předem.

Při přistěhování osoby blízké, pro níž obč. z. (§ 689 resp. 2272 od 1.1.2014) neumožňuje vyloučit souhlas s užíváním bytu, avšak registrující úřad nemusí mít jistotu, že počet osob nepřekročil přiměřený počet osob ve smyslu OZ (§ 689 resp. 2272 od 1.1.2014). Mohl by tedy požadovat souhlas vlastník i v případě úředně ověřených podpisů na nájemní smlouvě či jej vyzvat vyjádření a k uvedení případných důvodů k odmítnutí. Není-li překročen přiměřený počet osob, bylo by absenci součinnosti vlastníka opět možné jej žalovat na náhradu škody.

Změna v souvislosti s registrací k trvalému pobytu

§ 10(2) z. č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel „Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.“

Trvalé bydliště nezakládá nárok na prodloužení nájmu, ztížení výpovědi apod. Mezi smluvními stranami nedochází k žádné změně – posílení či oslabení práv. Pro exekutora či soudy není rozdíl v trvalém či přechodném bydlišti. Adresu nájmu bude znát z obchodní korespondence nájemce a jeho věřitelů, takže zápis v registrech vás neochrání před jeho návštěvou (zabavení věcí se následně lze bránit vylučovací žalobou, v případě, že tam nájemce již nežije, exekutor nemůže na daném místě úkony exekuce vůbec provést – více v samostatném článku).

Odhlášení neaktuálního nájemce z trvalého pobytu bez jeho spolupráce

§ 12/1 z. o evidenci obyvatel „c) zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.

(2) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat.“

Tzn. doložit oprávnění osoby, jež má být odhlášena – uplynutí nájemní smlouvy, výpověď, dohoda o ukončení smlouvy. Splnění podmínky, že občan byt dále neužívá, se na Praze 4 prokazuje ve správním řízení s výzvou k vyjádření dotčeným doručením do vlastních rukou resp. veřejnou vyhláškou, není-li známo místo pobytu (viz zde). To bude ve většině případů fakticky zbytečné. Na druhou stranu je zápis či výmaz trvalého pobytu úkonem, kterým následně mohou být dotčena práva osoby, jíž se zápis týká, takže takový postup je bohužel na místě (s výjimkou extrémního případ, kdy to bude zjevné i bez toho – úmrtní list).

Požadavek na výpis z katastru

Úřady jej dle litery zákona požadují pro registraci trvalého pobytu vlastníka. Považuji takový požadavek za zbytečně zatěžující a v dnešní době, kdy si jej snadno mohou obstarat na internetu, za neoprávněný úřední šiml. Nemám zkušenost, zda je tento šiml dotažen k dokonalosti a dopadá i na nájemce či zda paradoxně postačuje pouze nájemní smlouva či souhlas pronajímatele s úředně ověřeným podpisem.

Fiktivní trvalé bydliště pro kamaráda, příbuzného ve Vašem bytě – rizika

Synovec nedosáhne na koleje a chce abychom mu povolili fiktivní trvalé bydliště v našem bytě. Budou s tím pak nějaké problémy s odhlášením, exekutorem aj.?

Z.N. a M. M. okres Nymburk

Povolení fiktivního trvalého bydliště pro Vás v tomto případě neznamená žádná rizika. Klidně mu vyjděte vstříc.

Trvalé bydliště žádným způsobem nezakládá nárok dotčeného na bydlení v prostoru. Odhlášení je snadné a může jej provést majitel na obvodním úřadě.

Kdyby měl dotčený exekuci a přišel tam exekutor. Jakmile zjistí, že tam nebydlí, nebude ztrácet čas a odejde. Pokud ten exekutor bude jó blbec, sepíše a oblepí Vám majetek a na soud pošlete jen papír, že majetek je Váš. Soud to akceptuje jako vylučovací žalobu (viz dále Exekuce Spolubydlící osoby). A tak to bude vyřešeno.

Pouze poskytování fiktivního ubytování cizincům je přestupkem dle cizineckého zákona.

Synovec se tímto může dostat do konfliktu s příslušným vysokoškolským předpisem, ale to je jeho problém.

Exekuce věcí spolubydlící osoby

Kam může exekutor

Exekuci prodejem movitých věcí a nemovitých věcí se řídí § 66 a násl. Z.č. 120/2001Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (Exekuční řád).

§ 69 Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.

K tomu § 325a a 325b občanského soudního řádu

§ 325a Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.

§ 325b (1) Povinný umožní tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny.

            (2) Každý, v jehož objektu má povinný svůj byt (sídlo) nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, provedl prohlídku bytu a jiných místností povinného. Nesplní-li tuto povinnost, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného přístup.

            (3) Na žádost osoby, která je oprávněna být přítomna při soupisu, se pořídí záznam o průběhu prohlídky bytu a jiných místností. Je-li to potřebné, lze záznam o průběhu prohlídky pořídit i bez návrhu. O tom musí být přítomné osoby poučeny při zahájení prohlídky.

Dotaz čtenářky, jenž byl podnětem článku: Dům mi byl darován rodiči a to s podmínkou doživotního práva užívání. Matce nastala exekuce. Rodiče mají samostatný vstup a samostatnou byt. Jednotku, ale pod jedním číslem popisným. Jak se máme bránit nebo, co je třeba udělat, aby se exekuce nevztahovala na mé věci.

Komentář: Místnostmi povinného nutno rozumět prostory, jež vlastní či užívá na základě smlouvy či jiného práva. U nájemce, jež má v 3+1 pronajat 1 pokoj to je tedy jeho pokoj a společné prostory – kuchyň chodba, případně společný obývák apod. Rozhodně ne prostory užívané výlučně pronajímateli (např. jejich ložnice, pokud tedy s nimi nespí 🙂

To platí i, jde-li o spoluvlastnictví domu formálně (ve smyslu bytového spoluvlastnictví dříve ve smyslu spol. vlastníků jednotek) či jen fakticky neformálně rozdělen na samostatné byty. U samostatných vchodů si dokáži tento prostor představit pouze jako propojovací chodbu, možná společný sklep či půdu.

Co dělat zahrne-li exekutor i majetek jiné osoby než povinného

Např. lednice ve společné kuchyni, již vlastní jiná osoba než dlužník

Upravuje § 68 Ex. řádu

§ 68 Vyškrtnutí věci ze soupisu

            (1) Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.

            (2) O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.

            (3) Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.

            (4) Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

            (5) Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle odstavce 1.

            (6) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle odstavce 1.

            (7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 1 vyškrtnuta ze soupisu nebo vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu předá navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle exekutora.

Komentář: Dle odst. 3 by do soupisu  neměly být zapsány věci, kde je bez důvodných pochybnosti jasné, že nesou majetkem povinného. Např. vybavení kuchyně rodiny, která pronajímá pokoj studentovi. Nevím, jaká je praxe, ale takový postup by byl na stížnost na exekutorskou komoru.

Pokud to jasné není, např. 3 studenti si zařídili pronajatý byt. Dva zbylí, jež nejsou povinnými v exekuci, tvrdí, že lednice patří pouze jim. Tady už by to asi bylo na uvážení exekutora. Nevím, jaká je praxe. Pokud by to ze soupisu nevyškrtl na návrh ani žalobu ve smyslu odst. 1 a 4 a jejich výpověď na soudu nebyla úplně děravá, soud by s velkou pravděpodobností jejich svědectví akceptoval a rozhodl o vyškrtnutí věci. Na druhou stranu exekutor může spoléhat na to, že třeba kvůli lednici spousta lidí na soud nepůjde … Co jsem slyšel na školení, tak exekutoři prodejem movitých věci používají poměrně neradi až jako krajní prostředek (hodně práce, malý výtěžek), takže odhaduji, že exekutor nebude zapisovat věc, u které zjevně vidí, že by to neustál a měl s tím jen práci navíc.

Související článek:

Nájemní smlouva bytu, domu, pokoje

JUDr. Ing. Vladimír Koranda, Ph.D., redaktor

12 komentářů

Dotaz:

Mám syna, který bydlí v mém bytě. V současné době se k němu nastěhovala přítelkyně, která ještě při na stěhování byla vdaná.Nyní je již rozvedená.A chce přihlásit k trvalému pobytu. Ráda bych tento pobyt zatím řešila nájemní smlouvou na dobu určitou.
Byt o velikosti 1+4 obýval syn sám, já bydlím jinde. Prosím poraďte . Děkuji

Odpověď: Smlouvou nejen, že budete za mamku pruďařku, ale Vaše právní postavení se paradoxně zhorší a posílí postavení přítelkyně syna – bude mít statut nájemce a pochybuji, že syn po ní bude někdy soudně vymáhat nájemné. Prostý souhlas s pobytem bude lidsky vstřícnější a právně jistější řešení.

Dotaz: Dobrý večer,chystám se pronajímat byt a řeším trvalý pobyt případných nájemníků.Jak jsem zjistila,v podstatě si tady může na základě podepsané nájemní smlouvy trvalý pobyt udělat sám.Jak je to s případnými problémy,myslím tím exekuce,neplatiči atd.?Zbavím se pak toho nájemníka?V bytě mám samozřejmě super vybavenou kuchyň,co když přijde exekutor a vybílí mi byt,aniž by na to měl nárok,jelikož je to můj majetek a ne majetek nájemce?Dostanu zpět své věci?Všichni známe postup exekutorů a to že se s nikým nemažou a návratnost zabavených věcí je dooost zdlouhavá?Díky za odpověď,

Odpověď: prokazujete, že jde o vaše vlastnictví (doklady či výpovědí) viz čl. Exekuce věcí spolubydlící osoby

Dotaz: Dobrý den, můj dotaz se týká trvalého pobytu v městském bytě. Já a moje děti v něm trvalý pobyt máme, ale manžel né má ho jinde.Je v bytě hlášen na evidenčním listě kvůli poplatkům za služby.Nyní mě město nutí abych přihlásila i manžela na trvalý pobyt,že tím prý hrubě porušuji nájemní smlouvu.Jak to tedy je ?Ve smlouvě nic takového o trvalých pobytech není,že je povinností pouze hlášení osob společně žijících což mám nahlášeno.Ještě mi vyhrožují, že pokud manžela nepřihlásím k trvalému pobytu prý to povede k nepodepsání nové náj. smlouvy nebo výpovědi.Nevím proč po 3 letech je to problém.Mají na to vůbec právo? Děkuji moc za odpověd

Odpověď: Plně se s Vámi ztotožňuji. Vaše dotazy městu přepošlete… Na rozdíl např. od formálního a skutečného sídla obchodní společnosti občan nemá žádnou obdobnou povinnost být přihlášen k trvalému pobytu tam, kde skutečně bydlí. Za tento nesoulad může být pouze nezáměrně trestán např. fikcí doručení při faktické absenci doručení, ale to je jiný příběh.

Dotaz: mám nové nájemníky ve svém bytě a mají zájem o přihlášení k trvalému pobytu. Mají však problémy s platbou nájemného, zatím ho vždy uhradili, ale vždy s velkým zpožděním, zatím to toleruji, ale ve smlouvě mám, že pokud bude nájemné uhrazeno více jak 30 dní po splatnosti mohu je z bytu vystěhovat. Pokud by měli trvalý pobyt a nájem by neplatili mohla bych je i přes to vystěhovat? Děkuji za odpověď.

Odpověď: Nemá to žádný vliv. Krom toho je vámi uváděné ustanovení smlouvy neplatné. viz související článek odkaz na konci.

Dotaz: Dobrý den, sháním byt k pronájmu, potencionální pronajímatel odmíta odstranit závěrečný bod smlouvy, cituji:“Smluvní strany se dohodly, že nájemce není oprávněn nahlásit si adresu předmětu nájmu jako adresu svého trvalého pobytu.“ (red. krác.) Děkuji za odpověď

Odpověď: neplatné ustanovení pro rozpor s dobrými mravy (trvalé bydliště máte tam kde trvale bydlíte), klidně to ve smlouvě nechte a netrapte se s tím

Dotaz: Dobrý den, mám následující dotaz. K synovi, do mého rodinného domu, se přistěhovala přítelkyně, se kterou mají společné dítě a nejsou sezdáni. Se synem nemám žádnou nájemní smlouvu. Jeho přítelkyně mne požádala o trvalé bydliště pouze pro jejich narozenou dceru. Vzhledem k tomu, že v její rodině je velmi špatná jak finanční situace, tak i rodinní příslušníci nemají kde bydlet nevím co sleduje tím, že chce bydlení jen pro svou dceru. Ještě dotaz, pokud dám ústní prostý souhlas s pobytem přítelkyni syna, nebo jejich dceři, vyplývají pro mne nějaké povinnosti?

Odpověď: Máti, nic Vám z toho nehrozí. Buďte klidná a dejte si drink a mějte je ráda, pokud by došlo na exekuce, tak se celkem dobře ubráníte, hlavní láska a rodinná pohoda jj