Srp 062012
 

Nemovitost jsme darovali dětem pod podmínkou doživotního práva užívání. Děti se zadlužily a nemovitost jde do dražby. 1. Co se s námi po exekuci stane? 2. Mohou k nám do nemovitosti někoho nastěhovat? J. K. Praha

1. Užívací právo znalec patrně ocení výnosovou metodou (započte odhad výnosu z užívání za následujících 10 let). Řekneme, že věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti ocení na 500 000. Vyvolávací cenu stanoví dle § 336e/1 na 2/3 odhadní – např. 666000 z odhadní ceny 1 milion a nemovitost (řekněme, že nikdo nenabídne více) bude za tuto vydražena za vyvolávací cenu 666 000.

337 Občanského soudního řádu
            „(1) Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty“ (tj. rozdělení vydražené částky mezi věřitele, případně oprávněné).
337b(5) „Osoby, kterým svědčí právo z věcného břemene nebo nájemní právo, se vyjádří, zda požadují vyplacení náhrady; jinak se má za to, že souhlasí s vyplacením náhrady vydražiteli. K vyjádření učiněnému po skončení rozvrhového jednání se nepřihlíží.“

To znamená: Na rozvrhovém jednání se oprávnění z věcného břemene vyjádří v tom smyslu, že požadují náhradu věcného břemene (tj. vzdají se věcného břemene za cena v našem případě 500 000,-) nebo se nevyjádří, nezúčastní a pak jim právo z věcného břemene zůstává. Po skončení rozvrhového jednání již názor změnit či dodatečně projevit nemohou. Na úhradu pohledávek v každém případě zbude pouze 166 000, neboť 500 000 (hodnota břemene) připadne jako náhrada oprávněným z břemena či pokud si právo ponechají, vydražiteli, který věcné břemeno nadále „ponese“.

Dodatek: Při neúspěchu dražby se v dalším usnesení o provedení dražby nemovitosti nejnižší podání stanoví dle § 336m/3[1] ve výši poloviny odhadní ceny. Vzhledem k tomu, že vydražitel by však nemovitost získal buď zdarma (pokud by koupil za 500 000) nebo o něco dráže, dalo by se v takovém případě proti usnesení a provedení dražby odvolat k soudu prostřednictvím exekutora z důvodu zřejmé nevhodnosti způsobu výkonu rozhodnutí (zásada § 264[2] osř).

2. Ohledně nastěhování další osoby. K prostoru, jež jste oprávněni užívat, platí výlučné užívací právo (věcná práva působí erga omnes-vůči všem) nevyplývá-li ze smlouvy či z okolností něco jiného. Pokud tedy máte nesdílené užívací právo k celé nemovitosti, nový vlastník Vám nikoho přistěhovat nemůže. Pokud jste to však nastavili jako skutečný vejminěk, tj. máte jednu místnost výhradně pro sebe, ostatní místnosti jsou dětí a kuchyň a sociální zařízení sdílíte s dětmi, na než jste dům přepsali, je asi zjevné, jaká je odpověď … Zůstane Vám užívací právo v nezměněné podobě – tj. Vaše místnost pro jen Vás a právo užívat ostatní smlouvou vymezené či z okolností vyplývající prostory společně s novým vlastníkem či nájemníkem.



[1] § 336m

                (1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.

                (2) Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání.

                (3) Při dalším dražebním jednání podle odstavců1 a2 se nejnižší podání stanoví ve výši poloviny výsledné ceny …

[2] § 264

                (1) Navrhne-li oprávněný výkon rozhodnutí způsobem, který je zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše pohledávky oprávněného a ceny předmětu, z něhož má být uspokojení této pohledávky dosaženo, může soud nařídit, a to po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným vhodným způsobem.

                (2) Soud zamítne návrh na výkon rozhodnutí, jestliže je již z návrhu zřejmé, že by výtěžek, kterého by se dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí.

  One Response to “Věcné břemeno užívání nemovitosti – vejminek – po exekuci v dražbě 5.8.2012”

  1. Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, pokud rodiče přepíší RD na mne s tím že bude ponecháno věcné břemeno na jejich dožití a dostali by se třeba do finanční tísně a byla by daná exekuce, váže se na můj RD? Petra

    Odpověď: zde tedy jde o opačný problém než v článku, kdy exekuce bude na oprávněných z věcného břemene.
    § 1265/2 „Osobní služebnost nelze převést na jinou osobu.“ Nemůže tedy ani být předmětem exekuce.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

lze vyplnit cokoli

není zveřejněn a magazín s ním nijak nenakládá